forum.QARK.net

Zdravím všechny. Je to něco málo přes rok a půl, co jsem tady na fóru řešil problém společného bydlení s partnerkou (viz. http://forum.qark.net/jak-na-zensky/bydleni-s-partnerkou/ (http://forum.qark.net/jak-na-zensky/bydleni-s-partnerkou/)). A dnes řeším problém mnohem závažnější a sice rozchod :( Četl jsem si už několik příběhů tady a tak sem nejdřív sepíšu co možná nejstručněji ten můj příběh, než budu chtít radu co mám dělat dál.

Se svojí přítelkyní jsem chodil 2 roky a nějaký ten měsíc. Poznali jsme se asi 4 měsíce předtím, než jsme spolu chodili a skoro od začátku jsem u ní přespával na bytě jako kamarád. Otravoval ji bývalý přítel a tak mi vždy napsala, abych za ní přijel na čaj a nakonec jsem tam vždycky spal. Po čase jsme spávali spolu v jedné posteli, ale nikdy jsme se ani nepolíbili, natož něco víc. Bylo to nejspíš hodně dáno tím, že já jsem před ní neměl žádný vážný vztah a tak mě nic netáhlo k tomu, abych na ni něco zkoušel, všechno jsem nechal volně plynout. Až jednoho dne zhruba po těch 4 měsících jsme se na sebe večer v posteli dívali snad dobré 2 minuty, potom se ke mně naklonila a začala mě líbat. Od té chvíle vše nabralo hodně rychlý spád a začali jsme spolu chodit. V červenci 2007 jsme řešili ten problém s bydlením a šli jsme bydlet spolu do bytu.

Samozřejmě při společném bydlení jsme narazili na hodně problémů a proběhlo hodně hádek, ale vždy jsme to ustáli a šli dál společně. Jsou to 3 měsíce, co jsme se stěhovali znovu, do hezčího bytu a především blíže k Brnu, ať máme více času na sebe. Celý byt jsem zařizoval s ní, tak aby vše ladilo a jí se tam líbilo. Aby se cítila jako doma a ráda se sem vracela. Plánovali jsme že tu budeme až oba dokončíme školy a potom se uvidí co bude dál.

Poslední dva měsíce jsme se často hádali kvůli tomu, že jsem neměl na ni moc času, protože když jsem se vrátil z práce domů, musel jsem zase jen pracovat. Protože ona neměla svůj počítač, nudila se doma a já neměl čas ji pořádně ani vyslechnout. A tak se vždycky strhla hádka a ona mi začala vyčítat všechny moje chyby a špatné vlastnosti, které jsem měl. Nutno dodat, že to bylo z větší části opodstatněné, choval jsem se vážně chvílemi jako absolutní vůl...v prvním vážném vztahu se holt člověk učí a dělá spoustu chyb. Několikrát mi říkala, že se zamiluje a uteče a že náš vztah jde do háje...bohužel jsem tomu nedával příliš velkou váhu. Do té doby totiž všem říkala, jak strašně moc mě miluje a i když se občas neshodneme, neumí si představit život s někým jiným. Psala mi zamilované smsky a já ani na vteřinu nepochyboval, že si ji chci jednoho krásného dne vzít a mít s ní děti. Nenapadlo mě, že by mohla odejít k někomu jinému, byl jsem si prostě až příliš jistý, že o ni nepřijdu a podle toho jsem se taky choval :cry:

Jsou to 3 týdny, co se vrátila z výcviku co měla ve škole. Byl to poslední povinný výcvik, ani tam nechtěla jet, chtěla být doma se mnou, ale musela. Už když mi volala z výcviku, podle jejího hlasu jsem poznal, že je nějaká rozrušená, ale nechtěl jsem se ptát co se děje. Ptala se mě pořád, jestli ji miluju a jestli si ji vezmu. A já odpovídal, že si ji chci vzít, jen to nebude teď a nevím kdy, že se na to ještě necítím. Teď když nad tím zpětně přemýšlím, byla to asi chyba, protože ve skutečnosti jsem se s ní chtěl zasnoubit v Paříži, kam jsme měli jet koncem února, ale nakonec nám zrušili let a tak jsme to přesunuli až na červenec. Plánoval jsem si ji tedy vzít, ale záměrně jsem jí to neřekl, abych nezkazil překvapení. Když potom přijela z výcviku, překvapení čekalo na mě. Postupně z ní během 2 dnů lezlo, že se tam s někým líbala a že je asi zamilovaná. Údajně to byl kluk někde z jiné školy a stejně na něj neměla číslo...ale potom si on to číslo sehnal a začal jí psát.

Pořád jí vypisoval a je vám asi všem jasné, co jí psal. Ona si postěžovala na moje špatné vlastnosti a on jí samozřejmě psal jak jí nabídne mnohem více, než já, jak je do ní zamilovanej atd. Řekla mi, že by si s ním dovedla představit budoucnost, že byl takovej bezprostřední a pořád se smál, ne jako já, protože řeším všechno moc vážně a jsem introvertní. A navíc, že chce už cítit jistotu (netušila, že jsem se s ní chtěl v Paříži zasnoubit). Ještě týden jsme byli spolu, ale už to nebyla ta Anička kterou jsem znal, byla vnitřně zmatená a nevěděla co má dělat. Neustále jí psal ten kluk a ona mu nejspíš nedokázala odolat. Řekla mi potom, že ho poslala do háje, ale že musí být teď sama, že to tak cítí. Řekl jsem jí, že jí v tom nebudu bránit, pokud potřebuje být sama, chápu to. Měli jsme zrovna krizi a tak jsem to chápal. V sobotu jsme spolu ještě jeli na zábavu a už si vezla kabelu plnou oblečení, co si chtěla odstěhovat. Ještě na zábavě jsme se spolu líbali a koupil jsem jí růži. V neděli, ještě než jsem odjížděl od jejich rodičů chtěla abych šel s ní do koupelny když se koupala ve vaně a zkoušela mě svést...ale j v tu chvíli neměl ani trochu myšlenky na sex. Potom jsem odjel, objala mě a řekla, ať jsem silnej a to samé jsem řekl já jí. Další týden jsem ve čtvrtek pocítil obrovskou touhu přijít za ní a domluvit se, abychom si promluvili. Slíbili jsme si, že si o tom všem ještě popovídáme. Koupil jsem medvěda a růži a šel za ní do práce. Když jsem jí řekl, že bych si s ní moc rád promluvil, vylezlo z ní, že si s tím klukem píše pořád a že už si s ním něco začíná. V tu chvíli jsem byl tak v šoku, že jsem se choval jak malej a prosil ji, ať mi dá ještě šanci ukázat jí, že jsem pochopil všechny problémy v našem vztahu a že jsem se změnil. Řekla mi, že si můžeme promluvit, ale že stejně ví, že bude buď sama, nebo s tím klukem. Nerozumím tomu, jak to mohla tak chladně říct, jakoby ke mně nikdy nic necítila. Nechal jsem ji samotnou jak si přála a někdo jiný ty 4 dny využil k tomu, aby ji přemlouval ke vztahu s ním. Kytku ani medvěda si nevzala, řekla že to mám nechat na bytě. Jel jsem ten večer domů k rodičům, ale nechal jsem na stole dva papíry se vzkazem a vypsanými smskami, které mi psala za poslední rok. Osud tomu chtěl, že se jí vybil mobil a nemohla tak přespat u sestřenice, ale musela na náš byt, kde našla medvěda, růži i vzkazy. Přespala tam sama a druhý den mi volala, že se domluvíme a sejdeme v neděli nebo v pondělí. Přijel jsem v sobotu na byt a měla už odstěhované téměř všechny věci. Na stole byl vzkaz, že se rovnou odstěhovala, aby s tím potom nebyly problémy a že se uvidíme v týdnu.

V pondělí tento týden jsme se skutečně měli sejít. Volal jsem jí, kdy se sejdeme a jestli se vůbec chce sejít. A ona řekla, že stejně neví o čem bychom se měli bavit, že mezi námi už to nepůjde. Řekla, že už se vidí někde jinde a že se prostě zamilovala...opět tak strašně chladně. V tu chvíli už se můj mozek musel začít bránit a přepnul. Zeptal jsem se jí, jestli mě ještě miluje a řekla mi, že mě má moc ráda jako člověka, ale už mě nemiluje. Nechal jsem si to ještě jednou zopakovat a potom jsem řekl jen ať mi nevolá, nepíše a nechá mě být. Položil jsem telefon a od té doby jsme spolu nemluvili. Zítra to bude přesně týden od toho telefonátu.

Napsal jsem od té doby jen tři články na blogu, které si v pátek četla. A psala mojí sestře, jak to zvládám. Ta jí neodepsala, protože neví co jí na to má říct. Vím, že jí na mně moc záleží, protože jsem pro ni v životě udělal strašně moc, ve všem jsem jí pomáhala a radil a hlavně ji podporoval ve studiu. Nechce mě ztratit, ale přitom mi tak strašně ublížila. Chci ji zpátky, ale vím, že to nebude jen tak jednoduché a bude to trvat. Řekl jsem jí, že jí odpustím všechno co se tam stalo a když se ptala, jestli bych jí odpustil i nevěru, řekl jsem ano. Vážně bych udělal cokoliv aby se vrátila, protože cítím, že ona je pro mě ta pravá a vím, že si ji chci vzít a mít s ní děti.

Poraďte mi někdo, kdo jste zvládl přečíst to celé, jak se mám teď zachovat. Mám pocit, že když jsem ji nechal samotnou, tak jsem v jejich očích utekl bez boje a nechal ji tomu druhému. Ale nemůžu jí zase napsat, tak by nezjistila, co všechno ztratí, když je beze mě. A co jí má napsat sestra na to, jak se mám? Napadlo mě, že by jí mohla napsat, že to snáším v pohodě, ale že se mi po ní stýská, pořád ji miluju, nicméně jí nenapíšu, protože už jsem udělal maximum co šlo. Je to dobrý nápad? A píšu pro ni dopis, jen nevím, kdy ho mám poslat a jestli vůbec...asi nemá smysl posílat ho hned, když ještě pořádně nepocítila, co ve mně měla.

Prozatím už víc psát nebudu, stejně jsem zapomněl na spoustu věcí, ono to nejde všechno vypsat. Budu vděčný za každou radu, jak ji získat zpět, protože jinou holku nechci. Něco jsem se tady už dočetl na fóru, ale každý příběh je svým způsobem individuální a vyžaduje trochu jiné řešení. A hlavně pořád řeším, jestli o ni mám bojovat, nebo se vzdát a zapomenout na všechno co jsme spolu zažili, protože když se dokázala takhle zamilovat jednou, může to udělat kdykoliv znovu :|

Hmm, tak jak na to?

Já osobně bych nevěru neodpustil, už jen z toho důvodu, že chci, aby ty děti byly moje.

Reagoval jsi příliš pasivně na přítomnost soka, měl sis toho chlapa najít a vyříkat si to s ním z očí do očí, stejně tak říci své přítelkyni, že si nepřeješ, aby sis s ním psala, pasivní čekání na to, jak to dopadne, nemůže mít ve většině případů úspěch.
Teď už se s tím moc dělat nedá, doprošováním se akorát budeš shazovat.

Odpuštění nevěry je asi věcí názoru, někdo neodpustí ani líbání, druhý i sex. Ono hodně záleží jak se k tomu postaví ten co podváděl.
Chtěl jsem si s tím chlapem promluvit, ale nešlo to, když jsem pořádně nevěděl kdo to je. Stejně si myslím, že mi lhala a že je to její spolužák...ale udělám s tím teď něco? Když ještě byla se mnou, v 1 ráno jí příšla smska a já si ji přečetl...byla od něho, tak jsem si opsal aspoň číslo a viděl jsem jeho jméno. A právě díky tomu jménu si myslím, že to je spolužák a že mi lhala, že je odněkud jinud apod. Bála se mi to prostě říct. Navíc ten spolužák je voják (pokud o tom taky nelhala), takže bych se osobnímu kontaktu radši vyhnul. A údajně má jet na misi na celý rok v létě...tak co ji na něm tak láká? :(
A přítelkyni jsem říkal, proč si s ním píše, že má být teda sama...ale když byla sama, psala si s ním dál, s tím už nic nenadělám.
Každopádně díky za odpověď, ikdyž to, že se s tím už moc nedá dělat jsem zrovna slyšet nechtěl :/

A ví ten kluk vůbec že má (měla) vážný vztah s tebou? Třeba si chce jen užít a neví že tím někomu ubližuje. Ona mu to mezitím žere a myslí si že jí bude chtít napořád a že to jak teď přeslazuje svoje chování bude trvat věčně.

Ví o mně moc dobře, psala mu to. Říkala mu taky, že lituje toho, že na ten výcvik vůbec jela. Přečetl jsem si asi dvě jeho smsky. Psal jí, že podle toho co píše, není její vztah se mnou zrovna ideální a on jí může nabídnout mnohe více. A že to co se stalo na výcviku bylo víc, než si připouští. On se tam rozešel se svojí holkou a hned motá hlavu jiné. Tak co je to asi za kluka, že...on v ní prostě jen vyvolává ty špatné vzpomínky a přesvědčuje ji, že já pro ni nejsem ten pravý, že se k sobě nehodíme. Je to poznat jak ji ovlivňuje, protože vždycky když jsem s ní nemluvil víc jak 2 dny, tak strašně změnila názor. Všichni jí říkají, ať nepřebíjí vztah vztahem, ale ona jakoby neslyšela. Je poblázněná a neslyší nic. Ona si asi myslí, že to bude takhle trvat věčně, ale všichni kolem o tom pochybují. I její máma mi řekla, že ji to strašně mrzí a brečela mi do telefonu...jenže co s ní mám teď dělat? Většina lidí mi říká, že si s ním prostě musí něco začít a teprve potom jí to dojde, akorát už bude pozdě...a navíc mi ani nevěří, že bych si ji chtěl tak brzy vzít, zatímco on je starší než o pár let, takže jí určitě říká, jak si ji vezme atd....

Jedna z možných variant je jak už jsi sám říkal jí nechat bejt ať si s ním něco začne. A buď se spolu vezmou a nebo dostane pořádně "přes držku", vrátí se k tobě a bude tě milovat víc než kdy předtím.

Ahoj Kubo, je mi lito co se ti stalo. Ale mam v podstate dost podobnou zkusenost z mojeho prvniho vztahu a neco ti povim. At by jsi v dane situaci udelal cokoliv, tak by to nedopadlo jinak. Jestli uz to u ni bylo tak, ze si ten ulet nebo libani nekde dovolila, tak by jsi to v pozdni chvili  stejne nijak nezlomil. Proste pro ni ted bude daleko lakavejsi to neznamo s tim druhym nez logictejsi setrvani ve vytahu s tebou. Je to smutny, ale ikdyby jste spolu ted zustali, tak ona si bude stejne rikat, jaky to tak mohlo byt s nim a pokud on nebude pasivni, tak se obavam ze mu neodola. Tezko ti ted radit a moc dobre ti rozumim s tim, ze neches jinou. Uprime si ani nemysli, ze to co se mezi vama stalo by melo byt z tve strany na rozchod pokud ji milujes, ale ona to ted proste vidi jinak. Z me vlastni zkusenosti si myslim, ze ji ted musis nechat byt ... mozna byt i trochu odtazity, pokud by se ona sama ozvala. Vim jak to pro tebe zni, ale ona nezacne premyslet o tobe a vztahu s tebou pokud nebude muset. Pokud u tebe bude citit neustale otevreny dvere, bude mit moznost zkusit to tajemny co na zacatku bude s nim. Nema cenu tu psat nejaky odstavce jak jsem to prozil ja ...  nemam ted moc cas, ale pokud budes chtit, napis mi PM a muzem to probrat. U me to nakonec nedopadlo dobre, ale odnesl jsem si z tho dost zkusenosti. Drz se

Neřekl bych, že je to nutně ztracený. Spíš neexistuje nic, čím bys to mohl ovlivnit. Z toho, co jsi psal a co ti řekla, tak jsi prostě přemýšlivá introvertní jistota, kterou měla. Jako, nic proti introvertům, ale občas je pro člověka, kterej je extrovertní soužití s nima dost problematický.

Abych to vysvětlil. Ty, jako introvert, se v přímém souboji extrovertovi prostě nikdy nevyrovnáš, pokud holka není taky introvertní povahy. On jí nabídne víc zábay, vzrušení, podnětů, ... Tvoje síla je mnohem víc v dlouhodobých hodnotách a v tom, že jí (možná) víc chápeš. Ona si teď velmi pravděpodobně připadá jako v ráji. Je středem pozornosti, pozornosti, kterou on dává najevo způsobem, kterého se u tebe nedočkala. Má pocit, že s tebou jen mrhala časem a že "to s tebou" nebylo vůbec tak silné jako tohle. To je ale zamilovanost poháněná tím, že on dává své city mnohem víc na odiv než ty. Tvoje chvíle přijde v době, kdy zamilovanost pomine.

Je jen na tobě jestli chceš čekat a hnát se za něčím, co možná nemá ani cenu. Nějak tady ani nepíšeš kolik ti je a kolik je jí. Tak odhadnu z popisu, že tobě bude tak 22-24 a jí okolo 19-20. Dost možná nebyla na ten závazek "mít spolu byt" připravená, ale jak je dobrým zvykem etrovertů, tak nad tím moc dopředu nepřemýšlela. A třeba byl ten úlet jen šance, jak vyskočit z rozjetého vlaku, ve kterém najednou nechtěla být. Ale na druhou stranu (pro změnu dámské specifikum) se ti bála říct, že to takhle nechce.

Shrnuto: Myslím, že nic není ztraceno a možná za čas zjistí, že jí s tebou bylo fajn, ale nemyslím, že bys na ní měl čekat. Myslím, že bys měl mít holku, která ti bude povahově blíž, enbo alespoň bude hledat to, co ty dáváš.

Nemám patent na rozum, ale takhle to vidím :)

Voják, nevoják, své teritorium by sis hlídat měl a i tak by ses neměl bát konfrontace. Pokud si chceš ženu udržet, neměl by ses bát o ni i bojovat.

Racionálními argumenty ji nepřesvědčíš, zbývají ti pouze ony zvířecí možnosti útěk/boj. Je to pouze na tobě, ačkoliv sis hned na začátku nechal dát několik gólů a těžko se to bude dotahovat.

Ahoj, děkuji moc za názor. Máš určitě pravdu s tím, že je to pro ni lákavější...bohužel, ten kluk není zrovna jeden z těch, co by brali ohled na to, že má holka s někým vážný vztah a dokonce s ním bydlí. Nedělá mu problém využít krize ve vztahu a zničit ho. A nevěřím tomu, že to s ní myslí vážně...spíš jí hrozně ublíží a mě to bude mrzet, protože ji miluju a přeji jí jen to nejlepší. Pravdou ale je, že nikdy nebyla v situaci, kdy by ji někdo odmítnul, nebo opustil. O partnery neměla nikdy nouzi a tak asi nezná ten pocit jaké to je, když musí zůstat sama. Navíc ona si bydlí u rodičů, zatímco mně zůstal byt, kde bydlím sám a všechno mi ji tady připomíná :( Vím, že jí nesmím psát, nesmím jí ani poslat ten dopis, rozhodně ne teď. Ikdyž cítím, že jí musím říct strašně moc věcí, ke kterým jsem nedostal příležitost. Ale mám pocit, že ona se asi neozve. Ikdyž jí na mně moc záleží, neozve se, má svoji hrdost a nemusí řešit v podstatě žádný problém, je o ni zájem, rodiče se postarají a tak nikdy nebude mít ten pocit samoty, jaký mám já. Napíšu ti kdyžtak PM a případně si vyměníme kontakt na ICQ třeba.

Ještě jednou díky.

Ano, udělal jsi poměrně hodně chyb, a jsou to tyto :



Holka která tě miluje ti chyby takto vyčítat, byť by to byly velké chyby, láska zaslepuje. To že ti vyčítala chyby IMHO nebylo vyčítání chyb. Bylo to hledání důvodu, hledání důvodu pro ni jak si ospravedlnit budoucí rozchod sama pro sebe


Chyba - ukázals jí jistotu, pejska kterého má jistého, v tom není nic vzrušujícího. Říct jí miluju tě by bylo ok, říct jí to s tou svatbou byla jednoznačně chyba z mého pohledu. Holku nebaví když si je stopro jistá že si ji vezmeš. V tom je to kouzlo žádání o ruku - je to pro ni překvapení a pak ti řekne velmi ráda ANO. respect -


Byl bezprostření a pořád se smál. Byla s ním zábava, s tebou se nudila, tys pro ni byl předvídatelný. To s tou jistou je kec. Něco ti říct musela aby ve svých očích nebyla za svini, tak ti řekla tohle


Tys koupil růži někomu kdo se k tobě chová takto? Proč proboha? Čím si to zasloužila? respect -


To samý. Tady není žádný důvod nosit jí do práce medvěda. Ona neudělala nic čím by si zasloužila abys jí donesl medvěda. A pokud sis jí chtěl medvědem získat zpátky, tak medvědem si holku nekoupíš.respect -


Opět další 2 chyby. Zas o něco prosíš,s něčím dolízáš.respect -


Tady jsi konečně udělal něco rozumného. Ona na tebe byla svině a ty jsi jí zařízl, tak to má být. Konečně ses s tím přestal párat. respect +


Jsi EMAŘ abys brečel v blogísku a ještě to hrdě vystavoval na net? Tím ses u ní dost shodil. respect -


Vážně cítíš že je ta pravá? Jsi si jistý že chceš mít děti s někým kdo zahodí 2 letý vztah protože se s někm líbá na lyžáku? Co teprv když s tebou bude mít rodinu a někde se s ní vyspí. Jsi si jistý že nevezme tvoje děti, neodjete za ním a ty už je třeba nikdy neuvidíš? Neuvídíš svého syna vyrůstat.


Ptáš se co máš udělat, já to odpovídám. Rozhodně neříkej její sestře aby jí psala že to snášíš v pohodě, budeš v jejích očích ještě větší blbec. Podle toho jak ses zachoval one si je naprosto jistá že slovo v pohodě je to poslední jak by se dal nazvat ten tvůj stav. Nedolejzej, nepros. Řekl jsi že už se jí nikdy neozveš. Buď chlap a dodrž to, ona přileze


Voják nevoják, co on ti může udělat v osobním kontaktu, bojíš se zeleného mozku? Není nic jednoduššího než si vzít na to setkání 2 bouchače typu magor, kteří budou čekat v záloze kdyby něco. A co jí na tom láká? Vzrušení, voják co jede na misi je pro ni vzrušující než jouda co pro ní udělá první poslední a ještě se omlouvá za chyby které ani neudělal. Byť osobně nemám zelené mozky rád, je to tak

Myslím, že Anička nje taky spíš introvertní, ale je v ní taky druhá část, která trochu touží po zábavě a po někom spíš extrovertním. Ale tohle v ní dlouho nevydrží, jak jsi psal, až se odmiluje, tak zjistí co měla ve mně. Děkuju za ten podrobný rozbor, už mnohem víc chápu jak to cítí a víc to do sebe zapadá s tím, co mi říkala. Otázkou jen zůstává, kdy pomine ta zamilovanost a co mám do té doby dělat já, případně co dělat až se nějak dovím, že už zamilovaná není. A k tomu věku, je starší než já. Mně je 23 a jí 25, takže ses docela trefil s tím věkem, alespoň u mě. Ona si teď dodělává maturitu a já jsem na výšce. Myslím, že na ten byt a na všechno připravená byla...spíš říkala, že chce už mít jistotu a naopak by chtěla, abych si ji vzal, nebo jsme se zasnoubili. A protože on je starší než ona, tak si asi myslí, že jí to narozdíl ode mě dá. A je možné, že chtěla vyskočit a tohle byla spíš záminka...protože mluvila už 2 měsíce o tom, že se zamiluje, nebo se rozejdeme jestli se něco nestane, protože jde ten vztah do háje. Možná už v tu dobu začínala něco k tomu klukovi cítit, jestli je moje domněnka pravdivá a je to její spolužák.
Je těžké nečekat na ni a smířit se s tím, že už se nevrátí...strašně se to ve mně bije. Jednu chvíli si říkám, že mi za to přece nestojí, když se takhle dokázala chovat a zahodit všechno co jsme spolu prožili jen kvůli nějakému pobláznění. Ale na druhou stranu když se ráno probudím v manželské posteli sám, dal bych všechno na světě, abych ji mohl zase obejmout.
Mozek mám ještě pořád zablokovaný a bráni mi vybavovat si vzpomínky, ale děsím se chvíle, kdy to přijde a já začnu vzpomínat na vše krásné co jsme prožili.

No já nevím, jestli má smysl teď ještě nějak bojovat. Teď už je to asi jedno, musím jen čekat a doufat, že si uvědomí co udělala...a jestli ne, tak jsem si blbě vybral a nechal si zlomit srdce. Bohužel nejsem ten typ člověka, co vztahy bere s rezervou...maximálně se tomu druhému otevřu a žiju pro něj. Proto mě potom takové zklamání tolik zasáhne :?

Moc nečekej že si v blízké budoucnosti uvědomí jakou chybu udělala... Bůhví proč měla pocit že ten vztah jde do háje a teď je ve vztahu s klukem, který ji dokáže uklidňovat a uchlácholovat tak, že to od něj bere... To znamená, že dokud nekrachne ten její nový vztah (což se nejspíš v nejbližší době nestane), tak nejspíš není nikdo, kdo by ji přesvědčil o tom, že dělá chybu...
Btw v 25 si dodělává maturitu? Nechci dělat předčasné závěry, ale nabízí se vtíravá otázka, jestli se k sobě vážně hodíte tak ideálně jak to z tvého popisu vypadá...??? Ale neznám ji a nerad dělám zbrklé závěry na základě předsudků, takže to hážu jenom jako případnou otázku do pranice...

Kubo, do budoucna to ber tak, že nejste spolu a hledej si jinou. Neříkám, že jí musíš najít. Ale tím hledáním:
a) nebudeš myslet jen na ní
b) je šance, že někoho najdeš - lepšího než ona
c) až (jestli) se rozhodne, že se chce vrátit, budeš mít lepší pozici, protože nebudeš ten, co na ní celou dobu čekal jako poslušný pejsek u boudy
d) cokoli je lepší než sedět a čekat :)

Ahoj, díky moc za podrobnou reakci. Zkusím se v pár věcech ospravedlnit, ikdyž to asi nebude jednoduché.

Vážně si myslíš, že když tě holka miluje, tak ti ve skutečnosti nevyčítá chyby, ale jen si ospravedlňuje pro sebe budoucí rozchod? To se mi nějak nezdá...ale pravdou je, že se vždycky potom vrátila, tentokrát řekla že chce být sama, potom za chvíli že asi bude sama, nebo s tím klukem. A včera jsem na jejím profilu našel novou fotku kdesi od vody s komentářem: bylo krásně. Takže už si nejspíš užívá někde s ním a na mě zapomněla během týdne a stal jsem se pro ni jen vzduch, navíc takový, co nemusí dýchat.

Opravdu je taková jistota, když holce řekneš, že si ji jednou chceš vzít? Spíš neměla jistotu, nevěděla kdy to bude a myslela si, že až někdy za dlouho...takže to zasnoubení by bylo překvapení - teď bohužel můžu akorát nechat propadnou letenky.

K těm růžím a medvědovi. Jednal jsem bezmyšlenkovitě, udělal jsem první věc co mě napadla. Taky jsem jí hodně ublížil, tak jsem jen chtěl, aby věděla že toho lituji a že jsem se změnil. Bohužel už v tu chvíli asi bylo pozdě...nejspíš byla rozhodnutá celou dobu, jen nevěděla jak mi to má říct a tak to řekla až po telefonu, protože do očí by to říct ani nedokázala.

Na té schůzce jsme byli domluvení, ona mi předtím 2x psala, kdy se teda sejdeme...takže ten telefonát byl jen reakcí.

A ano, jsem si opravdu jistý, že je to ta pravá. Ublížil jsem jí dost, ona mě podvedla v umělém prostředí, to se dá odpustit. U čeho si zase tak jistý s odpouštěním nejsem je ale to chování potom. Ale to nemusím řešit, protože už jsem přestal věřit, že by se ještě vrátila. Cítím k ní obrovskou nenávist od chvíle co jsem včera našel tu fotku na profilu a zároveň šílenou bezmoc, že sedím doma s rukama v kapsách a nemůžu udělat vůbec nic, přitom je to teprve pár dní, co jsem ji objímal...marně hledám nějaké gesto, něco co ji donutí přemýšlet taky nad tím, co provedla. Možná aby si vybavila to dobré co mezi námi bylo a co jsme zažili...ne aby v ní někdo jiný jen živil myšlenky, že udělala správnou věc a že jsem byl ten nejhorší, apod.

A k té sestře, to je moje sestra, ne její. Nic jí ještě na to neodepsala, už je to přes 4 dny a asi ani neodepíše. Původně jsem to sice chtěl, ale po včerejšku už nejspíš nechci aby věděla jedinou věc o tom jak se mám, nebo co dělám. To by ovšem znamenalo i přestat psát na blog (skutečně nejsem Emař, ty články byly naprosto normální a měly maximálně přinutit člověka přemýšlet nad jejich obsahem.). Musím si ještě promyslet, jestli je lepší aby nevěděla vůbec nic, nebo aby naopak viděla, že umím žít i bez ní, že se normálně bavím a poznávám lidi...nějaký nápad od někoho zkušenějšího, nebo snad o nějaké holky, co by na ni působilo víc? Ikdyž nevím, jestli ji vůbec chci zpátky...jestli jen nechci, aby taky poznala ten pocit jaké to je, když je při rozchodu na té druhé straně, když jí někdo chybí a ona s tím nemůže nic udělat. Byla by nahraná, kdyby se nezamilovala a vím, že by nedokázala odejít...takhle si přeplácla tu lásku jiným vztahem, aby ji to nebolelo. Ale tohle nemůže trvat dlouho a jednou se to musí projevit, že nedala vůbec svému srdci čas, aby mohlo zapomenout a srovnat se s tou ztrátou a hned ho zaplnila někým jiným.

Bože, jak mě to štve, nejradši bych se sešel s tím blbcem a pořádně mu namlátil, ať si uvědomí co dělá! Dlouho jsem nebyl tak naštvanej jako teď...ani jsem se pořádně nevyspal a nadávám si, že se takhle ničím kvůli holce, která mi za to snad ani nestojí. Ale potom se ozve nějaký jiný hlas uvnitř mě a říká, že by jí to všechno odpustil....asi nejsem normální.

Proč měla pocit, že jde vztah do háje? Podle ní, kvůli mým vlastnostem...ta hrozba konce mě tak nakopla, že jsem na sobě zamakal a změnil se. Bohužel, ona už mi nedala šanci abych jí ty změny ukázal. Možná byla chyba zmizet z jejího života, možná jsem se s ní měl dál vídat, ale myslím, že by mě to jen psychicky zničilo ještě víc. Uklidňovat a uchlácholovat asi dokáže každej, stačí jen vytrvalost a využít krize, která na náš vztah přišla. On jí nedal ani na chvíli pokoj, zatímco ode mě měla klid, protože ji miluju, tak jsem respektoval její přání samoty.
S tou maturitou je to složité, doma to neměla jednoduchý a tak po učňáku, ikdyž se dostala na zdravotní školu, ji poslali pracovat s tím, že školu už jí dál platit nebudou. Takže až po pár letech odešla z domu bydlet sama a začala si dodělávat dálkově školu...v tu dobu taky poznala mě a moc dobře ví, jak velkou roli jsem sehrál v tom, že tou školou prošla až sem a zajímalo by mě jak se bude učit teď na maturitu, jestli jí ten kluk dokáže psychicky tak pomáhat jako jsem to pro ni dělal já.

S tím hledáním máš jistě pravdu, nic negativního z toho vzejít nemůže. Bohužel pro mě ale teď nemám ani pomyšlení na to, že se budu někde s někým seznamovat. Nechci poznávat nové lidi, teď akorát trávím většinu volného času s kamarádkama, abych nemusel sedět doma v tom prázdným bytě a čumět do zdí. Ale po včerejšku asi udělám jednu zásadní věc, vezmu všechny její věci co tu zbyly, sundám fotky ze zdi a naházím to do krabice, zalepím a někde schovám. A ideální by bylo asi zakázat si chodit na její profil, ale to jen tak nepůjde. Možná bych si měl taky nějaký založit, když to takhle dokáže naštvat mě, třeba by ji pár fotek přimělo trochu se zamyslet...

Ano, vážně si to myslím. Mám pro to svoje důvody a říká se jim zkušenosti


To že ji mimoděk řekneš že si ji chceš jednou vzít ne. To že odpovíš jak poslušný přikyvovač že jo když se zeptá, ano


Podle toho cos tu psal mi teda nepříjde žes jí ty ublížil...Spíš naopak, a jestli si ty myslíš že jsi ji ublížil pak asi chápu proč se tebou rozešla - uvažuješ dost zvláštně


Na tohle opravdu nevím co napsat. Snad jen že hodně štěstí v životě, při tomhle stylu uvažování ho budeš setsakra potřebovat.


No jestli se teď tomu že je holka štětka říká "zaplnění srdce někým jiným" tak to potěš koště


Pokud to tak cítíš, pak mu namlať, ale uvědom si že blbec tu není on, blbec jsi tu ty. On se chová jako chlap, ty jako blbec

Proč myslíš, že uvažuju zvláštně? Hádali jsme se, protože jsem se chvílemi choval jako blbec. Prostě jsem se učil a myslíš, že si zasloužím dostat šanci, zvlášť když jsem si všechno uvědomil a změnil se. Nebýt toho druhýho, tak je chvíli sama a potom mi dá šanci přesvědčit ji o to, že jsem jinej. Ale s takovou mi tu šanci nikdy nedá, protože nepocítí samotu a stesk.


Tak a teď nechápu už vůbec? Chovám se jako blbec, když ji chci získat zpátky? A on jako chlap? Takže podle tebe bych na ni měl zapomenout a hledat jinde, jen proto, že tohle chlapi dělají? Potom jsem asi ženská, ale přemýšlím bohužel jinak...nedokážu brát vztah takhle na lehkou váhu a když už se někomu otevřu, je to vážné rozhodnutí a nezměním ho jen tak mávnutím kouzelného proutku.


Včera večer byla zase na blogu. Chodí tam proto, že ji zajímá jak se mám? Nebo jí chybím a čeká, že si přečte něco co jí zlepší náladu? Proč tam vůbec chodí a vyhledává na googlu moji přezdívku? Hledá snad nějaký můj profil na seznamkách, aby zjistila, jestli si někoho hledám? A nebo ji štve pocit, že neví co se mnou je, co dělám a jak se mám? Potom bych asi neměl na blog už nic psát...ale pokud tam chodí a čte si co píšu, třeba jí nějaký článek pomůže k probuzení z toho snu ve kterém se ocitla. Budu muset ještě hodně přemýšlet, jak se teď zachovat....nebo jak by se teč zachoval chlap? A jsem vůbec myšlením chlap, nebo spíš citlivej jak ženská? :?

Máš štěstí že mám dneska hodně času a fakt se nudím, jinak by mě ti už přestalo bavit řešit. Mě to co jsi uvedl prostě nepřijde jako chyby. A myslím že si šanci dostat nezasloužíš. Ty těmi šancemi vyloženě mrháš, pálíš jednu za druhou. Změň už ten přístup! Věř mi, holka se kterou budeš mít další vztah to ocení. A že budeš mít časem chuť na vztah s jinou, až pochopíš, to je téměř jistý, i když si to teďka nemyslíš.


Ano, on se chová jako chlap. Protože o nic neprosí a prostě si to vezme. Ty se jako chlap nechováš. Pořád se shazuješ a ptáš se jestli něco můžeš. A tak partnerství nevypadá, ti 2 lidi by měli být rovnocení, pokud jeden buzeruje (ona), a druhý se za to pořád omlouvá pak to není partnerství, ale spíš jakýsi druh BDSM vztahu.


Viděl bych víc možností proč tam chodí :
a) dělá jí upřímnou radost jak jsi z toho na dně
b) chtěla by se k tobě vrátit a ve skrytu duše doufá že přecijen nejsi takový ubožák jak jsi převedl. No a zatím jí dokazuješ že jsi, takže tudy cesta nevede
c) je ženská a prostě je zvědavá, co děláš, s kým teď a nic víc než zvědavost za tím není.

A ne, článek ji nepomůže. Chlap se neprojevuje tak že píše nějaký články, ženská chlapa posuzuje podle toho jak se chová v reálném životě.

EDIT : Co ty vlastně děláš, krom toho že prohlížíš diskuzi o rozchodech? Možná bude problém tady, že nemáš jinou výplň volného času než je ona, což se v tom vztahu taky muselo projevit

Vážně si tvéhu času cením, ačkoliv způsob tvého přemýšlení jsem zatám buď nepochopil, nebo pokud ho chápu, je mi dost cizí. Nicméně to nemění nic na faktu, že si z toho nemůžu nic prospěšného odnést. Mohl bys mi říct přesněji jak mrhám šancemi? Z mého pohledu jsem ještě žádnou neměl. Zbavila se mě tak elegantně, že jsem dokonce zahodil i šanci si s ní promluvit, přičemž právě na to jsi mi napsal, že to byla konečně správná věc. Tak buď jsem úplně natvrdlej, nebo mrkev :?: Změním přístup rád, ikdyž od chvíle co odešla jsem se vnitřně změnil už hodně...otázka je, jestli správným směrem. A díky za podporu, že si šanci nezasloužím - ještě že neradíš jí, šel bys jí do noty.


Takže pokud chápu dobře, jako chlap bych se neptal jestli si můžeme promluvit, ale prostě za ní přijel a vyklopil všechno co jsem chtěl? Asi teď řekneš, ne chyba. Tak potom nevím jak získat zpátky holku, ale chovat se přitom jako chlap? Asi to budeš muset se mnou vzdát, na tohle jsem prostě nejspíš moc hloupej...každýmu nemůže jít všechno no. A co je to BDSM vztah?



Za a) bych vyřadil, taková svině to není, na to jsem ji poznal dost dobře. Takže buď b) nebo c). Podle tebe tím, že pokračuju v tom co jsem dělal doteď, tedy psal články na blog, které si vždycky četla a líbily se jí a pro které mě obdivovala, je dokazování toho, že se chovám jak ubožák? Jak jinak asi zjistí, že se jako ubožák nechovám, když mě neuvidí a nic o mně nebude vědět? Třeba právě ten blog je jediným komunikačním kanálem mezi námi a pokud tam budu psát o tom, jak se momentálně chodím skoro každý večer bavit někam s kamarádkama, tak jí dojde, že nejsem takovej ubožák a nesedím doma na zadku a nebrečím kvůli ní do polštáře. Prostě v reálném životě se teď těžko setkáme a psát jí rozhodně nic nebudu, když jsem jasně řekl ať mi nepíše a nechá mě být...
A co dělám? Momentálně jsem měl být už dávno ve škole, ale jaksi se mi tam nechce. Moc jsem se nevyspal, takže jsem ještě v posteli. Každopádně už brzy tam vyrazím. A že jsem neměl jinou výplň volného času? Spíš naopak, neměl jsem volný čas na ni a tak strádala, seděla doma já musel pracovat...takže se to projevilo, ale opačně než myslíš.

To že ti to nebylo přímo řečeno, neznamená že to tam nemohlol být. Je to mezi řádky, holka ti něco říká slovy, ale ten význam mnohdy sděluje mezi řádky. Není jednoduchý ho přečíst a chce to zkušenost abys to odhadl z pohledu a body language, intonace. Nicméně podle mě jsi ty šance měl, promrhal jsi je právě tím přístupem a nošením květin, to ji utvrdilo. Kdybych nechtěla, tak se t ebou neschází, utípne tě. Podle mě čekala že se projevíš trochu rozhodně, třeba jí řekneš ať to s tím milencem skončí, cokoliv co by jí naznačilo že ti není lhostejná, ale jsi rozhodný a máš nějakou vizi toho jak ten vztah chceš.


Ano, například že bys k ní přišel a prostě jí řekl co ti vadí a jak to chceš. Tvoje vize toho vztahu. No co je BDSM si najdi na internetu, je tam toho o tom hafec. Ve zktratce do je submisivita - dominance, pán a otrok - jeden se podřizuje a druhý ho ovládá...


Pokud občas napíšeš žes byl na party, ok..ale nepřeháněj to, na mě to tady působí že to píšeš účelově - a ženská tohle pozná, obelhat ženskou je těžší než obelhat chlapa. Pokud jí dojde že to píšeš proto aby si ONA něco myslela, je to ztracený. Musíš to dělat především kvůli sobě, a ne kvůli ní. Pokud budeš to co děláš, dělat proto aby se vrátila, můžeme rovnou přeskočit tyhle rady a posunout se k tomu jak efektivně spáchat sebevraždu. Protože s tímhle přístupem se ti kámo nevrátí. Musíš být silný, nezávislý, dokud na ní budeš takhle upoutaný, nehneš s tím

Tohle je opravdu ta správná rada ! :)

Hmm, tak to jsem nejspíš neviděl, jestli to tam bylo. Asi mám málo zkušeností. Ale nikdy by mě nenapadlo, že nošením květin něco pokazím...vůbec teď nevím jak se mám chovat, aby to nevypadalo, že je mi všechno lhostejné a nemám už o ni zájem, ale na druhou stranu abych nedolízal...jde to vůbec?

Hádám, že teď už jí to říct nemůžu...na jednu stranu to ještě není ztracené, na stranu druhou už můžu jen sedět doma a doufat, že se jednoho dne ozve. Tohle asi nebude ten způsob pro mě.


No, nevím co bych řekl. Už pomalu mám pocit, že chvi být silný a nezávislý a že i kdyby se vrátila, nebudu se na ni tolik poutat. Ale nevím jak to mám udělat, abych žil s tím, že už se nevrátí a nesnažil se o to a přitom ji chtěl uvnitř zpátky. To snad nejde, nebo jo? Myslím, že už pomalu chápu co se mi snažíš říct a poradit, jen nevím jestli mi radíš jak ji získat zpátky, nebo jen jak žít bez ní a srovnat se s rozchodem.

Ve chvili kdy ses dozvedel ze si s nim pise smsky tak si mel okamzite radikalne trvat na tom aby to skoncila, vzdyt v te dobe to jeste byla porad tvoje partnerka a v takovych vecech se kompromisy nedelaji, mela byt v tu chvili rada ze bys ji to vubec byl ochotny odpustit! V tu chvili si nemel zacit politiku kvetin, mel ses projevit jako rozhodny chlap... Tim ze jsi v te politice navic pokracoval si ji jenom utvrzoval v tom, ze ty nejsi ani zbla tak razny jako ten vojak co ji poblaznil, takze jsi jeste nechal vyniknout jeho prednosti... Ze stejneho duvodu je tedy jakykoli pristup ktery by byt jenom naznacoval ze ji chces zpatky akorat tvoje cesta do rakve...
Ted uz rozhodne nemuzes udelat nic cim bys ji "odpustil" nebo naznacil ze se muze vratit, jediny rozumny postoj ktery muzes zaujmout je trochu chlapsky, ktery ukaze ze vis co se stalo a znas svou cenu => doporucuju jit dal... pro to aby se ona vratila uz nemuzes udelat v podstate nic...
Kazdopadne sance, ze ona si uvedomi o co v tobe prisla a ze ten vztah je nanic nekdy v blizke dobe, je hodne mala a at budes delat cokoli, tak ji stejne nezvysis... Ale i kdyby za tebou nekdy za nejakou dobu jeste chtela znovu pribehnout (o cemz dost silne pochybuju, protoze uceni na maturitu neni v porovnani s jeho chlapskou rozhodnosti zase takovy lakadlo, navic ona je navrch jeste zamilovana), tak ji proboha neprijimej s otevrenou naruci ve stylu "celou dobu jsem cekal" ale delej trochu drahoty a chovej se jako chlap, jinak bys to pohnojil na kvaziliontou... Z tehle myslenky by ti melo dojit ze i pouhy pasivni cekani na ni je ted docela zbytecny...
Takze imho nejlepsi co ted muzes udelat je sam ve svem nitru se posunout dal a najit si novou a lepsi holku (nebo delat nejakou jinou smysluplnou cinnost) a na blog o tom psat jenom minimalne (pokud vubec), protoze mnohem dulezitejsi nez co si ted mysli ona je to jak moc se dokazes ty chovat jako chlap a ne "skemrajici backora" => neres ji a usetris si navic jako bonus spoustu nervu ;)

Ber to tak, že je jisté, že jednou přijde, ať se uděláš cokoli. A do té doby máš volnou ruku. Přece nebudeš jen tak sedět a čekat. Užij si ten čas, než přijde.

BTW: Na blog můžeš napsat článek o změně. Takovej abstraktní - o tom, jak se člověk jednoho dne probudí a zjistí, že něco dělal špatně. A najednou jakoby věděl jak znova začít. Napiš to ve stylu "díky, žes mi otevřela oči". A pak podle toho začni žít. Pokud si to ona přečte a uvidí to následně i v praxi, tak u ní myslím stoupneš na ceně.

Díky za názor. Ono to bylo složitý právě tou krizí, co jsme zrovna měli. Proto jsem se neprojevil tak jak píšeš, cítil jsem za to všechno pocit viny a ona mi to tak i předhazovala. Kdybychom neměli krizi, nikdy se nezamiluju, apod. Bál jsem se vůbec nějak projevit, že mi to vadí, protože jsem měl pocit, že na to nemám právo po tom všem. Chtěla být chvíli sama a já jí to umožnil...až potom se vynořilo to, že bude sama, nebo s ním a to už jsem nemohl reagovat :/
Moc jsi mě nepotěšil s tím, že nemůžu nic dělat, apod. Takové názory mi moc nepomůžou a neporadí. Vím, jak se mám teď chovat, začít normálně žít a neprosit ji, ani nic podobného...ale pořád ji miluju a chci ji zpátky, takže sice nebudu pasivně čekat, ale ani pasivně pozorovat, jak na mě pomalu zapomíná....musím ji nějak nenápadně čas od času popostrčit, aby jí vrtalo hlavou kde jsem, co dělám a nutilo ji to vzpomínat na mě...to je tak jediný co mě teď napadá.

Přesně o tom článku jsem včera přemýšlel, protože jsem se tak začal i cítit. Že musí přijít změna a dost mi k tomu pomohly právě názory těch co sem píšou. Takže o tom rozhodně napíšu, ať vidí, že nesedím doma zavřenej a netruchlím pro ni. Že jsem začal žít a jde to i bez ní...třeba si potom uvědomí, že možná byla chyba nedát mi už tu šanci kterou jsem chtěl. Uvidím jak to bude, ve čtvrtek se má vidět s mojí ségrou, bude jí vracet nějakou knížku. Je téměř jisté, že se bude ptát na mě, tak musím vymyslet co jí má ségra říct, abych toho co nejvíc využil a ji to donutilo k zamyšlení...ale myslím, že čím méně jí řekne, tím víc bude v hlavě řešit, jak se zrovna mám a to je přesně to, co potřebuju.

Ostatní mají pravdu, je to nejspíš ztracený. Ale můžeš si za to sám. Zahodil jsi to ty...To jak ses choval není ani beta...to je omega


Dost lidí ti tu radilo co máš dělat, ty sis z toho nic neodnesl...Jenom tu brečíš jak jí chceš zpátky a že my ti tu nepomůžeme. Máš pravdu, my ti nepomůžeme, my ti můžem poradit, ale pomoct už si musíš sám. Jsi muž, nikdo tě nebude vodit za ručičku, jednat musíš sám. Ale mě přijde že ty se sebou nic dělat necheš, že ti víc vyhovuje plakat a litovat se, než pro sebe něco udělat. Byli tu i větší zoufalci než jsi ty, ale většina z nich si odsud něco odnesla. Ty mě přijde sis neodnesl vůbec nic. A ani si sem s tím nešel, ty ses šel politovat

No, jak myslíš. Názor ti brát nebudu, ale asi jsme se nepochopili. Odnesl jsem si odsud právě hodně, jen díky tomu na ni teď nemyslím každej večer, jdu dneska na schůzku s fajn holkou a plánuju na pátek jít s kámošem na akci plnou holek. I díky tomuhle fóru jsem se rozhodl změnit svůj pohled na svět a nedělám to kvůli ní, ale kvůli sobě....jediné co tobě zřejmě vadí je fakt, že ji pořád chci vnitřně zpátky, protože ji miluju a vidím s ní jasně budoucnost. To je celý. Ale nebudu tady plakat ani nic podobnýho, pokud to tak vidíš, možná je to tím, že oba nahlížíme na svět pohledy tak odlišnými, že se obecně nikdy nemůžeme shodnout, maximálně v určitých detailech. Tím ale nechci říct, že tvoje názory jsou špatné...jsou jen určeny pro trochu jiný druh osobností, než jsem zrovna já. Musel jsem si udělat i osobnostní test, abych věděl jak na tom jsem (viz. podpis)

KubaCZ: Jen sem tě ještě chtěl upozornit, aby sis ten můj post přečetl ještě jednou a pořádně. Musíš se oprostit od toho, že jí chceš zpátky a podle toho to napsat a pak se tak chovat. Nesmíš to napsat jako "teď si přečti, jak jsem v pohodě PO TOM COS MI UDĚLALA". Nesmí to vypadat, že jí to chceš vrátit. To dělají ženské. Chlap to prostě skousne a jde dál.

A ten článek nejdřív napiš, ale nepublikuj. Nech ho den dva uležet a pak si ho znovu přečti. Během psaní se možná dostaneš do rozpoložení, které není úplně správné - budeš trochu smutný, trochu naštvaný a nebude to ideální napoprvé IMO. Takže si ho přečti za ty dva dny a případně ho nějak uprav a teprve pak publikuj.

Jo, já ten tvůj post pochopil. Ten text napíšu s tím, že už ji zpátky nechci, kdyby to vypadalo jako účelově napsané, ztratím tím jediný komunikační kanál s ní. Nesmí ji ani na moment napadnout, že bych psal něco jen proto, že ji chci zmanipulovat. A myslím, že to jak se teď začínám chovat, rozhodně nevypovídá o nějaké naději na návrat. Pokusím se to napsat hned napoprvé, uvidíme jak to půjde...mám takovou zásadu, že po sobě nikdy články nečtu. Ale kdybych se náhodou dostal do blbé nálady, tak to nechám uležet. Nicméně nemám v úmyslu být smutnej, budu psát vesele, tak jako jsem psal, když jsem byl s ní...aby bylo vidět, že ten nový život skutečně přišel a že jsem doopravdy změnil sám sebe v někoho lepšího...ikdyž mi to neuvěří hned napoprvé, tak jí to začne prolétávat hlavou a bude nad tím muset přemýšlet...zatímco já budu makat sám na sobě a na ni si skoro nevzpomenu, jen ve svém nejhlubším nitru.
Jinak včera tam byla zase, nejspíš už je nervózní z toho, že jsem nic nenapsal...musím ještě pořádně promyslet, co všechno jí má ta ségra říct a co už ne. Aby nevyklopila všechno, ale zase abych zbytečně nepromarnil další možnou šanci, jak jí nepřímo sdělit, že člověk se kterým chodila už umřel a teď je z něj někdo úplně jiný.

Třeba ji to vrtat hlavou vůbec nebude...No a?

Tak to samozřejmě nemůžu vědět...ale jelikož jsem s ní přes 2 roky bydlel, mám docela velkou jistotu, že jí to hlavou vrtat bude. Vím, jak dlouho jí ležel v hlavě její bývalej přede mnou a to byl proti mně úplnej chudák a navíc jí ubližoval strašným způsobem, byl ji, hádal se s jejími rodiči. Když jsem přišel já, byl to o 1000% jiný vztah a tohle jí prostě docvakne a vrtat hlavou jí to bude....no a kdyby náhodou ne, tak časem ze mě vyprchá i ta touha po návratu a budu si užívat, dokud se nebudu cítit připravenej hledat někoho, komu bych se zase mohl otevřít a důvěřovat mu...a kdy to bude, kdo ví.

LiWu, zajímal by mě tvůj osobnostní profil...ikdyž jsi úplně z opačné strany spektra lidí, ke kterým mám svým myšlením blízko :)

Rozdíl mezi tvým myšlením a Mr.LiWa je ten, že ty chceš konečně zakotvit ve vážném vztahu a možná i pomaličku zakládat rodinku. Kdežto on se cítí ještě velmi mlád a užívá si.
imho mít vážnej vztah je moc hezký, ale stojí tě to zbytečné úsilí a taky trápení. Buď se odreaguj jinejma babama a nebo soustřeď svojí péči na práci a školu. To ti momentálně přinese asi víc.

Chtěl jsem docílit aby sis položil otázku, zda pro tvůj úspěšný rozvoj hraje velkou roli to, jestli jí to vrtat hlavou bude.

Dejme tomu že máš za cíl být šťastný, oprostit se od ní a hledat vážný vztah který bude lepší (nebude ti pořád něco vyčítat, bude věrná). Pak na tom moc nezáleží jestli jí to bude vrtat hlavou. Když bude, budeš šťastný. Pokud nebude, budeš šťastný.

Pokud sis vybral to že přesto jak se k tobě chovala, chceš si ní být a vychovávat její (víš jak, matka je vždy jistá, otec není tak jistý) děti, myslím že to taky vliv mít nebude. Respektive bude, ale nemá smysl to nějak hloubš řešit, není to věc kterou ovlivníš. Pokud se jí po tobě nestýská teď, článek nemá sílu to změnit. Tady je to štěstí sázka na fotbalový zápas. Vsázíš na nějaký výsledek a máš nějaké informace. Pak ten výsledek ovlivňují ještě další, které ovšem ty nemáš (nálada sudího, jak byli doneseni kapříci a podobně), ale které ovšem velmi značně ovlivňují budoucí výsledek. Takže ty si vsadíš a buď vyhraješ, nebo prohrakeš. Už máš vsazeno na FC Xaverov Vs Sparta Praha a buď Xaverov vyhraje, nebo prohraje. Můžeš přemýšlet jestli jsi třeba neměl vsadit na vítězství Baníku proti Mladé Boleslavi, ale na to už nemáš kapitál, ten jsi vsadil na Xaverov (pro rejpaly je to jako názorný příklad, vím že prvoligová Sparta v realu nebude hrát s Xaverovem, který se plácá buhvíkde.

Doufám že jsem to napsal srozumitelně, kdyžtak se zeptej kdyby tam byla nejasnost.


Ač se to tak možná z těch postů nezdá, ženy jako stvoření mám opravdu velmi rád

Zdravim. Chtěla bych ti popřát hodně síly, abys to celý zvládnul. A hlavně s hlavou vzpřímenou, protože to co děláš neni zrovna nejlepší. Myslím tím to, že přemýšlíš nad tím, co kam napsat a kdo jí má co říct, aby si uvědomila, co v tobě ztratila. Vím, že je těžký se s někým rozejít a zjistit, že ten člověk už tě vlastně nechce. Vím to, protože si zrovna něco podobnýho prožívám. Taky mě přítel opustil po dvou letech a taky ho pořád moc miluju a chtěla bych ho zpátky. Taky jsem udělala spoustu chyb, jako například, že sem se s ním scházela, odpovídala mu na sms apod. Teď toho na jednu stranu lituju... Vím, že mě má rád, aby ne, po těch dvou letech k sobě máme blízko, nijak sme si neublížili, ale prostě už mě nemiluje tak jako já jeho a nechce se mnou být. Je těžký to přijmout, ale musíme to udělat, jak už tu bylo řečeno, kvůli sobě!!!

Jinak prosim tě, zapomeň na jakýkoli psaní z důvodu, aby jí to vrtalo hlavou... Ať už chlap nebo ženská by tohle nikdy neměli dělat... Dyt tim člověk ponižuje jen sám sebe. Vim, že teď ti to nepřijde, ale věř mi, že časem bys toho litoval.

Jinak chci říct, že s Mr.Liwu taky většinou názory nesdílim, ale všechno co sem napsal tobě, jsou dobrý rady (nebudu psát, že pravda, protože bys tomu stejně nevěřil). Nejde o to, že si chlap a žes jí neměl nosit kytky... Ani holka by neměla za klukem chodit a prosit ho. Ať už z důvodu, že se fakt hodně poníží, roznítí ještě víc tu bolest a bude se ještě víc trápit. Tak z důvodu, že tim stejně ničemu nepomůže, když s tebou prostě někdo nechce být, tak s tebou nebude... Buď to tomu člověku dojde a vrátí se s prosíkem a pak je na nás jestli ho přijmeme, nebo mu to nedojde.

Taky mi přijde dost ujetý, že prosíš o rady a když ti někdo z odstupem řekne, jak to vídí... Že bys jí neměl psát, nechat to být a že už nemáš šanci, tak napíšeš, žes tohle zrovna slyšet nechtěl... Tak co chceš slyšet? Že je to všechno hrozný a že se k tobě vrátí, ať máš naděli?? Jo, je to hrozný, ale nevrátí se a naději nemáš. A jestli nějakou máš a ona se vrátí, tak aspoň budeš mile překvapen, když s tim nebudeš předem počítat...

Omlouvám se, jestli jsem byla moc drsná, ale prostě to tak cítím. Procházím něčím podobným a můžu říct, že uplně vidim ty svoje hlouposti, který jsem dělala a chci někomu poradit, aby se tomu vyvaroval. Všechny ty kecy, že musíme být silný a přijmout to, jsou totiž pravda. Třeba to k něčemu bude a třeba ne...

Nikol01 jak uz tu myslim LiWu prohlasil a jelikoz ja mam Ali G taky rad .... Respek!
Taky prozivam rozchod, je to pro me pomerne cerstvi a dost to boli, ale i tak bych chtel Kubovi rict hlavu vzhuru. Vim jak se citis ... vime to tady vsichni, ale nic s tim nezmuzes ani ty ani my. Vubec nema vyznam co ty ted udelas nebo reknes. Kdyz za tebou prijde na ulici nahodne vybrana holka a rekne vezmes si me, vemes si ji? Nevezmes, protoze ji nemilujes. A ona muze rict a udelat cokoliv a stejne si ji nevezmes. A tohle je stejny. Ty to proste nicim nezmenis. Mozna se k tobe nekdy vrati, mozna ne .... klidne v to doufej, jestli ti to pomuze prekonat tu nejhorsi krizi. Ono te to casem pusti, az se z toho dostanes. Ale proboha nespekuluj a nic nedelej. Zadny gesta a psani a blog tim fakt nic nezmeni. Dokonce si myslim, ze kdyby jsi ji ted zavolal a rek jenom "jsi krava" tak tim skoro taky nic nezmenis. Ber to s nadsazkou, jenom jako prirovnani k tomu jak bezradny tvoje chovani bude at udelas cokoliv. Jestli se chce nebo bude vratit tak ji nezadrzi ani ani stado sumistu a jestli nebude tak ji neprimeje ani nejvetsi diamant sveta vlastnorucne brouseny. Tady neni zadna vaha kterou ty dokazes ovlivnit .... ver mi. Moje rada je takova, at uz se stane cokoliv .... aby jsi nikdy a pred nikym nesklopil hlavu. Nikdo te nemuze soudit a nemuze ti vycitat co jsi udelal a neudelal. To ze jsi udelal v zivote s ni chyby je blbost. Zadny jsi neudelal!!! Kdyby jsi ji zahnul nebo zmlatil, tak bych ti ani neodepsal. Ale to ze jsi treba nemel cas, neni chyba .... proste ji takovej a takovej jsi byl a pokud to ona tek nevzala tak se k tobe proste nehodila ... to je jednoduchy. Nedelal jsi nic neobvykliho a tudiz bys to delal stejne i dal. Ver mi, ze jsem taky na dne z rozchodu, ale nikdo si nezaslouzi aby jsi kvuli nemu trpel. Nevim co vic dodat. Thats all ... 

Naprostej souhlas. To že chlap nemá čas je velmi pochopitelný...nejspíš ho hodně zaměstnává práce, škola, koníčky, whataver...Pokud to je něco aspoň trochu smysluplnýho, není to chyba toho chlapa že nemá čas...Něco jinýho by bylo kdyby neměl čas protože celej den pařil need for speed...Ale i výmluvu na toho needa většina holek vezme, fieldtested

Pro můj úspěšný rozvoj to žádnou roli nehraje. Zkusím nějak líp vysvětlit to, pro co jsem se dneska rozhodl. Oprostil jsem se od ní, protože jinak bych se jen doma utápěl žalem...to ale neznamená, že bych nedoufal v její návrat, protože pořád ji honě miluju a to prostě nezmizí mávnutím kouzelného proutku. Pouze jsem to schoval někde dovnitř sebe, nepřipouštím si to a začínám žít jinak. Ty články píšu hlavně kvůli sobě, ale když už je to jediná komunikační linie mezi námi, proč toho trochu nevyužít. Možná mi nebudete věřit, ale ty články udělají dost...a pokud se nevrátí, aspoň budu mít jistotu sám v sobě, že mi vážně nestála za jakoukoliv bolest.

Třeba dnes jsem byl s jednou moc milou slečnou venku, jmenuje se Karolína. Poznal jsem ji asi před třemi lety na diskotéce a od té doby jsme se neviděli, jen si párkrát psali na icq. Teď z ní vyrostla krásná, mladá holka, navíc moc chytrá. Bylo to s ní super, pokecali jsme, dali si i víno...a při loučení řekla, ať se zase ozvu až budu mít čas, že ráda zase někam zajde. Poprvé od chvíle, co mi utekla Anička jsem měl uvnitř sebe pocit radosti a byl jsem vážně šťastnej, že se se mnou bavila a že se chce znovu vidět. Sice z toho asi nic nebude, protože vážný vztah nechci a na to abych s ní měl něco nezávazného prostě nemám, protože bych jí tím nejspíš ublížil...ale je to fajn pocit vědět, že jsou i jiný holky, kterým je se mnou fajn. - přesto se zeptám, je lepší vůbec nenapsat smsku s poděkováním za hezké odpoledne, nebo napsat? :?:


Ahoj, díky moc za podporu a za názor, cením si ho. Snad jsem o pár řádků výše odpověděl na většinu věcí, o kterých jsi psala. Ale pžesto ještě doplním. Nechci psát jen proto, aby jí něco vrtalo hlavou. Blog píšu pro sebe, abych si za pár let mohl číst, co všechno jsem vyváděl...rozhodně se tím neponižuju, jsou to články s určitou úrovní, ne blogísky na seznamu od malých puberťáků - ne, že bych se chtěl nějak vytahovat.
Jedinou opravdu blbou věc jsem udělal, když jsem za ní šel do té práce. Ale od té doby jsem se jí neozval, nenapsal, prostě nic. A ikdyž jesm chtěl původně psát omluvný dopis, už to nechci udělat...byla by to hloupost, já už se omluvil několikrát, nabízel jsem jí, ať je sama a vídáme se klidně jen občas, aby zjistila, že jsem se změnil. Teď už je jediná možnost, že se sama od sebe vrátí a bude prosit ona mě abych jí odpustil a bude všeho litovat, přesně jak píšeš. Já už se prostě víc ponižovat nebudu, ne kvůli někomu, kdo mě takhle podrazil a nechal mi na krku byt...dneska se i Karolína divila, jak mohla něco takovýho udělat. Navíc mi zbyly dvě letenky do Paříže a zabookovaný hotel, přičemž letenky jsou samozřejmě na jméno.
A proč je ujetý, že nechci slyšet to, že už se nevrátí a je to bez šance? Protože tohle nemůže říct nikdo, jedině člověk, co umí číst myšlenky a viděl by do její hlavy. Já nechci slyšet, jestli se vrátí, nebo nevrátí...zajímalo mě jen to, co můžu udělat, abych to co možná nejmíň podělal, pokud to vůbec ještě nějak podělat jde. That's all folks.

PS: Nebyla jsi drsná, jen jsi řekla svůj názor...jinak s návratem předem nepočítám, i kdyby jo, neumím si představit jak moc by musela toho všeho litovat a prosit mě, abych dokázal slepit tu zpřetrhanou síť důvěry, co mezi námi byla.



Ahoj, i tobě díky za podporu. Myslím, že ty chyby jsem prostě dělal, ne že nedělal. Nebyl to jen ten čas, zbyteně jsem na ni žárlil, protože byla hodně žádaná u kluků, ale nikdy nic neudělala. Já jí věřil, ale nevěřil jsem těm lidem kolem ní. Občas když mě vážně vytáčela a chtěla se hádat jsem prostě mlčel, aby se sklidnila, což ji vytočilo ještě víc...no, bylo toho dost. Ale rozhodně bych ji nikdy nezbil, nebo ji nepodváděl...sice je fakt, že mě to táhlo k jiným ženským, ale to bylo hlavně proto, že ona byla moje první a zatím jediná. Ale vím, že bych to jen těžko udělal, svědomí by mi to nedovolilo. To s tím časem možná taková chyba nebyla, ale je fakt, že s tím něco musím dělat...už jen kvůli sobě a svému zdraví. Ona už z toho ale nejspíš nic mít nebude. Hodně mě naučila a teď když mohla konečně sklízet ovoce, protože jsem absolutně jinej člověk než před dvěma lety, tak se vytratila a udělala přesně to, o čem celý vztah mluvila, že jestli se to stane, tak bude strašně naštvaná. Bála se, že mě vychová, udělá ze mě normlně použitelného partnera do budoucna a já potom uteču k jiné...a neutekl jsem, ona mě sama poslala za jinou, jaká ironie.
A máš pravdu, nezaslouží si, abych kvůli ní trpěl. Já vlastně od chvíle co jsem jí zavolal vůbec nebrečel, mám asi pořád bloknutej mozek nebo nevím co..


Tak, snažil jsem se odpovědět každému něco, abyste si nemysleli, že tady na to nějak kašlu. Díky všem za názory, hodně mi pomáhají.

KubaCZ : Napsat můžeš, ale spíš bych to formuloval takto : napsal bych večer "Dneska to bylo fajn, přeju hezké sny"...1) není tam děkuji, tudíž z toho není tak patrný ten zájem, ale je to pořád ještě milé 2) je tam asociace schůzka - sen...copak myslíš že se jí bude zdát když jí napíšeš večer tohle? Je pravděpodobný že o tobě

Ok, dal jsem na tvoji radu a neděkoval...chci jen aby byla ráda a příště se těšila...to s tím snem nebudu komentovat :)

Tak jsem tu zase, s malými novinkami. Článek jsem ještě nenapsal, ale chystám se na to. Jen jedna věc mě trochu nahání strach, včera i dnes se mi zdálo o Aničce. Marně přemýšlím, jaký smysl ty sny měly a co mi chtěly říct. Zdálo se mi, že se vrátila, ale já si nebyl jistý, jestli ji doopravdy chci zpátky. Byla to ona, kdo mě prosil o odpuštění...celé to bylo strašně zvláštní. Ale uvědomil jsem si díky tomu konečně taky svoji cenu. Že nejsem úplný ubožák, o kterého nikdo jiný nestojí a musím jen doufat, že se mi vrátí ona. Že jsou na světě i lepší holky. Ale tahle myšlenka ještě není dost silná...musím ji v sobě utvrzovat a podporovat, aby překryla všechny jiné myšlenky. A nesmím nechat žádné sny, aby mě nutily myslet na Aničku a vzpomínat na společné chvíle s ní...

Teď to třeba právě děláš...

Tak už vím, jaký význam měly ty sny. Den nato mi psala na icq. Docela chladně, že jí mám zrušit blog, co jsem jí založil. Zpočátku jsem nevěděl, jeslti mám vůbec odepisovat...psala mi, jako kdybychom se nikdy neznali. Najednou mě neoslovala Kubo a dalčími podobnými slovy...najednou to bylo Ahoj Jakube...jako cizí člověk. Ale nakonec jsem napsal, asi za dvě hodiny, celou tu dobu tam čekala. Odepsal jsem jen ok, jak chceš...hotovo.
Možná ji to zaskočilo, možná už se jí v hlavě něco začíná dít, ale za další dva dny(včera) mi psala zase. Tentokrát už o poznání vřelejším tónem. Chtěla abych se podíval po jejich cdčkách s hudbou, jestli je u mě nenechala. A že si nedělá naděje, že jí odepíšu, ale mohl bych...a že si myslí, že bychom se mohli někdy sejít a promluvit si, ne teď, ale třeba za tři měsíce. A taky, že na ni nemám být naštvanej a že mi přeje někoho, kdo mi bude ve vztahu víc vyhovovat a bude mě mít rád....
Mám z toho všeho zvláštní pocit, ale rozhodně mi není smutno. Spíš cítím úlevu, že si třeba konečně začíná uvědomovat, co provedla. Už jsem jí na to neodepsal, nevěděl jsem co...snad je to tak dobře. Nechci se s ní vidět, ne dokud je taková jaká byla když odešla. Ublížila mi a zklamala moji důvěru a nezaslouží si znovu mě vidět...nezaslouží si, abych s ní trávil byť jen jedinou další vteřinu svého života. Musela by se změnit, tak jako já...stát se někým jiným, možná potom bych nad tím přemýšlel...ale tomu nevěřím, na to není dost silná a nemá u sebe oporu, kterou jsem pro ni byl já. Už mám v sobě jasno, nechci ji zpátky...ne takovou, jaká teď je. Zachovala se hnusně a šance na změnu je minimální. Mám ji sice v hlavě, ale bojuju s tím, aby zůstala hezky někde hodně hluboko, schovaná...
Už jsem napsal i článek...konečně. Většina lidí co si ho četla ho hodnotí kladně, takže snad jsem dobře popsal svůj nový start, za který vděčím hodně i vám všem, kteří jste mi psali sem do tohoto vlákna. Nečeká mě jednoduchá cesta...mám prázdný byt, školu, práci...ale zabojuju a tohle všechno mě jedině posílí...a až budu cítit, že můžu zase začít důvěřovat člověku opačného pohlaví, vyberu si už mnohem pečlivěji, koho vpustím do svého života a komu otevřu svoje srdce...a do té doby se chci jen bavit a nemyslet na minulost, neřešit budoucnost, prostě žít přítomností...to jsem nikdy neuměl a nedělal.

Tohle je ztracený...ty jsi ztracenej...V týhle fázi už ti nemůžu pomoct, čekal jsem že to nějak zkousneš, ale ne...tvoje geny asi nebyly určeny k přežití a dalšímu rozšížení...bohužel, tobě neumím pomoct, tohle je ztracený...ale třeba překvapíš a dostaneš se z toho...i když už o tom dost pochybuju

LiWu: já s tebou naprosto souhlasím a přiznám se, že jsem na tenhle topic nereagovat jen proto, že mi přišlo jako mrhání energií se věnovat člověku, kterej se takhle plácá ve sračkách a pořád si je připomíná a do těch sraček si ještě přisírá, aby je měl teplejší!

Jojo, souhlas. *EDITOVANO* a zapomeň na ně. Hlavně přeruš kontakt s ní...

Rozhodně s váma souhlasim...

Ty si prostě myslíš, jak z toho jsi venku, že tady píšeš, jak ti je jedno a bla bla bla... ale tobě to prostě hrozně leží v hlavě!!! Řeči typu, kdyby se změnila, tak jí přijmu zpátky, ale ona se nezmění, ale mě je to jedno... To nejsou myšlenky člověka, kterýmu je to ukradený! Prostě si přiznej, že ti to pořád vadí, že máš ten problém a řeš ho! Tohle nemá cenu!

Zdravim, pisu sice pozde ale prece.
Byl to, jak pises, tvuj prvni vztah. Mozna proto si myslis ze ona je/byla ta nejlepsi...
Zda se ti o ni, protoze na ni pred spanim myslis, zbav se tech myslenek!
Zenska, co ani nema maturitu ti vycita, ze usilovne pracujes a vydelavas na najem? a ty ji to odkyvas?! :evil:
Tvy chovani bylo, jako kdyz hrajes fotbal proti tymu, kde ti souper prihrava a brankar ti uhyba z brany. Bavil by te takovejdle fotbal? asi ne.. ji taky nebavil. Priste ukaz ze si autorita a klidne ji oponuj
Osobne bych se vykaslal na "citove vydirani"(asi to zni dost divne co?) ve stylu zalozit profil > umistit fotku s textem napr: holky vcerejsi kalba byla super..  a doufat, ze si zavzpomina a zacne si neco vycitat.. Akorat se tim shodis, proto pozor na tvy clanky na blogu..

Tak, tod vse co me napadlo, souhlas s tim co pisou ostatni, jo btw. snad sis Karoline nestezoval jak te Anicka nechala, zase ze sebe delas chudacka.. Zamet to do autu, zes mel znamost co skoncila docela krkolome, a nechces se o tom bavit. Howgh, domluvil sem.

No, docela koukám na vaše reakce. Očividně jste absolutně nepochopili, co jsem tady psal...zdá se, že ani jeden z vás. Já na ni nemyslím, nemám žádnej profil s fotkama a moje články na blogu jsou prostě takové, jaké jsou. Psal jsem vždycky a psát budu dál, ona na tom nic nezmění. Tím, že jsem psal že bych ji vzal zpátky jedině kdyby se změnila, jsem rozhodně nemyslel, že sedím doma a čekám až to udělá. Nevěřím ani trochu, že se změní...ona na to nemá, narozdíl ode mě. Já se změnil, ona zůstane navždycky taková a za to co mi udělala si nezaslouží, abych ji bral zpátky. Doufám, že teď je to snad už všem jasný. Nikdo se tady neplácá ve sračkách. Prostě píšu trochu jinak, než zřejmě dokáží lidé typu Mr.Liwu pochopit...neber to prosím jako urážku, prostě naše povahy jsou diametrálně odlišné. Pro příště si tedy vyprošuju podobné řeči, ani jediný den od chvíle co jsem založil tenhle topic jsem nebyl tak v háji, že bych jen ležel doma a myslel na ni. Naopak, rady všech co jsou tady mi daly sílu k novému začátku, chodím ven s lidma, bavím se a užívám si. Takže prosím neberte to, že sem napíšu jak se mi ozvala, jako moji totální prohru apod...fakt jsem takové reakce nečekal. A ještě chci reagovat na to, abych s ní přerušil kontakt....já jí nic neodepsal, ani jí psát nehodlám :) Nemám jediný důvod, proč bych s ní měl komunikovat...a jestli někdy v budoucnu začnu, bude to jedině v případě, že se řádně omluví a já budu mít vůbec chuť bavit se s někým, kdo tak zradil moji důvěru.

Píšu rychle a v polospánku, ale nešlo to jinak...to ty reakce, ze kterých přímo vyzařuje absolutní nepochopení toho co jsem chtěl říct a jak se teď momentálně cítím...je mi prostě dobře. Neskáču sice štěstím do stropu, ale ani neležím doma v peřinách a nelituju se...prostě žiju a myslím, že o 100% víc, než když jsem byl ve vztahu.
Ok, už končím...snad jsem nikoho neurazil a snad už teď neuslyším kecy o sračkách apod... =;

Fakt neleží kočko :) Sorry, ale já prostě musel reagovat...absolutně netušíš jak se cítím, zřejmě jsi to co jsem psal četla přes dva řádky a děláš takový závěry :roll:

KubaCz : Nevím jestli to tak přijde jenom mě, ale zdá se mi že se nám tu snazíš kvalifikovat...když napíšem že ti leží v žaludku, což podle mě léží, píšeš nám tu sloh o tom jak jsi vlastně byl vždycky v klidu a vyrovnanej...My jsme stejný chlapi jako ty, nám se nemusíš snažit za každou cenu zalíbit a tvářit se že myslíš stejně jak my...Asi už začínám chápat kde je u tebe ten problém...Ty nejsi vůdce, ty chceš aby ti ostatní ukazovali směr...a to je co se týče holek blbě

Liwu nehroť to až do takových detailů  :lol:
Jasně že asi není nejšťastnější na světě, ale já bych naopak řek, že to má Kuba srovnaný....a píše že je v pohodě..tak co...
a pouštět se tu do úvah, jestli je nebo není vůdce, nebo jestli se nám snaží zalíbit, proboha proč?

Že já ten notebook nevypnul :D Kvalifikovat se kam? Nebo spíš mezi koho? Mezi vás? Kdepak, zase vedle mistře. Rozhodně se netvářím že myslím stejně jako ty a spousta dalších tady na fóru. Nikdy nebudu myslet stejně a ani nechci. Jsem svůj vlastní originál, možná řeším věci jinak, ale to poslední co chci je za každou cenu se zalíbit někomu tady na fóru...k čemu by mi to bylo? :wink: A co to má znamenat s tím vůdcem? Na to jsi přišel jak? No, nebudu ti to rozmlouvat, co člověk, to názor...mysli si co chceš, je mi to vlastně jedno :) Pomohl jsi mi a všichni co tu psali. Za to vám patří veliký dík, jinak bych nenašel tak rychle tu svoji cestu ven. Samozřejmě, že minulost jen tak nevymažu lusknutím prstu, ale dělám maximum pro to, abych si ji nepřipomínal a to se mi daří - a nechci tu nějak machrovat, ale rád bych viděl v jakým stavu jsou lidi 3 týdny po rozchodu, když musí bydlet sami v bytě, kde jim každá blbost připomíná minulý vztah, na který se snaží zapomenout.
A ještě jednou chci připomenout, že tě nechci nějak urazit, ani nikoho dalšího. Jen se prostě zdá se nechápeme, nebo možná je můj porozchodový průběh nějak neobvyklý, já fakt nevím...nikdy jsem ještě rozchod z vážného vztahu nezažil.
A už je z toho zase sloh, sakra...aspoň se nenudíš, mistře LiWu :twisted:

PS: Jestli se ani teď nepochopíme, potom nám to nejspíš není souzeno. Dobrou noc přeji  O:)

Protože LiWu? :D Díky, zdá se že jsi první, kdo mě pochopil. Snad budou následovat další...a proti mistrovi nic nemám, jen se mu nelíbí moje povaha a mně zase nesedí ta jeho. Ale respektuji ho, jen se bohužel neshodneme a jen tak nepochopíme...ale kde bych byl nebýt i jeho příspěvků? Takže díky mistře, znovu a zase :twisted:

Pár názorů...
Za prví: Možná by bylo dobrý se zamyslet nad tim, co tady říkáme, protože určitě sis všim, že sem to neříkala jediná (že ti to furt leží v hlavě), takže na tom možná něco bude. Lepší než psát, že sme tě nepochopili...
Za druhý: Četla sem to celý. Sice se to nečte moc dobře, ale tak...
Za třetí: Když se tu tak oháníš těma svýma článkama a říkáš, že tvůj blog absolutně nikdo nepochopil, tak sem hoď odkaz... Nebo se za to snad stydíš? Jasný, možná sme to nikdo nepochopil, ale jak to asi máme pochopit, když sme to neviděli, že?

Jo, a stejně ti leží v hlavě, ať si říkáš co chceš.. kdyby neležela, tak už sem dávno nepíšeš...

tak je jasný že chce slyšet nějaký názory...a že si to člověk musí po rozchodu srovnat v hlavě....řekni mi, komu po rozchodu s někým koho má člověk rád, neleží ten druhej ještě nějakou dobu v hlavě...... :roll:

Jistěže mu leží v hlavě... jenomže ležet a ležet je rozdíl...

1. A co mám z toho, že to říkalo více lidí? Tak je jich víc, co to nepochopili :)
2.  :roll:
3. Neoháním se tu svým blogem, ani jsem nepsal, že nikdo nepochopil můj blog. A odkaz ti dám, když mi řekneš jediný rozumný důvod, proč bys ho měla dostat. Chodí tam lidé, co mě znají, nebo lidé, které baví to jak píšu. Myslím, že ty nepatříš ani do jedné skupiny :wink:

henry: Jistě, že ji mám v hlavě, ale jak psal king, je rozdíl ležet a ležet. Neleží mi v hlavě tak, že bych na ni myslel kudy chodím a utápěl se v tom, že jsem sám. Přitom bych klidně mohl. Dneska jsem se konečně odhodlal sbalit všechny její věci co tu zbyly, naskládat je do krabice, zalepit ji a schovat. Bylo to sice dost psychicky náročné a musím si co nejdřív nechat udělat nové fotky na zeď, ať tam nevidím ta prázdná místa, ale je to za mnou.

Ale podle toho, jak se tu vyjadřuješ, to tak vypadá. Tvůj projev tady tak opravdu působí...označil bych ho za nekonzistentní...sorry, ale nemůžu si pomoct, prostě to fakt působí jakože si hraješ na to, jak to všechno dokonale zvládáš, ale ze stylu psaní úplně cáká opak... To nemá bejt žádný navážení do Tebe, jen popisuju, jak to na mě působí (a podobně to IMHO vidí i Ti, kteří se tu vyjadřovali v podobném duchu).

Kubu nikdo nechápe, všichni jsou divný, akorát Kuba je letadlo :)

Brilantní analýza. :)

Nice shot :D


Bohužel jste mě nepochopili...zajímá mě tedy, co přesně jsem řekl špatně, že to z toho vypadá, jako kdybych si na všechno jen hrál? Možná neumím vyjadřovat pocity tak jak je skutečně cítím...a nebo tu každý chápeme jisté pojmy (např. ležet v hlavě, být v pohodě, ...) zcela jinak...a potom se nedivím, že vznikají taková nedorozumění. Pokusím se ještě jednou vše popsat, ale tentokrát velice stručně. Nejsem v pohodě tak, že bych se skákal radostí do stropu a po světě chodil s úsměvem od ucha k uchu...ale nejsem v háji tak, že ležím doma v peřinách a v myšlenkách na minulost utápím veškerou svoji energii, které mi už moc nezbývá. Je jasné, že ve mně všechny ty myšlenky a vzpomínky jsou, ale nepřipouštím si to, snažím se žít tak, jakobych nikdy ty dva roky neprožil...a když už se náhodou nějaká vzpomínka vynoří, vybavím si něco hnusného, co ji zase vrátí do patřičných končin mého vědomí.
Chápeme? I mistr Last Warrior?

Letím někde přistát a nabrat síly na zítřejší den...mějte se všichni hezky :P

PS: Vinu zato nepochopení beru z větší části na sebe...musím zapracovat na přenosu myšlenek do psané podoby (proč ještě nikdo nevymyslel přenašeč myšlenek? :roll:)

Hello everybody :)

Ať mi tu ten topic úplně neumře, zase něco přihodím. S bývalkou vlastně není nic nového, pokusila se asi 3x o jakýsi kontakt a když jsem nereagoval ani jednou, tak to vzdala. Co se mě týče, už netoužím ani v nejmenším po jejím návratu, je mi ukradená i jako člověk. Netuším jak jsem se dostal až do takové fáze, ale prostě se to stalo. Momentálně chodím ven, bavit se a poznávat nové lidi. S jednou slečnou už jsme byli na druhém rande, padla i první pusa při loučení 8) ...akorát jsem byl na rande naposled snad před pěti rokama, takže fakt nevím co dělat dál, aby se to ubíralo správným směrem, ale přitom to nesklouzlo do něčeho vážnýho. Ikdyž ani jeden z nás nechce vážný vztah, tak mám trochu obavy aby to tak nedopadlo - připadá mi totiž, že se mnou začíná hrát jakousi hru, kdo chce toho druhého víc vidět :shock:

Ale to asi patří do jiného tématu...

napiš šmoulovi_007, ten ti poradí, jak ošéfovat vztah tak, aby z toho nebylo nic závazného

Díky, spíš založím topic, ať z toho mají něco i ostatní...myslím, že nejsem jediný, kdo řeší tuhle situaci :wink:

zkonzultuj to a pak napis topic s radou, klidne ve spolupraci se smoulou

Čau, tak jak to nakonec po pár měsících dopadlo - resp. jak jsi dopadl ty? Přiznám se, že jsem četl jen první část (ze současných tří listů konverzace) a docela mě tvůj příběh zaujal.
Dle mého názoru, který už bude momentálně dost irelevantní (o5 podotýkám, dál jsem to jen prolítnul a moc toho nepřečetl), by bylo nejlepší se na dotyčnou vykašlat a žít svůj život. To, zda se k sobě vrátíte stejně neovlivníš a alespoň se dál nebudeš schazovat... Ona je sice ta "pravá", to tak po rozchodu, který je iniciován z její strany, většinou bývá, ale po světě chodí spousta jinejch fajn holek, který si tě budou vážit pro to, jakej jsi...

Dopadlo to tak, že mě nezajímá a momentálně žádnou další holku nechci a užívám si života a učím se umění pickupu. Změnil jsem hodně svůj pohled na svět a hned se to odráží v mém současném životě. Takže tahle kapitola mého života je dávno za mnou, uavřená a nehodlám se k ní ani na chvíli vracet.

Díky za optání...ono stačilo, kdyby ses mrknul do jakých částí fóra přispívám v poslední době 8)