Smrt českých hokejistů - důkaz primitivní společnosti

[Rend]

Jistě jste o tom slyšeli, takže není nutno rozebírat. Co mě ovšem zaujalo, je, jak k této věci přistupují ostatní lidé.

Během pár minut od doby, kdy byla zpráva zveřejněna, všechny sociální sítě a podobné služby zaplavila neuvěřitelná vlna statusů a odkazů typu "Byli to úžasní lidé a budou nám chybět :'(", "Zítra jdeme v černých trikách!", "Přijďte zapálit svíčku na staromák", "Minuta ticha", ... Přijde vám to normální?

Byl jsem asi jediný z všech mých přátel, kterému to přišlo naprosto debilní a trapné. A stále mi to tak připadá. Nicméně můj názor na celou věc vystihuje naprosto přesně článek od Jaroslava Škárka: http://skarka.blog.idnes.cz/c/209364/Smrt-hokejistu-je-tragedie-co-dela-spolecnost-je-jeste-horsi.html

Co si o tom myslíte vy?

[D9]

Že jste idioti

[Buchy]

Těžko se to dá nějak zobecnit. Někdo říká, že to je správná věc a někdo se tak jen tváří. O tom to je. Hromada lidí to myslí vážně a je jim to líto. Někdo jde zapálit svíčku ven a někdo si ji dá do statusu na FB. ...a někdo mlčí, protože nemá potřebu všem okolo říkat, jak je to zarazilo.
Ten článek, který si postnul, jsem už četl a souhlasím jen s prvním odstavcem. Za ten zbytek bych mu plivl do úsměvu. Nevím, na koho si hraje, že osočuje lidi, kteří fandí fotbalu/hokeji a nefandí českým vědcům. Sport je soutěživá hra a fanoušci jsou podpora. Skandovat před akademií věd je absurdní a můj názor na toho člověka se během čtení po pár řádcích naprosto otočil.

[Jouda]

Upřímně, já na hokej nekoukám a ty jména jsem slyšel poprvé. (Znám maximálně Jágra)
Co k tomu dodat - Je to smutná zpráva. I pro mě to bylo šokující, ale zdaleka ne, jako pro fanoušky a nejvíce rodiny. Já nad tím jen pootevřel hubu a koukal, jaká to tragédie s českými hokejisty.

[D9]

je to přesně tak, jak píše Buchy - prostě se to nedá házet do jednoho pytle... statusy na facebooku nevedu...

každopádně, předevčírem ráno mě cca v půl 5tý vzbudil zvuk letadla (lítají tu často, ale tohle letělo dost nízko, tak mě to vzbudilo) a najednou jsem začal myslet na ty lidi v tom letadle v Jaroslavli a náhle jsem byl z ničeho nic uplně nepopsatelně psychicky vyřízenej a asi 15 minut jsem se z toho nedokázal vzpamatovat, něco takového jsem zažil poprvé... pak jsem si uvědomil, jaká je skutečnost - já k těm třem lidem doopravdy cítil něco silného, subjektivního, vnitřního a jejich smrt mě prostě skutečně zasáhla

svíčku na staromák jsem zapálit nešel, přišlo mi to divné... snižovat význam smrti těchto lidí, jakoby to byl "kdokoliv," je prostě uplně zcestné... a pak se objeví nějakej takovejhle frajírek, kterej mě ještě začne obviňovat z toho, že se vyžívám v rádoby češství, že jsem "pivní fanda, kterej brečí jen proto, aby ukázal ostatním, jak je citlivej," atd... to je fakt k zblití tyhle kecy

...

Brečel jsem jak malej kluk ten den.. sám, když mě nikdo neviděl... tak mi tu nevykládejte něco o pozérství

[lustrigol]

Jsem dost velkej sportovní, potažmo hokejovej fanoušek, takže mě tahle zpráva dost zasáhla. Ze začátku jsem tomu vůbec nechtěl věřit, ale bohužel to byla pravda.
Poslední dvě MS v hokeji jsem dost sledoval a prožíval a žil jsem s hráčema, prožíval jejich neúspěchy a úspěchy, vytvořil si k nim nějáké citové a emocionální pouto. Taky si přitom člověk uvědomí, že nikdy nevíte co se můžete stát, nikdy nevíte, kdy může přijít smrt, a proto musíte využívat každou sekundu a každou příležitost naplno. Byli to opravdové hvězdy a celebrity, které bojovali o dobré jméno České republiky ve světě a českýho hokeje. Byl jsem zapálit svíčku na Staromáku, vzdal jsem hold jejich památce, pobrečel jsem si, ale vim, že s tim už nic neudělám. Život jde dál...

Bohužel na tomhle případu je skvěle vidět, že většina věcí se začně řešit, až když se něco vážnýho stane. Stav ruskejch letadel byl v tristním stavu, ale nikdo to neřešil a nechali to tak a bylo jenom otázku času, až se něco podobnýho stane, at už s hokejistama nebo s normálními cestujícími. 

[Sertr]

souhlasím s Rendym, ano je to smutné, ale nechápu proč jsou z toho lidi tak vyřízení. Nejhorší je, že třeba o půl hodiny, kdy se začne mluvit o něčem jiném - veselejším - sází jeden vtip za druhým. 
Ten článek ale je, hlavně v druhé polovině, zbytečně útočnej a převrací význam v kritiku, které částečně dopadá i na oběti nehody.

[D9]

Hm... tak to přeci jen byla lidská chyba - http://zpravy.idnes.cz/kapitan-zriceneho-letounu-u-jaroslavle-zapomnel-uvolnit-rucni-brzdu-129-/zahranicni.aspx?c=A110913_201828_zahranicni_stf

[Spokey]

Tak to je ale hooodně blbá chyba..

[Av4]

K tématu: http://www.lupa.cz/clanky/dojati-az-k-nevolnosti/

Stejně jako kdyby umřel někdo cizí. Dokud ho nemusim oživovat a hrabat se mu ve vnitřnostech, tak je mi to úplně volný. Stejně jako kdyby umřel nějakej politik. Nebo generál. Účast v nějaké soutěži pro mě není kvalita. Srovnatelně asi tak s tím chlápkem, co vyhrál Riskuj a ani jednou se nesplet To, že někdo dobře zvládá profesi, za kterou je placený z něj pro mě nedělá nic víc než "schopného člověka" - nota bene, když nevytváří žádnou hodnotu - a dojímat se nad každou takovou ztrátou je pitomost.

Národní smutek je ale pochopitelný. Lidi jedou na emocích a jedinou kterou maj furt je nasrání z politiky. Takže jediná pozitivní emoce, co zbejvá jsou "zlatí hoši" - a to jen v době, kdy vyhrávaj aspoň bronz, jinak samozřejmně lemplové a "za ty prachy bych to zahrál líp, čum jak se tam s tim frcá".... Lidi sou holt nevděčný svině ... Chléb a hry!