1.oslovení

[Matth3w]

Jaké bylo to vaše 1.oslovení potom co jste se objevili pick up a rozhodli se - ano,jdu do toho ?

Pamatuji si že to bylo jeden teplý pozdní den prázdnin kdy jsem si řekl že to dám.Vyhlídnul jsem si holku od zmrzliny,po ledový sprše a 3 kolečkách okolo jsem přišel k ní.Byla to solidní HB8-9.
Nevím jestli jsem se víc třásl já nebo můj hlas Moje vnitřnosti někdo naprosto zpřeházel a teď se vraceli na svoje původní místo.Potom co jsem jí přihrál s roztřepanou rukou desetikorunu a málem sklepnul zmrzlinu z kornoutu jsem se jí zeptal jestli to má jako brigádu.Dostal jsem převelice hnusnou odpověď.Snad nikdo mi takhle hnusně NE! neřekl Odcházel jsem s naprosto nepopsatelným pocitem že jsem sice dostal blowout ale udělal něco bombastickýho pro sebe...


Co vy ?

[puzzle]

Co tak vzpomínám, tak první oslovení bylo někdy v sprnu loňskýho roku, kdy jsem běhal po Příkopech s Daidalosem a L-egem - náš legendární první SG, kdy jsme asi 5 hodin chodili a neudělali vůbec nic Po asi těch pěti úmorných hodinách, kdy nás i dost spalovalo sluníčko, se někde v zapadajícím slunci zjevil Rend ve svém slaměném klobouku a energie trochu stoupla. Tenkrát mě vyslal jen za nějakým dědou, s tím, abych se zeptal, kolik je hodin, potom jsme rozdávali letáčky a snažili se u toho tvářit co nejvíc duchaplně Potom přišli další lidi - myslím, že Realbe a ještě asi někdo, mám to v deníku - a chvilku jsme si sedli a střídavě jsme chodili za holkama. Takže můj první approach byl s L-egem do dvojsetu holek, které jsem tak nějak zastavil a spustil na ně "kdo lže víc". Nějakou záhadou se holky docela chytly a vlastně já ani nebyl nijak extrémně nervózní a vyklepaný. Ještě jsem to potom začal rozvádět, jestli tady jdou nakupovat - bylo to ve vchodu jednoho shopu -, tak jsme ještě prohodili tak dvě věty a šli si každý po svém. Myslím, že tohle byl první a poslední approach tohodle dne, po jehož skončení jsem měl příjemný pocit a svrbění v těle a zároveň mě hrozivě bolely nohy.

[Marshal]

Jo, měl jsem to dost podobný...
Stalo se to o loňských prázdninách. Na pouti. Bylo asi 11hodin večer, náměstí narvaný samejma HBs. Vyhlídnul jsem si jednu HÓÓÓDNĚ dobrou bloncku, kolem který se každou chvíli motal nějakej niceguy. Mohlo jí bejt tak 20.. prostě kamikadze. Snad 20 minut jsem se odhodlával. Když jsem k ní přišel, doslova jsem ze sebe "vyblil" : ,,Ahoj, nevíš prosimtě kolik je hodin?!".
Následoval hodně ošklivej reject - támhle máš hodiny!
Celkem mě to dost naštvalo... úplě mi zkazila náladu. Dneska bych s ní vymet že by nevěděla  

[joei]

první 2set byly UG, kde ta jedna pak po mě ještě 2 měsíce jela po ICQ|:-D

ale byl jsem nervozní jako prase:-D

[Rend]

Stalo se to na Andělu před Deichmannem. Někde vedle zrovna stálo policejní vozidlo a kolem občas prošel nějaký policista... Byl jsem kluk, který právě přečetl The Game - všechno znal, všechno věděl a nic ho nemohlo vyvést z míry Vyhlédl jsem si proto dvě holky zhruba v mém věku, fakt kočky, a asi po patnácti minutách jsem za nimi vyrazil.

Já: "Holky, viděly ste, jak se tu poprali ti dva bezdomovci?"
Holky: "Ne."

Takhle to v The Game ale rozhodně neprobíhalo, takže jsem byl v koncích Ještě jsem se zkusil zeptat:

Já: "Na co tu čekáte?"
Holky: "Na kámošku."
Já: "Aha, tak já budu čekat s váma..."

Stál jsem tam vedle nich naprosto beze slov asi 5 minut. Poté přišla kámoška, já řekl: "Tak ahoj.", holky řekly: "Čau." a já se odporoučel pryč... Celou tu dobu jsem se navíc naprosto nemožně třásl, klepal se mi hlas, podlamovala se mi kolena, ...

[Maťko]

To som mal !13! rokov Qark začínal a ja som sa s vytlačeným materiálom vydal do ulíc. S kamarátom sme si vyhliadli blondynku a brunetku na lavičkách. Pol hodinu sme sa odhodlávali kým oni na nás pozerali. Potom som k nim šiel, sadol k nim chrbtom a spýtal sa: Ahoj, ako? ....20 sekúnd ticho...HB kamarátke:"Poď, s takýmito kktmi sa tu nebudeme baviť"

btw. Rendy, kde máš denník?

[Daidalos]

Taky si na to vzpomínám. Samozřejmě k prvnímu APP mě dokopal Rend, musel jsem jít za nějakou holkou (cca. 20 let se zeptat na hodiny). Vůbec jsem nechtěl, Rend mě ale nakonec přesvědčil (řekl že za ní doběhne se mnou, představí mě a budem dělat buzíky jestli tam nedojdu sám). Nakonec jsem jí doběhl, zeptal se na hodiny a ona mi jen ukázala hodinky já poděkoval a odešel.

Horší byl první approach setu. Předběhnul jsem je v Palladiu a uplně ze sebe něco vykoktal ve smyslu jestli je líbání podvádění. Celý jsem to tak nějak různě zamotal, že to ty holky asi ani nepochopili. Naštěstí byli vlídné, usmívaly se. Navíc se mi po boku objevil Rend který celou situaci zachránil a dostal mě z toho .

Nakonec bych chtěl říct, že k něčemu takovému bych se v životě sám nedokopal. Několikrát jsme to s L-egem zkoušeli, ale prostě jsme byli oba poseroutkové. Nebýt Renda, který mě dokopal nevím kde bych teď byl. A opravdu obdivuju vás kteří jste to zvládli sami, jste machři  .

[Jouda]

Já poprvé šel cíleně na sarge sám na Anděl. Než jsem vyšel, tak jsem se navonil, oblékl si fialové holčičí uplé džínky, vzal si aktovku přes rameno v níž byly žvýkačky, papír a tužka. Vyšel jsem jako totalní buzna.
Na Andělu jsem si sedl na lavičku a polsouchal chvíli mp3, abych vypozoroval jaká je situace. Ještě jsem štrachal v mé aktovce žvýkačky, vzal si dvě do pusy a šel jsem na první otvírák.

Jdu s davem na levé straně v centru a na pravé straně je dav v protisměru. Vidím holku asi 20 let a já vlítávám do protisměru přímo k ní. Cestou koukám pořád na ní a lidí, kteří okolo mě prochazejí a mohl jsme oslovit si nevšímam. Prostě jdu nuceně za ní. Ptám se kolik je hodin. Byl jsem nervózní natolik, že jsem cítil horko a jako kdyby se svět zastavil. Odpověděla, že neví. Tak zkouším "A nevíš, kde by mohly být hodiny?". Ona "Ne."

Pro mě je to hezká a vtipná vzpomínka, ale vrátit se do minulosti bych nechtěl.