Profesionální dolejzači aneb Stalking jak víno.

[Zambrota]

Ahoj všichni

V pátek jsem se vrátil z poznávacího pobytu mojí nový třídy. Byli jsme tam 5 dní.
Bydleli v pokojích po 2 až 4 lidech. Od začátku do konce jsem měl v plánu jenom se seznamovat a zanechat v lidech dobrý dojem.
Balení jsem neměl v plánu zkoušet na nikoho. Hned od příjezdu se stal náš pokoj jakousi centrálou, kde se celé křídlo scházelo.
Když někdo někoho hledal, tak šel k nám.
Byl jsem na pokoji s 2 klukama, který byli dost tichý, takže sranda zbyla na mě. Řekl bych že já jsem byl ten zásadní důvod proč se to scházení dělo.
Nejdřív bych se s vámi rád podělil o jeden zásadní problém, který mě provázel od příjezdu.
Hned od začátku jsem komunikoval a zapojoval do konverzací uplně všechny, určitě jsem díky tomu stoupnul hodně v ceně, ale mělo to své stinné stránky.
Prostě a jednoduše se na nás nalepili lidi, kteří jaksi nebyli vítaný.
Předem bych chtěl říct, že jsem se vždy snažil lidi nesoudit podle vzhledu. Nejdříve to byl kluk, který údajně hraje Pána jeskyně, takže dostal přezdívku Dungeon master/Legolas/Elf.
Hlavně kvůli vlasům a oblečení. Byl dost zvláštní, kam sme se hnuli my, tam se šel on. Skoro nemluvil a když už něco řekl, tak to byla fakt chujovina.
Potom to byla holka, byla malá s brýlemi, tak UG 2. Měla záchvaty smíchu z každý věty, kterou někdo z nás vypustil z úst. Pořád nás všude sledovala a snažila se a snažila.
ke konci pobytu už sem byl na její smích absolutně alergickej. Oba dva jsou hodně asociální a psychicky někde na úrovni žáka základní školy.

Moje otázka k vám zní, jak byste se vypořádali s takovími stalkery? Bojím se že to bude pokračovat i ve škole, a to už asi opravdu nerozdejcám.

[spinkos]

Co takhle zkusit si dotyčného odvést někam stranou a oznámit mu taktně něco jako "Necítím se dobře, když se na mě ve společnosti v jednom kuse lepíš a děláš XYZ, které je mi nepříjemné. Uvědom si, že se sám takovým chováním shazuješ. Takže to prosím už nedělej." ?

Tj. co pro sebe můžeš udělat, to je vztyčit nějaké hranice, respektovat sebe sama. Ostatní to pochopí (*), a také tě budou respektovat. Lepší než být klaunem pro všechny.
(*) jedinec se slabým charakterem se může urazit, udělat scénu, šířit o tobě pomluvy, atp. S tím ale nic neuděláš, jeho chování je jeho zodpovědnost.

[D9]

spinkos: problém je v tom, že oni nedělaj žádný XYZ, kterým by se schazovali.. oni jen chtějí mít kamarády...

Zambrota: bejt tebou, tak je nejdřív zkusim trochu poznat... oba dva odsuzuješ podle neskutečně povrchních vjemů... to alfa nedělá... jestli chceš mít skutečnou hodnotu mezi lidma, který maj i mozek, a nejen kozy, tak byses měl snažit vyjít s každym, bez ohledu na to, jestli má rád role play hry, nebo má otravnej smích...
Neboj se... jestli jsou opravdu tak extrémně nevítaní, časem jim to dojde a dolejzat přestanou...

[spinkos]

D9: Dungeon master mluví nesmysly, tlustá holka irituje smíchem. Toť k XYZ.

oba dva odsuzuješ podle neskutečně povrchních vjemů... to alfa nedělá...

Nevím co dělají vlci v přírodě ve smečce (a už vůbec nevím, co to má společného s touto diskuzí), ale uvažmě, že tyto vjemy nemusí být povrchní, že může jít o docela přesnou intuici.

Jaký je přirozený proces, spojený se vznikem každé sociální skupiny? Jedinci se dají dohromady, utvoří se urč. uspořádání ve skupině, dojde na konflikty a jejich řešení (skupina se rozpadne, urč. jedinci odejdou, skupina se utuží a nedorozumění se vyřeší, atp.) ... což je jen cesta ke zdravé sociální skupině.

Mimochodem, je možné (a já předpokládám), že oba výše zmínění jedinci působí na skupinu negativně, slabou sebekoncepcí. A mohou stáhnout ke dnu i ostatní.
Přirozený průběh je takový, že si ostatní ve skupině těchto jedinců nevšímají, až se jedinci dostanou na okraj a odpadnou ... anebo se jedinci vzchopí a pomocí vl. ozdravných psychických mechanismů se dají "dopořádku".
Řeč stočím k "nadšení", jako urč. emoci, motivátoru k životu. Úspěšní jedinci mají této emoce dostatek, neúspěšní málo. Nadšení se dá získávat, dá se ale s ním též plýtvat (špatná osobní integrita). Můžeme své nadšení do někoho investovat; to ale pro nás má cenu jen tehdy, když naše investice k něčemu bude (nemá cenu, aby nás zmíněný člověk jen vyčerpával a táhl ke dnu).

Bude-li se Zambrota dále stýkat s výše zmíněnými, bude muset dospět k určitému rozhodnutí: dát je dopořádku (pokud to půjde), nebo jim odříznout cestu. Protože je to také jeho život, který ono rozhodnutí ovlivní.

[Jouda]

Také máme ve třídě dlouhovlasého asociála. Je hodně trapný a sám si vůbec neuvědomuje své chování nebo spíš uvědomuje, ale neuvědomuje si, jak to na nás působí. Každopádně se držím od něj stranou a nechávám ho žít.
Když se mě na něco zeptá, tak mu odpovím ipřes svůj stud, že se s ním vůbec bavím.
Když naruší můj osobní prostor, tak se mam chuť okamžitě vzdálit.

Jeden hulič mu řekl, ať se uklidní a trochu se sebere, ať neříká takové perličky atd.. Ale náš Naturálek ve třídě huliče v klídku zjebal "A co má dělat ? Balit trávu jako ty při hodinách ?". (Něco v tom smyslu, není to úplně přesně napsané)
Takže jestli mu chceš něco říct, tak opatrně. Já osobně bych si ho nevšímal. Časem by si to měl uvědomit.

[spinkos]

Huliče mám rád. Ono je něco tak pohodového na jejich osobnostech ... tedy do té doby, dokud nejste jejich šéfem, podřizeným či spolupracovníkem ( to už je pak horší ).

Takže jestli mu chceš něco říct, tak opatrně. Já osobně bych si ho nevšímal. Časem by si to měl uvědomit.

Něco mu říct ... ono je to takové zodpovědné, ba přímo otcovské řešení. Můžu dotyčnému pomoci, když jsem v dané rovině osobnosti vyspělejší než je on. A sám musí chít.