Paradox skvělého rande

[stoudy]

Potřebuju radu, jak jinak

Seznámil jsem se ve škole s jednou holkou, vyměnili jsme si přes víkend pár mailů a domluvili si rande. Během něj došlo k postupnýmu sbližování. Nemám problém se s holkou seznámit, bavit se s ní, bavit jí. Dotyčná se během rande přiznala, že ji bolí svaly na obličeji, jak se pořád směje. Škádlili jsme se, dotýkali, koukali se zpříma dlouho do očí. V jedné vhodné chvíli jsem jí políbil. Potom už jsme se snad jenom líbali, v mezihře jsme vždycky chvilku kecali, hladili se atd.. Byla krásná a moc vášnivá. Zakončili jsme to noční procházkou po historickém centru. Ve výsledku jsme spolu strávili přes 7 hodin, domů jsem přišel ve tři v noci.

Další den pár obyčejnech neutrálních zpráv, ale v jedné napsala, že na mě myslela celý den i na ten příjemný večer, ale že se mi musí přiznat, že je pořád ještě zamilovaná. (do jednoho týpka, o kterém mi říkala ten večer, že se jí líbil, ale že nic nebylo, když jsme řešili vztahy) Tak jsem jí za nějaký čas zavolal, co z toho plyne pro mě, ať mi to přeloží do realistickýho jazyka. Říkala, že to je její problém, kterej si musí vyřešit a že jsem moc fajn. Řek jsem jí ok, že ji nebudu nějak uhánět, že to nemám ve zvyku a ať se mi třeba ozve jestli si to nějak vyřeší.

Uvnitř mě to ale strašně štve, něco jsem k ní začal cítit během večera a dost mě to mrzí. Chtěl bych ji, ale je mi jasné, že každá snaha a gesto tím směrem bude mít přesně opačný účinek.

Máte s tím někdo zkušenost, nestalo se mi to totiž poprvé, ale už podruhé. Pokud dělám nějakou chybu a někdo ji rozpoznáte, tak jen do mě.

Dík

[Beduin]

Stoudy, z tvý strany proběhlo všechno správně. Akorát sis tu holku vybral ve špatnej čas. Vůbec se o tomhle tématu nezmiňuj, chovej se jako by ti nic neřekla a sváděj ji dál. Kdybys jí připomínal toho jejího bývalýho (nebo kdokoliv to je), bude si ho v paměti vracet, bude porovnávat a prostě to bude špatně. Ale takhle, když tohle téma jednoduše nebude existovat, tak jsi na správný cestě.

[stoudy]

Přesně tímto výše napsaným odstavcem jsem se řídil asi před půl rokem. Taky rande, romantika jak hrom, další den chladnější a pak sms, že jsem fajn ale je ještě zabouchlá do někoho jiného. Sral jsem na to, ignoroval jsem ji, asi za tři týdny se mi ozvala, dali jsme se dohromady. HAPPY END, dalo by se říci.

Jenže ten vztah trval asi půl druhého měsíce a pak skončil pod úplně stejnou záminkou, jako na začátku. Prý dotyčného potkala a uvědomila si, že ho pořád ... bla bla

Tohle mi příjde jako naprosto identická situace. Nechci to jen tak přejít, protože už vím, že ta bariéra tam prostě bude, pokud se nevyčistí vzduch a časem by na to stejně došlo. A bylo by to o to horší, čím dýl bych s ní byl. Ona to asi taky jen tak sama od sebe neplácla, říkala, že teď se mnou nemůže a nechce nic mít. A z tónu hlasu poznám, že nešlo jen o shittest. 

Abyste rozuměli, já nejsem rozčarovanej z toho, že mě odmítla, jsem sice dost ješitnej, ale tohle ještě skousnu. Taky ji nechci nějak zoufale a za každou cenu získat. Je fajn, ale jsou i další. Já jen nechápu, jaký emocionální převrat se v tý její hlavičce mohl udát za nějakých deset hodin a proč se tak stalo. Jestli to je nečím, co dělám já? Nebo si jen vybírám takové typy..

Nikomu, koho znám se to nestalo. Samozřejmě byli odmítnuti, mnohokrát, ale ne tímto způsobem.

[stoudy]

BTW. oběma je nám dvacet a alkohol nesehrál žádnou roli.

[Mr.LiWu]

Holka neví co chce...vidí tebe , chce tebe..pak vidí tamtoho zas chce tamtoho...Na sex proč ne, do něčeho vážnějšího to podle mě nemá budoucnost...

[Barzini de Tutto]

Souhlas s Liwu

Zažil jsem podobnou věc.
Byl jsem na schůzce s holkou, se kterou jsem se předtím potkal v jednom nejmennovaném tanečním klubu.
Nečekal jsem, že bych ji dokázal vytáhnout ven, ale nakonec se zadařilo. Na rande to šlo docela v poho, jen
mi vadilo, že holce pořád volali nějací otravující lůzři a nutili jí, aby šla s nima ven. Tady no offence ale trochu sem
si udělal obrázek, nicméně neodsuzuju lidi hned.

Smích, doteky, procházky noční Prahou (taktéž se zmínila o jerkovi, který ji nechal), sem tam to rande samozřejmě mělo
taky své chyby (dlouhé ticho etc.), nicméně zakončil jsem to líbačkou a domluvili jsme se, že příště něco podniknem.
Ještě mi psala sms, kde se omlouvala za placení a přáli mi pěknou cestu domů s tím, že příště mě zve ona.

Prostě bylo to na skvělé cestě. Další den jí jen volám a ona nezvedá, poté píši, co jsem chtěl a ona nereaguje. Ignoruje mě
další dva dny, píšu na FB a dělá, jakoby se nic nestalo => "Co potřebuješ?" etc. Ve výsledku jsem to ukončil slovy sbohem, která ji podráždila a smazala si mě z přátel na FB.

Dověděl jsem se od jednoho kámoše ze školy, že je to prý d*vka co střídá kluky, ale stejně mi to k ní nepasovalo, prostě taková svině to nebyla. A zase jsme na stejném místě, možná trochu odlišném, nevim kde byl problém. Tolik má zkušenost.

-Vracet bych to už asi nechtěl, na světě je víc hezkých holek, které stojí zato, ale stejně to ve mně probouzí otazníky

[Aleš]

Čau, já mám podobný názor jako Beduin. Možná, že jsi na to šel trochu rychle a ta holka vlastně dostatečně nepřesvědčila svoje emocionální nitro, že chce tebe. Tomu tématu  bývalého se vyhni, případně ji napiš, že nechceš být nějaká její jistota a zkus holomráz a uvidíš. Záleží, jak moc ti na ní zaáleží.
Možná, že se jedná jen o vzpomínky na day1 s tím bývalým, atd., ta holka tě prostě začala porovnávat a pokud ti nedá šanci, aby jsi staré vzpomínky novýma, tak jsi skončil.
Nikde jsem si nepřečetl, že by tě odmítla, pochopil jsem to tak, že nemá vyřešenou svoji minulost, což je docela běžný jev u holek, který nechtějí bej tak nějak samy.
řekneš nám, kolik vám je?
PS:
Každá holka někoho má, dokud nemá mě;-).

Negeneralizoval bych to, třeba se nejedná o podobný případ...

[stoudy]

Dík za rady, říkáte mi v zásadě, co si myslím. Je dobré to mít z více stran.

Ví, že mi na ní záleží, takže už jí nic psát nebudu. Včera jsem jí v telefonu řekl, že je fajn, líbilo se mi to s ní a že je to na ní. Když se ozve, ozve se, když ne, tak se svět nezboří. Počítám, že se s ní uvidim zítra, na jedné akci, kde bude tak 40 lidí. Chovat se k ní budu normálně, sebevědomě, žádné výčitky nebo psí pohledy ve stylu: Vrať se mi, má milovaná!!!
Uvidím, s čím příjde ona.

Holka neví co chce...vidí tebe , chce tebe..pak vidí tamtoho zas chce tamtoho...Na sex proč ne, do něčeho vážnějšího to podle mě nemá budoucnost...

Asi máš pravdu.

A zase jsme na stejném místě, možná trochu odlišném, nevim kde byl problém. Tolik má zkušenost.

-Vracet bych to už asi nechtěl, na světě je víc hezkých holek, které stojí zato, ale stejně to ve mně probouzí otazníky

To už se fakt člověk asi nedozví. Podle mě to totiž neví ani ty holky. Hormony s nima šijou roupy v prdeli malého děcka a prostě se podle toho nějak rozhodnou. Asi to zařadím na svůj seznam otázek pro Pána Boha, které mu položím, až zdechnu. Jestli byla dřív slepice nebo vajíčko. Kdo doopravdy zničil Dvojčata v New Yorku. Proč musím mít slepé střevo apod.

Ta moje mi právě moc do větru nepřišla, i když možná jsem viděl jen to, co jsem vidět chtěl. Ale jsem rád, že nejsem sám komu se to stalo. I když bych Ti raději přál lepší konec.

Aleš:

Můžeš mít pravdu, že jsem ji dostatečně nepřesvědčil, ale nemyslím, že bych na to šel moc rychle. Nějak jsem ten večer cítil, že mě chce, ale že nebude chtít podlehnout moc rychle. A já si dal opravdu záležet, samotného mě to bavilo, tušil jsem že nakonec neodolá, ale nechtěl jsem to uspěchat. Jak jsem ji dostal, role se najednou jakoby obrátily. Ona byla ta vášnivější, líbala se tak, že jsme málem spadli ze židle, vždycky jsem to musel ukončit já, pokud jsem se chtěl alespoň nadechnout.

Takovou holku jsem vždycky chtěl, ne nějakou puťku co podrží, když musí, ale sebevědomou chytrou hezkou babu, která bude pořád překvapovat mě i sebe. Pravda překvapila mě hned další den, a pořádně, to se musí nechat

Možná si chtěla jen zlepšit sebevědomí, pobavit se...

Je nám dvacet, ona je myslím o pár měsíců starší. Mám pocit, že už jsem to ale včera psal.


 

[stoudy]

Nevím, zda má smysl obnovovat tenhle starej topic, ale nějak mi to nedá

Stalo se mi to zase. Úplně identická situace. Dívka tentokrát mladší (17 let), s uměleckou duší a spisovatelským nadáním. Na svůj věk ale velmi dospělá, pokud mohu z proběhlé konverzace soudit. Vzal jsem si na ní číslo, ozval se jí, domluvil schůzku, kecal s ní, dotýkal se jí, sváděl až nakonec podlehla. Asi hodinová, nádechovými pauzami občas přerušovaná, líbačka v parku.

Choval jsem se sebevědomě (možná až moc, říkám si) ale ona říkala, že se jí moje drzost líbí Měl jsem z ní dobrej pocit, dokonce se ve mně ozvalo svědomí a ihned další den jsem ukončil poměr s jednou FB. Chtěl jsem tomu prostě dát šanci a zkusit se po dlouhé době zase zamilovat.

Nicméně ona to utla přes sms. V holé větě stálo, že nemá zájem. Nepídil jsem se beťácky po důvodech a nepřemlouval jsem jí, jen jí popřál hodně štěstí do života. Její odpověď: "Děkuju, že to bereš takhle.  Taky hodně štěstí" 

Mám z toho pocit, že to je nějaký problém v ní, nevím totiž o ničem, co bych podělal. Já ty baby nechápu, já mám alespoň dostatek slušnosti na to, abych se s holkou vyspal, než jí odkopnu  Ale ony jsou nějaké divné

Jinak od prosince se mnoho změnilo. Pick up jsem začal dělat poměrně aktivně, v telefonu mám víc čísel, než na kolik jsem vůbec schopen zavolat, vybírám jen ty nej. Taky když pohoříte na jedné frontě, tak vás to tolik nemrzí, protože jednoduše přejdete k jiné, simultálně hrané partii. To je plus PU. Jeho negativa se na mně podepisují tak, že nějak ztrácím schopnost se zamilovat, a vůbec citová stránka je jaksi na vedlejší koleji. Najednou zjistíte, že k dívkám existuje jakýsi manuál a že není nic těžkého nějakou slušnou získat. Za svých beťáckých časů, jsem byl tak šťastný, když jsem nedopatřením zakopnul o holku, že jsem se okamžitě zamiloval a byl spokojený. Teď se člověk jen tak nespokojí a pořád se ohlíží, zda nepříchází o něco lepšího.

Chtěl jsem se zeptat nějakého borce odsaď z fóra, co PU taky dělá/lal, zda ta určitá ztráta citů k holkám (nikoliv chtíče, ten je ještě větší ) se u něj taky objevila a zda je to jev trvalý, nebo to odezní, když člověk potká tu pravou?

[joei]

nebyl jsem nikdy přehnaně silný aproučovací robot, ale řekl bych, že jsem si něco z pickupu ozkoušel a taky jsem se dostal do fáze, kdy jsem na ženský koukal asi jako ty a zamilovanost jsem si nepřipouštěl a pak se to prostě stalo s holkou, se kterou bych to vůbec nečekal a se kterou jsem to vůbec tak neplánoval, měla bejz jen další zářez...

[stoudy]

nebyl jsem nikdy přehnaně silný aproučovací robot, ale řekl bych, že jsem si něco z pickupu ozkoušel a taky jsem se dostal do fáze, kdy jsem na ženský koukal asi jako ty a zamilovanost jsem si nepřipouštěl a pak se to prostě stalo s holkou, se kterou bych to vůbec nečekal a se kterou jsem to vůbec tak neplánoval, měla bejz jen další zářez...

Tak to rád slyším, doufám, že nejsi výjimka potvrzující pravidlo

Nějak mi příjde, že i když mi PU umetl cestičku k holkám, které by si o mě před 2 lety ani neopřely kolo, tak se uvnitř necítím šťastnější. Ten pocit, kdy se vám podlamujou kolena z holky je krásnej. To, že se mnou pak vyjebala a já byl psychicky dlouho v prdeli je zase totální protipól. Prostě zamilovanost 10krát násobila sílu jakékoliv emoce, positivní i negativní. A tu 10 násobnou radost jsem v PU zatím nezažil. Nutno dodat, že ani ten 10 násobný smutek. Možná je to něco za něco...

Co ostatní?

[Storm]

Já osobně neberu pickup tak, že bych si dával cíle: Dneska musim dát minimálně 10 APP, jinak nejdu domů . Spíš to beru jako životní styl, chovat se tak, aby mě holky chtěli, využívat situací k seznamování. V podstatě jsem se k tomu dostal, když jsem si prožil svojí one ities a byl z ní celkem v prdeli, tehdy jsem si řek, že něco musí být špatně....A dneska bych se k ní nevrátil, ani kdyby mě prosila na kolenou, protože jsem zjistil, že jsou mnohem lepší holky než ona. Stručně bych řek, že mě PU osvítil a díkybohu poslal na tu správnou cestu