forum.QARK.net

V jiný diskuzi už se tu rozebíral vzhled, že balení holek není o vzhledu a sebevědomí...dobře, beru to, něco na tom je! Ale co když je tu další problém, a sice komunikace s holkami. Když jsem si pročítal Qarkovy testy v terénu, tak jsem jenom žasnul. Myslím že by u mě nebyl problém s odvahou nějakou oslovit, ale spíš potom co dál...Ať dělám co dělám a můžu si nalhávat cokoliv, prostě nemám dar vymýšlet různé vtípky, holku bavit, nikdy mě nenapadne nějaká vtipná reakce na jeji odpověď nebo narážka (kterou bych byl vtipně drzej, jak maj holky rády a zídkal u ní body k dobru)...všechno si myslím že by šlo, ale prostě zdá se mi že naučit se rychlým, nečekaným a ještě vtipným reakcím je u mě nemožný. A z toho myslím pramení veškerý mý potíže s holkama. Kolikrát koukám s otevřenou pusou co třeba napadne kámoše za přirovnání, vtípky atd., a ty holky jsou z toho hotový, ale já to prostě neumí. Tak to končí tak že si vyslechnu jejich trápení, svěřujou se mi a jsem pro ně hodnej kamarád....Já vím, teď mi tu řeknete, přečit si Qarkův článek, jak nebýt jen kamará, ale to já vím...jenže co mám dělat, když ty věci co používaj "baliči" k tomu ukecávání mě v životě nenapadnou? A učit se něco nazpamě´t nemá cenu, protože až bych použil nějakou "zde užitou" frázi, tak stejně nevím jak to rozvíjet dál, neumím prostě vymýšlet nějakou strategii, jak se dostat od nějakýhi tématu k dalšímu.....jak jste na tom vy?

Tím, že tady otevřeně a přesvědčeně říkáš, že na to nemáš, vytváříš ve svém myšlení blok, který ti přesně tohle ještě stvrzuje. Takže změň přístup a půjde ti to. Začni věřit tomu, že se to naučíš a soustřeď se na to. Někdy na to pomáhá, když máš čas na odpověď - třeba přes sms nebo icq. Zamysli se, čemu by se mohla ta holka zasmát, ale piš to, co tě napadne nejvtipnější, ne psychologicky nejlíp řečené. ;) A rozhodně pomáhá, když se hodíš do pohody. Buďto se sejdi s někým, kdo je vtipný a rozjeďte se pořádně, do srandy, anebo si navoď supr náladu autosugescí, pak to vymýšlení vtipných hlášek půjde samo. Alespoň mně to tak funguje. :D

já si můžu stokrát říkat že na to mám, ale dopadá to vždy stejně. jasně, po sms mi to problém nedělá, když mám na to přemýšlení víc času, to mi napadaj různý vtipný věci, ale při osobním setkání musím reagovat rychle. Nemůžu tam stát a promýšlet co říct co je vtipný..jasně pak za nějakou dobu mi dojde, proč jsem neřekl to a tamto, ale v tu chvíli mě to vůbec nenapadne. Takže ztrácím body po desítkách, i když jinak mám smysl pro humor. Pak přijde nějakej s IQ vypnutý automaticý pračky, řekne pár trapných blbostí a ona je jeho...

No samotná víra nestačí, to už bylo probíráno někde na fóru. Musíš se na to soustředit, jak jsem říkal. Musíš do podvědomí nacpat jiné myšlenky, vědomě vytvořit "rychlý smysl pro humor", časem se tam vryje a pak to půjde samo - věř mi. Ale pokud budeš říkat na začátku, že to nejde a dopadá to vždy stejně, tak to tak taky bude. Uvědom si, že svůj charakter vytváříš ty a nikdo ani nic jiného, takže mě neštvi a snaž se. :D

Jinak, pokud přijde nějaký vypatlaný exprd a ta holka po něm sklouzne, tak taková holka nestojí za to (alespoň zatím, dokud si neuvědomí, co dělá). ;)

Lenze on nepride s tym, ze teraz poviem tri vtipy. Pride sa s nou porozpravat, a ked ho pri rozhovore nieco napadne, tak to povie.
A ked ho nic nenapadne, alebo je pri rozhovore niekto iny, kto hadze vtipy, tak potom nerozmysla, ze sakra on povedal viac vtipov a mna nic nenapadlo.  :roll:

Podla mna prilis rozmyslas nad tym, ze mas nejake nedostatky. Skus sa viac sustredit na svoje pozitivne vlastnosti.  :)

No, myslím, že na to univerzální příručka neexistuje a nezbývá ti nic jiného než zkoušet při lovení. Osobně to teda dělám tak, že si klidně chvilku zapřemýšlím, než abych řekl nějakou ptákovinu. Když budeš přemýšlet co vtipného říct minutu, tak to už nebude ono, ale klidně těch 6 sekund pauzy mezi konverzací vůbec nevadí. Přitom se můžeš na slečnu smát a přemýšlet.

Hlavně to chce praxi..komunikovat s lidmi, občas si zapřemýšlet a pustit nějakou vtipnou hlášku...třeba to můžeš když jsi někde s partou...s kamarádem, kamarádkou, prostě občas hodit nějakou hlášku která ti přijde vtipná a po čase už ti to nebude dělat problém vtipně a dobře reagovat..navíc v komunikaci s kámošema si polus minus otestuješ čemu se asi tak lidi smějí, co přijde vtipné jen klukům, co i holkám...a pak už se ti to dostane do krve a budeš to dělat naprosto atuomaticky, stejně jako říkáš dobrý den, ahoj..

problém je v tom, že moje pozitivní vlastnosti při prvním kontaktu těžko prodám. Protože tam se požaduje hlavně umět ji bavit, což já neumím. Vím že se všude píše: "Buď sám sebou" jenomže na mý sám sebou se žádná nechytá. Spíš ji tý moje řeči, jako: "Odkud jsi, jak se jmenuješ, copak jsi dnes dělala" začnou nudit a je po všem. Absolutně třeba nevím jak navodit nějaký to všude omílaný JISKŘENÍ, takovou tu jiskřivou atmosféru, nevím jak přejít z neosobního rozhovoru do osobního....

S improvizací má problém spousta lidí, kteří raději nejdřív přemýšlí a teprve potom mluví. Ale to co potom řeknou má alespoň smysl (nebo dvojsmysl - což je skvělá věc na testování inteligence slečny).

Jak přejít z neosobního rozhovoru do osobního, je snadné.

Dívej se do očí.
Mluv pomalu (tohle nejsou závody)
Usměj se.
Jestli je čemu, klidně se zasměj.
Pokud je dívka ze začátku zamlklá zkus povídat i trochu o sobě. Nikdo se necítí příjemě při výslechu.
Když se uvolní, víc se ptej. (koníčky, zájmy, přátelé, rodina)
(Ve společnosti muž volí téma a žena ho rozvíjí) neboj se rozvíjet a košatit téma i ty.
Vděčné téma je rozdílnost mužského a ženského pohledu na svět.
Nikdy neříkej lichotku dřív než dívka projeví v rozhovoru alespoň trochu iniciativy a zájmu.

Celou dobu ji pozoruj a poznáš co ji baví a zajímá.
A........usměj se.

Nemohl by jsi to trochu rozvést? To máš z vlastní praxe, odzkoušené ?

Jde mi o to, že jak třeba se slečnou mluvím, tak klidně něco při vhodném tématu nebo jako reakci provokativně prohodím.

Jo přesně, když mám o slečnu zájem, tak se snažím využít momenty, kdy můžu reagovat nějakou vhodnou lichotkou :)

zepptej se schvalně kdy je ofsajd a vsechno ji tak jako odkejvej a tak nak se blbe usklibej... to me docela vychazi... pak ji to zacni co nejsloziteji vysvetlovat

To je v pořádku. Jen z vlastní zkušenosti usuzuji že pokud  začneš rozhovor lichotkou nebo vedeš hovor s neznámou slečnou a zatím co ty mluvíš, ona jen poslouchá.  Dáváš jí do ruky trumf v podobě zabité lichotky. Nebo jí naopak příliš brzy uvedeš do rozpaků. Podle mě je v takové situaci na lichotku ještě brzo. I když by měla být upřímná.
Cítím to tak že pokud přijdu k dívce a řeknu ahoj já jsem Lasendou. Máš hezké tričko/oči/úsměv. Je to stejné jako bych řekl (jdu tě balit, jdu s tebou flirtovat) Ale to není pravda protože já se jdu do začátku pouze seznámit a něco se o ní dozvědět.

Vím že názory na lichotky se budou lišit, ale moje osobní zkušenost je ta, že trochu plaše působící kluk vyvolá více sympatií než příliš sebevědomí. Plachého kluka se holka nebojí a rychle se uvolní. Pokud se na začátku chová kluk příliš sebevědomě, zatlačí holku do obrany. Potom trvá mnohem déle než se rozproudí rozhovor.

K tomuhle tematu bych ti poradil asi tohle:
Pouzivej gesta, grimasy, i postaveni tela. To, co reknes, nemusi byt vubec smesne, ale v kombinaci s postavenim tela, vyrazem obliceje a gesty se to najednou muze stat velmi smesne (tim myslim vtipne, ne tak, aby se ti vysmala).
Vtip je velmi casto komicky rozpor. A tohohle rozporu lze snadno dosahnout i mezi tim CO rikas, a tim JAK se u tohochovas. Vtip receny nudne stejnomernym tonem bude mit mnohem mensi ucinek, nez kdyz ho reknes procitene, s ruznym durazem na ruzne jeho casti, kdyz ho 'zahrajes'.
Ja napriklad mam smysl pro humor, ktery ne uplne kazda zena "pobere", ale na vetsinu z nich funguje prave ten vtipny "kontrast" mezi tim, jak neco rikam, a jak se u toho tvarim. Rozhodne se toho neboj, jedine, jak se muze snaucit, je to praktikovat. Me dosazeni me soucasne urovne v tomto stylu komunikace trvalo leta, protoze jsem zalozenim introvert, ale jakmile spadnou urcite zakladni zabrany, jde to pak samo.
A navic se da velmi dobre pouzit prehnaneho chovani. Jednoduse prezenes svou vyrazovou reakci na neco, co udela, nebo rekne, takovym zpusobem, ze je jasne, ze to nemyslis doopravdy, ale jen napul. Vyzaduje to pravda taky urcite zkusenosti odhadnout tu miru...
Jsem zvedav, jestli mnou navrzene techniky vyzkousis, ale jejich vyhodou je to, ze to vetsina chlapu, co znam, prakticky neprovozuje, takze se tim snadneji vydelis z davu :D

Jojo :) Teď si docela vystih mojí "vtipnost" (jak tomu říkají). Třeba dneska když sem viděl jak si mámina kámoška nandala na kousek dortu asi 15cm kopec šlehačky, tak sem naprosto klidným monotonním hlasem pronesl: "Rozenej umělec". A nic konec. Neni na tom vlastně vůbec nic vtipného, jenže ve spojení s naprosto neutrálním (až znuděným) výrazem ve tváři a tónem hlasu to bylo. Takže se všichni mohli udusit smíchy :)

Vlastně takhle bavím společnost docela často - naprosto nezučastněnou trefnou poznámkou. Další příklad je třeba přijdu do obyváku a tam segra s kámoškou a mají záchvat smíchu. Vlezu tam, udělám "Ehm.." oni ztichnou a udiveně na mě koukaj. A pak opět podobně jako nahoře pronesu "Hlavně, že svítí sluníčko, žejo..." a opět výbuch smíchu :)

Někdy mi ani samotnému to co řikám nepřijde tak vtipné, ale dělám to protože vim, že se tím ostatní pobaví :D

Avaranger: Tak to dělám velice podobně tak jak ty, akorát při komunikaci se slečnou, o kterou mám zájem, mi to nějak vůbec nejde :?

no mě tohle spíš přijde jako trapnost...je jasný že záleží hlavně na těch kdo se smějou...ale bejt vtipnej s tim že to má bejt vtipný a když se tomu nikdo nezasměje tak je to trapný...je takový nucený...umělý...vtipnost je věčinou tam kde to účelně vtipný bejt nemá

Tohle se IMHO nedá naučit, prostě to ten člověk má, nebo nemá. Když má, může to dál rozvíjet. Když nemá, má smůlu.

Taky si myslim, buď to tam v sobě má, nebo nemá...  :)

ale to se potom spíše smějí tobě, než tvýmu vtipu  :wink:

Musím souhlasit. Avarangerův příklad se sestrou a kámoškou mi přijde jako typická reakce puberťaček na cokoliv :wink:

Jo, to je pravda, ale jde spíš o to, že s tímhle přístupem mám uspěch napříč věkem, vzděláním i pohliavími... Jen mě zrovna teď nenapadá žádný příklad :)

J/R: U mě to funguje i na holky. Jenže nikdy na ty, které bych chtěl :D Spíš na ty co o ně nemam zájem a ty co bych zájem měl, tak s těma to nic nedělá :)

co to je zas za kecy že to musí mít v sobě od narození...to je pěkná blbost

Chtěl bych říct, že každý člověk v sobě má všechny vlastnosti. Některou rozvinutou víc, některou míň. Říct, že je někdo něčemu předurčený je blbost, prosím autora příspěvku o přehodnocení názoru.

Mne třeba samy napadají nějáké vtipné reakce a vcelku mi zapaluje jenom s určitým typem dívek... se zbytkem si moc rady nevím ale i tak se snažímabych nemlčel což kupodivu vcelku vychází.
Jen si musím dávat pozor abych nevypustil z pusy nějákou nehorázně trapnou nebo namachrovanou hlášku kterou se před slečnou totálně schodím jako už Xkrát.

Vis, to je mozna problem. S prvni skupinou divek jsi v pohode. Neresis, abyses neztrapnil nebo moc nemachroval. Proste te neco napadne a reknes to. S druhou skupinou divek prosivas sve napady intelektualnim filtrem. Vznikne spozdeni a treba tim uplne promarnis vhodny okmazik, kdyz vtip zasadit. Vic se snazis, ale v konecny efekt je paradoxne opacny, jelikoz jak se jednou zazehne dobra nalada, do kole uz pak staci prihazovat i uplny blbosti a teplota porad soupa...

No všechno je vrozené ale to neznamená že to nejde dále rozvíjet někdo se narodí jako hubený ale to neznamená že se s tréninkem nemůže stát mohutným to platí i pro vlastnosti člověka jako je vtipnost protože všechny takové vlastnosti jsou vlastně různě rozvinuté neuronové sítě v mozku a jejich zatěžováním je zvětšuješ a když je nezatěžuješ tak se zase zmenší ale nikdy nezmizí s toho vyplývá že tréninkem se můžeš stát vtipným 8) Já sem kupříkladu vtipný často ale málokdy před holkama :D ale i to už se mi povedlo když jsem kupříkladu rozesmál jednu holku tak že se doslova kulala pod stolem jen díky blbého tématu o domácí slivovici :D když chytneš tu správnou šponu tak to jde snadno 8)

Tohle je dost relativní záležitost... Já vůbec nejsem od přírody vtipnej člověk, přesto se ve společnosti určitejch lidí dokážu na výsost pobavit. V zásadě jde spíš o to si umět nebo se naučit vybrat skupinu, kam zapadneš. :idea:
Samozřejmě existujou i lidi, baviči, kteří dokážou bejt středem pozornosti, ať už jsou kdekoliv. Ale to je dar, kterej bohužel nevlastním...

A hlavně jsou jedinci, kteří umějí být vtipní ve společnosti kterou si VYBEROU :D Ne v té, která jim zrovna "padne" :D

Chce si to třeba nazkoušet s někým koho znáš a normálně se bavit.. jinak zaleží dost na holce taky, jestli má zajem, tak určitě taky něco prohodí a nenechá jen tak stát řeč ale taky utčitě je něco na tom, že hold někdo je na tom líp a někdo ne, taky dost zaleží s kým a kde si vyrustal ale dost toho se dá naučit  :wink:

Jo, dneska sem zjistil, že je to dost o holce. Některá ti přímo nahrává na smeč:

Ja: "Dneska mi to fakt nejde (o biliáru)."
Ona: "Njn, občas prostě nemáš den..."
Ja: "No, ale dneska fakt, jak kdybych měl obě ruce levý ! "
Ona: "No já sem levák :)"
Ja: "Jo, takže ty máš dneska obě pravý? :D"
Ona: "Seš blbej :))"

Prostě, když slečna pomáhá, tak to jde samo. Jenže u mě to jde samo všem slečnám, které mě chtějí za kamarada, ale vubec to samo nejde těm, které mě "jen" za kamaráda nechtějí... :)