forum.QARK.net

O nevěře či žárlivosti už tu několik vláken je, nicméně jsem došel k názoru, že můj úhel pohledu je trochu jiný.
Mám 2 roky přítelkyni, kterou miluju a nechci ji ztratit ani jí ublížit, a jsem přesvědčený, že náš vztah má (dlouhodobou) budoucnost.

A v čem je problém:
1. Přítelkyně  je na mě poměrně dost fixovaná a tráví se mnou téměř všechen svůj volný čas. Navíc je přehnaně žárlivá. Jakákoliv zmínka o nějaké mojí kamarádce ji dráždí, o tom, že bych si s nějakou šel sednout a popovídat ani nemluvě. Přesto si myslím, že mi důvěřuje (že by žárlivost jen hrála?! :idea: ). Sama je velice společenská a ráda se baví s kýmkoliv, nevyloučil bych ani sem tam nějaký náznak flirtu. Sice si občas uvědomuje, že ke mně není spravedlivá, ale z důvodu jejího značného vytížení je její kontakt s muži velice sporadický a navíc omezený na pracovní záležitosti, a proto mu nepřikládá takový význam jako mým kamarádkám.

2. Já jsem probouzející se extrovert, který rád poznává nové lidi. Již dříve jsem při vhodné náladě (střízlivý!) chodil a jen tak oslovoval cizí lidi (nejen dívky), ale balit holky jsem nikdy neuměl. Dneska mám neodolatelnou chuť vyrazit do ulic a zkusit si sbalit cizí holku. Jen si zkusit, jestli bych to už dokázal, zvýšit si sebevědomí a třeba poznat zajímavý lidi. Pochopitelně je to převážně pod vlivem Qarkových článků a přilehlých diskuzí :lol:. Přítelkyni však nechci lhát ani jí nic tajit, ale nedokážu si představit, jak bych jí vysvětloval, že jsem si byl popovídat u kafe s úplně cizí holkou.

3. Poslední dobou se okolo mě vyskytuje několik přitažlivých děvčat, která by si jistě chtěla něco začít. Já mám neskutečnou touhu (nejen sexuální!) jim podlehnout, ale neudělám to, protože jsem přesvědčený, že takové věci se v naší monogamní společnosti nedělají, bylo by to odemne hnusné a přítelkyni bych tím ohromně ranil. Navíc bych tím ztratil vztah, kterému věřím. Kdyby však přítelkyně (i ta potenciální) souhlasila, neváhal bych navázat další (vedlejší) vztah.

Doufám, že si někdo tento můj pohokejový výplod přečetl, a nabízím otázky do diskuze:
ad 1) jak v druhém potlačit žárlivost?
ad 2) jaký zvolit přístup k popsanému? (postupně vysvětlovat / tajit?)
ad 3
a) znáte nějakou ženu, která by neměla problém s polygamií?
b) Jak moc společných zájmů a názorů očekáváte od partnera a kdy už ho vyměnit? [% ideálního partnera] (na to asi nejde odpovědět :roll:)
4)Jakou máte hranici, co považujete za nevěru / kdy začínáte žárlit? Jak daleko jste ochotni ve flirtování zajít, aniž byste to považovali vůči svému partnerovi za nevhodné (nevěru)?

mas pravdu, tohle tu vaaazne jeste nebylo  :roll: ale dnes mam dobrou naladu, tak postupne:

ad 1) nelze, je to vec osobnosti toho druheho
ad 2) kdyz ti nevyhovuje tva pritelkyne, ktera nema zajem se zmenit, aspon muzu-li soudit z toho co pises, pak tento bod bud ozelis nebo se s ni rozejdes a najdes si nejakou mene zarlivou (i kdyz uprimne, dle tonu kterym jsi napsal tyto otazky se tve pritelkyni nedivim, ze zarli :D )
ad 3)
    a) ne, zkus blizky vychod nebo uspesne zamestnane manazerky a reditelky, ty vetsinou nemaji cas na vztah a hledaji jen "kamarada s necim navic"
    b) racionalne neresim, bud mi sedne a beru ho jaky je nebo si s nim ani nic nezacnu - zenska vyhoda "sesteho smyslu"
ad 4) flirtuji casto a rada, ale hranice za kterou nezachazim jsou jiz otevrene narazky na neveru, nenecham na sebe ani sahnout se sexualnim podtextem. proste v ramci dobirani si a rejpani do sebe je to ok, cokoliv jineho je pro me osobne jiz neprijatelne. toto vse v pripade, ze jiz partnera mam a chci se treba jen pobavit nebo si zvednout sebevedomi...

Zajímavé téma, které se na žárlivost dívá z celkovější perspektivy. Inspirovalo mě k tomu, abych něco málo napsal, protože mám podobný problém: velmi žárlivou přítelkyni, která má jiný metr na mě a na sebe pod záminkou, že u kluků je to s kamarádkami jinak než u holek s kamarády. Takže já nesmím nic, ona může cokoliv kromě intimních fyzických kontaktů (jako samozřejmě že ji neposlechnu, ale problém je v přístupu a řečech). Já jsem na sobě co do žárlivosti hodně pracoval a ze značné žárlivosti jsem se dopracoval na celkem zdravou, která se ledaskomu zdá neobvykle nízká, na druhou stranu žárlit se trochu má a hlavně tento jiný metr mi vadí.

Ad 1: musí na sobě sama chtít pracovat. Snížení žárlivosti je mimo jiné jeden z průvodních jevů zvýšení sebevědomí: čím víc si člověk věří, že partner má sakra proč zůstat právě s ním, tím míň mu některé věci vadí. Jinak jistá poměrně značná změna je v tomto možná, když se chce, jsem toho živým důkazem. Problém, na který asi narazíš, je v tom, že u ní bude chybět ta důležitá podmínka - chtění.

Ad 3a (žena, které nevadí polygamie): takovou osobně určitě neznám.

Ne, podle mě nehraje. Důvěra a žárlivost nejsou na stejné ose. I racionálně vzato ti může zároveň důvěřovat, a přitom žárlit (nevadí, že věří, že nebudeš "kamarádku" balit, stačí když si myslí, že to na tebe zkusí "kamarádka"). Navíc žárlivost má rozhodně jiný zdroj než racionální zhodnocení rizik.

Koukám, že není zřejmě vidět oddělení jednotlivých bodů. Zkuste se na jednotlivé problémy dívat samostatně. Přítelkyně žárlí i na "ne nebezpečné" kamarádky či cizí holky. O tom, že mě nějaké jiné jinde balí, nemá samozřejmě ani tušení. Nemohu najít odvahu se jí o tom zmínit. Zdůrazňuju, že já s nimi ani neflirtuju, maximálně opětuju úsměv a snažím se působit přátelsky. Z mojí strany není žádná iniciativa!

PS: Očekávám spíš širokou diskuzi než konkrétní radu. Tak doufám, že se zapojí i jiní, než stálé hvězdy tohoto fóra ;-)

1) afaik nejde, ale můžeš z toho udělat svoji výhodu ;)
2) tajit - tajemství sou fajn :)
a zrovna tak to můžeš říct - provokování je stejně důležité ;) Protože vytváří napětí a díky tomu ten vztah nevyprchá ;)
3)
 a) ne
 b) řek bych, že alespoň 10% společného je třeba ;) Aby jste měli alespoň podobné náhledy na věc a žebříčky.
4) "nechat na sebe sahat" se mi už tedy vůbec nelíbí ;) Ale za nevěru, tak abych večer nemoh spát a ptal se "proč?" považuju něco víc než políbení ;)

To mě nenapadlo. Přecejen mě to trochu štve, tak jsem přemýšlel jak s tím "bojovat". Ale zkusit to z druhé strany a využít toho, fajn nápad :-)
Když teď o tom přemýšlím, tak jsem to už i někdy udělal, trošku si rýpnul... Na léčbu šokem bych to neviděl, ale když to nebudu přehánět a budu jí to dávkovat s citem, tak by to mohla být dobrá terapie.  8)

A co flirt z Tvojí iniciativy? Měříš stejným metrem? Ale to je asi na další samostatnou otázku ...

5) Měříte v nevěře (flirtu) pro sebe a partnerku stejným metrem? Vadí vám, když s vaším partnerem někdo flirtuje (i když se s tím smíříte), ale u sebe to tak necítíte?
Tohle asi bude souviset s tím, jak tomu druhému věříme.

Doufám, že sem nechodí jen Ti, kteří mají problém partnera nalézt, i když je jim tento web primárně určen. Nebojte se pochlubit svým názorem  :wink:

Mam to úplně stejně. Teda mě se cokoli víc než pusa na tvář zdá jako, že už za hranicí "kamarádského muchlování" :) Ale toleruju, že mam možná morálku trošku výše než ostatní, tak proto ten rozdíl ;)

Pokud chceš běhat po ulicích balit holky a chodit s nima na kafe a pokud bys chtěl paralelní vztahy musíš dát i partnerce možnost dělat to stejné , jinak to nefunguje .
Hranici žárlivosti u ní nepotlačíš - lidi se nemění .
Každá žena má problém s polygamií , protože být vědomě "nejediná" je divné a frustrující zvlášť pro osoby s nízkým seběvedomím , které v tom vždy hledají vlastní nedostatky , nedokonalost a selhání v neschopnosti si uvědomit , že ta druhá není LEPŠÍ , že je jen JINÁ .
Hranice nevěry a flirtu - flirt je cokoliv před tím než je sex (mluvím za sebe)

barbarela: "sex" je docela vágní definice... třeba francouzáky nebo osahávání už já osobně za flirt nepovažuju :)