Co me se*e

[skyguard]

Zdravím,spíše se chci svěřit no.Rozšla se se mnou přítelkyně před pár dny.Jsem z toho na šrot.Nemůžu nic dělat.Do ničeho se mi nechce.Pořád ji mám v hlavě.Prostě už mě nemiluje.To chápu.Co mě však nejvíce drtí je představa,že je šťastná s někým jiným(dokonce ho znám),který má auto,byt,peníze.Tohle prostě nedokážu překousnout.Nemůžu to dostat z hlavy,že se s ním bude milovat.Stále nedokážu zapomenout, strašně mě to ničí.Hledám si nějakou kamarádku na popovídání si,ale jde to těžko.
Poradí mi prosím někdo jak se zbavit té představy,že bude šťastná s někým jiným. Moc děkuji za odpovědi.
Tom

[noghri]

po rozchodu je to vzdy nejhorsi...clovek si idealizuje toho s kym se rozesel a jeho egu dela nesmirne dobre pomysleni, ze by ten druhy trpel a litoval sveho rozhodnuti a tez naopak sam se trapi tim, ze by jeho ex mohlo byt lepe s nekym jinym. sebevedomi je pochuchane a neexistuje kouzelne slovicko, ktere by to dokazalo spravit. jen cas... a tim, ze to budes dokola s nekym rozebirat a rochnit se v tom, si take moc nepomuzes... vypovidej se, to ano, ale pak uz si prestan sypat zbytecne sul do rany...

ma rada? pristi dva tydny az mesic budou nejhorsi. je treba najit si nejakou cinnost, jakoukoliv, projekt, zamerit sve myslenky jinym smerem. cilene. me pomaha cviceni, kreativni proces, programovani, uklizeni... kontraproduktivne pusobi cteni, koukani na tv, depresivni hudba a cokoliv pasivniho. hlavu vzhuru a uvedom si svoji vyjmecnost a cenu. a ta se nehodnosti ani penezi ani jinymi majetnymi statky. tam nekde venku je slecna, ktera te oceni a az budes na to pripraven, tak jsem si jista, ze ji potkas

[daemoniack]

Jj, je to tezke... ale ona Te nechce.
A pokud ji doopravdy mas rad, tak to ze bude stastna, je to hlavni.
Pokud Ti jen vadi to, ze ona nema rada Tebe, ale nekoho jineho a je s nim vic stastna nez z Tebou... to neni laska, to je sobectvi, zarlivost, prani vlastnit... Takze sam vidis, ze pokud ji mas rad - prestane to vadit, budes ji to prat. Pokud ne, nebyla to ta prava, najde se lepsi

[Martin 79]

Děcka já už se s ní neviděl asi 7měsíců, nepsal asi 4měsíce, dá se říct, že už asi 3měsíce mám stálou přítelkyni, teď mi napsala sama asi před měsícem totální blalbla asi ve stylu sms od mojí babičky. Rozhodně jí přeju jen to nejhorší,i teď, potom co mi udělala, a pak já sem dělal takové blbosti, ničil si zdraví apod. a jí to bylo úplně ukradené. No prostě z prvotních a druhotých důseldků sem se vzpamatoval snad až někdy v únoru. Vlastně né že bych í přál to nejhorší, já jí přeju, aby zažilo to, co sem díky ní zažil já, ale na každou svini se vaří voda, to sem si jistý.
No dokonce sem vymazal kromě jejího i čísla na příbuzné a společné známé, má to jen nevýhodu, že mi v poslední době semtam volají neznámé čísla, což zásadně neberu. Ale mám svatý pokoj.
Takže jen ať jinenávidí, to je jenom dobře, já sem nebyl schopný se chovat hnusně ani říct nato sprostého slova, a dodnes se těším, jak budu drsný až se s ní někdy potkám, a až se rozpláče, tak já se budu spokojeně smát, a zbavím se toho posledního, co sem měl říct a neřekl a budu mít od ní navždy klid.

[daemoniack]

Martin 79:
jsem rada, ze jsi na tom lepe... ale ja na tom take nejsem jinak spatne, zdravi jsem si nenicila a s mym byvalym - nevideli jsme se, ale na druhou stranu mu nic spatneho nepreju.
Na svete je dost nenavisti, nezivila bych v sobe dalsi, nicmene Tvoje volba... znim jak kazatel, ja vim, ale... uz jina nebudu.
No, pravda, chlapa stale nemam - ale ne ze bych nemohla, jenom jsem se zase zamilovala do takoveho, co na me kasle....

[dextera]

Hm, tak já jsem se s bývalým neviděla tak měsíc, nepíšeme si...prostě nic a pořád se mi vybavuje  ten poslední den, kdy jsme se viděli a kdy se teda ke mě moc ideálně nechoval...a občas se přistihnu, že mu přeju to nejhorší a nenávidím ho...vím, že si tím škodím akorát sobě a plýtvám úplně zbytečně energií, ale nemůžu si pomoct...A prřesně jak píše Martin 79, když ho potkám, mám dvě možnosti: buďto mu neřeknu nic a budu ho ignorovat nebo na něho budu hnusná a řeknu mu všechno, co si o něm teď momentálně myslím...a že to teda nejsou pěkný věci...nejvíc mě štve, že i když bych si vlastně mohla užívat svobody a najít si někoho jinýho, tak jsem mu pořád jak ten blbec věrná a s nikým si nic nedokážu začít...