forum.QARK.net

Nevim, jestli je to podzimni depresi, spankovou deprivaci nebo skolnim utlumem, ale tak nejak me napada, proc se vlastne lidi davaji dohromady? Na prvni pohled banalni otazka, a odpoved: protoze je jim spolu dobre. Ale me by opravdu zajimaly vase nazory, protoze kdyz oprostime vztah od reprodukcni funkce, co nam vlastne zbyde? Clovek se spolecnymi zajmy? Na to preci clovek nepotrebuje vztah, jen dobrou partu kamaradu. Clovek s podobymi nazory? Odpoved jako na predeslou otazku. Proste mi pripada vztah jako byti s nejlepsim kamaradem, ktery je opacneho pohlavi a mame s nim i sex.

Nerad bych, aby tento prispevek byl vniman jako vykrik ze tmy. Priznam se, ze jsem poslednich par tydnu docela zmateny a nevim co si mam myslet, kamaradi (a hlavne kamaradky) mi rikali (y), ze moc premyslim. Mozna je to pravda, ale zajimal by me vas nazor na tuhle otazku.

(pozn.aut.: prosel jsem si uz dvema vztahy, dohromady pres 60 mesicu vztahu, takze to neni otazka nekoho, kdo jeste nezazil vazny vztah, spis nad tim tedka premyslim a prijde mi to cele divne...)

Vztah=pojistka toho, že se ten druhej nevyspí s někým jiným než s tebou  :D. Jinak sis odpověděl sám. Lidem je spolu dobře, rozumí si, tak jsou spolu. Problém tu ale většinou bývá v tom, že někteří lidé nejsou schopni určit hranici přátelství. Tj třeba tak, že někoho hodně dlouho znáš, rozumíte si a začneš si myslet, že by to mohlo být něco víc. Ale pokud s tím člověkem opravdu začneš mít něco víc, po nějaké době si uvědomíš, že jste vážně jen kamarádi. Takže držet se toho, že si s někým perfektně rozumím neznamená, že je to ten pravý. Proto si já vybírám a taky mě přitahují holky, které moc neznám. Ten proces poznávání, přemýšlení o tom co si můžeš a nemůžeš dovolit, uhýbání pohledem atd., to je podle mě potřeba pro budoucí vztah. S člověkem kterého strašně dlouho znáš je to sice hezký, ale chybí tam tomu ta vášeň  :). Já osobně jsem toho názoru, že z přátelství by se vztah rodit neměl. Jedině přátelství ze vztahu.

Jestli Tě to uklidní, tak já mám v současnosti podobné myšlenky...asi to bude kombinace působení školy, práce a nedostatku času.

Tady nevolím partu kamarádů, ale spíše jednotlivé kamarády...přesněji kamarádku.

No já mám ale pocit, že tahle definice platí nejen v období podzimních splínů, ale tak nějak vždy :-k

Dobrej fórek...takhle po ránu :lol:

Mno, tak tohle já beru přesně obráceně...tj. s někým, koho dobře neznám, mám celkem problém se "vydat" do vztahu. Souvisí to s tím, jak už jsem tu někde postoval tu teorii, že z ženský se po letech stejně stane jen tlustej kamarád...čili pokud si s někým rozumím a dovedu si s ním hodiny povídat, aniž by mne to nudilo...tak to je pro mne to pravé...protože to zůstává. Zatímco nějaká prvotní "vášeň"...neboli určitá krátkodobá hormonální disbalance...sice může být velmi intenzivní, ale zpravidla trvá jen chvíli a co zbyde pak :?: Když pomine, uvědomím si, co je skutečně zač ten druhý člověk...a je vymalováno #-o
Asi je tento můj přístup způsoben tím, že ke vztahu, stejně jako k většině ostatních věcí, přistupuji striktně rozumově a pragmaticky :?

Neříkám tu aby lidi chodili do vztahu s někým koho znají "půl hodiny". Ale začít chodit s někým koho znám 10 let, tak to mi taky nepříjde jako to pravý ořechový :). Třeba já si nedovedu představit, že bych začal chodit s nějakou kamarádkou ze třídy. Znám je už dlouho, některý jsou docela pěkný, ale že bych s něma chtěl mít něco víc než kamarádství, tak to asi ne. Nechci tu tvrdit že vztah založenej na předešlím dobrým přátelství nemůže fungovat. Jen se mi zdá, že to lidé kolem mě dělaj jen proto, že je to moc jednoduchý zamilovat se do kamaráda. Ale nikomu to nevyvracím.

Tak snad nejlepší je jít do vztahu proto , že se máš vedle koho probouzet , vedle koho usínat , je někdo tě zná , kdo ti rozumí , kdo ti pomůže , povzbudí tě , s kým se zasměješ , s kým si někam vyrazíš , nebo i jen tak proválíš den v posteli , mít někoho kdo ví jak přesně ti udělat snídani a jestli sladíš kafe , mít se o koho bát a mít někoho kdo se bojí o tebe , mít někoho s kým se podělíš o starost i radost , kdo tě zná jak vypadáš po ránu i v ty nejhorší dny a kdo ti uvaří čaj když budeš mít horečku .....

proste je to ten prvni clovek, kterymu volas, kdyz se ti neco podari, aby ses podelil o radost a je to i ten komu volas pro utechu, kdyz je ti mizerne,aniz bys mel pocit, ze obtezujes  :wink:

Damy to vystihly dobre.

Přístup ke vztahu IMO záleží taky na věku. Globálně vzato, zatímco my kolem 18 si chceme hlavně užívat, oproti tomu naši starší kolegové (+24) už uvažujou mnohem racionálnějc hledají spíš jistotu a zázemí...

U někoho možná ano, ale co se mé osoby týká, mohu s čistým svědomím říci, že věk tohle v mém případě neovlivňuje. A stejně tak nemohu říci, že bych v dohledné době plánoval v praxi realizovat slova jako "domácnost" a podobně :roll:

 =D>  =D>  =D>

stručně a přesně vyjádřeno =D> =D> =D>

do vztahu protoze:
1. ten druhej inspiruje, motivuje, romanticky povzbudi tak, ze vylezes na mount everest nebo udelas i to, co te predtim ani nenapadlo (ale to je spis definice lasky:)
2. pravidelny sex (nepodcenovat a nezamenovat s necim prizemnym, myslim opravdovy milovani)
3. chodit na rande, akce, hospody, za kulturou ( s romantickym zabarvenim a s tim, ze to muzes pak probrat s tim clovekem - ale tady je duraz na romantickem zabarveni, protoze to muzes vse delat i s nejlepsimi kamosemi, samo. takze proto romanticke zabarveni...)
4. kamaradtsvi + respekt + vasen (to jsem nekde cetla, ale myslim ze to bylo spis definice lasky, nicmene souhlasim)
5. jistota, ze te nekdo pohladi, vyslechne, pochopi, poradi (zase, to muzou delat i nejlepsi kamosi, ale kdyz to dela partner ve vztahu, je vsechno jiny, lepsi:)

Pandora: Hezky.