forum.QARK.net

Zajímal by mě váš názor na můj "problém"
Zamiloval jsem se do své kamarádky se kterou jsem v poslední době trávil hodně času.Hodně času-tím myslím,že sme spolu každý den.
Pomáháme si s učením,koukáme na filmy,chodíme občas na skleničku prostě a jednoduše sme pořád spolu.
Minulý týden už jsem měl v plánu jí to říct co kní opravdu cítím,ale než jsem se ktomu odvážil.Začla ona.Ale jaké bylo mé velké zklamání,když mi řekla,že to chce nechat tak jak to je.A že mě má moc ráda bla bla bla(znáte to).
Podotýkám,že sme byli sice oba docela už podnapilý,ale ipřes to jsem se snažil nějak zachovat svoji tvář. Ale další velkej kopanec jsem dostal,když mi řekla,že střízlivá by na to neměla mi to říct.
Zajímavý ale je,že druhý den mi volá,že dneska večer dávají v telce bezva filmy jestli nechci přijít a udělat si hezkej společnej večer,ale já to odmítl stím,že mám už jiný program(pak mě to,ale hodně mrzelo  :cry: )
Od té doby jsem se jí neozval a ani ona mě.(už je to 2dny)
Nevím si stím rady mám ztoho dost smííšené pocity.Mám jí moc rád,ale nevím jak dál.  :cry:

Ježiš, tak jí normálně zavoláš ty, ne? Co je na tom strašnýho?

Jasně, že jí zavolam.
Ale nevim jak se mam zachovat po tom co mi řekla.Mam to přejít  jako by nic a chovat se pořád stejně a smířit se stím,že zůstanem jen kamarádi?

Ale zase mi pořád vrtá hlavou to proč mi druhý den volá jestli si uděláme společný večer.Že by si ještě nebyla 100% jistá co chce?

Rekla bych, ze se spis boji, aby Te neztratila uplne. Pokud driv bylo bezne, ze zavolala, abys takhle vecer prisel, tak se proste snazi navazat na predchozi chovani.
Byt Tebou, presla bych to, jako by se nic nestalo (abych si overila, jak to s ni je, zacala bych ji vypravet o fakt pekne holce ze skoly/prace/treninku/dosad si co chces a koukala, jak bude reagovat. Dva dny jsou hodne kratka doba.)

jj zkus to tak jak Ti radí daemoniack.

Jak už tu psal kdosi výše, pokud byly u vás společné večery na denním pořádku, tak je vcelku logické, že tě slečna pozvala i poté co ti řekla, že nic víc nechce (ostatně, vždyť ti to sama řekla: "...když mi řekla,že to chce nechat tak jak to je...", tedy, že spolu budete trávit večery, tak jak jste byli zvyklí). A jestli jsi doopravdy zachoval tvář, tak jak píšeš, že jsi se snažil, tak je možné, že i získala dojem, že tě to její "odmítnutí" (i když ty jsi jí o svých citech neřekl) ani nijak nevzalo, takže prostě ve vašem kamarádství pokračuje tak jak byla zvyklá.
No a to, že se od té doby ozvala není nic nenormálního. Já když třeba volám kamarádovi, jestli nechce někam zajít a on nemá čas, tak beru tak nějak za samozřejmé, že příště se zase zkusí ozvat on, jestli nemám čas já. Myslím, že to takto běžně funguje (když by volal pořád jen jeden, tak by to už z kamarádství přecházelo v trochu jiný vztah, který ovšem není moc pozitivní).

Já myslím, že ti jasně vyjádřila že chce bejt jen kámoška, tak to zkus nějak přejít a alespoň jí neztratíš... :?

Když nevyjde to co mi radí daemoniack nezbyde mi nic jinýho a zůstat "jen kamarádi".Přeci jenom jí budu muset dát víc času,než se její city ke mě změní(jestli vůbec se změní).Pěkně o tom píše QARK ve svém článku.



Tak jsem jí dneska napsal SMS jestli by nechtěla jít se mnou do kina (ve francouštině,občas si tak píšeme)  :wink:
Odepsala mi(taky ve francouštině),že bohužel nemůže a musí se připravovat do školy.Zkusil jsem použít tvojí  radu a trochu se zpožděním jsem jí odepsal, že jsem si zrovna psal s kámoškou,kterou jsme delší dobu neviděl a že se mnou možná pude.Dál jsem jí napsal, že jsem chtěl jít sní,ale že bude mít takle na to učení aspoň klid a určitě to ve škole pak zvládne.Po cca 5-7 minutách mi odepsal, že že je ráda, když mam ským jít  a že by opravdu jít nemohla.  :?

Tak nevim,ale asi to prokoukla.

neprokoukla... ona je asi vazne rada, ze mas s kym jit...  :lol:

Konečně jsem to pochopil.
Včera jsem tak lehce popíjel s mým nejlepším kámošem a dozvěděl jsem se tolik věcí, že jsem nevěřil vlastním uším.
Nemá cenu tady rozebírat jak to všechno probíhalo a co sme všechno probrali,ale došel jsem k jednumu zásadnímu poznání,které se tu omlývá pořád dokola VYUŽIJ SVOU ŠANCI.
Neustále čtu o tom jak to mají holky všechno dokonale promyšlený,každý svůj úsměv,pohled nebo jakýkoliv jiný pohyb těla.A jejich chování? Všechno má svůj účel!!!
A je to tak.Věřím tomu.
Teď mi nezbývá nic  jinýho než se pousmát nad vlastní neschopností pochopit věci,kterým bych normálně porozuměl,kdybych nebyl zamilovaný.
A je to úplně jedno kolikrát si otom člověk přečte v knížce nebo v článku na internetu,ale když si to sám nezažije na vlastní kůži,prostě mu to asi nedochází.A nebo mu to dojde, ale už je pozdě stím něco dělat.

Děkuji všem co se zapojili do této dizkuse a snažili se mi poradit.

Ono kamarádství mezi klukem a holkou je vždy trochu záludné, protože se dá říct,že první fáze vztahu je kamarádství, které se dále vyvijí. Holka bere kamarádství trošku jinak,než kluk.

Ja mam taky stejny problem :(  Zamiloval jsem se do kamaradky... Furt si pisem (SMS, po ICQ a pod.)    pak sem ji pozval na rande a ona mi napsala, ze me bere jako dobryho kamose a nic vic :(  Vubec nevim co mam delat, abych byl neco vic nez jen kamarad...

To byva problem - ja si jako kamarady vetsinou vybiram kluky, co me vazne nepritahuji, i kdyz je i par vyjimek...
Takze bud to muzes risknout, trebas tak, ze si s ni jako kamarad budes dal psat a az se potkate osobne, tak neco zkusis - preci jen, primej kontakt jen tak nic nenahradi. Ale tihmhle riskujes, ze ji ztratis i jako kamosku - preci jen by se mi asi spatne jednalo s kamaradem, o kterem vim, ze jsem mu ublizila odmitnutim...

-teda jsem si docela jisty kdyz bych pristoupil na to ze z toho nic vic byt nemuze a zarovnen bych ji porad chtel, tak bych radeji tim kamaradem nebyl. Vzdyt to musi byt v opacnem pripade jako nejaka chronicka nemoc.

ale mozna je pouze problem v tom ze kamaradsvi obecne moc nevnimam, a defakto si nejsem jisty tim co kamaradstvi vlastne je, to ze je par lidi ktere znam a mam si snimi co rici a semtam je snimi i sranda fakt nevynahradi kdyz si na pozadi porad musis opakovat jak tu holku co je stebou chces, ale nesmis s tim nic delat[/quote]

No a jak tedy bere holka kamarádství?

0254 a kdyz je ti moc spatne, nebo mas radost, komu se sverujes??

tak s radosti se neni potreba sverovat,
a kdyz je mi spatne tak to si teda nedokazu predstavit ze bych rikal kamarodovi, ja myslim ze to obecne tak mezi klukama nefunguje
tzn. kdyz uz tak rodine, ti jsou se mnou bezpodminecne svazani takze jim muzu rici naprosto vsechno

To je asi naka chlapska uchylka :-) ja teda potrebu sverovani mam se vsim. Tohle si neumim predstavit. A co se mych kamaradu tyka, nevim, jak moc se sverujou mezi sebou, ale holkam se sverujou urcite.

Zajímavé, já se zásadně nesvěřuju nikomu s ničím.

To neni chlapska uchylka, to je zenska uchylka :-).

Zeny mluvi, aby city sdilely. Chlapi mluvi, aby city skryli.

:D tak tohle se mi vazne libi :) otazka nakolik je to vystizne ale docela bych tomu i verila...

No jo, ale kdyz city neventilujete, tak to casem prece musi bouchnout...

jj, s tim souhlasim  
](*,)  a pak to dopada treba takhle

Nebouchne! Proč? Tím, že o něm budu mluvit ho nevyřeším...když potřebuju radu, tak se zeptám, ale mluvit o něm jen aby o něm věděl i někdo jinej, bez nároku na radu...je blbost...problém tím nezmizí [-X
Tak proč o něm ještě mluvit a furt si ho připomínat?

protoze tim ze to vyslovis tomu das jiny rozmer, jakoby ho lehce odosobnis. Navic, nekdy je dulezite vedet, ze nejsi jediny, kdo takovy problem ma - obcas si lidi mysli, ze jen oni maji ten problem a jsou sami a jedini a nidko je nechape - a jak se trebas me ulevi, kdyz zjistim, ze v tom nejsem sama ;-)

Podle me s tim, ze to clovek s nekym prodiskutuje prichazi jiste uvolneni, navic (aspon ja) si pak uvedomi, ze jeste neni vsecko ztraceny, dostava druhou sanci sam u sebe, vzrusta okamzite sebevedomi a tudiz i sance na uspech. Netvrdim, ze to je jediny reseni, a ze je uzitecny ve vsech pripadech, ale rozhodne bych se toho nebal!

Osobně se moc nesvěřuju...a ještě sem nebouchl:-D A co mi pomůže, že všichni kolem budou mít stejnej problém a budou mě chápat? Problém pořád trvá...a musím ho vyřešit já...a mluvením se nic nevyřeší...teda pokud to není s dotyčnou osobou s kterou ten problém je. Toť můj názor.

Podle myho nazoru ve vysledku vlastne nejde o to, jestli si to nekomu rekl nebo ne, ale o zmenu tvyho vlastniho postoje k veci...jde to samozrejme i bez toho

Jj,zmeni se trosku Tvuj postoj... a pak, mozna je to v chapani sve osoby... proste to ze neco s nekym sdilim mi pomaha, ale vsimla jsem si, ze chlapi maj problem obcas sdilet cokoliv, krom postele.
No, v tomhle se asi s panama neshodneme, ale uz to ze se sverim a zjistim ze nejsem sama -  neulevi se vam aspon pri zjisteni, ze to neni vy x zbytek sveta?

spíš naopak...zase sem tím zatížil člověka...

Zatizil.... myslis, ze ostatni lide nebudou moc kvuli Tvemu problemu spat?

dokud to je

tak se aspon clovek citi jako titan

Nemyslim si, ze tim nekoho zatizis. Kdyz si pises denicek, zatezujes tim nekoho? Ne...a tohle je z psycho hlediska takrka to samy, jen s dalsi osobou muzes vest i dialog, ktery neni omezen subjektivitou  8) takze krome vnitrniho vyrovnani se s problemem muzes dojit i k jeho logickemu vyhodnoceni  :idea: