Škola tvrdosti

[Comanch]

Celý týden mi toto téma leží v hlavě. Nakonec jsem se rozhoupal k tomu, že ho sem přeci jen napíšu. Týká se rozvoje osobnosti a myslím, že si v tomto vlákně můžem vzájemně předat spoustu cenných zkušeností, rad a tipů.

Našel jsem ve své osobnosti další slabost, a tou je "tvrdost" charakteru. Možná je nás tady takových víc, tak nechť nám někdo prozradí, jak se té slabosti zbavit. Problém je v tom, že ačkoliv jsem se odnaučil být na holky hodný, stále mi tato vlastnost zůstala u interakce s ostatními lidmi, především s těmi co si to nezaslouží.
Minulý pátek jsem jel v tramvaji a nějakej bezdomovec tam na všechny hulákal něco o režimu a do toho popíjel rum. Četl jsem si knihu, avšak jeho návrhy na reformy systému mě dost rozptylovaly. A proč to říkám? Sbíral jsem odvahu jako jediný z těch asi 15ti lidí vstát a něco mu říct, popřípadě ho vyhodit. V porovnání s ním jsem měl po fyzické stránce přesilu, takže jediné co mi bránilo byl strach. Takže jsem zas jenom tupě seděl a nic neudělal.

Tuhle věc prostě musím změnit a doufám, že v tom nejsem sám. Já budu ten, kdo se zvedne a začne v zájmu lidí jednat i pod rizikem rvačky. Máte s tím někdo zkušenosti? Jak si osvojit tento vzorec chování? Pokud ne, napište prosím alespoň svůj názor a pojďme se to společně naučit.

[joei]

Neposlouchal jsi včera Frenkvenci 1?

Tenhle jev byl dokonce studovanej a popsanej. Vím, že jde o více stránek věci než jen o tuto konkrétní situaci.
Ale řekl bych, že přímo v té tramvaji tě přesvědčilo něco jako "proč já, když jsou tu další". Dokonce jsem viděl video - a možná bylo tady na qarkovi, kde člověk předstíral, že má nějakou slabost (infarkt či něco takového) a svíjel se an schodech, kde procházely desítky lidí. Trvalo řádově minuty než mu někdo pomohl, protože si říkali "Proč já? Mu může pomoc někdo jiný, určitě se tu najde někdo kdo je lepší v pomoci". Když stejný test zopakovali na místě, kde byl snad jen 1-2 lidi, tak mu hned šli pomoc.

Takže asi jde o to zapracovat na sobě, na své sebedůvěře, drsném vzhledu a vůdčích schopnostech, aby jsi byl ten alpha samec, který zakročí. Ať už jen slovně nebo fyzicky.

Já se většinou choval pasivně, když bylo kolem víc lidí nebo byl "narušitel" výrazně fyzicky ve výhodě.
Naopak aktivně jsem odpálkoval 2 otravy, když šli na kámoše. Změřil jsem si je pohledem, oba velcí asi jako já, jeden o něco menší, ale huběňoučcí. Začali se do něj navážet a chtěli se porvat. Seděl jsem vedle a když jsem viděl, že jde ještě druhý, aby to vyprovokoval, tak jsem se zvedl, chytnul toho jednoho za límec (údajně zmizel jak pára nad hrncem, hrdina) a šel po tom druhém. Nejdřív se mi postavil, pak jsem se proti němu nakročil hodil vražednej pohled, zaťal pěsti a on skoro zakopl, jakpředemnou couval.... Ale to jen proto, že jsem cítil fyzickou převahu.

Podle mě, aby člověk něco udělal v takovéto situaci, tak by se měl umět za svůj názor i porvat pěstma. Takže aby si byl člověk jistější, měl by se opravdu naučit bojovat.

[onsad]

Možná to bude znít přizdisráčsky. Ale otázkou je, zda by ti to stálo za to, když jen něco hulákal. Byl ožralej, mohl mít nůž atd. Přijde mi to velký risk svého života, abych se postavil bezdomovci kvůli hulákání. Kdyby někoho fyzicky napadnul, tak neřeknu. Radši živá beta, než alfasamec s nožem v břiše od bezdomovce kvůli otravování v tramvaji.

[Comanch]

joei: Rádio neposlouchám, takže ne 
Máš pravdu s tím paradoxem, že víc lidí spíš nic neudělá. Neslyším o tom poprvé. Ani jsem si neříkal "proč já, když může někdo jinej" protože jsem věděl, že určitě nikdo nic neudělá. A když jsem tam viděl i ty starší chlápky s viditelně dobrou fyzičkou, tak na jejich místě bych se fakt styděl.
Za další máš pravdu, že nejde pouze o tuto jednu situaci. Je to jen příklad, který vypovídá za více situací. A než se zbavit jednoho pitomce tady jde spíš o to, naučit se reagovat takhle ve všech situacích.

onsad: V podstatě to co jsem už napsal. Nejde o jednoho bezdomovce, ale o vzorec chování, který je nutný se naučit. Nemůžu se přece v takovýhle situacích schovat pod sedačku a čekat až někdo něco udělá.

[puzzle]

Jak píše onsad, předem to chce vyhodnotit riziko. Třeba já se svojí malou postavou a nulovými bojovými schonostmi bych nešel za partičkou cikánů, který hulákají na celou tramvaj a jsou u toho opilý. Moje zdravý má prioritu.

Jinak podle mě se to dá naučit tím, že to prostě budeš dělat. Jako všechno. Až příště nastane situace, kterou bys rád řešil a nebude se ti chtít, tak se přemož a jdi to řešit. Takhle to párkrát zopakuješ a potom to už budeš dělat víceméně podvědomě.

Podle mě by pomohlo začít se věnovat nějakému bojovému sportu. Jednak získáš bojové schopnosti, které se v podobných situacích mohou hodit a jednak jde o to myšlení - znám pr chlapů, co se bojovým sportům věnujou a musím říct, že opravdu mají takovou větší dravost, menší strach, jsou cílevědomější, spíše jdou za hranici svého strachu ap.

[Mr.LiWu]

Jde ale taky o to, zdali ten pocit toho že jsi udělal něco podle tebe správného, vyvaží riziko že při tom můžeš dohnat újmy...Pokud jo tak pak asi do toho jít, pokud ne tak to asi nechat bejt dokud tě neohrožuje.

[joei]

Ale jsou situace, kdy je dobré být připraven a i když víš, že riziko je obrovský, musíš zakročit... například když někdo napadne tvou přítelkyni nebo rodinu. Proto je dobré být připraven. Takže já si opravdu myslím, že člověk musí projít nějakým tréninkem, aby byl připravený na takovou situaci.

[Mr.LiWu]

Na což se spíš hodí ty ty bojový sporty než trénovat na zevlovi u kterýho nevíš co na tebe vytáhne.

[Artist]

podľa situácie, ktorú opisoval Commanche by som jeho akt označil skor ako odvahu než tvrdosť. Odvaha je podľa mojho názoru schopnosť robiť niečo, čo sa nám prieči / strach/ a tvrdosť schopnosť nepripúšťať si nepijemné situácie. Tvrdosť je otázkou vojenskej disciplíny. Viac relevantných informácií by si našiel anpr. na stránkach specnaz.cz a prípadne fóre, ktoré vedie vojak Specnaz a žoldnier Marek Chlíbek. Tiež doporúčam jeho knihu Vlkodlak, ktorá sa touto tematikuo dosť zaoberá. Sú tam napr. autentické svedectvá vojakov, ktorí boli svedkami mučenia, ubodania nepriateľskej vojačky - 19 ročnej ženy alebo autor zabil kravu holými rukami v rámci výcviku. Najlepšia kniha ktorú som na túto problematiku ćítal je od Robina Horsfall: Scared fighting, preložená ako "Platili ma za smrť". Spomínam si na citáciu z poslednej stránky knihy: Dieťa sa autora knihy - vojaka, výadkára, žoldniera, príslušníka SAS spýtalo, ći je natvrdší človek na svete. odpovedal: " Nie, Ježiš je. Pretože dokázal pretrpieť všetky utrpenia, ktoré mu ľudia pripravili a predsa ich miloval" . ... No, ja len citujem text.

Tvrdosť má podľa mňa rozne podoby ktoré sa rozne trénujú. Tá, o ktorej píśe Commanche je fyzická. Na to sú najlepšie bojové športy, vojenský výcvik, survival,...

Inak, ćo sa týka situácie popisovanej na začiatku topiku: Bezdomovec može mať chovanie neštandardné a može ťa napadnúť napr. nožom / pokiaľ je opitý alebo narušený, ćo podľa tvojho tvrdenia asi bol/. Keby ťa napadol niećím a zranil či zabil, ani by za to nemusel byť stíhaný - možno nemá žiadnu identitu a polícia ho sotva nájde a úprimne, vezenie pre neho nebude o moc horšie než ulica. Keby si ho aj porazil, popularitu tým nezískaš. Najlepśie by bolo nechať takúto situáciu na prísluśný policanjný orgán, ktorému to nahlásiš.

[Zambrota]

Zajímavé téma, taky přidám svůj příběh ze záhrobí.

Jel jsem rychlíkem do prahy a při nastupování jsem si stačil všimnout že po chodbě huláká nákej ožralej cikán.
Nejen že dělal bordel, ale taky otevíral kupé a něco hustil do lidí.
Při rozjíždění vlaku otevřel i naše kupé, zeptal se kolik je hodin. Řekl jsem mu že nevím, důrazně jsem to za všechny i zopakoval, aby se už neptal.
Učil jsem se na projev a cikán zase přišel, že prej co to čtu, tak sem mu řekl že projev. Cikán vypadal že mu moje odpověd nestačí, furt tam stál a smrděl, tak jsem mu řekl at jde pryč.
On odpověděl, že se mu nechce. Pamatuju si že jsem se mu upřeně podíval do očí a několikrát řekl, at vypadne nebo mu urazim hlavu.
V tu chvíli jsem cítil jak mi krásně buší srdce a jak se krev nalévá do rukou a nohou. Byl to výbornej stav. Jeho reakce byla taková že zavřel dveře, neřekl ani slovo a šel pryč.
Od tý doby jsem ho na tý chodbě neviděl. Možná že za úspěchem bylo to, že jsem se mu upřeně koukal do očí a neuhnul. Byl jsem si sebou v tu chvíli 100% jistej a věděl jsem, že když neodejde, tak mu prostě tu hlavu fakt urazim. Dopadlo to dobře, alespoň tentokrát  
On měl tak 90 kilo, já mam sotva 70. V tu chvíli jsem eště k tomu byl oblečenej jako šprt, kvůli těm projevům (košile, oblekový kalhoty) a v xichtě vypadám jako nice guy.
V kupé tam se mnou seděl týpek co vypadal na typickýho vysokoškoláka co potřebuje Quarka, ten celou dobu rači dělal že je neviditelnej. A nákej důchodce, co pak řekl, že je to
potřeba na tyhle šmejdy, ale že už je na tyhle věci moc starej.
Udělal jsem to kvůli tomu abych vystoupil ze svojí zóny komfortu a abych si to později nevyčítal, že jsem nic neudělal.  Takovíhle situace určitě tvrdí charakter, ale můžou mít i dost špatný následky no.
Byl to dobrej pocit. Na bělocha bych možná tak tvrdej nebyl, ale cikány nesnášim.

Mimochodem zajímavý knížky Artiste, zkusím se zeptat v knihovně.

[Comanch]

Možná jsem ještě zapomněl dodat, že se mi spíš nejedná o tu fyzickou stránku. Neumím sice žádný bojový sport, ale potenciálního zranění se fakt nebojím. O tom vypovídá i můj sport, při kterém jsem měl už několikrát zlomené prsty a jednou i nohu. Jsem prostě asi nešika ale nebojím se toho a jdu do toho. Stejně tak se nebojím ani rvačky, když to musí bejt. Jde spíš o ten psychický blok ve smyslu => proč se dobrovolně nutit do konfliktu?  Vždy řeším vše nejdříve po dobrém. Ale v takovéto situaci se musí jít už od začátku agresivně a natvrdo a mně se to prostě nelíbí a nebaví mě to. Jenomže naučit se to musím.

[Barzini de Tutto]

Jenomže naučit se to musím.

Otázkou je jestli ti jde o asertivitu a přímost nebo čistě rvačku apod.
Obecně si myslim, že v situacích, kdy se cítíš ohrožen bys neměl dělat hrdinu a radši se vypařit, ovšem v případě bezďáka
by se to přímé (až tvrdé) vystupování hodilo. Jinak vím o čem mluvíš, občas mám dny, kdy bych takového člověka dokázal silně
poslat do "temných míst" a pak dny totálního ticha a nereaktivity.

Př. jednou kolem mě procházel vožralej chlap a já jsem na něj nijak nekoukal, když se mě ale dotknul a postrčil mě, obořil jsem se a až trochu agresivně
a vulgárně jsem na něj začal řvát (to ale taky není nejlepší řešení). On něco žbrblal, ale nic dalšího se nedělo. Šli jsme každý po svém.

Jsem zvědavý na další názory.

[D9]

Já spíš moc nechápu význam toho. Má to vůbec nějakej smysl se pouštět do bezďáka proto, že mi vadí jeho hulákání?... ve škole mi vadí chování spousty lidí a taky jim hned nejdu rozbít držku Přijde mi to jako uplný nesmysl se tímhle zabývat.

Až přepadnou tvojí rodinu, nemusíš se bát, že bys nereagoval okamžitě. Když jde o skutečné ohrožení blízkých, lidi jednají trochu jinak.

Můj názor je, že dokud někdo jen řve a provokuje, neni třeba se nad tim ani pozastavovat, natož se hrnout do otevřeného konfliktu.

A opilý bezdomovce, co řvou na veřejnosti, spíš lituji, než aby mě to dokázalo jakýmkoliv způsobem naštvat.

[Comanch]

D9: O samotného bezdomovce a celou tu situaci vůbec nejde. To se tady snažím celou dobu vysvětlit. Jde mi ale o to, že to ve mně vyvolává pocit, že jsem srab a nemám koule na to, abych zakročil. A to je ta překážka, přes kterou se chci dostat.

[joei]

Souhlasím s Comanchem a taky mě to zajímá:-)

[bajt]

Na tvrďáka se nevyplatí hrát. Jasně, před holkama to zkouší každej tady, ale když jde o podobnou situaci, tak to za případné problémy nestojí. Dnes nosí nůž každý druhý a každý čtvrtý se ho nebojí vytáhnout, ale třeba na to taky někdy přijdeš. Myslíš si, že by někdo ocenil, kdyby ses pustil do ubožáka, nebo kohokoliv jinýho? Byl bys akorát další, co dělá problémy. V Americe by to bylo hrdinství, ale tady to je o ničem, tady si jede každý na sebe.
Mlčet, přejít. Kdyby tam mlátil důchodce, tak by to bylo jiný 

[Artist]

D9: O samotného bezdomovce a celou tu situaci vůbec nejde. To se tady snažím celou dobu vysvětlit. Jde mi ale o to, že to ve mně vyvolává pocit, že jsem srab a nemám koule na to, abych zakročil. A to je ta překážka, přes kterou se chci dostat.

na to je lahke riesenie: zacni bitku s niekym. Bud dostanes cez drzku a zistis, ze to pre teba nie je alebo vyhrajes a naberes odvahy pre dalsi boj. Pokial sa chces ale stat drsnym odzakladu, musis podobne veci praktikovat stale. Raz sa pobit a potom nad tym premyslat nepomaha.

[Comanch]

Proč se furt opíráte o ten příklad s bezdomovcem? Zkusím dát jiný a hypotetický příklad.

Představte si, že jedu se spolužákama a spolužačkama metrem ze školy. Na další stanici nastoupí dva kluci a v průměrně naplněném vagónu vytáhnou spreje s barvou. Začnou čmárat po dveřích a oknech. Každý z cestujících který to spatří, se hned začne koukat raději někam jinam a dělá že to nevidí. Ty odvážnější vytáhnou mobil a snaží se kontaktovat policii, přičemž zjistí, že v metru není signál. Já se podívám na sprejery, potom přejedu pohledem po překvapených spolužácích a vyděšených spolužačkách a poté se raději začnu dívat do země a ignorovat tuto nepříjemnou chvíli.

Tady už je přeci jasné, že ti dva páchají viditelně něco špatného a dokonce trestného. Nejde mi o nějakou poslušnost těch týpků. Já taky občas nejezdim v autě podle předpisů. Ale o to, že tam budu jen tak stát a dělat, že se vůbec nic neděje. Skutečně chci raději nabýt odhodlání jít si pro potenciální ránu, než sedět a čekat. Nepotřebuju být hrdina, ale nechci mít v těchto situacích strach.

Artist: Násilí není na místě. To je až jako nouzová varianta, kdyby subjekt zaútočil. Tady je to spíš jen o slovíčkaření. Respektive nebát se vybočit z řady ovcí, jenž sedí v řadě za sebou v tramvaji 

[Artist]

strach prekonas len tym, ze spravis nieco, coho sa bojis.

tvrdym sa stanes opakovanim takych cinov.

[onsad]

Proč se furt opíráte o ten příklad s bezdomovcem? Zkusím dát jiný a hypotetický příklad.

Představte si, že jedu se spolužákama a spolužačkama metrem ze školy. Na další stanici nastoupí dva kluci a v průměrně naplněném vagónu vytáhnou spreje s barvou. Začnou čmárat po dveřích a oknech. Každý z cestujících který to spatří, se hned začne koukat raději někam jinam a dělá že to nevidí. Ty odvážnější vytáhnou mobil a snaží se kontaktovat policii, přičemž zjistí, že v metru není signál. Já se podívám na sprejery, potom přejedu pohledem po překvapených spolužácích a vyděšených spolužačkách a poté se raději začnu dívat do země a ignorovat tuto nepříjemnou chvíli.

Tady už je přeci jasné, že ti dva páchají viditelně něco špatného a dokonce trestného. Nejde mi o nějakou poslušnost těch týpků. Já taky občas nejezdim v autě podle předpisů. Ale o to, že tam budu jen tak stát a dělat, že se vůbec nic neděje. Skutečně chci raději nabýt odhodlání jít si pro potenciální ránu, než sedět a čekat. Nepotřebuju být hrdina, ale nechci mít v těchto situacích strach.

Artist: Násilí není na místě. To je až jako nouzová varianta, kdyby subjekt zaútočil. Tady je to spíš jen o slovíčkaření. Respektive nebát se vybočit z řady ovcí, jenž sedí v řadě za sebou v tramvaji 

Jsem asi ignorant, ale bude mi to stejně jedno jako ten bezdomovec. Můžou mi posprejovat moje hezký hadry, nasprejovat mi do ksichtu. A to jen za to, že jsem chtěl bejt hrdina, co chrání dokonce cizí majetek.

[D9]

Comanch: ten příklad nedává smysl....... vždyt tam vůbec nemáš bezdomovce....


Ne, ted vážně.. ... když já uvidim dva kluky, jak sprejema čmáraj v metru, tak se budu dívat, co pěknýho vytvoří, zeptam se jich, jestli jedou v létě na grafiti jam, a případně od nich za dvacku nebo za tři pětky koupim zbytky barev, páč mi dochází barvy na předkreslování

EDIT: tímhle jsem chtěl v podstatě jen navázat na to, co jsem psal prvně. Věř mi, řešíš to uplně zbytečně. Hledáš konflikty tam, kde nejsou vůbec zapotřebí.

Ty to celé nazýváš "vykročit z řady ovcí," ale tak to není. Všichni ti lidé, co jsou v podobné situaci, se rozmýšlejí, zda mají něco udělat nebo ne, stejně jako ty. A buď si jistej, že každej se rozhodne sám za sebe. A každej prostě upřednostní svoje priority před cizími. Výjímkou jsou samozřejmě extrémní případy a nebo právě případy, kdy je v ohrožení někdo z tvých blízkých. Tam, jelikož stavíš podvědomě jejich život na stejnou nebo i vyšší úroveň než svůj, zakročíš instinktivně bez nějakého rozmýšlení, a to je taky jediná situace, kde je to důležité.

btw doporučuju ti podívat se někde v archívu ČT na 13. komnatu Martina Maxy. To je totiž přesně člověk, kterej okamžitě, když vidí bezpráví, zakročuje, a v tom pořadu je krásně ukázáno, jaké kvůli tomu měl vždycky problémy.

[Artist]

kua nikto tu neoceňuje moju genialitu 

[Abruzzi]

přidávám se do diskuze. Mam podobnej problém, ale nejde přímo o bezdomovce, spíš nedokážu bejt moc dlouho na lidi tvrdej ačkoliv si to zaslouží. Co se týče vzhledu tak si nemyslim, že bych působil nějak drsně, spíš seriózně a lidé se ke mě chovají tak jaký myslí že jsem. Tudíž, pokud vycítí serióznost ztratí ke mě respekt.

[D9]

Comanch: našel jsem ti to:
http://www.ceskatelevize.cz/porady/1186000189-13-komnata-martina-maxy/208562210800017/video/

A opravdu ti to doporučuju shlídnout, možná tě to od těchhle myšlenek odradí.