U nas ve meste sou 2 druhy prodavacu. Divna zenska a mnich.
Divna zenska ma v ruce stoh casopisu a oslovuje stylem " Prispejte na postizene deti " , rika to takovym nezaujatym monotonim hlasem . Kdyz se pohybuji po meste , klidne to na me vybali 2x za den. Jednou sem si to koupil , asi protoze slo o postizene deti , ale ted uz ji rikam jen s usmevem "Ne, dekuji" . Vetsina lidi ji ignoruje.
Mnich se objevi jednou za cas a prodava nejakou silenou budhistickou literaturu. Koupil sem si od nej knizku asi za 50kc a udelal to naprosto proficky.
Jdu po chodniku a z boku prijde chlapek ...
Mnich: Cau , ty si odtud z mesta?
Ja: Jo , jo ( cekal sem , ze bude chtit poradit jak se dostane tam a tam)
Mnich: ( vytahne od nekud knizku ) Hele , vypadas jako nekdo kdo rad cte ,studujes ?
V tuhle chvili uz me mel a ja pac sem byl zaskoceny ,dal sem se s nim bavil ( pochybuju ze by ho nekdo poslal do riti ) .Nakonec presel k tomu, co prodaval a rekl ,ze sem sympatak a at si to vezmu "zadara" , staci kdyz dam nejaky obnos za tisk. Tak sem mu dal asi pade. Sme pomerne mensi mesto a Mnich ma skalpy i mych kamosu
.
Rekl bych ze cely vtip je v tom aby si uz zdalky nevypadal jako poulicni prodejce , pac lidi je nesnasi. Takze nemit dres , ani neukazovat ze zacatku co prodavas. Konverzaci zacit nejak jako Mnich a pak uz si to vedes kam potrebujes.
Autor