forum.QARK.net

Po dlouhé době zase zdravím :)

Dneska jsem se byl doučovat ke kamarádovi matiku a potom jsme šli ještě na město pokecat. Když jsme tam postávali, naproti přes ulici procházeli tři starší kluci (kolem dvaceti) a jeden z nich pořvával typický buranský kecy - "To čumíš na mě, hajzle?", "Pojď sem" a tak dále. Nějak jsme to neřešili a ignorovali jsme ho (je), a když jsme se po pár minutách rozloučili a já šel dom, potkal jsem je ještě na náměstí. Opět jen jeden z nich zase dělal drsný posunky, něco kecal (což jsem s mp3kou v uších neslyšel) a prostě jsem kolem nich pomalu prošel, nasadil ignoruju-tě-chudáku úsměv a hodil to za hlavu.

Ale po cestě jsem přemejšlel - jaká je na tohle správná reakce? Co byste udělaly vy? Byli tři, já jeden, byli všichni starší, takže pokud bych se o něco pokusil, odešel bych s rozbitou držkou. Napadlo mě prostě vyndat sluchátka, usmát se a zeptat se "A já jsem ti něco udělal? :roll:", ppř. nějakým agresivnějším tónem ("A já jsem ti něco udělal, že si na mě vylejváš svoje komplexy?"). Na druhou stranu - dosáhl bych tím něčeho? Jak na tyhle lidi? Ignorovat? Odpálkovat? ...?

IGNOROVAT

Nejlepší je to ignorovat ve tvé situaci.
Ale nesmíš si s tím pak lámat hlavu, když na to budeš pořád myslet, snižuje ti to sebevědomí.
Dělej, že neslyšíš a běž prostě v pohodě, že nad něčím přemýšlíš nebo si prohlížej okolí, ale na ně nekoukej.
když půjdeš jako křečovitá socha rychlostí blesku, tak je poznat, že máš strach a to není nic dobrého.

Dobrá otázka. Z vlastní zkušenosti většinou dělám, že je vůbec nevidím. Když jde někdo takový kolem mě,zvednu hlavu a koukám za něj. Nestalo se mi ale, že by na mě někdo řval přes ulici nějaké narážky. Když je možnost ignorovat a rychle se vzdálit,tak určitě to, ale nedát znát tvůj strach.

Stávalo se mi, že mě někdy zastavili takovýhle idioti a něco po mě chtěli. S jasným cílem mě vyprovokovat,aby měli větší důvod mě zmlátit. V těhlech situacích se cítím strašně jako asi každý, ale i přes to, když už není úniku snažím se s nima bavit a většinou tyhle individua jdou odehnat (protože jim to moc nemyslí), když neděláš blbosti a neprovokuješ.

Jedna situace, když jsem šel u nás do výtahu a vešel tam semnou jeden cikán asi 20 mu bylo, měl jsem v ruce tenisovou raketu a on řekl něco o tenise. Tak jsem se začal ptát jestli ho někdy hrál a kde hraju já. A druhý den si pro tohodle týpka přijela policie, protože vyhrožoval svýmu otci s pistolí v ruce. (povedená rodinka)

Zajímavý. Ona třeba ta "vynucená" "přátelská" konverzace by mohla fungovat. 

Právě o to jde, že to, že jsem je ignoroval, mi shazuje sebevědomí a říkám si, jestli jsem se něměl zachovat nějak "hrdějc".

Jinak koukat jinam by sice ubralo na agresivitě, ale připadá mi to až moc ustrašený (minimálně ve chvíli, kdy už je jasný, že je zahlídnuls). Myslím, že jsem prošel celkem na úrovni (nešel jsem o nic rychlejc než normální chůze, všechny jsem je přeletěl pohledem, lehce se pousmál a pokračoval), ale i tak je to takový.. pasivní.

Jinak zajímalo by mě, co k tomu tyhle lidi vede. Já taky po městě neběhám a neřvu na páťáky  :D

Keď sa chceš zachovať ako William Wallace, pokojne sa sám pusti do troch vymydlených  čurákov, pokiaľ potom budeš na seba ,,hrdý" aj s rozbitou držkou.
Pokiaľ je podľa teba niekto naozaj chudák, tak nad ním ani nerozmýšľaš, pretože prečo by si vlastne mal premýšľať nad niekym, kto je hlboko pod tvoju úroveň. Odignoruješ, zasmeješ sa sám pre seba pretože takéto paká ťa vždy pobavia a ideš ďalej.

Pes ktorý breše, nehryzie. Takže pokiaľ im nedáš dôvod ťa napadnúť, ani by nemali (teda keď naňho nebudeš zbytočne veľa čumieť, neurazíš ho, atď.)
O komunikáciu by som sa nesnažil. Možno sa z toho niekto vie vykecať, ale pokiaľ naozaj nie si v slepej uličke ani by som sa o to nesnažil. Mne sa to stalo dvakrát a v oboch prípadoch som kvôli tomu takmer dostal cez držku.
Prvý krát pretože som na seba zo všetkých potenciálnych cieľov takouto komunikáciou zbytočne upútal pozornosť, už sa na mňa zameral a smola - vtedy snáď pomôže nebáť sa, neutekať a dúfať že má slabý úder..
druhý krát čím viac som s debilom kecal, tým menší zo mňa mal rešpekt (málokto napadne cudzieho človeka čo vidí prvý krát v živote), proste bral som to na ľahkú váhu, bral som to tak že sa ho nebojím a je mi ten chudák u prdele, lenže chyba bola to, že som s ním vôbec komunikoval, odpovedal na otázky atď., tým už som mu bol ,,bližší" a tým by mu robilo menší problém sa so mnou pustiť do bitky (keď začal sácať tak som nasadil ignore - otočil sa chrbtom a odkráčal preč, vyrypoval ďalej, ale neudrel ma).

Takže nekecať, neprovokovať, pokiaľ nie si niekto na štýl Chucka Norrisa tak sa doňho/nich ani nepúšťaj - okrem toho pocitu ,hrdosti´ až bude po bitke z toho naozaj nič nezískaš.. a ak sa nepreberieš v nemocnici so zadrátovanou a dvakrát zlomenou sánkou mesiac na kašovitých jedlách.
Nebojíš sa, pretože vieš že ťa len tak nenapadnú, nerozmýšľaš nad nimi pretože si inteligentný človek ktorý to v živote dotiahne ďalej ako hentakí agresori, si alfa modernej doby, nie oni, agresia a hrubá sila dnes nie sú vedúce vlastnosti prežitia.

Myslím si, že pokud se jedná o někoho náhodného, s kým se denně nevídáš, tak není sebemenší důvod, proč na takovou provokaci přistupovat. Když sám nechceš, tak proč to dělat. Pokud by se ale jednalo o člověka, s kterým např. chodíš do třídy, tak mlčení a ignorace není úplně nejlepší řešení.

Steamfox: Ignorance je "méně hrdá" maximálně tak v tvojí hlavě :D Když sem čet co bys jim chtěl říct, tak sem se musel smát :) "Sem ti něco udělal?" je úplně hrozně moc looserská reakce. A kecy s komplexama ještě víc :D Kdybys chtěl mít jó koule a rozbitou držku, tak k němu dojít. V klidu vyndat sluchátka z úší a pronést "Promiň, asi sem tě neslyšel, mohl bys mi to zopakovat?"

Looserská? Vážně? Nesouhlasím, je to fráze naprosto logická, co možná zní loosersky pro borce jejich kalibru s IQ < 100, ale to je to poslední co by mi mělo vadit. Je rozdíl jestli chci přijít a nechat si rozbít držku a přijít a zjistit, o co jde. Jestli jediná možnost, jak z toho vyjít hrdě, je nechat dát si do tlamy, tak to asi žiju v nějakým podivným světě.

Jinak mám jméno a facebook na jednoho z nich. Mám mu napsat zprávu?

Ne.
Tam může zase vyhrožovat "Si tě najdu a zbiju tě" a to tě bude v kedlubně žrát ještě víc a budeš totálně.... víš, kde.
Nech to plavat.  :wink:

Aj, pozdě. Nemohl jsem si pomoct. Uvidíme. Odpoví normálně a nechám to bejt, odpoví jako idiot a nechám to bejt. Jen mě zajímá o koho jde.

,,Lepší si to posrat podle sebe, než podle jinýho" , čo?  :D
(Bobule2)


Keď ho teda nechceš ignorovať, prajem veľa šťastia.
Enjoy it  :wink:

Odpověď: "proc pises me ja nevim o cem mluvis neznam te"

Ubohý  :roll:

Dneska se mi stala podobná situace, když sem byl u holiče.
Nejdříve jsme se minuli pohledy s diskantem cestou tam a potom šel i s kámošem zpět za mnou.
Tam vočumovali a hledali záminku ke rvačce, ale jakmile jsem se na ně podíval, tak se na to vykašlali. Nevim, co tyhle kluky k tomu vede.
Baví je otravovat lidi a ještě hůře když nemáte náladu. Potom jsem si toho jednoho jenom kontaktoval očima a cítil sem, že se chce prát.
Ale na veřejnosti by do toho nešel.
Myslim si, že to chce taky kapku dovednosti v komunikaci (pokud se nechcete prát) => odvést pozornost a jejich agresi eliminovat.
No upřímně, tohle je asi to nejtěžší a sám s tim mám problémy. :) Držim ti palce

jasně...a mohl bys mu ještě poslat květiny

Nechapu proc ze vseho delate slabost. Co je na tom? Mam to ignorovat a hodit to za hlavu? To mi pripada mnohem vic ubohy nez mu napsat a postavit se tomu problemu alespon 'virtualne' celem. Zpravu jsem napsal a ta vyhybava, ustrasena odpoved mi dodala mnohem vic sebevedomi nez kdybych to nechal bejt a kazdej den se klepal, kdy ho potkam znovu. Zivot nefunguje podle jednoho vzorecku a pripada mi ze pasivne sedet je presnej opak pickupu (ne ze bych se ho pokousil balit).

on se tě nebojí...on podle mě vůbec nemá tušení kdo jsi...

Neboj, v tý zprávě jsem mu to vysvětlil dost dobře na to aby věděl o co šlo. A pokud tohle dělá tak často, že ani neví komu, stejně dostane dřív nebo pozdějc do držky.

Situace je následující: primitvní mužské (pudové - teritoriální) chování. Pokud dochází k jednoduchým slovním konstruktům z jejich strany ("Co čumíš?", "Chceš do držky?"), doprovázeným intimidací v řeči těla a narušení tvé osobní zóny, pravděpodobnost fyzického útoku se zvyšuje.

Pokud se v situaci cítíš frustrovaně a máš potřebu se hájit, sám spadáš do primitivního mužského chování (fight-or-flight reflex, fyzická konfrontace je na spadnutí).

Útočník hledá sebemenší podnět k útoku. Řešením je nedat útočníkovi tento podnět - ignorace/ přátelské chování/ vytržení jej z kontextu jeho vl. role.

S "IQ" (Stanford-Binetovou stupnicí) tato situace nemá nic společného, intelekt jde stranou.

Lawyered! :D