forum.QARK.net

Dneska sem byla poprve v zivote oslovena cizim klukem. Kdyz pominu male deti, ktere se ptaly, kolik je hodin a stare pany, kteri se ptali co je to za tramvaj se mi nikdy nestalo, aby me nekdo jen tak oslovil.

O to vic me udivuje, ze sem byla po 20 km na kole v tomhle vedru spocena, ruda a zrovna sem zaparkovala u rybnika v asi 20let starych plavkach navlecenych na muj ne zrovna maly zadek. - Proste zadny lakavy kus.
Presto sem z rybnika zpozorovala, jak mi asi 17ti lety kluk ocumuje kolo a kdyz sem vylezla, dal se se mnou do reci a asi 10 minut sme si prijemne popovidali. Byl to pro mne opravdu sok a prvni zkusenost s oslovenim od nekoho v mem veku. Kupodivu sem ani nebyla nervozni, necervenala sem se... coz casto, kdyz s nekym komunikuji prvne, delam (spoluzaci, rande naslepo, setkani s kamarady co znam jen z netu atd)

Proto by me zajimalo, jaky byl vas prvni rozhovor s klukem, ktery vas oslovil? a kolik vam bylo? Byli ste nervozni, nebo jako trochu prekvapeni, ale mily, usmevavi a uvolneni? Nebo to byl trapas, na ktery radsi nevzpominat?

Nikdy se mi to nestalo :'(

sakra chlape, Ty mi čteš myšlenky  :lol:   :wink:

ale aby to nebylo jen OT... jednou se mi stalo, že mě oslovila cizí holka na zastávce tramvaje (předtím po mě v té tramvaji koukala) a chtěla vědět, kde jezdí nějaký bus...akorát jsem ze sebe vykoktal že nevím a tím to skončilo...jednak jsem to fakt nevěděl a taky nejsem zrovna zvyklej, aby mě oslovovaly neznámé slečny na ulici...

další zážitek mám z busu, kdy díky přeplněnosti se ke mně tulila moc pěkná slečna... i jsme chvíli pokecali a ona se pak o mě opřela rukou (to měl být náznak??), když jsem jí pak pomáhal obleknout bundu, tak se krásně červenala...

jinak jsem zjistil, že teď už nemám problém pokecat v podstatě s kýmkoli cizím, za předpokladu, že je k tomu důvod... jen tak nikoho neoslovuju, nemám potřebu mluvit s cizím člověkem...

mě se to stalo několikrát... vždycky jsme si docela dobře pokecali, ona ta komunikace je úplně o něčem jiném, když holka spolupracuje :)

jo a zezačátku se chovám zdrženlivě, úměrně tomu jak sympaticky/nesympaticky na mě působí... ale většinou to rychle přejde :)

Jeste nikdy me zadny pekny kluk meho veku jen tak neoslovil :( :(  :lol:

Já si vzpomínám akorát na jednu situaci: Když jsem byl studovat v USA, tak na úvodní přednášce pro zahraniční studenty si vedle mně sedla jedna Číňanka se svými kamarády. Já jsem si jich nevšímal, protože jsem měl dost vlastních problémů s orientací v prostředí, kde jsem nikoho neznal a skoro neuměl pořádně mluvit. Jsem introvert a v bavení s neznámýma holkama/klukama (natož když jsou to cizinci) se příliš nevyžívám, nicméně dotyčná slečna mě k mému údivu oslovila a vydržela se se mnou bavit i přes můj počáteční evidentní ostych... no a stali se z nás dobří kamarádi :)

Je fakt že od té doby jsem už hodně pokročil, jednak jsem toho dost zažil a taky jsem si přečetl všechny Qarkovi články :wink: Když se dívám zpětně, tak se divím, že se se mnou bavila, protože jsem asi musel působit dost odtažitě :) Teď potkávám skoro každý den v autobuse Korejce, když jedu do práce nebo z práce, ale na to abych je oslovil zatím nemám odvahu 8-[ Ale zase jsem zjistil, že vedle v kanceláři je na stáži jeden Korejec a bezva jsem si s ním v úterý pokecal :-'

Třeba na tobě trénoval jeden z Quarkových článků... :lol: jinak mě taky cizí pěkní kluci v mém věku neoslovují(a ani o to nestojím :-D)

Pánové... Sličná Mawe se ptala ostatních dam, kdy je poprvé oslovil KLUK... Že nás, co sem chodíme, spontánně děvčata neoslovují, to je každému jasné a nemusí se na to ptát :)

Připomnělo mi to ale zážitek z minulého týdne, o který by se bylo škoda nepodělit (fakt, nebude to OT :))
Vracíme se takhle s Arčim (má drahá shiba, tedy pes...) z venčení a najednou, kde se vzal, tu se vzal, mladík - perfektně upravený, leč lehce v povznesené náladě a oslovil mne (ano, už jsme u tématu). A prý:
"Ten je ale krásný, já jsem z české televize a točíme dokument o pražanech a jejich psech, nechcete se domluvit na setkání? Bylo by to hlavně o pejscích, jak jste spokojeni v Praze, jaký spolu máte vztah, co cestování MHD a tak podobně."
No, nebyl k zastavení a bleskově reagoval na veškeré námitky (můj ksich by mohl diváky vyděsit -> budete tam jen pár vteřin, zbytek pes, přes den moc času nemám -> bez problémů, dáme o víkendu atd. atd.). Smekl bych, byl velmi dobrej.
OK, jsem lehce nedůvěřivý :) řekl jsem si o vizitku (pokecam rád a propagace shib je důležitá :)). Tu si bohužel zapomněl a teď začal koncert:
"Tak mi dej telefon, já se brzy ozvu"
"Telefon bohužel nemám" (no mám, ale nepoužívám)
"Nevadí"...2 minuty monolog... "A telefon máš?" (tykání jsme zavedli na začátku, nesnáším vykání od lidí, kterým se líbí můj pes :))
"Telefon fakt nemám"
"V pohodě a jiný kontakt"
"Mail by mohl být"
"OK, tak já si ho napíšu" vytáhne mobil "Faj, takže jak si tě mám uložit"..."A teď to číslo"
"Mail..."
"Jasně" říkám mail na centru "Fajn, tak to máme kompletní, Arči je ale fakt krásnej - on telefon taky nemá?"
"Fakt ne"
"No nevadí, aspoň si ještě zkontroluju ten mail a telefon" dávám mu znova pouze mail, zapisuje si jej do mobilu. Začíná stikem (c) :))
----
Na závěr jsem si neodpustil - "Člověče, bylo to moc dobrý - jako podle jednoho z návodů od Qarka, znáš?"
"Jasně že jo!"
----
Tak takhle mne poprvé oslovil hezký kluk mého věku :)  :D  :D  :D

edit: doplněny smajlíky i pro méně chápavé :) :) :)

Prajem vam velmi pekny vztah :PPP