forum.QARK.net

Rád bych hodil do placu svůj problém, jak se říká víc hlav víc ví a s tímhle si zatím sám nevím moc rady.
Mám 2 měsíce přítelkyni (já 22, ona 21) a ten první měsíc bylo naprosto všecko v pořádku a super. Vídáme se kvůli škole víceméně jen o vikendech a přes týden je jediným kontaktem mobil nebo ICQ. V tom je právě ta potíž - já jsem ten typ, který sem tam potřebuje nějakou tu milou, resp. stejskací smsku, no prostě mi to dokáže udělat ohromnou radost a rád si s přítelkyní sděluju svoje pocity, řekl bych, že by to tak mělo ve vztahu být. Jenže v poslední době nastal z její strany útlum, tyhle věci psát přestala a na moje pokusy jí potěšit něčím milým byla nulová reakce. Samozřejmě mi to nedalo a zeptal jsem se na to při schůzce, odpovědí bylo to, že je všechno v pořádku, jenom už jí přijde zbytečné pořád posílat věty typu "moc se na tebe těším", protože už bych to měl brát automaticky a vystačila by si klidně s jednou zprávou denně na dobrou noc. Když bych jí nutil svůj postoj, že mi ty slaďárny chybí, nebude to pak psát z vlastní vůle jako dřív, ale spíš z donucení, že na to čekám a to zase nechci. Takže co s tím? Ona na sms komunikaci moc nedá, já to občas potřebuju, abych neztrácel pocit, že tam někde v dálce někoho mám, i když nejsme dýl spolu, nestačí mi jen ta samozřejmost a automatičnost nebo jak to nazvat...No, nejlíp mě pochopí asi podobně citově založení jedinci :) Jinak jsem s touhle slečnou moc rád a přijít o ní rozhodně nechci kvůli takovéhle pakárně...Já jen kdyby měl někdo nápad, jak tohle vyřešit, moc rád si počtu...  :wink:

A co bys na tomhle chtel resit? Vztah dvou lidi je taky o toleranci toho druheho a pokud ji to neprijde OK, pak to bud prejdes a budes vuci tomu tolerantni a nebo to vyhrotis, budes ji k tomu vicemene chtit donutit a bude to mit naprosto opacnej efekt.

Smir se s tim.

Něco podobného jsem si prožil od přítelkyně, nevim, asi nejsem SMS typ, nevěděl sem co jí mám furt psát a ona mi furt říkala, že jí píšu málo. Docela mě to postupem času až otravovalo, takže ji k ničemu NENUŤ.

Ehm, jak to říct, ona má pravdu.

Možná ji to už nebaví posílat ti 10 sms denně.

Nejde mi o počet smsek, taky bych si vystačil maximálně se 2-3 denně...jde o jejich obsah a o to, že zatímco ona bere věci jako "už se na tebe moc těším", nebo "miluju tě" už jako naprostou samozřejmost a nemá potřebu si to dál psát ani sdělovat. V tomhle jsme prostě jiní, já tyhle milé věty jednou za čas potřebuju slyšet nebo si je aspoň přečíst...Ale jak už tu bylo psáno, je to o toleranci, takže pokud se jí do ničeho takového nebude chtít, mám smůlu, jenom nevím, jestli se mi s tím podaří úplně smířit...

2-3 sms denne? ved by som sa zblaznil... niekedy je to fajn, ale toto mi pride trosku prehnane, nemyslis? :)

no mně 2-3 smsky denně nepřijdou vůbec nijak přehnané, co je na tom si napsat občas něco milého? ještě před měsícem po mně chtěla, abych jí psal co nejvíc...to bylo tak 20-30 smsek denně a třeba i 4 hodiny jsme byli na ICQ, tohle bylo trochu přehnané...jasně, to je asi u každého vztahu takový ten počáteční boom a pak se to nějak ustálí, ale vzhledem k tomu, že se vídáme tak málo, aspoň nějakou tu zprávu bych rád, nechci z toho mít vztah na dálku s týdenním bobříkem mlčení, toť celá moje problematika  :wink:

kámoš mně řekl, že jsem větší romantik než ona a jsem asi zvyklej na citovější a intenzivnější vztahy...na sebeanalýzu mě zrovna neužije, ale asi na tom něco bude  8)

Vim o čem mluvíš s těma smskama a že bys chtěl vědět, že jí chybíš a ne jenom doufat, že se na tom nic nezměnilo. Problém je, že když si pořád budete psát sladký smsky, tak ono magické "miluju tě" nebo "chybíš mi lásko" tak nějak zevšední  :wink:  a to určitě nechceš...

Jasný, že to občas potřebuješ slyšet, v tom případě, že neni "sms typ" jí musíš napsat něco čim jí opravdu dostaneš  :wink:  což pokud jí znáš nemůže bejt zas až takovej problém - důležitý mi přijde se neopakovat! Musíš vymyslet něco novýho, ale ne aby to vypadalo jako žes to odněkud z netu opsal  :lol: zkrátka jí něčim dostat!Třeba, že si dneska nemoh přestat myslet na to jak si s ní a že by si jí nejradši celou zulíbal.. apod - tohle je dost chabý protože mi to na tyhle smsky myslí jenom večer  :lol:  ale míval sem s nima u podobný holčiny velkej úspěch.. kolikrát se rozjela, že sem až se divil co mi všechno píše  :wink:

A co zkusit pres tyden taky trochu zit a fungovat jako samostatne jednotka. Ne jako nekdo, kdo si musi kazdou chvili overovat vas vztah a nedokaze fungovat samostatne. Mel bys ukazat, ze se dokazes zabavit sam a budes rad s ni kdykoliv to pujde, ze se ji rad obcas ozves kdyz nejsi s ni (imho by bylo mnohem lepsi treba parkrat tydne zavolat(tim myslim opravdu priblizne dvakrat, trikrat), misto bombardovani smskami. Proste ji dokazovat, zej i mas rad, rad jsi s ni, ale nejsi na ni zavisly. Nektere to muze casm prestat bavit. A obecne je nestesti, kdyz jeden z partneru nema kamarady, moznosti traveni volneho casu bez partnera a fixuje se na nej. Ve vztahu ioba potrebuji trochu prostor, nekdy, byt trebai iracionalne ale potrebuji.

moc díky za reakce...souhlasím, že ta magická a sladká slůvka by se neměla moc opakovat, jinak zevšední, což bych nerad...potíž je ale právě ta, že když třeba jednou za týden napíšu něco takového, tak se mi nic podobného od ní nevrátí, podle ní je zbytečnost na to reagovat a mám brát automaticky, že jí to potěšilo...no zkoušel jsem i nedávno takové překvápko, jak psal tady Daniel, prostě jí zkusit dostat až takovou lehce erotickou zprávou, ale taky žádný megaúspěch...co se týče toho samostatného života přes týden, s tím problém nemám, jsem často někde s kámošema, chodím na basket (aktivně i pasivně), rád provětrám kolo nebo se věnuju mixování hudby, takže že bych celý den jen myslel na ní a přemýšlel co napsat, to rozhodně ne  :) dneska jsem se dostal k napsání zprávy víceméně až v jedenáct večer, jenom dobrou noc, pěkný sny, toť vše  :wink: z jejího přístupu mi ale přijde, že ten vztah bere moc samozřejmě a jako jistotu, což je zčásti asi dobré, zčásti dost na škodu...

Tak muzes riskovat a ukazat, ze zas az takova samozrejmost to neni. Zacni se vic bavit s jinyma holkama (ale ne ji zahybat OMG! )... A treba se probere... :)

ja bych z chlapa, co by me psal 3 sms denne a ve vsech bylo, jak me miluje a styska se mu asi moc nadsena nebyla. Ono to pak proste zevsedni a bere se to jako automaticka fraze... ja takovy veci skoro nepisu. Nekdy si s pritelem nepisem vubec, nekdy se zadari a stravime hodinu smskovanim, ale to malokdy.

Rozhodne i jednou tydne psat ze ji milujes je blbost, protoze ona to vi, jinak bys s ni nebyl, a stejne tak bys to mel vedet ty. Tak je zbytecne cekat odpovedi, kdyz ona ti rekla, jak na tom s tema smskama je a radsi bud rad, ze misto aby dala hordu penez za kredit muze jit s tebou na zmrzlinu:)

myslím, že jde akorát o povahové rozdíly...některá holka takové zprávy vyžaduje až moc, jiná vůbec, a ani jedno z toho podle mě není ideální...ale jak už jsem psal, nepřijde mi jako blbost třeba jednou týdně hodit něco milejšího, mně ve vztahu nestačí jenom to "vědění a doufání", já miluju tebe a ty mě, oba to víme, tak na co si to ještě sdělovat...takhle ne, nějaké ty city tam potřebuju...v čem je to pak jiné od kamarádství?

john84: Ti pořídím duplikát mojí SIMky a budeš tyhle smsky posílat té mojí, jo? :wink: (no, už bejvalé, tak nic ;))

avaranger: zahnout holce, která mi věří, bych nedokázal, mám k nevěře dost velký osobní odpor  :wink: ale jinak chodím třeba rekreačně hrát basket a tam jsme s holkama půl na půl...na tohle přítelkyně skutečně zareagovala rychle, ale jen takové popichování ze srandy nic víc...

b961: hehe :D zas taková lyrická a psací kapacita jako Štěpán z básníků nejsem  :D

jinak mě napadl ještě jeden dotázek k té mojí problematice - jak moc si myslíte, že je zdravé dělat ústupky? ono je to totiž vlastně skoro stejné - já po přítelkyni chci sem tam nějaké vyjádřeni pocitů a citů, resp. reakci na mojí smsku, ona říká, že to všechno mám brát jako samozřejmost a nebude mi přece každé ráno psát "dobrý jitro, no dneska jsem se vyspala dobře, nebo dneska pro změnu blbě"...dobře, jenže ona zase chce každý den smsku na spaní, stačí jí strohé "dobrou noc"..a kdybych měl být fakt sviňák, nabízí se to samé - ať to bere jako samozřejmost, přece nebudu den co den psát stejnou zprávu...jo je to blbé takové oplácení, ale nechce se mi ustupovat a skutečně se omezit jen na tu jednu dvouslovnou zprávu denně, chci najít kompromis..ještě jednou podotýkám, že mi nejde o nějaké hordy smsek a že bych do každé cpal nějaké milostné věci, to fakt ne, ale když jí napíšu k výročí a přijde mi po půlnoci jen to obligátní "dobrou noc", jednoduše mě to silně vytáčí...sorry, že jsem se zas tak rozepsal, ale skutečně mě toto začíná lézt na nervy a tady je to na vypsání se jak dělané  :)

pokud ona ti je psat nechce, tak ti je ani psat nebude. SOu psaci i nepsaci typy.  Tak ji napis doboru noc, pridej k tomu vsechny tve pocity z toho dne a mas to. Sice tim nedostanes tu jeji zpravu, ale ona akceptuje, ze ty ji proste psat budes, tak ty zase akceptuj, ze ona ti psat nebude...

A jak si psal, ze ti to vedeni nestaci, ze potrebujes city, v cem je to pak jine od kamaradstvi...

laska je v podstate kamaradstvi s tim, ze se s tim objektem libas... jasne, zjednodusene receno, ale myslim, ze v tomhle svoji slecnu nepreonacis...

to john84: Tak tohle je problem kterej je uplne do detailu stejnej jako byl ten muj. Zivot mi poslal nejuzasnejsi slecnu co snad mohl. Zacali sme spolu chodit ...vidali se jen o vikendech. (kvuli skole ale v pohode jsem si zvykl a nevadilo mi to) tak 2 mesice uplne super vztah. Pak mi zacalo vadit to co tobe. Jakztakz sem to prekousl. Ale nevyrovnal ani nevyrovnam se s tim nikdy...To trvalo asi dalsi 3 mesice... obcas se nasli dny kdy mi psala vic ...vetsinou kdyz odjela do skoly (bylo ji smutno - ale ne jen po me ale i po rodicich kamoskach atd... takze psala me aby se mela komu vykecat) Potom se to zacalo jeste zhorsovat... kdyz sme byli spolu tak jsem si vedle ni nekdy pripadal spis jak kamos ...zadne mazleni a tak ...a to jsme se vlastne videli treba po tydnu... myslel jsem si ze uz to semnou chce zabalit... jen mi bylo divny ze semnou porad spi... to vetsinou holky nedelaji kdyz ukoncuji vztah. No nicmene me to silene vadilo ...ja jsem taky spis ta mazliva citova povaha... snazil jsem se to sni resit ale vzdycky to zkoncilo hatkou... dopadlo to tak ze v patek jela na diskoteku s tim ze se tam mozna dostanu taky a konecne se po tejdnu uvidime... nakonec jsem tam prijel neco po pulnoci. Dostal pusu. Pak se nekam ztratila akorad mi napsala ze uz je doma (a vim ze nelhala) a ze ji mrzi ze sme se videli tak malo. Ale kdyz jsem tam byl s ni tak jsem ji pomali musel nutit aby si me vsimla. Totalni nezajem! V sobotu sme se navzajem vzdycky navsevovali ja spal u ni nebo na opak. Tak jsem ji napsal ze za ni prijedu... za dve hodiny mi odepsala ze se ji chce spat at nejezdim. Proste mi dosla trpelivost a v nedeli ji slusne vsechno popsal a vysvetlil co mi ve vztahu chybelo (uz mi bylo jedno ze ji to zase nastve) a rekl ji ze bude lepsi se rozejit... celej den mi nenapsala... az na vecer... prej celej den probulela (coz me prekvapilo... fakt jsem myslel ze uz me vubec nema rada... proste kdyz sme byli spolu - to byla hruza jak se ke me nemela... prislo mi ze jsem ji spis na obtiz) nejak sme si psali a v pondeli vecer me poprosila at uz ji nepisu ze ma z toho slzi v ocich ze me ma rada i kdyz to tak nevypadalo a ze ji moje sms ublizujou. Odepsal jsem ji ze ji miluju proto dokud nebude sama chtit tak psat nebudu abych ji neublizoval...je smutny ze se dva lidi rozejdou kdyz se maji radi... jen kvuli tomu ze si to neumi rict... jinej problem za ten pulrok proste nebyl... dneska uz jsou to 4 dny a zadne prozvoneni ani sms... z zadne strany... je mi to vsechno strasne lito... kdyz si promitnu nas vztah tak si neuvedomuju co bych delal spatne... proste se ke svy holce chovam jako k pritelkyni a ne jako ke kamosce... jedina moje nadeje je ze si to sama uvedomi a vrati se. Je mi 21 a ji 19 let.

to MikkiEX3:
Co dodat.. asi každej si zažil nebo zažije něco podobnýho. Chyba se stává asi v tý chvíli kdy začínáš brát druhýho jako samozřejmost a už mu nedáváš najevo city jako předtim. Někdy si uvědomíš jak máš druhýho rád až když ho ztratíš.. bohužel. Zažil sem si něco hodně podobnýho  :wink:

K tomuto jsem dospěl po dlouhém přemýšlení, co dělám ve vztazích špatně. Ovšem jak se tomu vyvarovat, to je otázka...

MikkiEX3: to jsi fakt přesně můj člověk...naprosto ta samá situace...taky se vždycky celý týden těším, až se v pátek večer uvidíme, dřív jsme se o víkendu vídali jak jen to bylo možné, spal jsem u ní atd. no a poslední dobou už mi třeba napíše - jako to bylo i u tvojí slečny - že se jí chce spát a uvidíme se až jindy, no a pak když se konečně sejdeme, je ke mně spíš jak kamarádka, která mi dá párkrát pusu a nic víc...jako by mě brala naprosto samozřejmě a jistě, tohle nevím jak jí vytlouct z hlavy...ve výsledku jsme na tom opět stejně - začínám přemýšlet, jestli pro ní náš vztah ještě má smysl a jestli mě ještě miluje, když mi o tom nedává žádné důkazy jako dřív...no dneska večer přijede a zůstane tu vyjímečně až do příští neděle, rád bych se s ní viděl za tu dobu aspoň třikrát, vzal jí třeba někam na kratší výlet, abychom se neomezovali jenom na schůzky v kavárně nebo doma...jenže nevím, jak uspěju, řekl bych, že těch 10 dnů bude poslední šancí... :(
jinak je to opravdu docela utrpení, když city projevuje jenom jeden a je to strašná škoda, pokud to na téhle komunikační překážce celé skončí...ale jak se tomu vyvarovat, to je skutečně jedna velká hádanka...
Mikkimu pochopitelně přeju, aby to ještě dobře dopadlo, doufám, že ta tvoje prolomí tuhle citovou bariéru a pokud je to opravdu ta nejlepší holka, co jsi potkal, budete dál spolu...a ta moje by jí mohla následovat  :wink:

i když mi to nepřijde zas tak vtipné, chce se mi z toho trochu smát....právě jsem dostal smsku, že se dneska neuvidíme, protože se chce vyspat  :evil: jako bychom to tu před chvílí neřešili  :lol:  no nic no...chápu, že může být dost unavená, ale prostě mám srovnání s dřívějškem, kdy nebyla sebevětší únava překážkou v tom, abychom usínali spokojeně spolu v náručí...jde to do háje  :cry:

No, to je docela normalni... zamilovanost je fuc, nastupuje tvrda realita... Tedka je na vas, zda chcete o vztah bojovat, nebo si rici, ze ona vsak se najde naka jina, se kterou to bude lepsi. A bude, dva, tri mesice a pak zase boj..
no, hodne stesti :-)

presne tak... ja jsem v soukromi pomerne dost na citove projevy, ale na druhou stranu mam rada i ten opacny extrem, jednou za cas si od toho partnera odpocinout a mit vikend jen pro sebe... tohle je zivot a tvrda realita, nesmis si to brat tak osobne. proc se asi kazde druhe manzelstvi v tomhle state rozpadne? lide tam vstupuji s urcitymi iluzemi o dokonalosti. ja sama hledam vic nez jen pratelstvi na dlouhodobe partnerstvi, ale myslim si, ze uz vim, co od vztahu realisticky cekat muzu a co ne... a taky co je vlastne dulezite a co neni... psani citoych vylevu po sms dennodenne - neni...

jak uz tu nekdo rikal, kazdy vztah je o kompromisu. musis sam vedet, zda ji milujes natolik, aby ti za ten kompromis stala. ale usuzovat z toho, ze si chce odpocinout, ze to jde do haje? to je nesmysl ;)

Tak to je hodně slabota, osobně hledám něco víc než tři měsíce a pak prostě přežívat. A když zmizí zamilovanost, co to tam teda pak je? :D

Neni nic horsiho, nez kdyz clovek vidi toho druheho po par tydnech a on se k nemu chova jako k cizimu. Prej protoze "je to nezvyk". To bych si dal facku... to sem pak dycky uplne ztatil naladu. Njn... kdyz si to clovek blbe zaridi, tak se nemuze divit... Jen skoda, ze to nikdy neni oboustrane...

Pak?? Pak bud jdes dal, o druheho se stale zajimas, stavate se nejen milenci, ale i prateli a partnery, nebo je konec. Neni to o prezivani vztahu, ale o tom, ze pokud to ma za neco stat, oba dva do toho musej investovat trosku enegrie a hodne tolerance

Nevěřím tomu, že jsou dva spolu jenom kvůli tomu, že kdysi byli do sebe tři měsíce zamilovaní a teď jsou spolu proto, aby do vztahu mohli dodávat energii a toleranci (a získávat to, že se o sebe stále zajímají...). V přátelství problém nevidím, ale ve vztahu musí být něco víc. Jinak to nemá smysl provozovat... (z mého pohledu)

zalezi na tom co si predstavujes pod pojmem neco vic, souhlasim, ze tam musi byt neco vic nez "jen" pratelstvi. ale to neco vic ma s puvodni zamilovanosti pramalo spolecneho. dle meho nazoru je to lepsi, jedna se o postup ve vztahu s vyssim stupnem duvery a uvolnenosti vuci druhe osobe, necim mnohem hlubsim a tezko popsatelnym, cemuz rikam laska. ale neni rozumne uvazovat zpusobem "uz ji nebavi mi psat = uz me nema rada"

taky souhlasím, že by ve vztahu mělo být to "něco víc", co se blbě popisuje...nějaká ta propojenost s partnerkou, stoprocentní důvěra, brát se navzájem za nejbližšího člověka atd...jenže tohle já právě necítím a přítelkyně mi víceméně vnutila svůj samozřejmý postoj, že už mi to ani nepřijde, když celý den nenapíše...jenže to je u mě velký průšvih, když na ní nemám důvod myslet...není to už jenom o tom, že přestala psát tak jako dřív, prostě cítím, že se vytrácí něco, co by v tom vztahu mělo být...a během pár dnů bude konec...

Podle mě je úplně nejhorší věc co můžeš udělat to, že začneš přemejšlet přesně o tom o čem přemejšlíš a to tom, že brzo bude konec!! I když si myslíš, že to je jenom vnitřní tušení, tak se k ní začneš chovat jinak a ona to vycítí... přivoláš si to tim sám i když by se to třeba normálně vůbec nestalo!!

Pořád tě miluje akorát jednodušše nemá potřebu ti to pořád psát to si musíš řikat  :)  nevíš co si prožívá ona.. může to na tebe hrát a snaží se vypadat, že ONA je z vás dvou ten který miluje mín - praxe říká, že vždy jeden miluje víc a druhý mín, kdo miluje víc je zranitelnější  :wink:  i když na tebe třeba myslí tak ale neví co napsat, protože prostě neni ten typ. Jestli to chceš nějak zvednout tak si sedni a chvíli vzpomínej čim byl zezačátku váš vztah tak pěknej a můžeš se to pokusit trochu oživit.. nebo o tom začni mluvit s ní  :)  je to takovej "fleshback" ale můžete se u toho dobře pobavit a třeba si uvědomí to, co ti už zapomněla říkat... že tě miluje!!

Já si včera takhle zavzpomínal s jednou holčinou a moc dobře sme se pobavili  :D

chápu chápu...nejde ale o vnitřní tušení, že ona to chce ukončit se mnou, je to naopak...ten vztah už ztrácí smysl pro mě samotného, jak jsem psal, podařilo se jí vnutit mi tu její hru, že už taky nemám potřebu cokoliv jí psát a to je zle...nedokážu překousnout to, že po dvou měsících ten vztah bere jako samozřejmost a neustále si stojí za svým, že jí příjde už zbytečné sdělovat mi svoje pocity...já to považuju za jeden z nejdůležitějších prvků ve vztahu - umět sdílet spolu radost, smutek, štěstí, lásku, umět před sebou nahlas přemýšlet o všem možném...a to se neděje...pominul bych i ty smsky, že nic moc nenapíše, pokud by se to vynahradilo při osobní schůzce, to je pochopitelně vždycky mnohem cennější, jenže ono ne...těžko to popsat, ale před měsícem by snad ani nemusela nic říkat a viděl jsem to na ní, v jejích očích, jak je se mnou ráda a že je opravdu zamilovaná...a když se to během tak kratičké doby změnilo v pasivní postoj typu "chci se vyspat/asi se budu ještě učit atd., uvidíme se snad zejtra", nevyhnu se přemýšlení, proč to tak je...pořád prostě je jak pěst na oko to srovnání s velmi nedávnou dobou, kdy to bylo "jsem unavená, ale usínat se mi bude líp vedle tebe" nebo "musím se ještě učit, ale třeba bys mi s tím mohl pomoct a aspoň budeme večer a přes noc spolu"...

No, sdilet a rikat je neco jineho. A ne vsechno "co je" je nekde napsane nebo vyrcene. Proste se smir s tim, ze cast sveta nikdy neuvidis a neuslysis, ale stejne existuje :P

A jestli sis s ni o tom promluvil, zkousel jsi to prijmout, zkousel si to ignorovat, proste mas pocit, ze jsi zkusil uz vsechno, tak to ukonci. Bude to minimalne lepsi pro tebe. A mozna i pro ni.

Jestli to už cítíš takhle tak si promluvte, řekní jí jak to podle tebe je a podle reakce se rozhodni.. rozchod nebo ne.. buď a nebo.. můžete se přece rozejít v dobrym ne?  8) Já to naposled zkusil takhle a je to mnohem lepší!! Chvíli mi chyběla, ale občas si napíšem, protože si i po tom pořád rozumíme  :) ale přiznávám, že to je zezačátku dost divný.. :lol:

A na ty smajly sem fakt ulítlej.. to ze mě udělalo ICQ,SKYPE...  :D

jojo, mluvili jsme o tom minulý týden a měl jsem pak všelijaké stavy, jak psal tady Avaranger - zkoušel jsem se s tím smířit, úplně to ignorovat, ale pořád cítím, že mi to hrozně chybí...smířit se s tím, že od ní už neuslyším ta sladká slůvka, co pro mě dost znamenaj, a že to už mám na pořád brát automaticky, to mi nejde...došly mi nápady a trochu i síla...na druhou stranu mě to ale nepředstavitelně mrzí, nic se nemění na tom, že jde o nejlepší holku co jsem poznal, je hezká, rozumnná, nekuřačka, ideální věk, v dost věcech stejná, dokonce má i moje nejoblíbenější ženský jméno, prostě jsem si říkal co víc si přát, celý únor jsem byl jak v sedmém nebi...pak opadl ten nával úvodní zamilovanosti a bum, jeden problém to pohřbí...jak už tady bylo psáno, po tom úvodním boomu přichází buď posunutí vztahu někam dál, nebo se z toho stane stereotyp, případně to zamrzne...chápu to tak, že jsme se v tomhle postupu se slečnou neshodli a v tom je problém

john84: tak to je mazec... prijde mi jako by jsi psal o moji... ted uz tyden bejvaly holce...
presne jak ty pises ...tu svoji "teorii" o samozdrejmosti ve vstahu mi tak vnutila ze jsem uz nebyl ani sam sebou. Totalne vycerpanej z vecnyho reseni takrka niceho. Na jednu stranu je mi to lito ze jsem o ni prisel... ale na stranu druhou jsem rad ze tohle den co den nemusim resit.

No ja mam celkem opacnej nazor. Podle to uz presahuje hranice tolerance kdyz ti vnuti svou hru. Tolerance je o tom ze ty respektujes ji a ONA respektuje zaroven TEBE. Tzn ze bys nemel slevovat ze svych naroku tak aby to vypadalo jednostrane. Chapes? Priklad: Pokud ona chce jit na ples a ty ten samy vecer do divadla, je OK udelat ustupek, ale pod podminkou ze do kina pujdete priste. Kdyz chce jet na dovolenou k mori do Turecka a ty do list hor, jedte na sever Italie kde sou hory i more.  Tomu se rika tolerance a pokud nejste schopni se takto navzajem tolerovat nema vztah cenu. Tecka. Tolerance nerovna se jednostranny ustupek, tolerance je kompromis na kterem se dva dohodnou. Pokud budes porad jen delat ustupky ty, prestane si te po case vazit (proste prestane, zenska logika, neptej se me proc :-) ) a dopadne to presne tak jako se to ted u tebe vyviji - tzn bude pozadovat vetsi a vetsi ustupky a pak ti rekne ze uz to ve vasem vztahu neni co byvalo, kecy, kecy a cau..

Takhle presne na me pusobi tva situace s tema SMS. Ono je jedno co po ni pozadujes (dovolenou, sms, kino, sex...), kazdopadne ji nesmis ustupovat jen ty. Vzdy kompromis. Takze dejme tomu ze ty rad pises jak ji milujes, ona tolik ne. To je OK, zadny problem. Ty bys ale radi aby ti psala... Zacni ustupkem. Dej ji jasne na vedomi ze mas rad jeji milostne SMS ale prestan je po ni vyzadovat. Chvili ji pis rano a vecer (nebo jen jednou denne). Ona ma zas rada sms na dobrou noc, a tady je prostor ke kompromisu. Prestan ji psat na dobrou noc. Klidne se ji 2, 3 dny neozvi, zacne ji to vrtat hlavou. Pak ji napis treba v poledne, ale ne na dobrou noc. Pak se zase neozyvej. Zacne ji to prirozene stvat a dost brzo se sama zepta co se deje. Ted delej blbyho ("co by se melo dit, nic?"). A dal pokracuj, ozyvej se ji jen sporadicky. Ona ti pak sama zacne psat jako predtim, bude citit ze neco neni v poradku. Za to ji pak odmen hezkou sms na dobrou noc:-)

Chapes o co mi jde? Jakmile te holka zacne brat jako samozrejmost, je konec. Nesmi mit pocit ze pro ni udelas prvni a posledni, prestane si te vazit...

Jeste takovy mensi priklad - moc to s sms nesouvisi ale je to take o komunikaci. Mam s holkou podobne problemy jako vy (vztah ochladnul). Me to samozrejme stve. Tuhle jsme byli v divadle, kam me sama pozvala (se svyma kamoskama a brachou) ale skoro VUBEC se mi tam nevenovala a jeste prisla pozde. Mel jsem 2 moznosti. Promluvit si s ni po dobrem nebo po zlem. A protoze sem docela suveren, zvolil sem tu druhou a dal ji vicemene ultimatum :lol:  Relk sem ji na ferovku co me stvalo a ze takhle teda ne. Ona se nejak vymlouvala ale to sem ignoroval, rekl ji ze me to vpodstate nezajima a ze jeste jednou se to bude opakovat tak s ni a jejima kamosema (ktere mi btw ani nepredstavila, musel sem se cinit sam) uz NIKDY nepujdu, protoze takovyhle jednani nemam zapotrebi. Hadejte co? Fungovalo to. Byste meli videt jak najednou roztala :-D No proste podle me vsechno je o tom ze te holka nesmi brat jako nejakou samozrejmost, jako hlupaka co se pro ni pretrhne. Nejlepsiho kamose byste za takovyhle chovani taky poradne servali, tak proc to neudelat i sve holce? Je to v poradku a ona je taky radsi, pac si vas pak vazi, verte mi.

to petr: mas pravdu ...neco na tom bude.

Petr: díky za názor, s naprostou většinou se ztotožňuju...

jinak před chvílí jsem se vrátil ze schůzky...bylo to docela silné kafe, dvě hodiny jsme to řešili, jako celkem v klídku, ale stejně nic moc, hrozně nerad řeším takovéhle věci...potvrdil jsem si pár věcí - ona žádný problém nevidí, já jo...proč po měsíci přišla změna, sama nevěděla, pak jsme se nějak dobrali k tomu, že skutečně ten boom zamilovanosti vyprchal a ustálilo se to na tomhle...vyhovuje jí to tak, že si je všemi pocity jistá a ke vztahu už nic takového nepotřebuje, prý to jednoduše bere jako samozřejmost, že jí miluju a ani by to ode mě nepotřebovala slyšet...je to zvláštní postoj, ale tak respektuju to, každý je jiný...jenže já tohle všechno ke vztahu potřebuju, jsem romantik, ona teda ne, i když jsem si to ten měsíc myslel...bohužel ale nevidím žádné pozitivní řešení, ona mi prostě nic takového psát ani říkat nebude, ale přesto ty city u ní jsou...řekl jsem jí, že jí k ničemu nutit nemůžu a beru jí jaká je, ale že mě tenhle fakt hrozně mrzí..a taky že vidím jako jedinou možnost svůj ústupek, že to zkusím nějak skousnout a vyrovnat se s tím, ono se uvidí, jenže jsem si předem skoro jistý, že nevyrovnám...navíc tohle není kompromis a popravdě řečeno mě ani žádný ještě nenapadl, protože jakékoliv zvýšení aktivity z její strany, aby mi vyšla naproti, by bylo nucené a falešné...rozchodu se vyhýbám co nejdéle to jde, opravdu bych jí hodně nerad ztratil, ale tenhle povahový rozdíl je asi dosti kritický...

petr: Takovýhle postupy u někoho fungovat můžou, ale u někoho můžou bejt sakra nebezpečný až kritický. Ženský uvažujou jinak a nemůžeš odhadnout, co za tím bude hledat (myslím teď to omezení sms na DN). Je možný, že se do tvého předpokladu trefí, ale třeba si to vyloží tak, že už ji nemá rád. Možností je tady příliš mnoho. I když je fakt, že pokud ho má ráda, kvůli smskám se s ním nerozejde.

john84: Přestaň myslet na rozchod nebo se s ní fakt rozejdeš!

Ale jak to řešit? Já mám na vážný vztah jeden názor, ona druhý...Já city potřebuju projevovat i vnímat, ona ne...Já byl vždycky štěstím bez sebe, když jsem mohl usínat a probouzet se vedle ní, jí to prý nic moc nedá, že hned usne a ráno musí na trénink...A ani jeden se nezměníme...Existuje nějaké pozitivní řešení, jak to skloubit? Nebo se k sobě prostě kvůli tomuhle nehodíme, ač jí považuju za nejskvělější holku, co jsem poznal, a jinak je mi s ní dobře...?

jestli tohle vidis jako problem uz ted, po dvou mesicich vztahu, pak si nejsem jista, ze vam to vydrzi o moc dele... me to osobne jako moc velky zasadni problem neprijde, ale ja asi take budu spis ten pragmatik (napr. na rozkvetlych ruzovych stromech nic romantickeho v zivote neuvidim a budu to vzdy povazovat za kyc - tohle zase vycital jeden muj byvaly me ;) )

chapu, ze bys chtel aby ti psala sama od sebe a byla vetsi romanticka, ale nektere veci zmenit muzes a nektere ne. tim, ze jsi ji to dal najevo, tak to bylo podle me maximum, ktere v dane situaci slo udelat. pokud ona se dle toho nezachova (treba tak, ze se ti bude snazit psat vic, aby te potesila) mas dve moznosti. smir se s tim nebo to utni. otazkou je jak moc je pro tebe tohle dulezite. jestli natolik, abys kvuli tomuto povahovemu rozdilu obetoval perspektivni vztah. a to je rozhodnuti se kterym ti tady tezko kdo pomuze, protoze to je neco, co si musis stejne rozhodnout jen a jen ty sam.

noghri: jo to je na takových rozhodnutích to nejtěžší, že je na to člověk nakonec stejně vždycky sám...ale za všechny rady a příspěvky tady jsem vděčný, lepší to probrat, než to dusit v sobě...vyhlídka vztahu s přítelkyní, od které nemám téměř šanci slyšet "miluju tě" a pro kterou prý společné noci (tím myslím pochopitelně nejenom sex, ale i obyčejné mazlení a ten pocit mít jí vedle sebe) nic moc neznamenaly a radši by je vyměnila za procházky, to je docela silné kafe a upřímně řečeno se mě to docela dotklo...nicméně jak jsem nad tím přemýšlel, tak rozchodu se chci bránit zuby nehty, rozchodem si musím být jistý na celých 100% a to bude asi v momentě, kdy už nebudu cítit ani jedinou kapičku naděje na lepší vývoj a budu fakt v koutě, ze kterého není úniku, dokud se to nestane, chci o ten vztah bojovat...ale stát se to může stát za pár hodin, dnů, měsíců nebo třeba vůbec, no to by byla záhada patrně i pro jasnovidce... :wink:

To mi mluvi z duse :) Ale bohuzel i ta nasledujici veta :(

B2T: Rozhodni se co je pro tebe schudnejsi:

1. Byt sam a neresit tenhle problem.
2. Byt s ni a resit tenhle problem.

1 = rozchod
2 = nerozchod

Jine, lepsi reseni NENI.

bohužel asi jednička  :cry:
večer jsme zase byli posedět, šel jsem tam s dobrou optimistickou náladou a s tím, že rozhodně nechci nic řešit, prostě to nechat být a bavit se jako dřív...jenže nálada byla rychle fuč, přítelkyně byla unavená po tréninku, odpočinout si doma nechtěla a místo toho byly v kavárně při konverzaci minuty ticha, protože po nějaké době už mi došly nápady, co mám pořád povídat a na co se jí ptát, aby taky trochu reagovala...byla otrávená a jak tělo bez duše, nevím jestli to bylo jen tou únavou nebo něčím jiným...každopádně ve čtvrtek má se svým tanečním klubem soutěž, na kterou jsem se chtěl přijít podívat, naše společné dvě známé mě tam zvaly a navíc jsem jim dělal hudbu...no a od přítelkyně jsem se dočkal reakce, ať tam nechodím, že je to zbytečnost a stejně budou poslední...pěkně mě to skleplo, nálada v tahu, co si budem nalhávat...
prostě už mě opouští i poslední síly na záchranu, přijdu si pro ní celkem zbytečný...nepotřebuje, abych jí občas napsal, nepotřebuje, abych jí řekl, co k ní cítím, nepotřebuje psychickou oporu, nepotřebuje, abychom spolu usínali a tím pádem asi nepotřebuje ani nějaké intimnosti, natož sex...tak už to fakt nechápu, co chce za vztah

John84, me to vazne prijde, jako by jenom nebyla schopna sama sobe priznat, ze je konec. Mozna jenom nechce byt sama - rikal jsi sam, ze ma pocit, ze Te ma jisteho. To je preci desne fajn: mit nekoho jisteho, nic pro to nedelat no a kdyz bude nalada, nebo Te bude potrebovat, tak se ozve, jinak si delej co chces, ale musis ji milovat a byt pripraven kdykoli cokoli...
no, soudim to podle sebe, ale kdybych se takhle k nekomu chovala, tak uz tam neni ani laska,ani respekt... a to neni vztah :-(
Verim,ze najdes takovou, ktera pro Tebe bude mit vlidna slova, budes to Ty, komu bude chtit napsat, ze prave videla nadhernou kytku, nebo ze je peknej vychod slunce... bude ji stat za to po treninku byt s Tebou jenom, aby mohla usnout v Tvem objeti i kdyz nebude sex... ver mi, ze tohle zamilovana holka dela... :-)

taky sem mela vztah kterej se me zdal perfektni po roce a pul rozpadl... pritel prisel s tim, ze uz pul roku ma pocit, ze ho nemam rada, protoze slovne nerikam, ze ho mam rada... A tak si vzal do hlavy, ze ho rada nemam, sem s nim jen ze setrvacnosti a pak misto aby neco rekl me, se tim toho pul roku trapil, az me prestal mit rad prave proto, ze proc by mel mit rad hoku, ktera jeho rada nema...

Takze je dulezite, aby to oba partneri vyjadrovali i slovy, je to prece jen takove ujisteni, ale zase ne kazdy tyden... to pak muze mit taky efekt, ze to rika ze zvyku a ve skutecnosti to neciti...

A komunikace je problem vetsiny vztahu... plus ta tolerance. A souhlasim s daemoniack, ze proste po opadeni zamilovanosti cekam pratelstvi... a neni to jako jen tak nejaky kamarad. Je to jako vas nejlepsi pritel, a ve 40 uz taky neprijdu domu z prace a nedam mu pusu za dverima, ale budu mit starost, aby mel teply obed a zasite ponozky...

To není zvláštní postoj, to je úplně normální postoj. Co kdybyste pro začátek zkusili spolu mlčet?

Mně to po dvou měsících moc normální nepřijde, navíc znám spousty dlouhých vztahů i mladých manželství, kde vidím nehasnoucí projevy lásky pořád...A tenhle pasivní postoj mé přítelkyně bych čekal spíš u kluků, jakože "tak co, o co jde, vztah je jistý, tak už netřeba něco pro to dělat a ono to samo nějak poplyne"

daemoniack a Mawe47 - díky za pěkné příspěvky, vystihly jste přesně to, co mi schází a co bych chtěl...vztah se má vyvíjet a jak jste psaly, po té úvodní zamilovanosti by se partneři měli stát nejlepšími přáteli a milenci zároveň, poznávat se do hloubky a sem tam si projevit v nějaký pěkný moment lásku, nebo se snažit toho druhého něčím pěkným překvapit...a ne, že to zamrzne na samozřejmosti a mlčení...komunikace je fakt hodně moc důležitá...

john84: tak vcera je to tyden co jsem se rozesel se Sarkou
... ty jo ani bych necekal jak se jeji chovani ke me zmeni... porad mi pise prozvani jevi znacne zajem... je to uplnej zvrat... asi ji doslo ze me ma rada... bohuzel pozde  :(

MikkiEX3: no vida, trošku jsem to i tipoval, že by to tak mohlo být, holkám často ty zásadní chyby dochází pozdě...takže ty už jsi ale vyloučil možnost obnovení vztahu a je to pro tebe uzavřené? ono se říká nevstupuj dvakrát do jedné řeky, ale to asi je třeba posoudit osobním pocitem, nejdřív srdce, pak hlava  :wink: to asi víš sám nejlíp, jestli by z toho ještě mohl být krásný vztah, nebo bys pořád myslel na to, že se to lehce může stát zase...já ten svůj případ už skoro jistě uzavírám  :( jinak tvoje Šárka, moje Klárka, zajímavá podoba  :D a obě jména se mi moc líbí

To John84:

Ahoj Johne, musim Ti smutne napsat, ze jedinym resenim je rozchod. Boli to, znam to moc dobre.

Jsme na tom povahove uplne stejne a ja pokud si nenajdu spriznenou dusi, je to cesta do pekel. Nikdy nebudu "naplneny" a stastny z toho, kdyz nemuzu svoje pocity prozivat s nekym velmi blizkym.

U me sel zivot vzdy dal, ikdyz to neni jednoduche a porad to boli, kdyz si na to vzpomenu, ale tak to je a bude ...

Jedine co pomuze je cas a casem spriznena duse, ktera se bude ve vztahu chovat podobne jako ty.

Chtel bych Ti napsat neco pozitivniho, ale vychazim ze "svych" zkusenosti, tak se na me za to nezlob ...

curtis: to se nezlobím, naopak jsem rád za příspěvek...a jsem taky rád, že nás je takových víc a že se tady v té diskuzi objevují názory a zkušenosti povahově podobných lidí...pro mě to je poprvé, co jsem ve vztahu narazil na tenhle problém, je to teda teprve můj druhý vážný vztah (ten první skončil po skoro stejné době jako končí tenhle, ale tehdy to byl jednoduše dost špatný výběr partnerky, což jsem přes nezkušenost a ty růžové brýle zamilovanosti neviděl)...teď, jak jsem už psal, jde o holku, se kterou bychom k sobě pasovali výborně, měla by všechno, co u partnerky hledám, nebýt toho jediného rozdílu v přístupu ke vztahu...a jenom si postupně potvrzuju, že je fakt asi jediným východiskem rozchod a doufat, že se někdy někde najde ta skutečná spřízněná duše, jak jsi psal...

Vracet se mi moc nechce... i kdyz je mi smutno.  :(  Ale tak dlouho me odhanela az me opravdu odehnala. Klara? Ja jsem v sobotu potkal kamosku Klaru caa po 3/4 roku a zjitil ze si docela dobre rozumime  :lol:  :P  :oops:  :wink:

john84:

Vis ale ten "rozdil" je pro nas nesmirne dulezity a bez toho nikdy nebudeme v jakemkoli vztahu stastni. Dokazeme hodne veci prekousnout, ale tohle ne !

Jakmile "to" nastane nevime co mame delat, my jsme porad "stejne stejni" a najednou "to" zacneme resit ... kruh z ktereho neni vychodisko, jen bolest a trapeni pro toho druheho.

Jenze my chceme zit, ne ? ... pro druhe, jeho laskou, naplneni a stastni ...

Ja ackoli jsem naplno prozival to co ty, musel vzdy vztah ukoncit, byla by to cesta po ktere rozhodne nechci jit ... nechtel jsem nic resit ... chtel jsem zit ...

MikkiEX3: a teď já ještě potkám nějakou Šárku a bude vymalováno  :D  ne ale jinak naprosto chápu to, že tě tím svým přístupem nakonec úplně odradila, to samé zažívám taky...

curtis: moje řeč, jakmile se do toho vkrade samozřejmost a útlum v projevu a komunikaci, je zle...člověk našeho typu se pak cítí být na to sám a i když mi může slečna opakovat dokola, že se nic nezměnilo a že sám na to nejsem, svým chováním ani slovy to najevo vůbec nedá...přitom to uměla, ale už tu potřebu ztratila a znova jí asi nenajde...u mě ta potřeba přetrvává a teď logicky něco chybí...respektuju, že je prostě jiné, uzavřenější a takové pragmatické povahy, ale zkrátka to asi nebude ta pravá pro mě... :? co se dá dělat no...

jinak mi trochu přijde, že je snad v dnešní mladé generaci víc romantiků mezi klukama než mezi holkama, zvláštní...  :wink:

Taky mi to tak prijde ze ty opravdovy holky co miluji zapad slunce... svicky a dlouhou predehru nejak vymizeli... no snad na me aspon jedna nejde zbyla  :lol: ...jdu ji hledat ...akorad mi porad pise Sarka ze ji porad chybim a ze na jinyho nema ani pomysleni... jako by mi to delala naschval. Docela to boli  :(

MikkiEX3: ta ti to teda moc neulehčuje...  :(  já se s podobnýma věcma taky vypořádávám dost blbě, hlavně když si uvědomím, že v den rozchodu bude nejspíš všechno naposled - poslední pusa, poslední pohlazení, naposled budeme jako pár atd., možná už se ani nikdy nebo hodně dlouho neuvidíme...tohle mě dokáže hrozně dostat naměkko a nedovoluje mi to, abych si byl rozchodem jistý   :roll:

Nesmis nad timahle vecma vubec premyset. Jak te napadne neco co souvisi s ni. Zacni neco delat... jdi ven ...pust si film... hlavne nedovol sam sobe na tyhle hezky veci myslet... mysli jen na ty spatne strveny casy s ni... tim bude mnohem lehci zapomenout... pokud si ji budes porad uzkazovat v dobry svetle a neustale na ni budes myslet tak z toho rozchodu "umres"!!!
Hezky se to rika co?... ale vim ze to tak funguje... bohuzel sam bych se nejradsi za Sarkou vratil :'(

no ono to přes den jde, to mám fakt kolikrát stavy, že bych se rozešel hned...horší jsou večery a noci, to je na to člověk najednou tak hrozně sám...já třeba teď při tom pěkném počasí v noci rád vytáhnu ven teleskop a koukám na Měsíc, na planety, paráda, všude krásně ticho...no a při tom se vybavují logicky jen ty pěkné věci a vzpomínky, taková ta melancholie je v plném proudu...

jinak upřímně řečeno, takovému zamilovanému naléhání, jakému jsi teď vystavený, bych moc dlouho asi neodolal, pokud jsou tam pořád z obou stran silné city...jenže bohužel nikdo nezaručí, že se to po pár dnech nebo týdnech nevrátí do starých kolejí a bude to pak kvůli tomu zase v pytli... :(

To John:

Rozchod s milovanou osobou boli ... a nas jeste o to vic, protoze ho prozivame dalekove citoveji ... jak jsi psal posledni pusa,  posledni pohlazeni ... posledni slova ... a pak uz nic.

Sami vime, ze jednou by to prislo a snazime se to oddalovat, jak jen je to mozne, ale dnes uz vim, ze to byla u me nekolikrat chyba.

Jak jsem se s tim vyrovnal ? Uprimne, strasne. Verte mi, ze ackoli jsem nektere vztahy ukoncil pred par lety, porad to ve me je ackoli uz mam dalsi a dalsi vztahy. Je to jako bych si srdce rozkrajel na male kousicky a pokazde ji trochu z neho venoval a nechal si tam po ni misto.Nekolikrat jsem se do vztahu vratil, ale nic mi to uz nedalo.

Postupem casu jsem zjistil, ze jedine jak se s tim vyrovnat a zapomenout na ten vztah je tvz. "spalit mosty" ... tj. posledni pusa, posledni slova ... zavrit dvere a uz se v zivote tomu druhemu neobjevit. Nekdy to bylo velmi tezke, kdyz me ta osoba kontaktovala, vyhledavala moji pritomnost a nedokazala pochopit proc uz ji nechci v zivote nikdy videt, ale to uz se ja nikdy nedovim. Vim, ze to neni zrovna prijemne pro toho druheho a dost mu to asi i ublizi, ale ne nadarmo se rika sejde z oci ... sejde z mysli ...

Nevim, ale myslim, ze u me to bylo vzdy reseni ... pro oba.

Normale jednou bych chtel napsat neco pozitivniho :)

john84:
No presne tak... toho se bojim ze kdybych se vratil tak uz to nebude ono nebo bude ale tak mesic... a pak zase tohle... ted uz jsem s tim tak nejak smirenej a nechci se s tim zase vyrovnavat znova.
Nebo je tu jeste moznost ... necham ji nakej cas bejt a kdyz se bude porad snazit tak se k ni vratim... Myslite ze je to dobrej napad? - vlastne bych poznal ze o me asi opravdu stoji.  :)

to curtis:
V takovejhlech chvilich bohuzel nic pozitivniho nejni.

To MikkiEX3:

Vis, samozrejme, ze urcita "odmlka" ve vztahu na chvily pomuze, mozna ze i znovu prozijes to bajecne co na zacatku Vaseho vztahu, ale problem je ... ze nikomu jeho povahove vlastnosti nezmenis. Par mesicu, par let a podle me zase budes tam, kdes byt nechtel ...

Nekolikrat jsem se vratil i po tom "spalenem mostu", treba jsem se i rok neozval a doslo potom k nahodnemu setkani a budete se divit, ikdyz ta dotycna mela dalsi "pevny" vztah, vzdycky ji ke me "neco" tahlo a nedokazala tomu odolat ... takze ...

Ale citove jsem by na tom jeste hur, protoze jsem vedel, ze to je pro me cesta do pekel ... a navic vedomi, ze svym chovanim ublizuji dalsim dvema
lidem mi moc stesti neprinesla.

Takze asi tak ...

no ja vim ...jenze vysvetluj to zamilovanymu  :) ... :D

To MikkiEX3:

Tohle naprosto chapu ... me to tak povidej ...

Chces poradit jen ty a konkretne ?

Na svete jsme jenom jednou ... vic sanci uz mit treba nebudeme !
Takze az to dospeje do urciteho rozdilu  ...  spalit mosty muzes vzdycky, ne ?

"Se mi to napoprve neodeslalo cele :("

To je hezky napsany  :)  ...uvidime jak se to bude vyvijet z jeji strany...

To MikkiEX3:

Jak se to bude vyvijet ?
Tak jak uz jsi nekolikrat psal, podle me nikoho pres noc nepredelas !

Nesmis to ale pokazit i ty. Vis neni chyba jen na jeji strane ... mame i horsi stranky, nase "chovani" privadi i problemy, ale to uz asi sam vis.

Preju Ti at to se Sarkou vyjde a pokud by to nahodou zaskripalo, pamatuj si, ze i ona ma svoje pocity, trapeni akorat je nedava najevo tak jako ty.

Tak bez hned volat at Ti ji nekdo zatim nevyfoukne :) venku je tak krasne ...

curtis:
přesně jak jsi psal - to pálení mostů je pro mě taky jedinou cestou, i když to vypadá jako dost krutý konec a ne každý to pochopí...spoustu lidí se se svými ex potkává dál jako kamarádi, ale to je něco co já neumím, nedokážu brát holku, které jsem věnoval kus života a spousty emocí, jako kamarádku...dokonale to vystihuje tvoje věta možná po nějaké delší době, kdy už všechno vychladne, bych už se klidně sešel, ale rozhodně ne po rozchodu...holky to často říkaj "tak zůstaneme aspoň kamarádi", jenže to nejde...
správně řečeno taky to, že je potřeba hledat chybu i u nás, fakt je to někdy trochu na obtíž a té povahy snílka a romantika bych se občas klidně zřekl, jenže takoví jsme a takoví asi zůstaneme  :wink:

MikkiEX3:
je opravdu vysoká pravděpodobnost, že by se ten samý problém mohl dřív nebo později znova objevit...jenže, je tady to staré známé "co kdyby"...tím myslím - co kdyby si to během té odmlky všechno naplno uvědomila, jaké to je bez tebe, co v tom vztahu chybělo a řídila se tím? co kdyby to přece jenom nějakým zázrakem ještě mohlo krásně vyjít? no pokud by ses smířil s tou případnou bankrotovou variantou a byl ochotný podstoupit slušný risk, jdi do toho, promluvte si o tom a buďte dál spolu...je to jen o tom, jak se na to cítíš  :wink:

No jasne ...uvidim... kazdopadne tomu dam jeste cas :) A jak si to vyresil ty?

Mozna se sem trosicku hodi tenhle clanek :-) http://inka.holikova.sblog.cz/2006/11/29/818

no možná se budeš trochu divit a divím se i sám sobě, ale ještě jsem chytl nějakou zázračnou novou energii...nechce se mi přítelkyni ztratit, navíc se začala trošku víc projevovat a včera mi lehce vyčítavě psala, že jsme se za poslední dva dny neviděli, když je vyjímečně přes týden doma a ne ve škole...taky se na to nějak snažím nahlížet z opačného pohledu - toho racionálního - abych se třeba nenechával unášet svými vysněnými ideály a řídil se jenom tím...pro mě je zatím důležité, že dala najevo to, že se se mnou chce vidět a mrzí jí, když to tak není...bohužel to vychází blbě tak, že se uvidíme asi až v pátek, ale aspoň bude víc věcí k povídání, no uvidíme...

Ne nedivim se ti... mas ji rad ...pokud vidis moznost tak bojuj :-)

To MikkiEX3 , john84:

Chlapi urcite o sve pritelkyne bojujte, moje prispevky spis berte jako "letitou" zkusenost, kdy jsem vystridal spoustu vztahu a dal to proste uz neslo a resil jsem to timto zpusobem.

Ja treba vydrzim a prekousnu ve vztahu opravdu hodne a spoustu veci dokazu pochopit, na nektere se povznest ... ale jakmile to uz presahne unosnou mez ... palim to ...

Z Vasich prispevku jeste v te fazy nejste ani jeden.
Poznate to uplne jednoduse ... prestanete dotycnou milovat a jedine co Vas k ni jeste vaze je to cemu se u nasi povahy rika "precitlivelost".

Jinak k te povaze snilka a romantika ... nekdy je to vazne na obtiz ... chceme aby to bylo hezky, vyjimecny ... delame pro to opravdu hodne, jsme laskavi apod.  .... a nakonec se dozvime, ze nam treba "zahla" s naprostym :( nekde v prujezdu ...  Ale to jsme proste "my"  nebo teda alespon ja :) Nekdy to opravdu hodne bolelo, ale tak to je a bude, svoji povahu si nezmenim a jiny nebudu, takze preju hodne stesti.

A kdyz to nevyjde neveste hlavu, bude to bolest na to se pripravte, ale prezijete to ... zazil jsem to nekolikrat, takze vim o cem pisu ...

no abych zase zaktualizoval svou situaci - můj předchozí příspěvek o nově nabité energii byl asi unáhlený, protože od té doby o přítelkyni vůbec nevím, nenapsala dva dny ani slovo a středeční večerní smsku mi nechala bez odpovědi... :? ve čtvrtek byla se svou taneční skupinou na místní soutěži a protože jsme se o tom předtím bavili a zajímalo mě to, čekal jsem aspoň výsledek jak dopadly nebo tak něco, ale kdepak...takhle už si vážně vztah nepředstavuju a pomalu to asi zabalím...to by bylo asi pořád dokola, vždycky chvilkové vzplanutí naděje a pak nic...v tom našem vztahu už prostě tiká časovaná bomba

Taky jsem to asi definitivne zabalil... je jaro ...Hezky holky se motaji na kazdym rohu. Takze budu nakej cas "sam"  :twisted:  8)  :lol:

jj, je jaro, jenomže já jsem mrtě zamilovanej a nemůžu to ukončit... :-) ale to přemáhání neotáčet se! brrrrr
ALE Qarkova rada, že když už se otočíte, řeknete, že to byla kámoška a nezdraví, fuguje velmi dobře!

Ja kdyz jsem jak ty rikas "mrte" zamilovanej tak me opravdu zajima jen ona... kdyz se zacnu poohlizet a flirtovat s ostatnima poznavam ze me ta zamilovanost pousti... a tim padem se blizi i konec. Takze vymluvu na kamosku nepotrebuju  :lol:  Sme mlady a k mladi radeni... holky... flirt... proste patri!  :D kor ted kdyz je tak krasne  :P  Je patek tak nekam vyrazte! hledejte flirtujte a hlavne se milujte! Hezky den.

přesně jak psal MikkiEX3, při šťastné zamilovanosti nemám ani pomyšlení na nějaké další seznamování a flirtování...i když vidím sebevíc hezkou holku, tak si stejně říkám na co by mi byla, když tu svou nejlepší už mám  :wink: jenže už třetí den o té svojí nevím ani ťuk a tak jako tak už mě při pohledu na jiné holky napadají takové myšlenky na flirt, což je pro tenhle vztah blbé a asi konečné...

To John84:

Vis u nekterych slecen je tohle chovani "normalni", tedy alespon u tech ktere jsem stihl poznat. Jak uz jsem ti napsal u "nasi" povahy prozivame jakykoli vztah daleko intenzivneji a o pocitove strance ani nemluve. Takze zatimco u ni je normalni se par dni neozvat, pro tebe je to naznak jak pomalu ze vztahu vycouvat.

Co se tyka zamilovanosti, nekdy potkame v zivote opravdu vyjimecnou bytost, jsme zamilovani, stastni a jen pomysleni na dotycnou nam dava silu a nehledame nikoho jineho. U me napr. tento stav trva hodne dlouho a dokonce i davno potom co uz jsem definitivne odesel. Jinymi slovy receno ackoli navazu dalsi vztah (nemam s tim problem) na "byvalou" jeste myslim, ackoli uz hodne vody uplynulo ... Nekdy s tim mam i problem, protoze kazdy z nas jsme opravdu jedinecny a co si budeme namlouvat pokud nekoho ztratime uz do nebude ono. Bude to proste s nekym jinym zase jinaci.

U me  jeste prevlada navic dalsi vlastnost a to je (asi nejaka chemie), ze mam "jasno" po par minutach jen se na dotycnou podivam a promluvim s ni. Strucne receno "Laska na prvni pohled" ... takze jakmile ten spousteci mechanizmus nezafunguje muzu si flirtovat (i mit sex) jak chci, ale skutecny vztah nenavazu.

Jestli Ti nevadi mluvit otevrene o svych citech, doporucoval bych Ti dotycnou osobne vyhledat, sdelit ji co citis a pokud to nebude ono "spalit mosty" a skutecne ze vztahu odejit.

Jinak se sdelenim svych citu to moc neprehanej preci jen jsme taky trochu chlapy, takze by to melo byt od srdce a ne 2 hodinovy proslov, taky by nemela mit sebemensi dojem, ze ji neco vycitas, na to pozor. Normalni rozhovor nekde kde je klid a nikdo te neprerusi. Proste strucne a jasne ... zadne cekani na odpoved jako, ze si to necha projit hlavou apod. to by jsi zase nevedel na cem jses a jak dal. Klidne ji u toho pohlad, obejmi, divej se do oci ... a hlavne ji sdel, ze ji mas doopravdy rad takovou jaka je. Proste to bud ty takovy jaky doopravdy ses.

Jinak jeste k tomu chvilkovemu vzplanuti ... ze to je jak na houpacce chvily super ... chvily ko. V kazdem vztahu je vzdy nekdo silnejsi (aspon tedy u mych a vetsinou to jsem ja) tj. snazi se drzet vtah nad vodou a resit kdyz nastane neco spatneho a dodava pozitivni energii, ale me sily nejsou nekonecne ... takze asi tak, takze se snazim jak to jde, ale nekdy uz stojim na konecne a dal uz nemohu.

Chlapi preju Vam at to dopadne jakkoli , netrapte se bude to zase s nekym jinym jinaci, ale to uz je zivot. Drzim pesti !

Nejde o to, že by člověk občas nevěděl co má dělat  :)  jde o to že ví co by měl udělat, ale partner pro něj moc znamená i po tom všem co mu dělá nebo udělal  :lol:  má pořád pocit, že našel někoho výjmečnýho a že to bude trvat dlouho než najde někoho podobnýho... nebo už třeba nenajde :wink:

Já si nemyslim, že by bylo nejlepší řešení spálit všechny mosty! Prostě si přiznat realitu a nechat život jít dál  8)  ale někdy to stojí hodně práce a energie. Nejdřív si v klidu promluvte a zatim nedělej žádný rozhodnutí! Je vidět, že tě pořád miluje, může mít nějaký vlastní problémy, o kterých ti neřekla! :wink:

Vztah nemůže bejt pořád krásnej... je to jako funkce sinus - aby sis moh užít ty hezký chvíle tak musíš přestát ty horší  8)

curtis: jojo, asi tak...holt je to - bohužel pro mě - slečna, které vyhovuje tenhle pasivní a pragmatický přístup, zatímco já mám pocit zbytečnosti a nenaplněných potřeb (psychických i fyzických)...s otevřeným projevováním svých citů problém nemám, což už vyplývá i z povahy, samozřejmě se nevyleju každému, ale k někomu tak blízkému jako je partnerka, by asi nikdo neměl mít zábrany...horší je to s tou osobní schůzkou, my už se vlastně v dohledné době ani nemáme kdy vidět, dost mě to mrzí, když si uvědomím, že už jí třeba nikdy neuvidím, ale prostě ty "naše cesty" už se asi definitivně oddělily a odlišný program nám neumožňuje ani půlhodinovou schůzku...možná tak příští sobotu večer, ale to je dost dlouhá doba, navíc tam má narozeniny a to bych jí udělat nemohl... :( takže situace na prd, po telefonu nerad řeším, ale výsledek bude tak jako tak stejný, vztah je z 99,5% u konce...trochu se bojím, jak to slečna přijme, pokud tohle všechno bere jako normální stav a myslí si, že žádný rozchod nehrozí...

a opět musím souhlasit a ztotožnit se s tím dlouhým trváním zamilovaných a silně citových stavů, pokud bych měl vzpomenout na konec svého předchozího vztahu, tak ještě možná víc než 3 měsíce po rozchodu jsem cítil, že to ve mně nevyprchalo, stačilo mi jenom vidět fotku té dotyčné a fakt se mi rozbušilo srdce jak kulomet  :wink: ztratilo se to strašně pozvolně...

Daniel: no u nás je to právě asi jiná funkce, první měsíc nádherný a pak už jen dolů...přiznat si realitu mě skutečně stálo dost energie a bohužel je taková, že máme oba naprosto odlišný náhled na vztah a odlišné potřeby, což je ve výsledku s pokračováním vztahu neslučitelné... :( buď by se musela ona přemáhat a dělat něco, co jí není vlastní, nebo by mně pořád něco chybělo...už jsem se s tím smířil, že to nezměním...jinak možné problémy, o kterých mi neřekla, vyloučit nemůžu, ale tam jde hlavně o to, že mi neřekne skoro nic, co by se týkalo osobně jí a nedává mi tak šanci jí tak nějak "proniknout do duše" nebo prostě řečeno jí víc poznat a posunout ten vztah dál...

To john:

Tak to mi vypravej ... buseni srdce :) a nejen to.

Vis, ale trochu me zarazi, ze ji neuvidis. To je takovy problem sednout na vlak, autobus, auto atd. a vyrazit za ni ? Podle me stejne nemas co ztratit, takze kdyz za ni vyrazis co se muze stat. Nevim, neznam tvoji situaci, takze treba tam jsou prekazky (rodice, vztekly pes).


Tak neves hlavu a koukni v kolik Ti to jede :)

curtis: no my jsme paradoxně z jednoho města, ale je to problém se vidět...ona má přes den dlouhé tréninky, případně taneční soutěže a třeba dneska večer slaví někde s celým klubem úspěch ve včerejší soutěži...já zase budu muset být část víkendu mimo a pak se musím někdy připravit na zápočtovku do školy, což bych i nějak dokázal časově srazit, pokud by i ona měla zájem se sejít, jakože to teď tak moc nevypadá...jedině zkusit trochu naléhat, že si s ní potřebuju nutně promluvit, to by snad šlo...že nemám co ztratit, to je pravda, už jsem ztratil...řešili jsme s ní tohle všechno už mockrát, svoje pocity jsem jí naplno taky sdělil do očí, ale bez výsledku...takže už asi opravdu zbývá jenom ta poslední schůzka, poslední pusa atd...

To John:

Poslal jsem Ti SZ, jak jsem to resil ja k tomu prvnimu prispevku.

To nedelej, jakmile na ni budes nalehat je to o dost horsi, nikdo nema rad kdyz na nej nekdo tlaci v cemkoli.

Pokud ji dobre znas, vis preci kdy bude doma nebo na treninku ne ? Tak se za ni normalne stav. Te asi neodmitne, rekni to co chces a bez ostatni uz bude spis asi na ni.

Vis, musis si uvedomit, ze jste povahove kazdy odlisni, takze porad budes tohle resit anebo to prijmes (ikdyz si myslim, ze ne) a musel by ses s tim vyrovnat.

Nejhorsi je, ze clovek se nemuze na nic soustredit a porad na "to" mysli, nic nepomaha, srdce a mozek jede na 200 procent a pokazde kdyz uz se zda ze to prejde, zase "to" neco spusti. Nepomaha nic, jen cas ...

Ale neves hlavu, urcite na neco prijdes :)

curtis: to je přesně ono - "Pokud jí dobře znáš..." - já jí vlastně ani tolik neznám, nedovolila mi jí za ty 2 a půl měsíce hlouběji poznat...samozřejmě takové ty základní věci vím, ale je to asi všechno spíš jen povrchové, co se děje uvnitř ní, jaké má pocity, jak zareaguje na to či ono, toho vím naprosté minimum...a nedokážu ani říct, kdy bude doma a kdy ne, ty jejich tréninky jsou ještě k tomu dost nepravidelné, že se v tom pak nikdo nevyzná  :? ale ještě by mohla být možná šance se vidět zítra, uvidíme...když si ale vzpomenu, jak jsme někdy měsíc zpátky plánovali, jak budeme celý tenhle týden, kdy měla ze školy volno, trávit spolu, pojedeme na nějaký výlet, budeme se spolu probouzet a válet se třeba půl dne v posteli......no namalovali jsme si to pěkně, škoda, že se ten obrázek takhle změnil... :cry: ale tak to bývá, plány s milovanou osobou jsou sice nádherné, ale pokaždé se mi krutě vymstily, že jsem z jejich nevyplnění byl vždycky hrozně zklamaný...

k tomu, abych mohl aplikovat to, co jsi mi napsal - projevit jí nějak překvapivě, že jí nechci ztratit, bych ale potřeboval jednak víc energie a naděje (která už téměř úplně vymizela a asi už ani necítím to, co bych měl) a taky to, aby i ona sama si uvědomila, že se něco kritického děje a nebrala to i přes moje promluvy jako normální stav...

jinak kolik jsi zažil takovýchto skapání? a nedaří se konečně najít "ta pravá"? já furt možná trochu naivně věřím, že snílkové a romantici jako my, ač to mají s hledáním partnerky těžké, nakonec tu svou spřízněnou duši musí najít a bude to o to víc úžasný a monstrózní vztah, prostě megaexploze a megaštěstí, co trvá a trvá... :) no možná jsem moc koukal na filmy  :wink:

Johne, když už to vyjadřuju matematikou tak je jasný, že ty zastupuješ SINus a ona je COSinus... dvě protikladné funkce, které mají společnou část v pí/2 a jinak se rozcházejí než se perioda posune o pí... ale protiklady se často přitahují  :lol:

Takže všechno závisí na pí.. :D

Daniel: no první měsíc jsem dokonce i to pí/2 našel  :) a vypadalo to, že by to mohl být krásný společný arkus tangens, který se na ose y blíží k tomu oblíbenému pí/2 a tam taky setrvává....jenže se to nakonec skutečně bohužel rozpojilo v sin a cos a ten jeden společný bod je málo  :?

teda.. ja uz matiku nemela dlouho, ale proc mam pocit, ze je to v pi/4 jako jasne, jde o takovej detail, jako nasobbeni konstantou... nicmene, na detailech vztahy stoji :-))

no jo pravda, sinus a cosinus se setkávaj v pí/4  :) já holt na grafy nikdy nebyl  8) jinak tenhle můj aktuální vztah ale začal právě přes matiku, kdy jsem se z doučujícího stal jejím partnerem a teď to tady zase koukám matikou uzavíráme... :wink:

Pardooon  :lol:  sem to zaměnil s kvadrantem  :lol: tedy v druhém kvadrantu  :P a protínají se v pí/4  :wink:

To John:

Kolik jsem jich zazil ? Opravdu dost ... a mohu rict, ze u nekterych jeste trva zajem z jejich strany, ackoli uz maji dalsi vztahy, nevim co je k tomu vede.

Urcite na Tebe nekde ceka ... tomu ver.

Vis, je skoda, ze ti nedovolila ji bliz poznat, ale vetsinou by to nemelo byt takovy problem odhadout co asi proziva, jeji pocity atd. Ja jsem s timhle nikdy problem nemel, takze jsem proste kouknul a videl :), ale pokud se k tobe chova takhle ... ja uz bych udelal to co jsem napsal, ale ted mozna lip nacasoval.

Obecny navod na dalsi vztah asi neexistuje a vim jak je to tezke. On si kazdy mysli, ze vyjde ven a "prinese" si tu vysnenou domu :) ale tak to (alespon u me nefunguje). Je to beh na dlouhou trat a prijdou dalsi zklamani, dalsi trapeni ale tak to je a asi i bude !

Energie se snaz sebrat co nejvic, podivat se na vec i z druhe strany a urcite to nevzdat. Pevne verim, ze se ti to podari.

curtis: taky s tím většinou problém nemám, třeba i jen pohledem do očí vyčíst dost emocí...ale teď to je oříšek, během prvního měsíce zamilovanosti to na ní bylo krásně vidět, úplně zářila nadšením kdykoliv jsme se viděli, dokázala se tak nádherně roztomile usmívat atd. (čemuž ona nevěří, prý se přece tváří furt stejně a tohle je blbost - opět ta pragmatičnost)...pak jak z její strany přišel ten útlum, jakoby se stáhla do sebe a začlo být dost těžké cokolïv vyčíst...říkala mi to i naše společná kamarádka, že jí zná víceméně od dětství a přesto o ní neví nic extra osobního...a stejně jako já si myslela, že je to velká romantička a teprve až nedávno jsem zjistil, jak jsme se oba spletli...
jinak dnešní naděje na schůzku jsou fuč, opět o ní celý den nevím ani slovo, neozvala se, takže prostě bankrot  :(

To John:

Ja to moc dobre znam kdyz se dotycna neozyva, nekdy treba napisu jen tzv. dotazovaci sms, coz je neco jako jak se mas co delas, myslim na Tebe ... kdyz se pak neozve napisu jeste jednou ... pak jeste pockam a uz pisu neco ve stylu ... "sbohem lasko ja jedu dal" preci jen se porad vnucovat me nabavi. Samozrejme si sem jist, ze dotycna zpravu obdrzela a nema zrovna na praci nic jineho a casove by urcite zvladla behem 5 minut napsat par znaku. Prece jen za to stojim, ne ? :)

Ja osobne uz bych byl davno pryc stylem co jsem Ti napsal, ale vzhledem k tomu, ze si se s ni jeste nesesel, urcite bych to nejak prekous a snazil se s ni stuj co stuj kontaktovat.

Hele a to ti nebere ani telefon, kdyz ji zavolas ? Vubec nereaguje ?

curtis: no volat jsem nezkoušel, nikdy jsme si za celou dobu vztahu nevolali, tak mě to upřímně řečeno ani nenapadlo, zvykl jsem si čistě na tu textovou komunikaci..napíšu teď ještě jednu smsku a když nic, tak to pak zkusím...jde mi už spíš o to, abych to ukončil, tady na tom se zachraňovat už nic nedá, naše přístupy ke vztahu jsou jako den a noc a to nijak skloubit nejde...už nevidím ani plamínek naděje, že by z toho ještě mohl být perspektivní vztah a že by to mohlo fungovat, a to je bohužel konec, i když jsem z toho dost špatný  :?
už několik blízkých lidí mi jemně naznačovalo, že by to dávno vzdali a že to není vztah pro mě, snažil jsem se to ignorovat, ale asi měli pravdu...

To John:

Osobne bych ji zavolal a jestli nema ted zrovna co "na praci" jel bych za ni. Treba Te rada uvidi a stihnete si jeste promluvit. Rozhodne to nevdavej. Vis proc ? Protoze si se jeste nedostal do faze, ze ji dokazes opustit, porad u tebe hori nadeje. Musis si byt 100 procentne jist, ze je konec a nema to cenu. Pokud to nenastane, zbytecne by jsi se trapil.

curtis: dostal dostal, tam už bohužel jsem, i když si to nechci přiznat...jsem si na 100% jistý, že už to nejde jinak, naděje je absolutně nulová...nemám ani sílu se znova snažit o záchranu, znova to s ní dokola řešit, znova žít ve falešných nadějích...snažil jsem se přijít na možné i nemožné, ale 100% konec  :(

To John:

Ale jisty si nejsi, ze ? Musis o tom byt presvedceny, myslim, ze by ti i pomohlo kdyby to rekla i ona ... "Nema to cenu".

Osobne bych ji zavolal !

curtis: jak je na tom ona, to netuším...já za sebe můžu s konečnou platností říct, že je konec a opravdu to nemá cenu...na smsku opět nereaguje, no když jí nestojím ani za odpověď, jenom to potvrzuje, že je vymalováno...volat už se mi teď ani nechce, možná zítra...

Třeba nemá kredit  :)  to bejvá o holek docela častej důvod to tě nenapadlo? Já si u jedný holky taky pořád řikal, proč neodepisuje, až mi pak napsala z mobilu otce  :lol:  s tim, že bohužel nemá kredit a chvíli mi odepisovala z jeho telefonu  :wink:

Občas je naprosto jednoduchý vysvětlení zdánlivě složitý věci, ale to ty neuvidíš pokud máš pocit, že už vztah jde do prčic   :)  To už totiž předem počítáš s tim, že neodepíše, protože nikdy neodepisuje a protože ti přece nemá co říct...  :wink:

má paušál  :wink: a byl bych moc rád, kdyby to byl "jen" pocit, že to jde do prčic, ale tohle jednoduše v prčicích je a je to holý fakt...bohužel...to je život  :(

To je pech s tim paušálem  :lol:  ale hezky rychlá odezva to sem až koukal  :shock:

a jo, no zrovna jsem nakouknul, já beztak teď nemám co dělat, a tak dělám to, co se říká, že je nejhorší - sedím, čučím do blba a přemýšlím o tom všem  :wink:

Jooo to dobře znám  :)  já si doteďka psal po icq se svojí bejvalou nebo s její kámoškou to netušim  :lol: ale dozvim se to.. přišlo mi to jako ona, ale podle toho co psala mě trošku připadalo, že neni  :lol:

Jestli to byla ona tak potěš pán bůh  :lol:  :lol:  :lol:

já bych si asi nedokázal jen tak psát z bývalou, jak už tady bylo probíráno - vztah ve mně vždycky zanechá určité emoce a vzpomínky, že mám z kontaktu s dotyčnou všelijaké pocity...a nejlepším řešením je pro mě trochu zbaběle spálit mosty a nechat to všechno postupně a velmi pomalu sejít z mysli...je to docela kruté, najednou vymáznout blízkou osobu, už se s ní nevídat, ale scházet se s ní dál by bylo pro mě mučením...škoda, že nejsem splachovací, jak to někteří umí, během chvilky se přes všechno přenést, taky bych si to občas přál...chápu to jako svůj neustálý problém, neumím se zkrátka moc dobře vyrovnávat s koncem čehokoliv, co mi přirostlo k srdci, k čemu mám nějaký hlubší vztah, ať už jde o nějakou zálibu, činnost, zvíře nebo člověka...

To John:



Tohle je u me taky perfektni vlastnost :) pak clovek sedi, cumi a premysli a premysli ... a nic mu to neda, jen trapeni. Nic me nebavi a ani se mi nechce nic noveho zacinat, ale uz se lepsim musim napsat, ze se doba "smutku" u me zkracuje.

Zkus ji dnes jeste zavolat, nektere holky ten mobil pouzivaji tak, ze se na nej jen jednou za den kouknou a jeste pred spanim a rikaji si, tak to uz odepisovat nebudu, prece ho ted v noci nebudu otravovat se uvidime pozitri ... tak co . Neni to jak my, ze na mobil koukame kazdych pet minut jestli nam objekt zajmu nenapsal, jestli mame zaple zvoneni, jestli nam funguje  atd. :)

curtis: tak už se ozvala a nic moc...nestačím znova a znova žasnout, jak holky dokážou všechno otočit, resp. pochopit jinak...říká se, že to je jeden z obecných problémů v komunikaci mezi mužem a ženou:
 
pokud muž řekne něco, co může mít víc významů, žena si vybere ten nejhorší...a pokud žena řekne něco, co může mít víc významů, muž si vybere ten nejlepší  :)

no v týdnu, kdy mi napsala, že má tréninky a nemá čas na schůzku, jsem reagoval tím, že se nic neděje a uvidíme se v pátek...to byla chyba jak Brno...myslel jsem tím pochopitelně něco jako "v pořádku, tak se uvidíme co nejdřív to bude možné, je přece přirozené, že máme oba občas jiný program", ale znělo jí to jako "je mi to naprosto fuk, jestli se vůbec uvidíme"  :? teď mi to vmetla nazpátek, že se přece nic neděje, když nejsme v kontaktu a ani moje objasnění nějak nepomohlo, na poslední zprávu už neodpověděla...
čert aby se v tom vyznal

Uprimnou soustrast :D

To John:

Vis tady je jeste jeden problem v komunikaci a to je ten, ze to resite po sms. Ja jsem zastancem osobniho kontaktu a pokud resite otazky vaseho vztahu urcite aspon zavolat. Do sms nikdy nevlozis emoce atd. atd. pak dotycna kouka na mobil a rika si ... To snad nemysli vazne ? A u tebe je to same.

Ztratil jsi pomalu 3 dny zivota tim, ze cekas na odpoved po sms od osoby, ktera treba zrovna proziva tezke obdobi. Ja jsem se treba nesetkal nikdy s tim, ze by me dotycna odmitla neco ve stylu ... uz se s tebou nechci bavit, nechci te videt, stves me apod. takze sem to mel urcite jednodusi, spis sem to byl ja, kdo rekl, uz te nechci nikdy videt, ale to bylo po opravdu vycerpani veskere me energie a sil.

Hele stejne jsi psal, ze jen tak koukas pred sebe a premyslis ... nechces se za ni radsi rozjet ... ?

Tak trosku zenskeho sveta do te vasi komunikace:
To ze holky koukaj na mobil jednou za den - blbost. Kdyz vim, ze by mi mel napsat "objekt zajmu" tak mobil mam zaplej celou dobu a krom toho kazdou pul hodinu kontroluju, jestli jsem to nahodou nepreslechla...


Jinak ja bych ji take zavolala - tohle niceni nervu je zbytecne, pekne si to ujasnit..

curtis: taky dost nerad řeším po sms, ale bylo by dáno najevo, že jí to ani nestojí za to, řešit to osobně, protože ona žádný problém necítí a jakoby se jí to netýkalo...vypadá to, že se prostě urazila, jak jsem jí v úterý napsal, že se nic neděje, když se uvidíme až v pátek a teď mi to dává sežrat nazpátek tím, že se vyhýbá schůzce (protože se přece nic neděje, citovala mě doslovně a moje objasnění nezabralo)...a já už nemám sílu se tím zabývat, pro mě je to konec...počkám do zítra a když se nic extra nestane, zavolám a oznámím jí konec, pokud se tedy nechce sejít

To daemoniack:

Ja jsem nemyslel vsechny :), jen nektere, ktere mi objasnili tuto skutecnost, na otazku proc se neozyvaji.
Kazdou pulhodinu ? Tak to je nas vic, ikdyz musim priznat, ze u me je ten interval jeste kratsi :)


To John:

Co myslis, ze se stane do zitra ? Zazrak ? Sice jsou Velikonoce :), ale opravdu co udelas ty sam je jen na tobe. Podle me na nic necekej. Nejhorsi je podle me ta nejsitota u vas v obou. Chapej, ze i ona ma svoje pocity ackoli ti to nekdy tak neprijde. Musel bys provest neco sileneho aby citovove ochladla natolik, ze by k tobe uz nic necitila a snazila se ti vyhnout.

Zavolat a kdyz se nebude chtit sejit po telefonu, ale to mi prijde vis jak ...

No, nerikam, ze obcas neni :-)) Nejhorsi je, kdyz mi prasknou (asi po stem podivani na mobil a zjisteni ze doopravdy nikdo nepise) a telefon leti do kouta, popr. je vypnut (a nekdy tak vydrzi i hodinu :-))
A at premyslim, jak premyslim,neznam zadnou holku, ktera, kdyz ma chlapa o ktereho ji jde, ignoruje mobil (teda, pokud zrovna neco nepodnika)...

curtis: asi máš pravdu...jdu volat...ale mám z toho úplně srdce v krku, nikdy jsem se s holkou nerozcházel, když už, tak holka se mnou...

tak půlhodinovej telefonát je za mnou a dopadlo to zase úplně jinak, než jsem myslel...

John: jsem zvedava, sem s tim :))

no já sám nevím  :wink:  šel jsem do toho rozhovoru s tím, že si to chci ujasnit, říct jí, že to už pro mě nemá smysl a domluvit se na případné poslední schůzce nebo to rovnou ukončit...naprosto nechápu, jak to vždycky dělá, ale po pár minutách mě dokázala svýma odpověďma tak zblbnout, že jsem přestal vnímat, která bije...na každou mojí připomínku vytasila okamžitě svou protipřipomínku a dokázala mě na nějakou chvíli přesvědčit, že vlastně všechno blbě chápu já a totálně mě zahnala do defenzívy  :oops: no pak jsem se ještě trochu zmobilizoval a zase začal s tím, že by mohla občas dát něco vědět sama od sebe a ne abych všechno tahal jak z chlupaté deky a že mě mrzí, jak je ke mně hodně málo otevřená...tak mi řekla, že to bere na vědomí a pokusí se mi vyjít vstříc, navíc skoro celou dobu mluvila takovým nevinným tónem andělíčka, že jsem se zmohl akorát na domluvení schůzky na zítra...před telefonátem jsem si byl na 100% jistý koncem a teď nevím absolutně vůbec nic, totálně mě zblbla, musím si to zase nechat uležet asi  :?:

john: jj, rano moudrejsi vecera... nicmene, vztah je o domluve, ne o tom, ze s Tebou nekdo zachazi jako s hadrem na podlahu. Mate byt partneri a ne na sebe utocit...

no já pak hlavně v takových situacích rychle ztrácím argumenty, když na mě vytáhne něco, co nečekám...nějak úmyslně útočit jsem nechtěl, chtěl jsem jí jenom položit pár vyjasňujících otázek, což bylo ok, akorát že mi každou otázku vrátila tak, že jsem pomalu nevěděl, co na to říct...taková ta typická ženská (ne)logika, kterou dost často mužské myšlení nechápe, třeba se zeptám na jednu věc a ona načne úplně něco jiného, což nemůžu čekat a jsem s vedením konverzace v háji  :wink:
pořád si myslím, že to nemá moc nadějnou budoucnost, den a noc logicky spojit v jeden celek nejdou, viděl bych to spíš jako zatmění Slunce, kdy se na chvíli ze dne stane falešná noc a po pár okamžicích se to zase vrátí do původního stavu...
jinak s tou 100% jistotou rozchodu máš curtisi pravdu, sám za sebe bych to klidně skončil, ale jak se teď do toho těmi sladce pronášenými argumenty vložila i ona, tak mě to úplně zblblo a přijdu si jak kdybych mozek vyndal z pračky v režimu ždímání  :)

curtis: je fakt, že jí považuju za nejlepší holku, co jsem poznal a city se mě jen tak nepouští, to víš dobře i podle sebe, jak jsi tu psal  :wink: jen jsem poslední dobou nabyl dojmu, že jenom milovat nestačí, pokud je tam tak zásadní překážka...a rozchod každopádně beru jako nejposlednější možnost, jenže jsem se dostal do fáze, kdy už jinou možnost a naději pro šťastnou společnou budoucnost nevidím, abychom byli oba dva spokojení...tak nevím...

To John:

Kazdy z nas (a hlavne zeny) maji vlastnosti, ktere kdyz v nich probudis vyplavou na povrch. At uz spatne nebo dobre. Hodne zalezi i tvem pristupu a jak se zachovas. Vztah je i vec kompromisu, takze nekdy je potreba i neco skousnout.

Takze uz ted napr. vis, ze po telefonu pokud dotycnou slysis je to uplne jine nez sms. Co se s ni domluvit, ze si zavolate nebo jen ty ji. Staci jen kratky rozhovor, ne ? Drobnosti je spousta a pokud budete mit zajem ste na to dva !

Tak uvidis zitra.

curtis: tak tak, na kompromisech docela trvám, nechci rozhodně být na řešení problému sám... s tím voláním by to nebylo vůbec špatné, zde je ale problém finanční, oba musíme dost silně šetřit a problém časový, že když už volám, tak je to na dvacet minut minimálně  :D to si vždycky říkám - jenom chviličku, max. pět minut a konec, jenže se hrozně rozkecám a je mi líto končit  :) ať už jde o kamaráda nebo přítelkyni...nejlepší by bylo třeba se občas sejít na Skypu, jenže na to mi řekne, že si přece všechno můžeme sdělit osobně a je to zbytečné...

curtis: no v těch tarifech se moc nevyznám, já mám O2, ona T-Mobile, tak jediné, co vím, je že to je slušná pálka za hovor mezi operátorama  :wink: a moje finanční situace je momentálně dost bídná, dost toho utratím za akce v Praze a při studiu dvou VŠ mám příjem prachmizerný  :?

daemoniack: hlásím se k naprosto stejné povaze jako kolega curtis a znám další takové  :wink:

curtis: přesně přesně, jako do mě by to taky zas moc lidí neřeklo, že jsem takový snílek a romantik, nicméně znám i další dva kluky podobného ražení...jeden je vyhlášený romantik a do druhého bych to zase neřekl já - takový namakaný florbalista, řeklo by se frajírek, ale co ten dokáže pro přítelkyni vymyslet, udělat a co jí píše za srdcervoucí zprávy, to jsem čuměl  :o

Bohužel smutná pravda... vztah mnohdy drží pohromadě jenom díky tomu, že se občas navzájem trochu rafnete, omluvíte a je to zase v pořádku. Já sem stejnej typ romantika jako vy kluci tak můžete bejt v klidu - nejste v tom sami!  :)

Děkuju, beru jako lichotku  :wink:

a dalo by se i souhlasit s Curtisovým zamyšlením, že naše romantické povahy se do dnešního světa už tolik asi nehodí, bohužel...je nás takových čím dál míň, všichni jenom hop šup do postele, hlavně být co nejvíc "in" a moct se pochlubit chlapům v hospodě nebo kamarádkám ve škole, co kdo ulovil za kousek...

jinak sex považuju za vcelku důležitou součást partnerského života, přeci jen každý zdravý mladý človék má větší nebo menší potřeby  :wink:  mám na to ale ten lehce staromódní pohled, že bez lásky to není ono a není nad to, všechno to prožívat s někým hodně moc citově blízkým...

aha, tak curtis už to vypsal naprosto výstižně v příspěvku nade mnou...pod to bych se mohl podepsat  :)

curtis: přesně tak, proto jsem ani známosti na jednu noc nebo takovéhle jednorázovky nikdy nehledal a spíš jsem se toho stranil...hodně záleží na těch citech, sex se řídí podle nich...

heh, to jsem moc nepochopila...

ach tak... 4 vlakna rozumeno 4 stranky... asi uz do toho koukam moc dlouho... dobra, jdu hvezdickovat :)

Tak jo, uklizeno, pokud nekdo muze, at to cele smaze... curtis, kdybys mel k danemu tematu co rici, tak PM...jednu Ti jdu rovnou poslat...

hehe  :)  no jinak když je tu řeč o tom sexu a fyzickém kontaktu, to je taky věc, která se mi jeví v současném vztahu jako problém  :( dřív jsem vždycky spal o víkendu u přítelkyně (má vlastní patro, já doma tolik soukromí nemám) a samozřejmě tam něco proběhlo, já byl nadšený a štastný už jen z toho, že vedle ní usínám a když se probudím, vidím její krásné rozespalé oči vedle mě...no a ona mi na to nedávno řekla, že to pro ní nemá žádnou hodnotu, taková schůzka že prý jí nic nedá, protože hned usne a ráno mě musí vyhodit kvůli odchodu na trénink...a teď při lepším počasí je pro ní hodnotnější procházka a usínat spolu už nemusíme...dost mě toto zranilo a teď tedy ta vyhlídka neustálých schůzek ve městě, pouhé to vodění se za ručičku a nic víc, to mě děsí...když už jsme u těch intimností byli na té nejvyšší možné příčce, proč se vracet o několik kroků zpět? co si budeme nalhávat, ten fyzický kontakt mi chybí...

john: kdybych to mela soudit podle sebe, tak nic moc... ja byla i po vikendu stravenem na treninkach fakt rada, kdyz pritel prijet a jenom jsem se k nemu mohla stocit, i kdyz me skoro kazdej dotyk bolel... musel me hladit velmi, velmi nezce a opatrne... a pak tohle nak zmizelo a byl to zacatek konce...

To daemoniack:

To je skoda, ze to zmizelo :( ale neves hlavu ...

daemoniack: tohle přesně jsem přítelkyni říkal...i když jsem byl kolikrát po basketu tak unavený, že mě až bolela hlava, bral jsem to tak, že prostě únava neúnava, spát osamoceně můžeme přece pořád přes týden a jen ten fakt, že jí mám vedle sebe, že jsem se jí mohl dotýkat a vidět jak usíná, to mě naplňovalo moc pěknými pocity...a odpověděla mi, že ona to takhle nebere a nic jí to nedá, tečka...to mě za celý náš vztah sklepalo nejvíc

uz je to uplne pryc.. ale aspon vim do budoucnosti, ceho si mam vsimat... preci jen, kdyz mi nepomaha samotna jeho pritomnost, ale spis me obtezuje, nebo jak John pise, nema pro me zadny vyznam, uz si jen nalhavam, ze tam je neco vic, nez kamaradstvi...

tak mi to taky přijde...nemá pro ní význam společné spaní, nechtěla mě ani jako podporu na jejich taneční soutěži a přesto dokola tvrdí, že se nic neděje a vše je v pořádku...přijdu si pak hrozně zbytečný...je dobré jí to na rovinu říct, že mi chybí nějaký bližší kontakt s ní? aby si to zase nevyložila jako že není sex, tak hned dělám ofuky a jde mi jen o to...

Ja bych ji to tak rekla.. mozna se ji zeptala,co si od vztahu slibuje, co ji to dava. Protoze, pokud nechce ani tohle, ani sex, tak co jeste zbyva?? Na prochazky si muze poridit psa... Teda, nerikam,ze to mas rict takhle, ale napadlo me to... pokud na Tebe bude utocit, tak bych se ji zkusila klidne zeptat, proc to dela, ze tomu jenom nerozumis, trapi Te to a chces vedet jak to je....

daemoniack: zkusím to...protože, jak jsi psala, taky nevím, co jiného zbývá a čím pro ní vlastně jsem...smsky, jako kontakt v době kdy spolu nejsme, nepotřebuje, sdělování pocitů nepotřebuje, psychickou podporu nepotřebuje, spaní spolu nepotřebuje atd. je to pak úplně o ničem, tímhle vlastně tadyta diskuze tak nějak začala, že mám jiné, téměř opačné potřeby a názory na vztah než ona a cítím v tom velkou potíž