Alkohol, pick - up a normální život

[Kinyo10]

Zdravím Vás, už se tu řešilo hodně věcí s podvědomím a egem, případně alkoholu a pick - upu . Ale, mě mrazí z jedné věci . Ta věc je, a ted poslouchejte dobře   Proč my lidé, když se napijeme alkoholu jsme prostě okamžitě v okamžiku přítomni ! Jsme strizlivi a nejsme proste tak v pohode, myslim na negativni veci ( i kdyz nam to dela zle ) ! Jakmile se, ale napijeme jsme aktivni, nemame negativni myslenky, jsme v pohode, zrychleni atd. Pocituju to na sobe .. Za strizliva se citim tak nejak sklesle, treba hledam furt duvody proc neudelat ulohu do skoly . Dam si dve piva a zadne takove myslenky nemam, proste makam, jsem v pohode, myslim jen na ulohu a tak ji udelam . Za strizliva bych hledal furt duvody proc to neudelat .. Chapete to ? Urcite to taky tak mate .. Proc nam alkohol dava pocit kridel a hlavne nam nepousti do hlavy negativni myslenky ( napr. za strizliva by jsme nesli za holkou, po trech pivech jdeme normalne, nemame negativni myslenky ) . Vsichni to tak nemame, jsou lidi, kteri jsou za strizliva v pohode ( hlavne naturalove ), ale vetsina lidi kdyz je strizliva a je treba sama doma, tak neni v okamziu, mysli na negativni myslenky .. Ale kdyz si dame nejake pivo, tak jsme vetsinou v pohode, pac jsme pritomni v okamziku a myslime jen na tu vec, kterou delame .. Tak jako ja ted   DIKY ZA ODPOVEDI

EDIT: Tak me teda zajima, proc nam alkohol dava takovy pocit kridel a vudcich schopnosti ? Odbourava nam v hlave automaticky nejake negativni myslenky, nebo vypina nase podvedomi ? A jak se tedy prenest do toho stavu i bez pomoci chlastu ?

[spinkos]

Neuropsychologie ...
Hodně zjednodušeně řečeno, alkohol utlumuje přenos dat na neuronech. A mozková centra si v opilosti nevyměňují podněty (stav -> emoce, k tomu zde bezprostředně nedojde).
Jedna věc je, že nebudeš mít zábrany proti dělání úkolu. Když si ale nad ten úkol sedneš, zkus dát dohromady nějakou složitější myšlenku. Nepůjde to.
Stejně tak mohou lidé v alkoholovém opojení zažít zdánlivě bezvýchodnou depresi, činit hloupá a náhlá rozhodnutí ...

[0254]

Bezbreha pozitivnost totiz neni vzdycky nejlepsi pro zivot (nebo aspon nebyla kdyz se mozek vyvijel). Mozek se vyvinul tak aby zvazil jestli se neco "vyplati udelat".
a) jestli bys do toho neinvestoval zbytecne moc energie a casu
b) jestli tim nepodstupujes moc velke riziko
Musis si uvedomit ze v prehistorickem veku mel clovek casu a energie docela malo (treba behanim za antylopama mohl spotrebovat vic kalorii nez kolik se pak najedl), stejne tak nebezpeci byly vetsi (Mystery napr. pise ze se praclovek zcela opravnene obaval toho ze kdyz approachuje nejakou samici z vlastniho kmene a ta ho rejectne tak ho pak rejectnou vsechny, a kdyz z ciziho tak ho pak zabijou samci toho kmene).
V mozku jsou nektere synapse s pozitivni vazbou a nektere s negativni (tj. jakoby hlasovaly PRO a PROTI). Alkohol pusobi tak ze utlumi tu ktere jsou PROTI.
Vzhledem k tomu ze v moderni dobe je trochu jina situace, tak je to do jiste miry uzitecne, protoze prirozena mira strachu a skepse (vyznamnost PROTI synapsi) je nakalibrovana nekdy praveku a je pro moderni dobu prehnana. Na druhou stranu urcite uznas ze ani v modernim veku nestoji za to delat prvoplanove hned prvni vec ktera te napadne.

Napr. ten ukol: Proc by si mel treba delat ukol do cestiny, kdyz treba usoudis ze te to moc nenauci, 5ku za nej nedostanes, a misto toho se muzes treba ucit programovat nebo jit balit holky   - to je podle me evolucne uspesnejsi strategie nez delat ukol

Prilisna pozitivnost ti zabrani abys dokazal chvilku zapremyslet, aby te napadla lepsi (nebo ta nejlepsi mozna) moznost co delat. Kdyz to funguje takhle je to idealni. Blbe je kdyz se to zvrhne (To je asi zas muj pripad) v prokrastinaci nebo depressi, kdy clovek furt jenom premysli "Co by" a nemuze se rozhodnout nebo mu dokonce vsechno prijde zbytence a nemozne.
(Zajimave je ze treba u me tohle alkohol neovlivni - kdyz me jednou kamarad ozral, mel jsem sice problemy s rovnovahou, ale uvazoval jsem stale stejne skepticky a choval se odberene, a vubec nebyl odvazany)   

Tzn. I kdyz je vhodnejsi mozek prekaliborvat na vetsi miru optimizmu a pozotivizmu, prvoplanova pozitivnost taky neni dobra. Idealni asi je kdyz se ten mozek prekalibruje prave tim ze si clovek vyzkousi ze se akce skutecne vyplati. Potom bude pozitivni k vecem ktere se vyplaci ale ne ke kazde blbosti.  

nejake lpesi info o podobnych vecech je treba v knizce "Sobecky gen (Richard Dawkins)" nebo "Treti Simpanz (Jarred Diamond)"  

[Kinyo10]

Moc pekne napsany, chlapi . Diky    Tu knihu " Sobecky gen " uz si stahuju v .pdf ... Jasne, ze jsem spokojeny s tim, ze nad urcitymi vecmi premyslim a mnohdy dojdu k nejlepsim odpovedim a resenim . Ale ty denni rutiny se resi mozkem, to je jasne ! Ale me spis zajima, ze napr. v baleni kdyz chci sbalit holku, tak premyslim a hledam duvody ( tim padem za ni nepujdu ), mam neco v sobe, uvidim holku, behem 5. vterin jsem u ni a kecame . V tom neni problem, maximalne, ze rikam veci, ktere za strizliva bych nerikal  Ale to je jedno .. Bylo by dobre, kdyby si clovek delal i treba v tomhle smeru za strizliva taky, co chce .. Ne jen s pomoci cHlastu  Mnozi lide jdou po obchodaku a nejsou uvolneni, neveri si .. Jdes treba nakupovat nality a je Ti jedno, co si o Tobe kdo mysli - jsi proste vudci v tu chvili . Nebo jinsi vec, me treba strasne dokaze pomoct  parta kamaradu . Citim se uvolnene, mam vudci schopnosti, kdyz treba jdeme nekam, dokazu i bez chlastu balit -- Ale jdu sam a citim se osamele, sklesle, premyslim znovu nad tim a hledam duvody , negativni myslenky prichazeji sami

[spinkos]

Bezbreha pozitivnost totiz neni vzdycky nejlepsi pro zivot

S tím souhlasím. Ale ten zbytek příspěvku ...

Mozek se vyvinul tak aby zvazil jestli se neco "vyplati udelat".
a) jestli bys do toho neinvestoval zbytecne moc energie a casu
b) jestli tim nepodstupujes moc velke riziko

+

(Mystery napr. pise ze se praclovek zcela opravnene obaval toho ze kdyz approachuje nejakou samici z vlastniho kmene a ta ho rejectne tak ho pak rejectnou vsechny, a kdyz z ciziho tak ho pak zabijou samci toho kmene).
V mozku jsou nektere synapse s pozitivni vazbou a nektere s negativni (tj. jakoby hlasovaly PRO a PROTI). Alkohol pusobi tak ze utlumi tu ktere jsou PROTI.

+

Napr. ten ukol: Proc by si mel treba delat ukol do cestiny, kdyz treba usoudis ze te to moc nenauci, 5ku za nej nedostanes, a misto toho se muzes treba ucit programovat nebo jit balit holky   - to je podle me evolucne uspesnejsi strategie nez delat ukol

=
Bájná tvrzení; motání evoluční psychologie, základních názorů na sebe sama a instinktivního chování dohromady. Není to tak, jak píšeš.

Mozek současného člověka se vyvinul z reprodukčně nejúspěšnějších předchůdců jeho druhu. Reprodukčně zvýhodňující vlastnosti byly zděděny, znevýhodňující vlastnosti byly zavrženy. Ale pouze instinkty, žádné uvažování (neexistuje genetická paměť).
Druh se vyvíjí v uzavřených komunitách (x globalizace světa), po dobu stovek generací (x technologická revoluce, prudké změny během jedné generace) - divoké rozpory mezi jedincem ("pračlověkem") a přetechnizovanou společností.

Mystery (kdokoliv to je) tvrdí zcestně. Strach z oslovení je strachem z neznámého (srovnej schopnosti socializace mužů se ženami ve dvou skupinách - muži se sestrami X muži izolovaní jedináčci).

Synapse nehlasují pro a proti. V běhu je jedincova osobnost (její iracionální složky), percepce světa, okolní stimuly vyvolávající v jeho osobnosti pozitivní/neutrální/negativní reakce.

S alkoholem to má ale málo společného ...

[Kinyo10]

Vy tady studujete chlapi psychologii ? Nebo to mu tak jen rozumite ?

[0254]

spinkos >

ad hlasovani synapsi - OK, jak to tedy je na neurofyziologicke urovni? O tehle problematice mam predstavu jen z popularizacni literatury. Docela by me zajimalo jak je to poradne, aniz bych to musel studovat. Chtel sem maximalne zjednodusit asi tuhle myslenku: Nektere synapse maji dopaminove receptory, nektere synapse treba serotoninove,.... signal na nekterych synapsich podnecuje neuron k vyslani vlastniho vzruchu, signal na jinych sinapsich naopak. Alkohol utlumuje jen nektere typi synapsi resp. prenaseni nekterych typu neurotransmiteru. Oprav me co chapu spatne?

Mystery (kdokoliv to je) tvrdí zcestně. Strach z oslovení je strachem z neznámého (srovnej schopnosti socializace mužů se ženami ve dvou skupinách - muži se sestrami X muži izolovaní jedináčci).

Pro ruzne socialni reakce ( davova psychoza, sociofobie, mozna potazmo i uceni se jazyka ) ale existuji "hardwired" predispozice v lidskem mozku, nebo i o tom v popularni literature lhali? Prijde mi docela realisticke ze strach z cizich lidi, nebo strach chovat se priliz vyrazne je hardwired evolucni adaptace

Mozek současného člověka se vyvinul z reprodukčně nejúspěšnějších předchůdců jeho druhu. Reprodukčně zvýhodňující vlastnosti byly zděděny, znevýhodňující vlastnosti byly zavrženy. Ale pouze instinkty, žádné uvažování (neexistuje genetická paměť).

Vsak ja sem nemluvil o geneticke pameti, ale o "kalibraci" kolik se vypusti jakeho neurotransmiteru na jakem typu synapse

EDIT: predpokladam ze spinkos studuje; ja studuju fyziku, chemii (zajimaji me taky drug-docking), a taky programuju a zajimaji me umnele neuronove site a evolucni biologie. Ale je dost mozna ze v tom mam potom pekny gulas, jak pise spinkos  

[spinkos]

ad hlasovani synapsi - OK, jak to tedy je na neurofyziologicke urovni? O tehle problematice mam predstavu jen z popularizacni literatury. Docela by me zajimalo jak je to poradne, aniz bych to musel studovat. Chtel sem maximalne zjednodusit asi tuhle myslenku: Nektere synapse maji dopaminove receptory, nektere synapse treba serotoninove,.... signal na nekterych synapsich podnecuje neuron k vyslani vlastniho vzruchu, signal na jinych sinapsich naopak. Alkohol utlumuje jen nektere typi synapsi resp. prenaseni nekterych typu neurotransmiteru. Oprav me co chapu spatne?

Vyjádřil jsem se tak, že v otázce efektu opilosti na náš úsudek nemá cenu nějak detailně mozkové pochody na neurofyzické úrovni rozebírat. Když to řeknu ještě jinak, metaforou, tak je to jako v procesoru - nezajímá tě milion primitivních operací za sekundu, ale výstup programu, který právě běží.

Mozek se skládá z mnoha částí - limbická soustava, cerebellum, medulla, hypotalamus, atd.; tyto části mají na starost různé funkce, navíc jsou anatomicky odlišné (plus individuální odlišnosti) - takže efekt alkoholu na jednotlivé části se projeví různě. Můžeš usnout, uvolnit se, mít potíže s pamětí, podnítit sklony k urč. formě chování, atd. Takže se naučit o jednotlivých sub-centrech mozku, o jejich funkci a o možných změnách, způsobených hormony, substancemi ... receptory nám toho samy o sobě moc nepoví ...

Pro ruzne socialni reakce ( davova psychoza, sociofobie, mozna potazmo i uceni se jazyka ) ale existuji "hardwired" predispozice v lidskem mozku, nebo i o tom v popularni literature lhali? Prijde mi docela realisticke ze strach z cizich lidi, nebo strach chovat se priliz vyrazne je hardwired evolucni adaptace

Určitě.Třeba strach z výšek je přítomen téměř u všech savců.
Tady máš mírně objemnější knížečku: http://www.amazon.com/gp/product/0890420254/ref=assoc_qcb_im ... najdeš tam v definicích sociální fobii, gynofobii, a to je tak blízko strachu z "approachu", jak jen to jde. Fobie z navazování komunikace s atraktivními ženami je ale mýtus.

[Paul C.]

Fobie z navazování komunikace s atraktivními ženami je ale mýtus.

Počkat, počkat. Chápu to dobře, že spinkos veřejně vyvrací koncept Aproach Anxiety jako neexistující fenomén? 

Co se působení alkoholu týče, dost to závisí na tom, jakou osobnost a postoj k bavení se má ten člověk, který se napije. Dřív mi alkohol v sociálních situacích prakticky nepomáhal. Dokázal jsem se vcelku vtipně bavit za střízliva, kdy jsem dokázal rychle a efektivně vyhodnocovat podněty a reagovat. Tuto schopnost alkohol utlumil a nemluvil jsem, protože jsem měl pocit, že nedostatečně analyzuju vhodnost toho, co bych řekl, tak jsem radši neříkal nic, abych se neztrapnil a aby si ostatní nemysleli, že jsem nalitý.

Tento stav se však především v poslední době změnil. Účastnil jsem se na pár chlastacích akcích typu studentských simulací OSN, lyžáků, tahy v klubu s cizími lidmi a rozvinul jsem u sebe tu radost z bavení se jednoduchými věcmi. Alkohol stále nepotřebuji, ale dokáže odstranit zábrany hlavně když se pije ve skupině a lépe se pak baví všichni. Ale jak říkám, dost záleží na typu těchl lidí, co pijí a na typu zábavy.

Jako sociální lubrikant má však alkohol nezastupitelné místo z pochopitelných důvodů.

[spinkos]

Fobie z navazování komunikace s atraktivními ženami je ale mýtus.

Počkat, počkat. Chápu to dobře, že spinkos veřejně vyvrací koncept Aproach Anxiety jako neexistující fenomén? 

Teda, koukám, že jsem to docela hrubě popletl ...
Některé diagnózy jsou klinicky popsány jen proto, aby psychiatr mohl určité chování úspěšně označit. Jestli se strach z atraktivních žen stane rozšířenou záležitostí, je možné, že se v (dosud nevydané) příručce DSM-V tato fobie objeví.

Nevěřím však, že se jedná o instinktivní chování (což možná tvrdí nějaký "guru", aby vypadal jako odborník). Fobie mohou vznikat: na začátku je obecný, iraconální strach z neznámé zkušenosti, který je sám o sobě předpokladem pro další negativní zkušenosti. Nasbírá-li dotyčný člověk dostatek negativních zážitků v konkrétní zkušenosti (např. různé mýty, pověry i surová odmítnutí od atraktivních žen - celé se to může v mysli nakupit jako rakovinový nádor), vytvoří toto dostatečný "kámen na srdci", aby vznikla fobie (tj. potřeba vyhnout se urč. stimulu za každou cenu).

Jinými slovy: za approach anxiety si můžeme sami, z vl. blbosti

[P1R3K]

Jinými slovy: za approach anxiety si můžeme sami, z vl. blbosti

Amen

[0254]

spinkos > Ale tady nikdo nerika ze Aproach Anxiety nejaky konkretni clovek ma protoze ji zdedil po prababicce  

Nasbírá-li dotyčný člověk dostatek negativních zážitků v konkrétní zkušenosti (např. různé mýty, pověry i surová odmítnutí od atraktivních žen ....

Jenze proc by to clovek vubec mel brat jako negativni zazitek? Kdyz si zlomis ruku, boli to protoze kdyby to nebolelo tak by sis ji lamal bezne a to by te evolucne poskozovalo. Kdyby ses nemohl zabit padem neexistoval by strach z vysek. "Negativni zitek" mozek vyhodnoti na zaklade nejake skutecne evoluci overene zakonitosti zakodovane do emoci a pudu.
Proc by se sakra mel nekdo bat i "suroveho odmítnutí od atraktivní ženy" nebo zneho mit trauma?

Jedinec se obecne boji spatneho hodnoceni od ostatnich, a to ma zcela racionalni zaklad, protoze s kazdym takovym spatnym hodnocenim klesa jeho pozice ve skupine coz ho evolucne poskozuje. S tou Mysteriho verzi osobne taky moc nesouhlasim, spise mi prijde ze "spatneho hodnoceni" od atraktivni zeny se clovek boji obvlast, proste proto ze je obvzlast dulezita pro jeho reprodukci, a ze to jako slusny zaklad pro fobii staci.

[spinkos]

Nasbírá-li dotyčný člověk dostatek negativních zážitků v konkrétní zkušenosti (např. různé mýty, pověry i surová odmítnutí od atraktivních žen ....

Jenze proc by to clovek vubec mel brat jako negativni zazitek? ...

Protože emoce nefungují skrze (tvůj oblibený) intelekt. A to, co jsi napsal potom, to je racionalizace jako Brno.

Jedinec se obecne boji spatneho hodnoceni od ostatnich, a to ma zcela racionalni zaklad, protoze s kazdym takovym spatnym hodnocenim klesa jeho pozice ve skupine coz ho evolucne poskozuje.

Jedinec se bojí? -> Strach
Strach z externího "zranění". To nemá s racionálnem mnoho společného.

Nevím jak s evoluční strategií pozice jedince ve skupině, podle mě tu jde o určité emoční "zranění" - vyčerpání vl. emoční energie ("vůli k životu", chceš-li) zásahem externího stimulu.
Určitě, bavili jsme se také o evoluční psychologii. Musíme ale rozlišovat mechanismus zdědění nějakých predispozic se samotným prožíváním urč. situace.

[0254]

jo, ja jenom rikam ze kazda "psychicka ujma" (defakto virtualni, kterou si clovek je predstavuje) musi byt odvozena od nejake realne ujmy na evoluci ktera je zakodovana do pudu a citu a od ktere se pak ty "predstavy" odviji. Souhlasim tedy s tebou v tom, ze vysledny strach je iracionalni a dany nejakym uplne fiktivnimi predstavami a neopodstatnenymi obavami. Ja se jen snazim vysvetlit prapuvod tech emoci, ktere pro to vytvori zivne prostredi, protoze ten nejaky byt musi, lidske emoce nejsou spadle z nebe ale vyvinute v evoluci.

Ja nemluvim o tom ze by emoce fungovaly rozumove, ale o tom ze evoluce ve ktere vznikly ma jasnou logiku. Samozdrejme ale nepochybuju o tom ze evoluce stejne jako mentalni procesy kterymi cloveka vybavila jsou nedokonale a muzou se "zamotat" do nejake fobie ktera ve skutecnosti cloveka evolucne poskozuje.

(Btw. nepodsouvej mi ze racionalizuju svuj strach, mam spoustu jinych psychickych problemu, ale zrovna AA mam dost slabou)

[Kinyo10]

[quote
Jedinec se obecne boji spatneho hodnoceni od ostatnich, a to ma zcela racionalni zaklad, protoze s kazdym takovym spatnym hodnocenim klesa jeho pozice ve skupine coz ho evolucne poskozuje. S tou Mysteriho verzi osobne taky moc nesouhlasim, spise mi prijde ze "spatneho hodnoceni" od atraktivni zeny se clovek boji obvlast, proste proto ze je obvzlast dulezita pro jeho reprodukci, a ze to jako slusny zaklad pro fobii staci.
[/quote]

Nekde jsem to cetl, kdyz Te pomluvi hnusna holka, je Ti to jedno, protoze je Ti taky ukradena . Ale pokud Te pomluvi hezka holka je to spany a nahloda se Ti sebevedomi, protoze je pro Tebe " dulezita ", aspon si to chlap mysli . Pritom kazde spatne zvalidovani od cloveka, ktery ma dobre spolecenske postaveni boli ! Ale na druhou stranu zvalidovani spatne od loosera je Ti jedno . Taky ta validace od ostatnich zavisi na mentalita a sebevedomi, pripadne sebeduveru . Clovek s vysokou sebeduverou nema problem s pomluvami, bere je s usmevem, protoze hodnoceni spolecnosti je pro nej nepodstatne . On se sam vidi dobre, to je dulezite . Naproti tomu lide  (a je to vetsina ) da na hodnoceni social circlu a podle toho taky nema sebevedomi a hrabe se uvnitr s nervozitou . To taky souvisi AA, sebevedomi clvoek nema problem s odmitnutim - bere jej usmevem, ja casto rikam, ze si me ta holak nezaslouzi  : ) MAM PRAVDU S TOU CELOU TEORII ?

[spinkos]

Bylo to popsáno  , říká se tomu external locus of control.

Pomluva je negativní emoce z venku. Pomluva od ošklivého člověka může bolet stejně jako pomluva od hezkého člověka; záleží kolik vl. emocí na toho člověka fixujeme (má-li naše emoce být obdiv nebo odpor, nezáleží). Kolik emocí vložíme, tolik se nám pak vrátí.