1) Úvodní věty:a - Čau, vy jste zdejší?
b - Vy jste odkud lidičky?
c - Můžu se zeptat, kam chodíte na školu?
d - Čekáš na autobus?
e - Tebe ještě neznám, jak se jmenuješ?
<pak odpoví něco>
2) Pokračování:a - Já jsem tady teď nový, myslíte, že mě tu můžete trochu provést?
b - Já to tu vůbec neznám, dá se tu někde sednout a pokecat?
c - Já taky, můžete mi o ní něco říct? Vůbec nemám tušení, co je to zač. (úsměv) / Tak to já chodím tam na tu, nevíte, jak to tam chodí?
d - (čekám) A můžu čekat s tebou? / (neodpoví) To je škoda, tak já budu čekat sám.
e - Jak se máš? (atd... tady můžeš pokračovat jako běžně)
<pak odpoví něco>
3) Rozvinutí témat:- památky, hospody, kámoši, kluby, místa na procházky (pokud jsou to holky), nějaký koupák nebo něco, můžeš se zeptat, kam chodí oni/y atd.
- další témata jsou tvoje původní bydliště, tvoje nové bydliště, místo, kde ti kámoši/lidi žijí, jak tráví svůj volný čas, atd.
- ze školy témata můžou být ohledně učitelů, studentů, spolužáků, partách, šprtech, ministerstva školství české republiky
atd. každému po jeho...
- na zastávce, když řekne, že můžeš čekat s ní/m, tak se představ a začni se bavit tady o těch věcech... jako na jaký bus čeká, kam jede, proč tam jede, jestli ho baví čekat nebo tam jezdit atd. atd.
Chlape témat na rozhovor jsou stovky, těžko ale, když ti někdo odpovídá jednoslovně. Pokud se takový člověk najde, tak nečekej v trapném tichu a buďto začni vyprávět o sobě anebo tomu člověku řekni, že si deš třeba ještě číst (pokud máš knížku) anebo, že ho nebudeš rušit, žes asi vybral špatnou chvíli na rozhovor. Nelam to přes koleno, nemusíš se s těmi lidmi bavit.
Hlavně buď v klidu. My extrouši to neřešíme, ale pokud jsi introvert, tak si to nacvič třeba před zrcadlem, introvertům pomáhá dost příprava. Hodně štěstí.
Autor