forum.QARK.net

Zdravím,
mám následující problém - asi před třemi lety jsem potkal moc milou holku a po pár schůzkách se z toho vyklubal vztah (život byl krásný, kytky voněly :D ). Chodíme spolu do dnešního dne, sice už to není tak jako dřív, ale stále ji mam rád. Problém je v tom, že před pár měsíci jsem v, řekněme, zájmovém kroužku potkal jinou. Ze začátku, se mi sice líbila, ale ne tak abych něco zkoušel a ohrožoval svůj vztah stávající. Bohužel, postupem času se mi začala líbit čím dál tím víc až to nakonec vyústilo v pozvání na rande (z mé strany) a ona přijala (přestože věděla, že jsem zadaný). Naneštěstí jsem pak musel na čtyři dny odjet (bez možnosti ji kontaktovat) a tím jsem jí nejspíš nechal vystřízlivět. Hned poté co jsem přijel, jsem jí zavolal, kam že bychom zašli, ale odpověděla jen neurčitě, že se domluvíme na (tehdy) zítřejším tréningu. Tréning se konal bez jednoho dne za týden od té doby co jsem jí někam pozval a když jsme šli domů, začala se ptát, jak že to mám ve stávajícím vztahu a že nechce aby mi pak bylo líto, že jsem zahodil tak dlouhý vztah, dále něco o tom že bych si to měl celé pořádně promyslet a nejednat impulsivně. A tak než jsem se ze všeho stačil vylhat, zrušila předběžnou (opět ten den zítřejší) událost.
A to je tedy můj problém. Vyvstává mi v hlavě mnoho otázek, např. nechápu co bylo myšleno tím "pak líto". Nechtěně jsem si pod tím představil, že tomu stejně nedává moc naději, tak aby mi nebylo líto, že jsem zahodil dlouhodobý vztah, kvůli týdennímu vztahu s ní. Z celého rozhovoru, jsem vytušil, že asi chce abych se ze všeho nejdříve rozešel s přítelkyní stávající a pak si teprve něco začínal jinde - což je logické, jen nechápu proč jsem nedostal košem rovnou.
Slovo závěrem - svojí stávající přítelkyni mám moc rád, ale už ji nemiluji. Nechci jí ublížit, ale díky tomuto incidentu, jsem si uvědomil jak málo máme společného...

Nejdřív si vyřeš vztah se svojí přítelkyní a potom řeš další..... nemám rád lidi, kteří se rozejdou se svou přítelkyní/em až tehdy, když už maj jistotu nečeho jiného.....
Buď se svojí přítelkyní jsi spokojený nebo nejsi - pak se s ní tedy rozejdi....žádná lítost není na místě...
a až potom řeš, co s tou novou buchtou  :wink:

Jo, u sousedů je tráva vždycky zelenější. Sám jsem si tímhle před pár lety prošel (někde tady na fóru o tom možná dokonce i budou záznamy), ale můžu říct, že za ten průser, o který si u obou koleduješ, to nestojí, současnou přítelkyni podvádět.

Není jisté, jestli ti tu schůzku odmítla, protože by cítila výčitky, že někomu ublížila a nebo že tě nechce. To budeš muset zjistit z jejího chování a nejen z toho, co říká... Ale jak už říká henry nade mnou, jestli chceš balit jednu, napřed si to vyřeš s druhou.

Co když spokojený jsem (jak jen člověk po tak dlouhém vztahu může být), ale hold se na obzoru objevil někdo lepší?

:D


Link?

Laks: Koukám, že celý ten vývoj není v jednom tématu, ale je v několika se spoustou jiných věcí okolo, tak zkusím aspoň trochu stručně popsat situaci, jak to všechno probíhalo (jména jsou změněná, věk skutečný).

Část 1: Od první k druhé
V 17ti letech jsem chodil s Adélou, které bylo tenkrát 15. Studoval jsem tenkrát v jiném městě, kde jsem se taky seznámil s 16ti-letou Bárou - ta stejně jako já kvůli škole přejížděla, i když tam byla na intru. S Bárou jsem si nádherně rozuměl, bylo vidět, že po mě jede, ale já jsem měl přece Adélu a nepřišlo mi morálně správný ji podvést... Jenomže Adéla odjela s rodičema někam do zahraničí. Bára mě vzala na nějakou akci do tanečních, začali jsme spolu ploužit, a najednou na mě házela úplně psí oči, já jsem se k ní přiblížil nos na nos. Natáčela se mi, ale strašně dlouho jsem přemýšlel, jestli to mám udělat nebo ne. Pak jsem si řekl, že jsem mladej a bez zkušeností a že si chci trochu užít... V tu chvíli nastal problém, protože vedle nás stála Cilka, což je zároveň sestřenka Báry a nejlepší kamarádka Adély. Adélu jsem sice během několika dní přesvědčil, že to byla blbost a že to už nikdy neudělám, ale pak jsem to měl na talíři nejenom několik dalších měsíců, co jsme spolu chodili, a kdykoliv jsem se víc zdržel ve městě, kde jsem studoval - nebo jsem nějak mluvil s Cilkou - ale způsobovalo to problémy i v budoucnu.

Část 2: První i druhá zvlášť
Potom, co jsem se s Bárou vykousnul a strávili jsme hezkej večer, mě začalo neúnosně hryzat svědomí a řekl jsem jí, že tohle opravdu nemůžu. Vrátil jsem se k Adéle a Báru jsem skutečně nekompromisně poslal do háje. Zanedlouho si našla někoho jiného, byla s ním šťastná a já jsem tu byl jen pro Adélu... Strašně jsem se na ní upínal a tak se teď s odstupem ani nedivím tomu, že když jsem odjel na delší dobu do zahraničí, tak mě podvedla a rozešla se se mnou, protože jí to zkrátka vůči mě přišlo v pohodě. (I když se samozřejmě omlouvala, že srdci neporučí a tohle povídání.)
Po návratu ze zahraničí jsem úplně náhodou potkal Báru, která byla v tu dobu čerstvě volná. Domluvili jsme si schůzku a po pár týdnech jsme si oficiálně změnili statusy na Facebooku. :D

Část 3: Od druhé k první?
Po pár měsících, kdy jsem měl zajímavý vztah s Bárou, jsem zjistil, že Adéla se rozešla s jejím tehdejším klukem. Probudilo se ve mě moje ego, že bych přece mohl mít zase ji, když mě tak hnusně odkopla, a že bych tím zvítězil sám nad sebou. Byl jsem ochotný kvůli tomu osobnímu vítězství hodit Báru přes palubu... Tak jsem se s Adélou sešel, po nějaké chvíli jsem začal povídat o příjemných věcech, když jsme byli spolu, chytil jsem ji za ruku, a v tu chvíli mi řekla, že se mnou už chodit nechce. V tu chvíli by se ve mě krve nedořezal. Nechal jsem sebou manipulovat a sešel jsem se s ní ještě několikrát, protože jsem se strašně upnul na ten cíl, že se prostě nenechám odmítnout a dostanu ji... Den před tím, než jsem s Bárou měl jet na dovolenou mi přišla smska "Myslíš si, že jsem úplná kráva?" Samozřejmě, že jí Adéla o všem řekla... Po návratu z dovolené jsme se rozešli.

Dohra: Když se nemůžeš rozhodnout mezi dvěma, vyber si třetí
Já jsem v současné době na volný noze, i když jsem potom prožil několik kratších vztahů a úletů a rozhodně jsem si z týhle situace vzal hodně velký ponaučení. O té aféře se samozřejmě dozvědělo celé naše maloměsto (tenkrát jsem ještě bydlel u rodičů, ne v Praze, jako mám teď napsané), takže půlka holek mě nechtěla kvůli tomu že jsem nezajímavý hodný blbeček, který sebou nechá manipulovat a druhá půlka, protože jsem bezcitný hajzl. Přišel jsem o společné kamarády, jak na straně Adély, tak na straně Báry. I když díky tomu jsem se rozhodl na sobě opět makat a teď jsem už dávno úplně v pořádku ... Mimochodem, s Adélou se teď normálně dám do řeči, když se potkáme, nesetkáváme se cíleně; Bára mi ani na ulici neodpovídá na pozdrav.

Tak jsem to nakonec za velkých histérií ukončil s původní přítelkyní a pozval (doufejme) budoucí opět na véču. Snad to tentokrát vyjde.


Díky za tvůj příběh, zatím jsem dokončil druhé dějství :D

To je přístup chlapa. Přeju hodně štěstí.

Dík, tobě taky  :wink: