Zdravím všechny. Můžete mi, prosím, poradit s následující situací? Zajímá mě, jestli podle vás existuje způsob (věřím že ano, ale jaký?) nebo se mám začít smiřovat s nejhorším.
S přítelkyní jsme měli úžasný vztah. Jsme z jiných měst, takže se vídáme o víkendech, občas jen 1x za 2 týdny, stejně bylo všechno super. To trvalo půl roku, než na měsíc odletěla na studijní pobyt. Když se vrátila, chovala se odtažitě až protivně a prozradila mi 2 věci:
1) Po třech týdnech odloučení (při té vzdálenosti - jiný kontinent) začala zapomínat, jak jí se mnou je. Vidí mě teď prý spíš jako kamaráda než jako přítele (ale samozřejmě "víc než jen kamaráda")
2) Maličko se tam do někoho zamilovala, podle ní to bylo spíš poblouznění, které nebude mít pokračování, rozhodně se prý nic neodehrálo.
Celkově prý pozapomněla, jak jí se mnou bylo, a tudíž i maličko ztratila motivaci o náš vztah bojovat.
I přesto jsme se shodli na tom, že se oba chceme vrátit tam, kde jsme byli předtím, a budeme se o to snažit. Sex prozatím odmítá, necítí se na to. Chce po mně, abych na ni s ničím nijak netlačil a nechal tomu volný průběh. Mám pocit, že kdybychom znovu (po víc než měsíci) měli sex, mohlo by nám to jen prospět (mně teda rozhodně
), ale ona se na to zatím necítí a když jí to navrhnu, nejspíš jí bude připadat, že na ni tlačím, což nechce... začarovanej kruh.
Rozhodl jsem se, že se budu chovat naprosto přirozeně jako do jejího odletu a prostě uvidím. Hlavně doufám, že se zvládne k normálnímu chování vrátit i ona...
Jaký na to všechno máte názor, máte nějaká doporučení, co dělat/jak podpořit návrat tam, kde jsme byli? Jak dlouho dát té snaze k návratu? Měl bych snad dělat maličko nedostupného?
Předem díky...
Autor