Určitě se tady nenajde žádný svatoušek, který by v životě neřekl ani jediné sprosté nebo ho dokonce neznal. A pokud ano.."Tak seš divnej!"
Nedávno jsem se zamyslel, což si tak občas dělám
a napadlo mě, kdy vlastně jsem začal před rodiči mluvit sprostě. V současné době mi nedělá problémy říct před našima kur*a, kok*t, pi*ovina, zm*d a spousty jiných dalších nadávek ve všech možných pádech a tvarech, které naše mluva obsahuje. Samosebou, tak neoslovuji příslušníky naší rodiny, ...vyjímku tvoří pouze moji sourozenci. A to použiju, jenom když není (nebo si to alespoň myslím) nikdo další na doslech.
Ale nejvíc mě zajímá ten zlom, kdy jsem začal před rodiči takto mluvit a nikdo se nad tím nepozastavil, ani brvou nehnul.
Možná to bylo, když jsem omylem řekl mojí máti "ty vole" a nebo leknutím zařval od počítače "PI*A!!" na celý barák....Nevím.
Nepravděpodobnější verze je, že se s tím nějak smířili postupem let, jak se začaly vyskytovat první vulgární "vlaštovky". A asi k tomu přispělo i to, že s rodiči už několik let nebydlím. Ale kdy to začlo... v 18 letech, míň nebo víc...
Mluvíte vy sprostě před rodiči, klejete a není vám hanba, pamatujete si, kdy jste tak začli mluvit?
Tohle a mnohem více najdete v komentech, tedy pokud mi někdo odpoví. Díky!
Autor