Začarovaný kruh v komunikaci

[B961]

A bude, dva, tri mesice a pak zase boj...

Tak to je hodně slabota, osobně hledám něco víc než tři měsíce a pak prostě přežívat. A když zmizí zamilovanost, co to tam teda pak je?

[Av4]

Neni nic horsiho, nez kdyz clovek vidi toho druheho po par tydnech a on se k nemu chova jako k cizimu. Prej protoze "je to nezvyk". To bych si dal facku... to sem pak dycky uplne ztatil naladu. Njn... kdyz si to clovek blbe zaridi, tak se nemuze divit... Jen skoda, ze to nikdy neni oboustrane...

[daemoniack]

Tak to je hodně slabota, osobně hledám něco víc než tři měsíce a pak prostě přežívat. A když zmizí zamilovanost, co to tam teda pak je?

Pak?? Pak bud jdes dal, o druheho se stale zajimas, stavate se nejen milenci, ale i prateli a partnery, nebo je konec. Neni to o prezivani vztahu, ale o tom, ze pokud to ma za neco stat, oba dva do toho musej investovat trosku enegrie a hodne tolerance

[B961]

Nevěřím tomu, že jsou dva spolu jenom kvůli tomu, že kdysi byli do sebe tři měsíce zamilovaní a teď jsou spolu proto, aby do vztahu mohli dodávat energii a toleranci (a získávat to, že se o sebe stále zajímají...). V přátelství problém nevidím, ale ve vztahu musí být něco víc. Jinak to nemá smysl provozovat... (z mého pohledu)

[noghri]

zalezi na tom co si predstavujes pod pojmem neco vic, souhlasim, ze tam musi byt neco vic nez "jen" pratelstvi. ale to neco vic ma s puvodni zamilovanosti pramalo spolecneho. dle meho nazoru je to lepsi, jedna se o postup ve vztahu s vyssim stupnem duvery a uvolnenosti vuci druhe osobe, necim mnohem hlubsim a tezko popsatelnym, cemuz rikam laska. ale neni rozumne uvazovat zpusobem "uz ji nebavi mi psat = uz me nema rada"

[john84]

taky souhlasím, že by ve vztahu mělo být to "něco víc", co se blbě popisuje...nějaká ta propojenost s partnerkou, stoprocentní důvěra, brát se navzájem za nejbližšího člověka atd...jenže tohle já právě necítím a přítelkyně mi víceméně vnutila svůj samozřejmý postoj, že už mi to ani nepřijde, když celý den nenapíše...jenže to je u mě velký průšvih, když na ní nemám důvod myslet...není to už jenom o tom, že přestala psát tak jako dřív, prostě cítím, že se vytrácí něco, co by v tom vztahu mělo být...a během pár dnů bude konec...

[Daniel]

Podle mě je úplně nejhorší věc co můžeš udělat to, že začneš přemejšlet přesně o tom o čem přemejšlíš a to tom, že brzo bude konec!! I když si myslíš, že to je jenom vnitřní tušení, tak se k ní začneš chovat jinak a ona to vycítí... přivoláš si to tim sám i když by se to třeba normálně vůbec nestalo!!

Pořád tě miluje akorát jednodušše nemá potřebu ti to pořád psát to si musíš řikat    nevíš co si prožívá ona.. může to na tebe hrát a snaží se vypadat, že ONA je z vás dvou ten který miluje mín - praxe říká, že vždy jeden miluje víc a druhý mín, kdo miluje víc je zranitelnější    i když na tebe třeba myslí tak ale neví co napsat, protože prostě neni ten typ. Jestli to chceš nějak zvednout tak si sedni a chvíli vzpomínej čim byl zezačátku váš vztah tak pěknej a můžeš se to pokusit trochu oživit.. nebo o tom začni mluvit s ní    je to takovej "fleshback" ale můžete se u toho dobře pobavit a třeba si uvědomí to, co ti už zapomněla říkat... že tě miluje!!

Já si včera takhle zavzpomínal s jednou holčinou a moc dobře sme se pobavili  

[john84]

chápu chápu...nejde ale o vnitřní tušení, že ona to chce ukončit se mnou, je to naopak...ten vztah už ztrácí smysl pro mě samotného, jak jsem psal, podařilo se jí vnutit mi tu její hru, že už taky nemám potřebu cokoliv jí psát a to je zle...nedokážu překousnout to, že po dvou měsících ten vztah bere jako samozřejmost a neustále si stojí za svým, že jí příjde už zbytečné sdělovat mi svoje pocity...já to považuju za jeden z nejdůležitějších prvků ve vztahu - umět sdílet spolu radost, smutek, štěstí, lásku, umět před sebou nahlas přemýšlet o všem možném...a to se neděje...pominul bych i ty smsky, že nic moc nenapíše, pokud by se to vynahradilo při osobní schůzce, to je pochopitelně vždycky mnohem cennější, jenže ono ne...těžko to popsat, ale před měsícem by snad ani nemusela nic říkat a viděl jsem to na ní, v jejích očích, jak je se mnou ráda a že je opravdu zamilovaná...a když se to během tak kratičké doby změnilo v pasivní postoj typu "chci se vyspat/asi se budu ještě učit atd., uvidíme se snad zejtra", nevyhnu se přemýšlení, proč to tak je...pořád prostě je jak pěst na oko to srovnání s velmi nedávnou dobou, kdy to bylo "jsem unavená, ale usínat se mi bude líp vedle tebe" nebo "musím se ještě učit, ale třeba bys mi s tím mohl pomoct a aspoň budeme večer a přes noc spolu"...

[Av4]

umět sdílet spolu radost, smutek, štěstí, lásku, umět před sebou nahlas přemýšlet o všem možném...a to se neděje...

No, sdilet a rikat je neco jineho. A ne vsechno "co je" je nekde napsane nebo vyrcene. Proste se smir s tim, ze cast sveta nikdy neuvidis a neuslysis, ale stejne existuje

A jestli sis s ni o tom promluvil, zkousel jsi to prijmout, zkousel si to ignorovat, proste mas pocit, ze jsi zkusil uz vsechno, tak to ukonci. Bude to minimalne lepsi pro tebe. A mozna i pro ni.

[Daniel]

Jestli to už cítíš takhle tak si promluvte, řekní jí jak to podle tebe je a podle reakce se rozhodni.. rozchod nebo ne.. buď a nebo.. můžete se přece rozejít v dobrym ne?   Já to naposled zkusil takhle a je to mnohem lepší!! Chvíli mi chyběla, ale občas si napíšem, protože si i po tom pořád rozumíme   ale přiznávám, že to je zezačátku dost divný..

A na ty smajly sem fakt ulítlej.. to ze mě udělalo ICQ,SKYPE...  

[john84]

jojo, mluvili jsme o tom minulý týden a měl jsem pak všelijaké stavy, jak psal tady Avaranger - zkoušel jsem se s tím smířit, úplně to ignorovat, ale pořád cítím, že mi to hrozně chybí...smířit se s tím, že od ní už neuslyším ta sladká slůvka, co pro mě dost znamenaj, a že to už mám na pořád brát automaticky, to mi nejde...došly mi nápady a trochu i síla...na druhou stranu mě to ale nepředstavitelně mrzí, nic se nemění na tom, že jde o nejlepší holku co jsem poznal, je hezká, rozumnná, nekuřačka, ideální věk, v dost věcech stejná, dokonce má i moje nejoblíbenější ženský jméno, prostě jsem si říkal co víc si přát, celý únor jsem byl jak v sedmém nebi...pak opadl ten nával úvodní zamilovanosti a bum, jeden problém to pohřbí...jak už tady bylo psáno, po tom úvodním boomu přichází buď posunutí vztahu někam dál, nebo se z toho stane stereotyp, případně to zamrzne...chápu to tak, že jsme se v tomhle postupu se slečnou neshodli a v tom je problém

[MikkiEX3]

john84: tak to je mazec... prijde mi jako by jsi psal o moji... ted uz tyden bejvaly holce...
presne jak ty pises ...tu svoji "teorii" o samozdrejmosti ve vstahu mi tak vnutila ze jsem uz nebyl ani sam sebou. Totalne vycerpanej z vecnyho reseni takrka niceho. Na jednu stranu je mi to lito ze jsem o ni prisel... ale na stranu druhou jsem rad ze tohle den co den nemusim resit.

[petr]

No ja mam celkem opacnej nazor. Podle to uz presahuje hranice tolerance kdyz ti vnuti svou hru. Tolerance je o tom ze ty respektujes ji a ONA respektuje zaroven TEBE. Tzn ze bys nemel slevovat ze svych naroku tak aby to vypadalo jednostrane. Chapes? Priklad: Pokud ona chce jit na ples a ty ten samy vecer do divadla, je OK udelat ustupek, ale pod podminkou ze do kina pujdete priste. Kdyz chce jet na dovolenou k mori do Turecka a ty do list hor, jedte na sever Italie kde sou hory i more.  Tomu se rika tolerance a pokud nejste schopni se takto navzajem tolerovat nema vztah cenu. Tecka. Tolerance nerovna se jednostranny ustupek, tolerance je kompromis na kterem se dva dohodnou. Pokud budes porad jen delat ustupky ty, prestane si te po case vazit (proste prestane, zenska logika, neptej se me proc ) a dopadne to presne tak jako se to ted u tebe vyviji - tzn bude pozadovat vetsi a vetsi ustupky a pak ti rekne ze uz to ve vasem vztahu neni co byvalo, kecy, kecy a cau..

Takhle presne na me pusobi tva situace s tema SMS. Ono je jedno co po ni pozadujes (dovolenou, sms, kino, sex...), kazdopadne ji nesmis ustupovat jen ty. Vzdy kompromis. Takze dejme tomu ze ty rad pises jak ji milujes, ona tolik ne. To je OK, zadny problem. Ty bys ale radi aby ti psala... Zacni ustupkem. Dej ji jasne na vedomi ze mas rad jeji milostne SMS ale prestan je po ni vyzadovat. Chvili ji pis rano a vecer (nebo jen jednou denne). Ona ma zas rada sms na dobrou noc, a tady je prostor ke kompromisu. Prestan ji psat na dobrou noc. Klidne se ji 2, 3 dny neozvi, zacne ji to vrtat hlavou. Pak ji napis treba v poledne, ale ne na dobrou noc. Pak se zase neozyvej. Zacne ji to prirozene stvat a dost brzo se sama zepta co se deje. Ted delej blbyho ("co by se melo dit, nic?"). A dal pokracuj, ozyvej se ji jen sporadicky. Ona ti pak sama zacne psat jako predtim, bude citit ze neco neni v poradku. Za to ji pak odmen hezkou sms na dobrou noc:-)

Chapes o co mi jde? Jakmile te holka zacne brat jako samozrejmost, je konec. Nesmi mit pocit ze pro ni udelas prvni a posledni, prestane si te vazit...

[petr]

Jeste takovy mensi priklad - moc to s sms nesouvisi ale je to take o komunikaci. Mam s holkou podobne problemy jako vy (vztah ochladnul). Me to samozrejme stve. Tuhle jsme byli v divadle, kam me sama pozvala (se svyma kamoskama a brachou) ale skoro VUBEC se mi tam nevenovala a jeste prisla pozde. Mel jsem 2 moznosti. Promluvit si s ni po dobrem nebo po zlem. A protoze sem docela suveren, zvolil sem tu druhou a dal ji vicemene ultimatum  Relk sem ji na ferovku co me stvalo a ze takhle teda ne. Ona se nejak vymlouvala ale to sem ignoroval, rekl ji ze me to vpodstate nezajima a ze jeste jednou se to bude opakovat tak s ni a jejima kamosema (ktere mi btw ani nepredstavila, musel sem se cinit sam) uz NIKDY nepujdu, protoze takovyhle jednani nemam zapotrebi. Hadejte co? Fungovalo to. Byste meli videt jak najednou roztala :-D No proste podle me vsechno je o tom ze te holka nesmi brat jako nejakou samozrejmost, jako hlupaka co se pro ni pretrhne. Nejlepsiho kamose byste za takovyhle chovani taky poradne servali, tak proc to neudelat i sve holce? Je to v poradku a ona je taky radsi, pac si vas pak vazi, verte mi.

[MikkiEX3]

to petr: mas pravdu ...neco na tom bude.

[john84]

Petr: díky za názor, s naprostou většinou se ztotožňuju...

jinak před chvílí jsem se vrátil ze schůzky...bylo to docela silné kafe, dvě hodiny jsme to řešili, jako celkem v klídku, ale stejně nic moc, hrozně nerad řeším takovéhle věci...potvrdil jsem si pár věcí - ona žádný problém nevidí, já jo...proč po měsíci přišla změna, sama nevěděla, pak jsme se nějak dobrali k tomu, že skutečně ten boom zamilovanosti vyprchal a ustálilo se to na tomhle...vyhovuje jí to tak, že si je všemi pocity jistá a ke vztahu už nic takového nepotřebuje, prý to jednoduše bere jako samozřejmost, že jí miluju a ani by to ode mě nepotřebovala slyšet...je to zvláštní postoj, ale tak respektuju to, každý je jiný...jenže já tohle všechno ke vztahu potřebuju, jsem romantik, ona teda ne, i když jsem si to ten měsíc myslel...bohužel ale nevidím žádné pozitivní řešení, ona mi prostě nic takového psát ani říkat nebude, ale přesto ty city u ní jsou...řekl jsem jí, že jí k ničemu nutit nemůžu a beru jí jaká je, ale že mě tenhle fakt hrozně mrzí..a taky že vidím jako jedinou možnost svůj ústupek, že to zkusím nějak skousnout a vyrovnat se s tím, ono se uvidí, jenže jsem si předem skoro jistý, že nevyrovnám...navíc tohle není kompromis a popravdě řečeno mě ani žádný ještě nenapadl, protože jakékoliv zvýšení aktivity z její strany, aby mi vyšla naproti, by bylo nucené a falešné...rozchodu se vyhýbám co nejdéle to jde, opravdu bych jí hodně nerad ztratil, ale tenhle povahový rozdíl je asi dosti kritický...

[B961]

petr: Takovýhle postupy u někoho fungovat můžou, ale u někoho můžou bejt sakra nebezpečný až kritický. Ženský uvažujou jinak a nemůžeš odhadnout, co za tím bude hledat (myslím teď to omezení sms na DN). Je možný, že se do tvého předpokladu trefí, ale třeba si to vyloží tak, že už ji nemá rád. Možností je tady příliš mnoho. I když je fakt, že pokud ho má ráda, kvůli smskám se s ním nerozejde.

john84: Přestaň myslet na rozchod nebo se s ní fakt rozejdeš!

[john84]

Přestaň myslet na rozchod nebo se s ní fakt rozejdeš!

Ale jak to řešit? Já mám na vážný vztah jeden názor, ona druhý...Já city potřebuju projevovat i vnímat, ona ne...Já byl vždycky štěstím bez sebe, když jsem mohl usínat a probouzet se vedle ní, jí to prý nic moc nedá, že hned usne a ráno musí na trénink...A ani jeden se nezměníme...Existuje nějaké pozitivní řešení, jak to skloubit? Nebo se k sobě prostě kvůli tomuhle nehodíme, ač jí považuju za nejskvělější holku, co jsem poznal, a jinak je mi s ní dobře...?

[noghri]

jestli tohle vidis jako problem uz ted, po dvou mesicich vztahu, pak si nejsem jista, ze vam to vydrzi o moc dele... me to osobne jako moc velky zasadni problem neprijde, ale ja asi take budu spis ten pragmatik (napr. na rozkvetlych ruzovych stromech nic romantickeho v zivote neuvidim a budu to vzdy povazovat za kyc - tohle zase vycital jeden muj byvaly me )

chapu, ze bys chtel aby ti psala sama od sebe a byla vetsi romanticka, ale nektere veci zmenit muzes a nektere ne. tim, ze jsi ji to dal najevo, tak to bylo podle me maximum, ktere v dane situaci slo udelat. pokud ona se dle toho nezachova (treba tak, ze se ti bude snazit psat vic, aby te potesila) mas dve moznosti. smir se s tim nebo to utni. otazkou je jak moc je pro tebe tohle dulezite. jestli natolik, abys kvuli tomuto povahovemu rozdilu obetoval perspektivni vztah. a to je rozhodnuti se kterym ti tady tezko kdo pomuze, protoze to je neco, co si musis stejne rozhodnout jen a jen ty sam.

[john84]

noghri: jo to je na takových rozhodnutích to nejtěžší, že je na to člověk nakonec stejně vždycky sám...ale za všechny rady a příspěvky tady jsem vděčný, lepší to probrat, než to dusit v sobě...vyhlídka vztahu s přítelkyní, od které nemám téměř šanci slyšet "miluju tě" a pro kterou prý společné noci (tím myslím pochopitelně nejenom sex, ale i obyčejné mazlení a ten pocit mít jí vedle sebe) nic moc neznamenaly a radši by je vyměnila za procházky, to je docela silné kafe a upřímně řečeno se mě to docela dotklo...nicméně jak jsem nad tím přemýšlel, tak rozchodu se chci bránit zuby nehty, rozchodem si musím být jistý na celých 100% a to bude asi v momentě, kdy už nebudu cítit ani jedinou kapičku naděje na lepší vývoj a budu fakt v koutě, ze kterého není úniku, dokud se to nestane, chci o ten vztah bojovat...ale stát se to může stát za pár hodin, dnů, měsíců nebo třeba vůbec, no to by byla záhada patrně i pro jasnovidce...

[Av4]

...vecny reseni takrka niceho...

To mi mluvi z duse Ale bohuzel i ta nasledujici veta

B2T: Rozhodni se co je pro tebe schudnejsi:

1. Byt sam a neresit tenhle problem.
2. Byt s ni a resit tenhle problem.

1 = rozchod
2 = nerozchod

Jine, lepsi reseni NENI.

[john84]

bohužel asi jednička  
večer jsme zase byli posedět, šel jsem tam s dobrou optimistickou náladou a s tím, že rozhodně nechci nic řešit, prostě to nechat být a bavit se jako dřív...jenže nálada byla rychle fuč, přítelkyně byla unavená po tréninku, odpočinout si doma nechtěla a místo toho byly v kavárně při konverzaci minuty ticha, protože po nějaké době už mi došly nápady, co mám pořád povídat a na co se jí ptát, aby taky trochu reagovala...byla otrávená a jak tělo bez duše, nevím jestli to bylo jen tou únavou nebo něčím jiným...každopádně ve čtvrtek má se svým tanečním klubem soutěž, na kterou jsem se chtěl přijít podívat, naše společné dvě známé mě tam zvaly a navíc jsem jim dělal hudbu...no a od přítelkyně jsem se dočkal reakce, ať tam nechodím, že je to zbytečnost a stejně budou poslední...pěkně mě to skleplo, nálada v tahu, co si budem nalhávat...
prostě už mě opouští i poslední síly na záchranu, přijdu si pro ní celkem zbytečný...nepotřebuje, abych jí občas napsal, nepotřebuje, abych jí řekl, co k ní cítím, nepotřebuje psychickou oporu, nepotřebuje, abychom spolu usínali a tím pádem asi nepotřebuje ani nějaké intimnosti, natož sex...tak už to fakt nechápu, co chce za vztah

[daemoniack]

John84, me to vazne prijde, jako by jenom nebyla schopna sama sobe priznat, ze je konec. Mozna jenom nechce byt sama - rikal jsi sam, ze ma pocit, ze Te ma jisteho. To je preci desne fajn: mit nekoho jisteho, nic pro to nedelat no a kdyz bude nalada, nebo Te bude potrebovat, tak se ozve, jinak si delej co chces, ale musis ji milovat a byt pripraven kdykoli cokoli...
no, soudim to podle sebe, ale kdybych se takhle k nekomu chovala, tak uz tam neni ani laska,ani respekt... a to neni vztah
Verim,ze najdes takovou, ktera pro Tebe bude mit vlidna slova, budes to Ty, komu bude chtit napsat, ze prave videla nadhernou kytku, nebo ze je peknej vychod slunce... bude ji stat za to po treninku byt s Tebou jenom, aby mohla usnout v Tvem objeti i kdyz nebude sex... ver mi, ze tohle zamilovana holka dela...

[Mawe47]

taky sem mela vztah kterej se me zdal perfektni po roce a pul rozpadl... pritel prisel s tim, ze uz pul roku ma pocit, ze ho nemam rada, protoze slovne nerikam, ze ho mam rada... A tak si vzal do hlavy, ze ho rada nemam, sem s nim jen ze setrvacnosti a pak misto aby neco rekl me, se tim toho pul roku trapil, az me prestal mit rad prave proto, ze proc by mel mit rad hoku, ktera jeho rada nema...

Takze je dulezite, aby to oba partneri vyjadrovali i slovy, je to prece jen takove ujisteni, ale zase ne kazdy tyden... to pak muze mit taky efekt, ze to rika ze zvyku a ve skutecnosti to neciti...

A komunikace je problem vetsiny vztahu... plus ta tolerance. A souhlasim s daemoniack, ze proste po opadeni zamilovanosti cekam pratelstvi... a neni to jako jen tak nejaky kamarad. Je to jako vas nejlepsi pritel, a ve 40 uz taky neprijdu domu z prace a nedam mu pusu za dverima, ale budu mit starost, aby mel teply obed a zasite ponozky...

[0724]

Petr: díky za názor, s naprostou většinou se ztotožňuju...

jinak před chvílí jsem se vrátil ze schůzky...bylo to docela silné kafe, dvě hodiny jsme to řešili, jako celkem v klídku, ale stejně nic moc, hrozně nerad řeším takovéhle věci...potvrdil jsem si pár věcí - ona žádný problém nevidí, já jo...proč po měsíci přišla změna, sama nevěděla, pak jsme se nějak dobrali k tomu, že skutečně ten boom zamilovanosti vyprchal a ustálilo se to na tomhle...vyhovuje jí to tak, že si je všemi pocity jistá a ke vztahu už nic takového nepotřebuje, prý to jednoduše bere jako samozřejmost, že jí miluju a ani by to ode mě nepotřebovala slyšet...je to zvláštní postoj, ale tak respektuju to, každý je jiný...jenže já tohle všechno ke vztahu potřebuju, jsem romantik, ona teda ne, i když jsem si to ten měsíc myslel...bohužel ale nevidím žádné pozitivní řešení, ona mi prostě nic takového psát ani říkat nebude, ale přesto ty city u ní jsou...řekl jsem jí, že jí k ničemu nutit nemůžu a beru jí jaká je, ale že mě tenhle fakt hrozně mrzí..a taky že vidím jako jedinou možnost svůj ústupek, že to zkusím nějak skousnout a vyrovnat se s tím, ono se uvidí, jenže jsem si předem skoro jistý, že nevyrovnám...navíc tohle není kompromis a popravdě řečeno mě ani žádný ještě nenapadl, protože jakékoliv zvýšení aktivity z její strany, aby mi vyšla naproti, by bylo nucené a falešné...rozchodu se vyhýbám co nejdéle to jde, opravdu bych jí hodně nerad ztratil, ale tenhle povahový rozdíl je asi dosti kritický...

To není zvláštní postoj, to je úplně normální postoj. Co kdybyste pro začátek zkusili spolu mlčet?