forum.QARK.net

Zdravím,
napadlo mě, že by jste se mohli podělit o vaše začátky  :D:
1) V kolik let jste poprvé měli holku/kluka
2) k bodu 1): Kdo koho začal balit
3) Jaký byl Váš postoj k holkám/klukům a celkově k balení před prvním vztahem a po prvním vztahu

1) v 19 prvni kluk
2) kdyz sem ke klukum chodila na navstevy na koleje, tak sme do sebe docela skadlili s tim jednim, to se mi libilo, ale k nicemu se nemel, tak sem se mela ja:)
3) driv me v podstate kluci nezajimali, az na jednu platonickou lasku nekdy ve 14, kdy sme se zlobili, jezdili spolu na kole a povidali si:) jinak postoj k baleni se asi nezmenil... kdyz se me libi, dat mu to najevo, projevit o nej zajem, pozvat ho nekam. Jen se mozna zmenilo po dvou rok a pul dlouhych vztazich jak nahlizim na ten vztah a na co si dat pozor, ale samotnej pristup k baleni je fakt stejnej... porad se u toho desive stydim, cervenam, nekdy melu blbosti ale aspon necekam jak trubka v koutku az si me nahodou vsimne ten krasnej linuxak tamhle u toho stolu:)

1/2 líbání a trochu více od 15 nahoru, iniciativa kluků, v 19 první kluk, iniciativa jeho (na diskotéce mě vyzval k tanci), první velká láska ve 20, moje iniciativa, znali jsme se dva měsíce z různých akcí, pak mě vezl domů, tak jsem ho zkusila políbit a vyšlo to..

3/ jako teenager - strašně stydlivá, cítila jsem se natraktivní, nebalila jsem kvůli tomu nikoho. Po 22. roku velké sebevědomí, jsem sice nervózní a myslím si, že každá druhá je hezčí, ale není to na mně vidět. Klidně začnu (pohledy,úsměvy, klidně pozvání na kafe) a zatím vždy s úspěchem... I když teda, až se divím, že to tak vychází, kolikrát z nervozity plácám úplný nesmysly, když se mi kluk opravdu líbí nebo jsem zamilovaná... :oops:

1) Prvni kluk, tusim, ze mi bylo 15 - byl to spoluzak na gymplu, v prvaku... chozeni ve smyslu pusy, prochazky... vydrzelo to asi mesic :-)
jinak vyzny vztah byl az v 18-ti, toho jsem poprve brala tak nak vazne (jako ze neni jen na hrani, ze s tim bych uz ty deti i mit chtela)

2) kdo koho - bylo to vzajemne (nadhera), doucovala jsem ho matiku...

3) pred prvnim a po prvnim... porad stejne. Vezmu-li ten vazny vztah - predtim jsem si to nak moc nebrala, tedka jsem mnohem opatrnejsi...ale kdyz se zamiluju, nepomuze mi ani svecena voda. Ale myslim,ze cilene balit chlapy jsem driv neumela, dneska to zvladam, ale jen v pripade, ze k nim nic necitim... jinak nejsem schopna dat dohromady souvislou vetu...

1) v 17-ti první větší láska, i když k samotnému vyspání s ním nedošlo....to pak až o 2 měsíce po rozchodu s touto první láskou a bylo to s chlapem, kterýho jsem vlastně ani tak moc neznala  :D...njn, dneska už bych to taky udělala jinak  :lol: 8)

2) on mě, vyslechla jsem si asi hodinovou přednášku o The Doors a tak si asi řekl, že když jsem vydržela tohle, vydržím všechno...ale bohužel, jak jsme se spolu začali bavit, si moc nepamatuju, bylo to na nějaké akci a my se neznali, jen vím, že mě oslovil první....no, už je to fakt dávno  :)

3)předtím jsem se druhé pohlaví neodvážila ani oslovit...styděla jsem se, chlapi mi přišli jako něco éterickýho, dokonalýho  :D teď, téměř po 12-ti letech a po několika zkrachovalých vztazích to vidím spíš obráceně  .....ale přiznávám, že se bez chlapů dlouhodobě nedá žít   :D               

1) v 17ti sem upad na srdce na prvni pohled :) Předtim jedno rande v 15, se slečnou, která si vzala za cíl mě "zaučit" (ona ve 14 prvnií sex za sebou a já sem se 2x líbal s hokou), ale nakonec zjistila, ze sem ztracený případ - nesmělý romantik :D

2) podival sem se a byl jasnej, pak sme spolu byli tejden na eko-akci a kdyz sme odjeli domu, tak sem dva dni sebral odvahu a pak sem ji napsal SMS a bylo to. *DOH* No, kdybych nebyl debil a straspytel, tak to mohlo bejt driv :)

3) Tak od 15 pořád stejné. Snaha je, odezva +/- nulová :D

1) v 14 (jemu bylo/je 18) a nebylo to jen takové to puberťácké chození, to fakt ne
2) on si od své ségry na mně zjistil kontakt, na rande mě pozval on...
3) tak i přes přesvědčování okolí, že jsem hezká atd, jsem téměř nevěřila, že o mně kluk projeví zájem sám od sebe  :oops: no po tom, jak se to stalo jsem tomu věřit i začala  :P

1) V šestnácti
2) Byla to náhoda. Balil jsem jí já, ale neuvědomoval jsem si to. Poněvadž to byla kámošova kamarádka, tak jsem si myslel, že je tabu a choval jsem se normálně nikoliv stydlivě a dělal jsem prostě blbosti. Škádlil jsem se s ní, utahoval si z ní, lochtal jsem jí a dělal jsem to všechno naprosto nezištně - bez cíle, jenom pro zábavu. Jenomže ona to vzala asi jako úmyslný balení. Každopádně to byla moje první zkušenost, když jsme se při jedný etapě lochtání dostali do komunikace po francouzsku.
3) Změnilo se všechno. Před tímhle jsem si myslel, že sbalit holku je těžký, byl jsem nehorázně stydlivej intelektuál, kterej dokázal přednášet cokoliv před celou školou, ale nikoliv se bavit s jednou holkou o kterou jsem měl zájem. Po týhle zkušenosti jsem zjistil, že na tom nic neni, přestal jsem z balení dělat vědu a už jsem se jenom učil a smál se. Teď skoro rok poté jsem si na měsíční brigádě vysloužil pověst sukničkáře (takže změna je celkem patrná).

1) V kolik let jste poprvé měli holku
17
2) Kdo koho začal balit
ona mňa
3) Jaký byl Váš postoj k holkám a celkově k balení před prvním vztahem a po prvním vztahu
Strašný... Nikdy som nemal problém s nadviazaním kontaktu s dievčaťom, ani s tým zaujať tú ktorá sa mi páčila. Problém bol s tým v pravý čas jej povedať čo cítim - nejako som to nevedel :-&. (Mal som 15) Tým pádom to bolo viackrát: nejaká sa mi páčila ->nadviazal som kontak ->zaujal som ju -> a tam to skončilo... Potom boli prípady keď to nejaká skúsila na mňa a prišiel návrh od nej, ale ja som z toho vždy vycúval lebo som bol zahladený inej. No proste katastrofa..
A potom prišiel zlom (v 17nástich - sranda čo spravia 2 roky počas ktorých som na baby viac-menej kašlal), keď som sa pri jednej konečne zlomil a dal som to najavo :D, to však nevyšlo lebo vraj "jej niekto zlomil srdce a nikoho nechce :?". No a tento prípad som nejako rozoberal s jednou babou z našej školy, pričom ona ma potom začala baliť, ale ja som na to sprvu kašlal (znechutený tým že keď som sa konečne odhodlal vyjadriť sa tak to nevyšlo), no potom som si povedal že to skúsim, možno mi to pomôže zabudnúť. Časom som sa zamiloval a som s ňou doteraz...
Ako sa zmenil po vzťahu neviem, práve preto že ten 1. vzťah trvá doteraz, ale zdvihlo mi to sebavedomie a počítam že už pri žiadnej ten môj problém mať nebudem.

V tom případě je ten kluk vpodstatě jednou nohou v kriminále... 8-[

Toš pro pořádek, to že jsem pod zákonem, to vím dobře, no a jemu jsem to připomínat občas i musela, páč na svých 14 fakt nevypadám  O:)