Deuren
Karma: -2
Pohlaví:
Věk: 33
Příspěvků: 37
|
|
« kdy: 20. Květen 2014, 21:32:53 » |
|
Čau, mám holku před maturitou, jsme spolu od Vánoc. Ze začátku paráda. Narozdíl od bývalé si sedla i s mými kamarády a všechno bylo v pohodě. Sice mi moc neprojevovala city, ale prý to nikdy moc neuměla a už dlouho s nikým delší dobu nebyla, ale fakt se snažila. Má za sebou poměrně promiskuitní minulost, ale že teď prý chce jen mě. Problém nastal, když se blížily první maturity a přijímačky na VŠ. Byla z toho na nervy, ale snažil jsem se jí občas zlepšit náladu a dařilo se. Spali jsme spolu ne moc často, ale spali. Společná kamarádka tvrdí (věřím, že nelže), že se o tom spolu bavily a že prostě na to nemá chuť, jak je pod nervama. První maturity dala. Na večírku tak měsíc zpátky tvrdila svým známým, jak je super, že mě má, že si mě chce nechat a nehodlá mě jen tak pustit, doneslo se mi z doslechu. Fajn. Pak se to postupně začalo srát ještě víc. Čím dál větší nervy, nechtěla nikam moc chodit, ale když už jsme šli, tak paráda, líbačka, objímačka, držení za ruce. Na prvního máje jsem jí vytáhnul pod rozkvetlej strom, pak jsme šli na drink a nakonec jsme zcela neplánovaně šli na fotbal s mými kamarády, takže z původní krátké procházky vzniklo celoodpolední a večerní originální rande, který hádám jen tak nějaká nezažila. Pak byla zcela nadšená, jak je super, že si na ni udělám čas a že ji zlepšuju náladu, jak moc děkuje, že je super, že za ní vždycky stojím a jak jsem perfektní chlap (že jsem u sebe doma jako vysokoškolák dokázal sám položit plovoučku). Ještě jsem jí dal malou drobnost, aby přežila maturitu a přijímačky. Skoro tekla štěstím. Že si mě snad ani nezaslouží a že vůbec neví, jak mi má oplácet to, že jsem na ni takovej. (A to jsem se snažil jsem se nedělat věci pro ní - spíš já někam jdu, pojď se mnou). To bylo asi naposledy, co to bylo v pohodě. Na studentským festivalu jsme se pak pohádali, měli jsme tam jít spolu, ale že bude občas se svýma spolužákama na koncertech, který jsme neplánovali společně. Skoro celou dobu byla někde pryč nebo si povídala s nějakým kamarádem na vstupu a pak udělala scénu. Netušil jsem proč, tak jsem se to z ní snažil dostat, ale nedalo se s ní bavit. Dohádaní jsme jeli každej domů a druhej den se ozvala, že jestli je malý děcko, abych ji naháněl, kde je. Nebyl signál, vypadávala síť, tak jsem jí volal, a protože se to furt přerušovalo, tak viděla jenom výsledek - hromadu zmeškanejch hovorů. Uznal jsem, že jako to bylo moc, ale měli jsme tam jít spolu a spolu jsme tam nebyli. Uznala, ale nic dál. Měli jsme pak spolu strávit večer a noc, ale že je naštvaná a začne se učit a zrušili jsme to. Od té doby to jde jenom dolů. Už jsme spolu nespali skoro měsíc a viděli se dvakrát. Že prej si mám počkat po maturitě, že se teď bude učit a dát jí pokoj. Po pár dnech jsem se na to vysral a přijel za ní s gumovejma bombónama na nervy, náhodou zrovna, když jí pak přišly výsledky přijímaček, objímala mě, jak nikdy neprojevuje city, tak i plakala. A že jsem zlatej a takový řeči. Po delší době jsme byli venku, ale spěchala se domů učit, nestihli jsme se ani pořádně rozloučit, jen pusa a pak jsem jí napsal, že se bojím, že to po maturitě nebude jako dřív a ona že taky. Nakonec z ní vylezla druhej den zpráva, že to pak určitě všechno zvládneme. Od té doby jsme se neviděli. Sama mi sice napíše něco o tom, jak jí ta příprava nejde, ale snažil jsem se ji povzbudit aspoň teda textově. Odepisovala stylem, že není pravda, že jí nejsem oporou, že jsem a ani nevím jak velkou a že mě má ráda. A když jsem si dělal legraci, že na společnou trip-dovolenou pojedu teda sám, tak jí to nebylo jedno, že jak to myslím, že přece máme letět spolu. Dnes, večer před maturitou jsem chtěl za ní přijít a říct jí to během pár minut ještě znova z oči v oči, no poslala mě do háje, že chtěla ještě 3 dny klidu a já jí ty dva dny předtím psal a že to nerespektuju, že jí klišé nepomáhají, že je to ze všech stran a ať jí dám pokoj. Že nechce slyšet ani číst žádný řečičky a že je pro ni teď primární škola. Ale přitom ty dva dny normálně odepisovala a stěžovala si. Je z toho asi dost na nervy. Na facebooku si před chvílí skryla náš vztah, ale nezrušila ho. A tak nevím. Pokud se zítra ozve/napíše, že to třeba dala, ale ne, že chce přijít, mám to ignorovat a nechat ji vydusit? Vím z více stran, že je z toho fakt v piči, ale nechápu neochotu si udělat čas na hodinu sexu nebo vycházku. A nebo je to z vašeho pohledu už zabitý? Společní kamarádi, co ji znají dýl a líp než já, tvrdí, že je z toho úplně hotová a že to z ní spadne.
Takže nevím, co dál dělat. Jestli se chovat nějak normálně a jít tomu naproti, ale s mírným odstupem a nechat ji se snažit. Nebo jestli holomráz a uvidí se, jestli se bude snažit. Nebo jestli se na to vysrat a uvidí se, jestli se bude vůbec snažit mě dostat zpátky (nejsem si jistej, jestli bude).
Já z toho vztahu teď fakt nic nemám. Ani sex. Ani objetí. Ani pocit. Ani pěkný slovo. A když jsem se snažil svou holku podpořit (to není tak neobvyklý), tak mě v podstatě nechala si vysrat oko.
Díky za ohlasy. Potřeboval jsem si to takhle sepsat, abych to měl před očima.
|