Podivná,ale přeci dost známá situace

[HonzaR]

Jasnej souhlas.No mám v plánu jí teďkonc, jak ty píšeš nechat trochu vycukat.Ve středu má přijít ke mně na pokoj a koukat se na filmy(už si to slibujem víc jak 14dní), do tý doby se jí chci trochu vyhejbat(prostě jí tak trochu ignorovat,nepsat,nemít čas atd.).No a ve středu trochu přitlačit,uvidíme,pokud se chytne tak dobrý,pokud ne,tak už na to fakt asi nemám nervy (moc komplikací,který zdržujou od ostatních super holek)

[Mr.LiWu]

Tuhle středu je moc brzo....3 dny bez tebe s ní nic neudělaj...tim vycukat jsem myslel třeba měsíc, i víc...ale trpělivost a rozvaha needed..bez toho to nepujde

[Av4]

Honzo, si furt moc připosranej Ona tě chce ! Teď se to opět potvrdilo ! A ty si furt nechceš nechat poradit a pořádně jí nechat vycukat. To je pak těžký

[p3tula]

chlapci, je sice pravda, ze kazdy sme iny, no co sa mna tyka, tak do mesiaca by som sa bez chlapa, s ktorym som ani len nechodila - len to iskrilo, naucila v pohode existovat. keby sa po mesiaci ozval s tym, ze tak som teda tu, tak by sa teda musel poriadne snazit a este k tomu by mal u mna jedno velke minus, lebo by som predpokladala, ze mu znovu takto niekedy prepne a nic take ja nepotrebujem k zivotu. tiez je mozne, ze by som mu nevenovala ani pozornost a riesila len toho svojho (za predpokladu, ze uz by sa mi nieco taketo blbe stalo). Takze pokial je to dievca masochistka tak smelo do toho

[HonzaR]

Měsíc je moc,ja tu slečna píše.Za měsíc začínaj prázdniny a pak už se neuvidíme,až v září,tak do té doby musí bejt rozhodnuto.

[Mr.LiWu]

rychle to fakt nepůjde kámo...kdyby jo, už byste spolu byli...tím že nejste je evidentně někde vakl a ten musíš odstranit...a tak jak ti radí slečna se ti to nepovede...

[p3tula]

ja som radila co nerobit, nie co robit. Mesiac je doba na zabudnutie. take cca 2 tyzdne by sa este dali. Len neviem si predstavit aj keby ste sa teraz dali dokopy, tak budete spolu mesiac a potom co?

[HonzaR]

Potom existuje spoustu variant,ona může ject na víkend ke mně,pak já k ní nebo tak něco,ale nemá smysl přemejšlet moc dopředu.
Máte pravdu,včera jsem tam za ní byl a příšerně mě zkoušela:např.:chtěl jsem aby mi dala pusu na tvář,dala mi takovou hnusnou a čekala co budu dělat,pořád mě provokovala,ukazovala polonahý fotky,chtěla abych u ní zůstal přes noc,prostě čekala,až po ní vyjedu...Musel jsem se fakt držet a bylo zase znát,že mě dostává (leč včas jsem utek),dneska na ní musim celej den myslet,povedlo se jí to,je fakt dobrá...
Ale chci se držet vašich rad a nepovolit.
Řikala mi,že i přes to že jsme domluveni na středu(dělala,že to nepochopila a že si myslela,že jedu už ve středu domu,tak prej si něco domluvila,mohla by to zrušit,ale to by bylo blbý...kecičky),tak jede domu a vrací se na víkend (což jsem teda nepochopil zase já,když by tam mohla zůstat do neděle se svym klukem).
Plánuju následující,nebudu za ní teď vůbec chodit,nebudu odpovídat na vzkazy(nebo jen jednou větou s tim,že nemám čas),dám to takhle 14 dní a pak se uvidí.
Jen mi vysvětlete,přoč myslíte,že by to mělo fungovat a jakej to bude mít efekt???

[Av4]

Protože když začneš prohrávat (tzn. ty se nechováš jak ona chce), tak panikaříš (speciálně pokud jsi předtím vyhrával). A když panikaříš, tak jsi snadno "zmanipulovatelný", protože pro vítězství dokážeš víc obětovat. Neznamená to, že když bdueš nepřístupný, tak za týden přijde a řekne "Ahoj honzo, rozešla sem se s borcem a chci jen tebe, vezmeš si mě?", ale ty budeš mít mnohem silnější pozici.

To znamená - teď ty něco uděláš a čekáš co ona na to. Pak by to mělo být opačně. Ty si děláš co chceš a ona když něco udělá, tak jen doufá, že ty uděláš to co chce... (tj. obrat z "nevim, jestli nebudu s borcem přes víkend" na "chtěla bych tě vidět, kdyžtak nepojedu domu na víkend", ale i jiné...).

[HonzaR]

Jak to všechno nakonec dopadlo?
Už jsem si myslel,že je konec a tak jsem se začal radit se svojí kamarádkou.Znovu jsem jí řek,že chci být s ní  a ona mi poradila,abych jí dal najevo svoje city a řekl jí,že bez ní nemohu být.
Udělal jsem to a dali jsme se dohromady.
Vodili se za ruce,začli spolu spát,dělat všechny ty krásný věci,co dělaj ostatní páry.Jenže pořád měla toho druhýho a já se jí dostával víc a víc pod kůži,začala přemýšlet,proč by to s nim nefungovalo,jak se nedostal na školu,jak nesehnal brigádu,jak je sprostej,ošklivej a namachrovanej,že jí psychicky trápí.
Porovnala mě a zjistila,že jsem pravej opak.Radila se i s mámou a ta jí řekla,aby to s nim hned ukončila,že s nim má zaděláno na velmi špatnou budoucnost plnou zklamání a starostí.
Psala mi,jak moc mě miluje,jak se k sobě hodíme a ujišťovala se,že to cítím taky tak.
Nastalo zkouškové a já byl zalezlej doma a učil se,ona stále bydlela na koleji a každý den jsme si psali,jak se milujem a že po sobě toužíme každym dnem víc a víc.
Po třech týdnech co jsme se neviděli jsem za ní přijel a hrozně jsem se bál,že už to nebude tak jako před tim.Mýlil jsem se,to já byl rozpačitej a ona mi visela kolem krku.
Ztrávili jsme spolu krásný dva dny plné milování a měli jsme oči jen jeden pro druhého.
Po příjezdu domu jsem se začal znovu bát,že přijdou prázdniny a ona bude s tim svym,že se to krásný rozplyne a že budu zase sám.Pořád jsem se ptal,jestli to se mnou myslí vážně a jestli chce být jen se mnou,psala mi že už je definitivně rozhodnutá,že se ptala matky a že ví co chce.To,že k sobě pasujem jak dvě kostičky lega,že je všechno tak dokonalý a ideální ve všem,to že se se mnou cítí bezpečně a klidně a že mě moc miluje.
Viděli jsme se ještě dvakrát a pak dala poslední zkoušku a odjela domu.
Psali jsme si a všechno se zdálo být ideální.Jen byla trochu chladnější.
Psala mi,že se jí zdál sen o mě a že v tom snu jsem z aní zajel a ona mě představila jako kamaráda,že prej se ještě zdůraznilo to slovo kamarád.Já plnej smutku,že je to nějaká indicie jsem jí napsal,že by už měla začít řešit ten náš vztah.
ona na to napsala,že se s nim nemůže rozejít,protože má před operací a že je to na něj teď moc.Napsal jsem,že se tomu vyhejbá a že tim trápí mě.Taky jsem napsal,že už chci mít konečně jasno a že když s nim chce zůstat,tak ztratí mě,že už to dál neunesu,čekat.Chtěla po mně,abych počkal do konce prázdnin(další 3 měsíce)a pak,že se uvidí,že už to má ale jasný se mnou.
Nevydržel jsem to a rozešel se s ní,ona na to napsala jen,že je to blbý...

[Jouda]

Nevím, jak to dopadne.
Ale vím, že ses zachoval jako pravý samec s kterým si není radno zahrávat. Ukázal jsi, že nejsi žádný poskok, který pro ní bude dělat první poslední, jak to dělá mnoho hodňoučkých kluků.
Jsi chlap, který pouze vedl vztah.
Jestli říkala, že má opravdu jasno a ví, co chce, nechť ať se ukáže.

Pokud budu mít podobnou extrémní situaci, budu se řídit tímto.
"Nežárli nebo se rozejdi."

Hodně štěstí přeju.
A ještě jedna otázka. Jak si ten rozchod myslel. Vrátíš se k ní, pokud se s nim na dobro rozloučí nebo jí už vůbec nechceš ani vidět ? Doufám, že ta první možnost je pro tebe volitelná. 
Tvůj topic jsem nečetl, Jen první a poslední příspěvěk, kdyby byli nějaké nejasnosti.

[HonzaR]

Prostě jsem bojoval,až jsem dobojoval.Minulou neděli cca 3 dny po tom co jsem se s ní rozešel jsem jí napsal,že mi to moc mrzí a že jí mám moc rád (opravdu jí mám stále moc rád),jenže jsem zjistil,že pro mě neuronila ani slzu a začal jsem se trápit ještě víc.V afektu jsem jí napsal,že jsem byl pro ní jen hračka celou dobu a že je ještě daleko lepší než její kamarádka (kurva).Taky jsem napsal tomu jejímu,protože jsem měl hroznou zlost a nechtěl jsem aby on byl ušetřenej a já si všechnu tu bolest musel prožít jen sám.Tim pádem jsem si zavřel všechny dveře a kdykoliv si na to vzpomenu,tak si řikám,že jsem udělal jednu z největších chyb ve svym životě...

[HonzaR]

ve středu jsem jí napsal,že jsem se choval hrozně a že vim,že už mě nikdy nebude chtít vidět ani mi už neodepíše.ppsal jsem že to bylo v afektu a ze žárlivosti a že jí prostě nemůžu nenávidět,ale milovat...Napsala mi na to,že jsem konečně pochopil co jsem udělal a celkem si mě povodila,že za vše můžu já a že jsem jí ztratil jen kvůli sobě a že jsem jí vlastně nikdy neměl rád,že bych to jinak neudělal.Prosil jsem o druhou šanci,ale byl jsem odmýtnut s tím,že jsem jí hrozně ublížil a že by to v budoucnu mohlo být ještě horší.
Totálně si na mě smlsla a já jí jen napsal,že kdyby mě opravdu měla ráda,že mi odpustí všechno na světě a že teď trápí ona mě a že si to evidentně užívá.Poslední co jsem jí napsal bylo:Je mi to opravdu líto,ale snad najdu u nějaké jiné to co jsem se snažil najít u tebe-lásku...

[HonzaR]

Stále mi to šíleně trápí a nevím co mám dělat,vybavují se mi ty chvíle,kdy to bylo všechno perfektní,ona byla zamilovaná do mě a nebála se to dát najevo.Celou dobu přemýšlím,jak moc jsem pochybil a jak moc jí miluju,ano tak hloboce jí mám v sobě.Na druhou stranu když jsem s ní volal,tak to byl někdo jiný,cizý člověk...
Ukliďnuju se myšlenkou,že bych byl pořád na druhym místě,že by se to mohlo stát i mě,že mě pak bude podvádět.Že nejsem sobec(jak mi řikala),ale že ona je tím sobcem,kterej myslí jen na svojí zábavu a nevnímá city ostatních.
Hrozně bych si přál,aby se to obrátilo a ona lezla za mnou,ale to se nestane.A pořád nemohu uvěřit tomu,že to na mě celou tu dobu jen hrála a že nic necítí...

[Lalanea]

...Nevydržel jsem to a rozešel se s ní,ona na to napsala jen,že je to blbý...

Tak až sem dobrý a mělo to šanci.

ve středu jsem jí napsal,že jsem se choval hrozně a že vim,že už mě nikdy nebude chtít vidět ani mi už neodepíše.ppsal jsem že to bylo v afektu a ze žárlivosti a že jí prostě nemůžu nenávidět,ale milovat...

Chyba. Měl sis stát za svým a nesnižovat se takhle před ní. A jí si zbavil veškerého pocitu viny. Už ji nech být, tohle by se spravovalo hodně těžko. Příště si na to dej pozor, takhle se k tobě žádná nevrátí...

[HonzaR]

Jenže co mám dělat?Pořád jí mám hrozně moc rád,neexistujou špatný vzpomínky,žádný prostě nebyly.Pořád přemejšlim,že je všechna vina na mě,ale neni to pravda.Milionkrát za den si řikám,že bych jí měl zase napsat,ale nevim co,abych se nezačal zase plazit,doufám,že na to čeká stejně tak jako já.Chci jí prostě říct do očí,že jí miluju a na ničem jinym mi nezáleží.
Už je to víc jak 14 dní a já mám stále ten pocit,jak když se topim,nemůžu popadnout dech a každou chvilku co se zamyslim tak nad tim jak ji mám u sebe.Jsem prostě zoufalej,nikdy to zamilování netrvalo tak dlouho,po pár dench jsem vystřízlivěl a byl klid,ale tohle je prostě jiná liga...

[Lalanea]

Žádný špatný vzpomínky? Hej, tak si přečti tenhle topic a podívej se, kolik je v něm vypsáno tvých negaticních pocitů...
P. S.: Neříkej jí do očí ani jinak, že jí miluješ.. nebo aspoň ne teď!

[HonzaR]

Jo možná si časem uvědomim,až najdu nějakou jinou,že celá ta věc okolo tohodle vztahu nebyla dobrá,že jsem se vlastně celou dobu trápil a přemejšlel o tom jak a proč to nedopadne,místo toho,abych si to užíval naplno.
Začínám se z toho pomalu ale jistě dostávat a začínám si konečně uvědomovat jaký jsem udělal chyby,jak jsem byl zaslepenej a jak jsem se nechal manipulovat místo toho abych manipuloval já.
Na druhou stranu si furt uvědomuju,že přes to všechno tu holku mám pořád hrozně rád a pořád mi za to stojí za ni bojovat,i když je to nelogický a špatně to dopadne.
Vůbec nevim,jak z toho ven,kouknu se na její fotku a hned se mi chce brečet steskem po ní.Nikdy jsem nic takového nezažil a už ani zažít nechci,protože nejsem svobodnej,chci jí nechat v sobě zemřít ale nejde to,asi je to tim,že stále doufám....

[Jouda]

Fotky smaž nebo zahoď, bude to těžký, ale líp se zregeneruješ.

[Lalanea]

Pokud je ti líto smazat fotky definitivně, tak všechny vypal na jedno dvd a předej ho sourozenci, ať ti ho nevrací dřív než za rok 

[HonzaR]

Ale spíš jsem tim chtěl říct,že mi na ní stále záleží,stále jí mám moc rád a nelituju ani jediný chvilky kterou jsem strávil s ní.
Byla ve všem ideální,kromě svojí nerozhodnosti.Navíc mi hrozně připomíná matku(myšlením,temperamentem,bouřlivostí,jemnou najivností....),nikdy jsem tomu nevěřil,že si kluci vybíraj holky jako předobraz svojí matky.Tím je pro mě dokonalá.
Jen prostě nevim co se stalo,když přijela domu.Obklopena jinejma lidma se začla chovat jako cizý člověk.Tak si řikám,jak se bude chovat až se budeme vidět tváří v tvář a stále nevěřím tomu,že bude stejně tvrdá a odměřená,bezcitná...
Do tý doby bych se na to chtěl připravit,nepsat jí a oprostit se od nadměrné přecitlivělosti.Protože věřím tomu,že se jí ty chvíle vracejí stejně jako mně...

[HonzaR]

Jak by se to dalo dát znovu dohromady?Jsem přesvědčenej,že nejsem uplně ztracenej případ.
Napište mi jak byste to eventuelně řešili vy!!

[HonzaR]

Nikdo nemá zkušenosti s tim,že se se svou bývalou láskou dal znovu dohromady??

[Bobo]

Ale jasne, ze ma, len to bohuzial nema dlhe trvanie. Nenapisem ti, co mas urobit, ale to, ako sa mas spravat. Bud vyrovnany so stavom, aky prave nastal. Nenut ju do nicoho, ani sa nespravaj, ako keby ste spolu chodili. Musis byt silna osobnost, akceptovat to, mat scasti vsetko na haku, ale nebyt pritom k nej odmerany. Musis v nej znova vyvolat iskru. Flirtuj s nou. Ak to nevyjde, vzdy mozes flirt zahrat do stratena. Bohuzial nie je to uplne v tvojich rukach, pretoze nevies ako sa ona bude spravat a musis reagovat na jej spravanie. Skratka, ked ona nebude chciet, tak ty mas do toho malo co kecat. Prirovnal by som to k futbalovej lige. Hras o majstrovsky titul, do konca sutaze ostava par kol a tvoj konkurent je par bodov pred tebou. Ty vies, ze aj keby si vsetky zapasy vyhral, tak majster byt nemusis a musis preto cakat na zakopnutie tvojho supera. Viem, ze je to mozno priklad pritiahnuty za vlasy, ale ilustruje situaciu, ktora nastala.

Hlavne si zachovaj dostojnost a neprezen to velmi s aktivitou. Musis si pripravit peknu davku trpezlivosti a ani to este nevies, ze sa to vydari. Skus porozmyslat nad niecim, co jej mozes dat len ty. Nemam tym na mysli ziadne materialne veci, skor ide o pocit. Ked v tej holke zapalis tu iskru a zabrnkas na tu spravnu strunu tak je tvoja. Uz ju len treba najst.

[HonzaR]

takže se mám chovat jako by se nic nestalo.Být milý,pozorný,flirtující a vtipný jako tenkrát,ale zachovávat si jistej odstup(přeci už spolu nechodíme).Respektovat její rozhodnutí,ale dát jí najevo že o ni pořád stojim,ale ne extrémně.
Vim,že jí můžu nabídnout víc než kdokoliv jinej,přeci už byla rozohdnutá.Myslim,že nedemnou pořád přemýšlí,ale hrdost jí nedovolí udělat první krok.Já to zas nechci řešit přes sms nebo telefonát.Počkám si do září a uvidim,jak to mezi námi všechno bude,jestli bude chtít být kamarádka,tak to mám z poloviny na dobrý cestě a budu vědět,že nademnou ještě nezlomila hůl...