forum.QARK.net

Mám kamarádku teď ze školy. Podle mě se ani moc neznáme. Ona je takový ten typ lidí, co jsou neustále v depresi, pořád mají pesimistické nálady apod. Teď mi vykládala, jak chodila k psychiatrovi, jak byla na dně, jaké mívá depky, ve dvaceti letech nikoho neměla, nikdo o ni nestojí, že nemá cenu žít apod. asi jste se s tím někdy setkali. Kamarádka mi říkala, že tato holka po mně jede a mně to taky tak přijde, podle jejich náznaků. Já k ní ale nic necítím a nebudu chodit s někým, koho nemám rád že, tak ona mě pozvala na oslavu a já se trochu bojím, aby něco nechtěla začít.... No a pak budu jen další "hajzl" v řadě, který ji odmítne, protože "pro něj není moc dobrá" . Já nedokážu odhadnout jak s takovymi lidmi jednat, jestli ji rict narovinu ze jsme kamaradi a konec, ja nevim jak to mysli s tema recma ze se jinak muzou jit odstřelit vážně nebo ne.. Jak byste to řešili, řekli byste to narovinu jak to vidíte a nebo to zkusit nějak zaobalit, např. se ji zeptam jako kamarádky na radu líbí se mi ta a ta holka, můžeš mi poradit jak na ni? A s tím dotazem bych nelhal

Ŕekni že teď nikoho nehledáš

Urcite ji nerikej, ze se ti libi jina, to ji jeste vic snizi sebevedomi v tom, ze ji nikdo nechce. Spis ji rekni, ze nikoho nehledas, nebo ze nevis, jestli by to klapalo a nejak ji omackou zvys sebevedomi, ze je treba skvela holka, ze nema duvod se stydet, nebo tak neco

Udělal bych to stejně, jak to holky udělaly mě. "Jseš strašně moc fajn holka, ale já teď nikoho nehledám, tak zůstaneme kamarádi." Nesnáším tu větu, ale když si ji dovolují ony, tak můžeš i ty.
Jinak na oslavu klidně běž, samozřejmě jen s tím, co chceš zažít sám.

byla bych upřímná a řekla, že máš své zájmy DELŠÍ dobu jinde. Podle mě je dost důležité takovému člověku říct, jak to teda opravdu je. Nevypadá to, že je slečna psychicky ok, takže ať se na tebe neupne apod.

Hele já do toho nemám co kecat, ale zdá se mi, že tě tím svým "nemá cenu žít" a těma depkama trošku manipuluje (třeba i nevědomky) a dostala tě přesěne tam kde seš teď. Protože pokud k tobě byla tak otevřená, tak je to takový zvláštní... Nevím jak to popsat :D Ale z vlastní zkušenosti vim, že lidi s depkama, kteří jsou tím fakt nemocní se za to spíš stydí.

Každpopádně kdybys tam šel, tak jdi prostě jako kamarád, buď kamarád, chovej se jako kamarád a když příjde na věc, tak ji to vysvětli tak jak psali ti nademnou. Ale po SMSce nebo tak, bych to rozhodně nedělal. To jen tak mimochodem. Nikdy nevíš tu první reakci, kterou v rozhovoru z očí do očí můžeš ovlivnit (už jenom tón hlasu udělá hodně) a dáš jí najevo, že ste spolu neskončili a že svět se tímto nezbořil.

No ono se takovejmhle lidem nezavděčíš, ať řekneš cokoliv. Pořád budeš ten, kdo jí odmít a pravděpodobně příčina další depky, i kdyby si jí odmít s kyticí růží.

Ale zatim to nevíš jistě jestli po tobě jede, takže ještě "nestahuj kalhoty, bič je ještě daleko".