Qarku, tak přesně takhle to se mnou neni. Komunikuju rád, ve velkém, s kýmkoli, kdykoli. A jestli ted "podle sebe soudím druhé", pak je současný stav naprosto přirozený. Dřív to bylo s lidma podobně, jen se v partnerství nevyžadoval "přirozený začátek"
V generaci 60+ je ještě stále často slyšet o tom, že "rodiče nepřáli", nebo třeba, že "když sme se brali, tak sem dědečka vůbec nemilovala, ale časem to přišlo" a podobně... dnes se nestane, že by mládence, který chová ostych k devčatům rodiče v rámci "musí z domu" oženili se sousedovic Aničkou...
S uvolněním morálky a příchodem feminizace je prostě jasné, že ženy začnou více vybírat partnery podle svých "přirozených" (silný (nejen fyzicky), společenské postavení, ...) a méně podle společností vnucených ... Většině chlapů taky víc imponuje ženská, která neni jak kus hardu, "kde ji necháš, tam jí najdeš"... Ale chlap dokáže uvažovat mozkem a tak mu dojde, že právě tahle může být jako jistota pro život to pravé. Jenže takovéhle racionální uvědomění nemůžeme od žen (spoň ve věku, který se vyskytuje tady a ve chvíli, kdy jsou citově zainteresované) čekat.
Navíc společnost od nás, chlapů, očekává víc a víc a pokud se v určitém věku, kdy si formujeme (základy) pohledu na svět a sebe sama zrovna do měřítek společnosti nevejdeme, tak se to projeví notně na sebevědomí, které je při balení alfou a omegou. Ale naštěstí to není konečný stav a proto je tu tohle fórum.
Autor