Krytak
Karma: 0
Pohlaví:
Věk: 40
Příspěvků: 21
|
|
« kdy: 21. Duben 2012, 11:38:21 » |
|
Zdravím, začnu obligátně... mam problém s přítelkyní. Problém je v tom, že náš vztah poslední dobou hodně ochladnul a já, přesto, že jsem toho tady i jinde spoustu přelouskal, v tomhle případě nevim, jak zareagovat. Od začátku... jsme spolu rok, přítelkyně letos maturuje. První lehký ochladnutí nastalo s tim, jak se na ní začal valit stres z maturity, ale tak nějak jsme si to vyříkali. Občas má náladu, že se nechce bavit, ale ok, každej má občas depku, zvlášť když ona si všechno hodně bere. Jenže poslední měsíc je to na zbláznění. Nemohli jsme se moc vidět (já byl mimo republiku), tak jsme jako vždycky trávili čas na icq, skypu, přes sms apod. Blbý je, že mi přišlo, jakoby se to tam začlo lámat. Najednou utnula jakýkoliv hezký smsky (i když ani předtim se v nich moc nevyžívala, ale občas něco napsala), skoro neodpovídala, ale jinak když jsme se viděli, tak se mi zdálo všechno ok. Jeden den mi posílá smsku s otázkou, jestli jí miluju (ano) a druhej den navrhne pauzu... nechápu. To jsme si potom vyříkali, byly nějaký věci, který jí na mě vaděj, ale prej to dokáže tolerovat. Potom byla nějakej čas v pohodě, já zjistil, že na těch jejích výtkách něco pravdy bylo, zkusil jsem to trošku změnit, zase jsme si začli posílat zamilovaný smsky a potom zase, z ničeho nic špatná nálada, chovala se odtažitě, já blbec jí ještě poslal pár těch smsek, ale snad včas jsem to zarazil, když byly bez reakce. Teď mi přijde, že je to všechno na mrtvym bodě. Občas mi napíše ona, občas já, když jsme spolu, tak se vodíme za ruce, sem tam nějaká ta pusa, povídáme si, smějeme se, ale citovejm výlevum se vyhejbam jako čert kříži. Schůzky navrhujeme tak nějak na střídačku, ona je víc zaneprázdněná, takže častěji něco odmítne, ale vždycky z nějakýho rozumnýho vysvětlení, potom za pár dní něco navrhne ona. Asi tušim, že jsem ze zamilovanosti možná spadnul do role hodnýho kluka (blbce ale zase ne) a že mě má možná až moc jistýho, možná jsem jí trošku začal dusit a toho zájmu a starání se z mý strany bylo víc. Problém je v tom, že jsem od přírody hodně tolerantní vůči všem, když se mi něco nelíbí tak to dokážu říct, ale moc často k tomu nedochází, protože prostě nemam důvod a obklopuju se spíš nekonfliktníma lidma. Teď jak z toho ven... Od tý doby, co nereaguje na ty citový věci jsem tyhle záležitosti utnul a píšu si s ní spíš jako s kamarádkou a hodně jsem tu elektronickou komunikaci s ní omezil. Problém je v tom, že když se zeptam co se děje, tak obligátně nic (každej víme). Já ale netušim, jestli je to nervama ze školy nebo opravdu ten zájem ztrácí, vždycky mi řekne, že když na takový věci nemá náladu, tak to prostě neřiká, což je logický. Logický ale je, že já se potom cejtim odstrčenej a nemilovanej. Logicky bych se měl stáhnout a vyčkávat, ale zase si řikam, jestli je to z těch nervů, tak by potřebovala spíš podporu a to, že se stáhnu na ní může působit tak, že o ní nemam zájem zase já a dostáváme se do bludný spirály, která se těžko zastavuje. Problém v tomhle je, že když ona se začne chovat chladně, tak já potom na nějaký ťuťuňuňu samozřejmě nemam náladu a ona to ze mě vycejtí a je ještě chladnější... Nevim co s tim, bude vděčen za jakýkoliv rady
|