Zdravím, tohle souvisí s tématem
Má to zmysel druhy krat?, ale je to myslím obecnější problém.
Takže:
Před časem jsem svojí šanci u jedné slečny totálně po.. (viz téma
Má to zmysel..), chci to ale zkusit znovu. Už se mi povedlo sjednat si (sic zase přes SMS, ale co se dalo dělat) schůzku s tím, že dotyčná slečna asi neví o co mi jde - tak jsem to aspoň pochopil z jejích reakcí. Tak jsem jí napsal, že "je to osobní a důležité" s tím, že osobní věci chci řešit osobně, ne telefonem. Teď jí chci seznámit s mojí citovou situací (hodně mě přitahuje), ale bez nějakých milostných výlevů, bez podřizování se, nátlaku atd. Prostě na rovinu podat svůj návrh.. Ve zkratce něco jako: "Líbíš se mi, co takhle někdy někam zajít?" Ale ty správný slova ne a ne přijít..
Poradíte mi?
No,podívej jednoduchý to nebude,mluvím z vlastní zkušenosti,možná je trochu malinko odlišná,ale v zásadě je na to stejné.
Taky jsem první šanci totálně zhyzdil,no vlastní vinou,ani se nedivím,že to šlo dokonce přeskočilo začátek a šlo to hned kopru.
Možná jsem si to všechno natolik tenkrát vsugeroval,že je úžasná atd...No sedmnáct.
Za ty dva roky,co uplynuly jsme se moc nevídali,já zapomněl,měl jsem mezitím dvě lásky,které mě dost otevřeli oči.
Jenže,teďka ji zase dost potkávám,a zase ty protivní kolečka v palici začaly šrotovat.Zdravili jsme se,v pohodě,jako by jsme oba zapomněli a věděli,že to byla euforie puberťáků.
Jenže jsem zase udělal,to co jsem udělat neměl,poslal jsem jí zpravu,jen tak,co na uni,jak se ji tam libí,atd nic naznačující balení,i když přiznám,že mě to zas napadlo,ale sám vím,že to nesmím připouštět,jinak se nehnu z místa.
No a odpoveď mi ani nedošla.
Čím dál více ve mě začíná převládat myšlenka HRDOSTI,Nemám ve zvyku o něco škemrat,udělal jsem jen asi třikrát v životě.Já už ten,kdo ji má zdravit nebudu,...?
Už jednou jsem ze sebe udělal hňupa,tak proč znovu.Takhle si to říká chlap.Myslí si to i holka?
Tak nějak mě přijde,čím víc jeden chce,tím menší je tam šance,asi nejlepší je,když to přijde nějak vzpoutáně a samo.
Trošičku jsem opravil chybky
Autor