Jak se k Vam partner vratil. Vase pribehy.

[jam]

Presne tak Kiruy. Nicmene porad mi tu schazi nejake prispevky tykajici se nazvu toipcu, ale nevidim problem v to, že by to tak v zivote nemohlo nefungovat, ale spise v tom, ze lide kterym se to povedlo nemaji potrebu navstivit tohle forum ... njn

[karel]

Já mám trochu jinou teorii, která vůbec neřeší nějaké řeky či jiná vodstva 

Říkám si, že pokud má člověk to "štěstí" a dá se opětovně dohromady se svojí bývalou partnerkou, může to skončit pouze pozitivně. Protože jak všichni víme, vztah buď skončí nebo neskončí.

Pokud v tomto případě neskončí, oběma je dobře, jsou spolu šťastni - takže pozitivum.
Pokud v tomto případě vztah skončí, oba si uvědomí, že to nemá cenu, smíří se s tím a to je také pozitivum.

Samozřejmě, existují výjimky, kdy spolu zůstanou a akorát se trápí, ale berme to v obecné rovině. Jsem po vztahu trvajícím 6 let. Kdybych byl stále zamilovaný a neměl partnerku a má ex se chtěla vrátit, neváhám ani vteřinu...a teď mě můžete pranýřovat 

[Mr.LiWu]

Karle, nepsal jsi v jiném topicu že na bývalo pořád myslíš a chceš jí zpátky? Karle, houpat můžeš, ale házet ne

[karel]

ano psal, taky jsem ten topic založil. Ale to se přeci nevylučuje. Já zde říkám, že bych se ke své bývalé ihned vrátil, protože si stále myslím, že ona je ta pravá.

A tyto návraty mají jen 2 možné konce, viz můj předchozí příspěvek

[Av4]

ad přísloví: "Dvakrát nevstoupíš do stejné řeky" neznamená, že se 2x nenamočíš na stejném místě. Ale znamená to, že zatímco si v té řece nebyl, tak je v ní jiná voda, protože ta do které jsi vstupoval předtím už odtekla. To jen tak pro upřesnění, protože se to tu používá v úplně špatném kontextu

[R3v]

Prave my moja (ex)priatelka povedala, ze uz so mnou nechce byt. Znova. Stalo sa to uz asi trikrat. Niekedy som mal take pocity zasa ja. Vzdy sme sa napokon k sebe vratili. Teraz to uz ale prevysuje vsetky medzi. Co je najhorsie, stale ju lubim. Ona povie ze som unavny (asi niekedy hej). Nerozide sa so mnou rovno, len okolo toho keca. Naposledy sme si na vianoce povedali, ze budeme len kamarati. Vydrzalo to asi tyzden. Pisem v kratkych vetach lebo sa to vraj lahsie cita (hovno sa to lahsie cita, to len ten sefredaktor na kineme nevie citat). Sry som nastvany, mam nervy a este neviem com. Bonus: Sme studenti, mame obmedzene peniaze, okrem toho ja som na dvoch skolach a zarabam kde sa da. Ona je na tom podobne. Pointa? Byvame spolu. Mame dohovoreny byt na dalsi rok minimalne, od zmluvy odstupid nemozeme. Spavame na jednej posteli. Vecer jej citavam rozpravky, len tak sa radi k sebe tulime. Potom zrazu toto, imho to uz lepsie nebude. Ale stale budeme spolu. U nich doma (kde byva s rodicmi, bratom a psom) na dome som sa citil lepsie ako vo svojom rodicovskom dome. Rad som tam s nou len tak lezaval a krmil huskyho. A teraz jednoducho... myslim, ze to ide prec a nedokazem si to predstavit. A nedokazem si predstavit ako sa cez to prenesiem. Normalne niekedy lutujem, ze som taky aky som. Kolko malo problemov ma napriklad taky speedmaster... Jaj uz ani neviem o com je tato tema, len som to chcel niekde napisat, nechce sa mi zas riesit to s nejakou kamaratkou...

A sme spolu takmer tri roky... aj tak je to jedno, whatever....