Ahoj, potřeboval bych radu, nejlépe od někoho, kdo už se s někým takovým setkal.
Potkal jsem skvělou holku, už jsem jich pár vystřídal, tak můžu říct, že takovou už jen tak nepotkám. Skvěle jsme si rozuměli a začali se hodně sbližovat, vídali jsme se asi 2 měsíce jednou týdně, protože je hodně pracovně vytížená. Bydlí přes týden v mém městě, ale na víkendy jezdí k rodičům, 40km odsud.
Všechno se krásně vyvíjelo, na nic jsem nespěchal, jenomže se najednou všechno pos*alo! Už třetí týden jsme se neviděli, nejdřív mi říkala, že má moc práce a že jí tam někdo hrozně vytáčí. (Už dřív mluvila o tom, že s tím chce seknout). Teď se ale už asi nadobro rozhodla, že z ní skoncuje a že se nejspíš odstěhuje zpět k rodičům. Navíc se na ní navalili další problémy a (jak sama píše), je z toho zmatená. Už jsem se dozvěděl i (obligátní) že chce, abychom zůstali jen kamarádi. Bohužel se snaží být dost neústupná. Snažím se ji pře sms a icq přimět k tomu, abysme se sešli a promluvili si o tom, což odmítá (mám tušení, že kvůli tomu, že ke mě cítí to co já k ní (což jsme si ještě neřekli, přecijen jsem měl asi pospíšit), ale už se rozhodla a bojí se toho, že kdyby jsme se viděli, tak by se její plany zase rozpadly).
Jak jinak, podle této mojí teorie je pro mě hlavní cíl, abych jí přemluvil k tomu, abychom se viděli a promluvili si a s tím bych potřeboval poradit.
Když by to jinak nešlo, klidně bych za ní dojížděl, podle dalšího vývoje se i odstěhoval, což by ona do mě asi ani neřekla, ale teď s ní není řeč a takovéhle věci s ní chci probrat osobně, ale jak jí k tomu přimět???
(pokud všechno není jinak, ale nato nesmím myslet, to bych to mohl zabalit rovnou, žejo :

)
Řekněme, že je nám něco mezi 20ti a 25ti, snad tohle fórum funguje i pro tuto věkovou kategorii