Jak se rozejít po 3 letech?

[Rozy]

Ahoj lidi,
mám takovej problém je mi 23 a mojí 25. Potřebuju poradit jak ukončit takový vztah po 3 letech. Ještě sem to nikdy nedělal. Nechcu složitě probírat proč se chci rozejít, ale prostě v posledním půl roce nejsem šťasný a kvůli častým rozdílům v názorech, chování, povaze atd. nám to prostě neklape. Už jsme to párkrát řešili a nevyřešili a tak bych se s ní chtěl nějak rozumně rozejít. Určitě pokud by to bylo možný tak bych chtěl aby na mě nebyla naštvaná a mohli jsme si v klidu promluvit a nebo se třeba i normálně pozdravit když se budem vídat, díky společným přátelům...to je taky další věc...co se společnými přáteli? Máte nějáké zkušené rady? Ale fakt jen seriózně prosím. Dík moc.

PS: Hlavně by mě zajímalo jelikož se poslední dobou moc nevídáme mám jí nějak dopředu oznámit že se s ní chci sejít a popovídat, nebo prostě jen náhodně se domluvit že někam zajdem a nic jí neříkat? Nevím jeslti vydržím třeba 3-4 dny se s jí o tom nezmínit když mi bude psát SMS.

[Av4]

1) napsat předem, že "si musíte promluvit"
2) sejít se
3) vysypat to ze sebe
4) nechat jí, ať k tomu něco řekne (bije tě, brečí, chce vysvětlení, etc.)
5) NEVYSVĚTLOVAT
6) odstřihnout se - nevídat se s ní, smazat telefon, smazat ICQ, nepsat maily, odebrat z FB, všechno
...
7) počkat až se uklidní

[Hox]

Sice jsem tu skoro pů roku nebyl,ale forum celkem pravidelně pročítám a k tomuto bych právě něco měl...
Já se v rozchodech teda vůbec nevyznám,ale jak to napsal ava,souhlasil bych až na bod 5 se vším...já bych místo nevysvětlování spíš doporučil se omluvit,že tě to mrzí atd...takto mi to připadne až moc silné kafe pro tu dívku(pokud taky neměla pocit,že by se měl vztah ukončit).Leda že by ses omluvil v bodě 3...a taky ber v úvahu co ona cítí k tobě a jaké je povahy...pokud k tobě něco cítí a ty na ni vysypeš,že je konec,tak to je asi trochu kruté...aby potom se tady neoběvila taky v sekci O rozchodech,že se sní náhle rozešel přítel,neozývá se a neví co se děje a proč to udělal...

[Mr.LiWu]

podat kolkovanou žádost 

[Av4]

Ta 5 znamená - nesnažit se jí vysvětlit, proč to nemá cenu.

Nechce to slyšet a nechce to chápat. Když jí něco řekneš, tak tě začne přesvědčovat, že to tak není. A když nezačne, tak něco z toho, cos uved jako důvod vezme a změní a bude očekávat a dožadovat se toho, aby ses vrátil.

Omluva je (doufal jsem že logicky) zahrnuta v 3 - něco jako "promiň, je mi to líto, ale už nemůžem bejt spolu"

[ulala]

je mozne, ze sa bude snazit presviedcat, ze to tak nie je, ale po troch rokoch si kazdy nejake vysvetlenie zasluzi.

[Av4]

ulala: Ano, pokud je to jedna, rozumně pojmenovatelná věc, tak ano. Něco jako "vadí mi, že chodíš ven s kamarádama a necháváš se od nich osahávat"

Ale většinou je rozchod prostě jen, že "to nějak vyprchá", ne? A "že to vyprchalo" řekneš, ale ona to nebude chtít pochopit. A ty se svezeš k tomu, že jí začneš vyčítat, že nedává zubní kartáček na místo, nosí divné ponožky, pořád říka "vlastně", nemá ráda tvoje kamarády, ... a další celkem nepodstatné věci, které s důvodem rozchodu vůbec nesouvisí. A ona ti je začne vyvracet a obviňovat tě, že za ty důvody můžeš ty (jak mam mít ráda tvoje kamarády když mě nechceš brát s sebou do hospody - nejde o to, že má pravdu, jde o to, že důvod rozchodu je jiný). A z "hezkého" rozchodu, se stane jedna velká hádka. Ten kdo je "rozchozen" má právo být iracionální a unáhleny, ale není důvod mu v tom ještě pomáhat...

Když ten rozchod ukočíruješ, tak se můžete časem v klidu vídat a oba to překonáte. Ale když skončíte řvaním a obviňováním, tak se na to pak těžko navazuje.

Když to zvládneš dobře, tak bude mít chvíli pocit, že jsi ten nejhorší hajzl na zemi, sní několik tabulek čokolády, použije asi 10 balení papírových kapesníčků, 3x denně se bude muset znova líčit, ale přejde jí to a nebude na tebe mít vyloženě špatné vzpomínky

[Buchy]

Ono s těma roczhodama je to celkově zvláštní - hlavně pro slečny. My pánové to asi nepochopíme, ale slečna to bere jako zradu, jako obrovský klacek (snad i kláda) hozená pod nohy od někoho, komu věřila a koho milovala. Nejdřív tomu samozřejmě nechce uvěřit a pak, když to vypadá, že to je bráno vážně, se snaží pochopit, proč tomu tak je. Začne většinou hledat chyby v sobě... chyby, které tam ani být nemusí. Zároveň je jí ublíženo a začnou se v ní vařit city, které musí ven. Jak jinak, než brekem, vztekem, křikem, nadávkami do haj*lů apod. Pro ni, když se s ní rozejdeš, se najednou rozplyne sen o tom, jaké to mohlo dál být...
Toto však není důvod se jí držet, když už ty sám nechceš ... a někdy to bývá těžké překonat... Ale po roce (...po dvou, třech), když spolu nejste v žádném kontaktu, všechen ten hněv vyprchá a není problém poté zůstat přátely ... ale určitě nečekej, že spolu druhej den zajdete ven jako dobří kamarádi... Hodně štěstí

[D9]

Buchy: vždyt u kluků je to uplně to samý...

[Suza]

Třeba oceníš radu od holky  Ava to nicméně napsal správně.

Hlavně je potřeba, abys až to provedeš, nepodlehl špatnému svědomí a nekontaktoval ji stylem "jak se máš?". Občas lidi mívají takové nutkání, protože najednou jim přijde divné se úplně odstřihnout. A mají výčitky svědomí, že toho druhého nechali se v tom vyráchat. Jenže ten druhý si pak takový kontakt vysvětluje jako zájem o návrat a prodlužuje mu to trápení.

Každopádně rozchod není nic jednoduchého, tak držím palce. Pak nám sem napiš, jak to dopadlo.

[Rozy]

No tak dopadlo to asi tak že jsem tu čekal pořád na nějákou odpověď až jsem to vzdal a všechno si vlastně přečetl až jsem to "udělal po svém".

Dopředu jsem jí nic nepsal, ono bylo těžký se sejít aji tak, ale asi má výhodu napsat že si potřebuju promluvit...jelikož když jsme se zase po týdnu viděli tak jsme nebyli sami a tak jsem s ní nemohl o ničem promluvit v klidu a bylo to takový nepříjemný se všema těma pocitama předstírat jako že nic. Nakonec jsem jí šel teda doprovodit domů, takova 3/4 hod procházka a po cestě jí to všechno řekl.

Začal jsem tím jak už jsem jí říkal předtím že jsem zase o našem vztahu přemýšlel a že z toho nejsem šťastnej atd. no a ona mi na to nic neříkala a furt spíš jen "tak co mi jako teda chceš říct", no nechtěl jsem od ní zázraky, ale aspoň trochu emocí bych od ní čekal, načež mi řekla že je m jen v sobě a že na venek se neprojevuje (což je obecně pravda). Po čase jsem se teda konečně dostal k tomu že přes všechny ty naše rozdíly a tak si myslím že už nemá cenu abychom spolu dál byli a že je nesmysl být spolu "jen proto že už jsme spolu 3 roky". Načež teda pak reagovala tak že by v tomhle byla srab a že ona by spíš volila radši nějákou pauzu než rovnou rozchod (jak už jsme měli před cca půl rokem). No načež jsem jí řekl že pauzy neuznávám a že si myslím že je to blbost a že možná časem třeba zjistím že jsem udělal chybu, ale že to teď jinak nevidím. A taky že nechcu se jen snažit a pořád spravovat něco co nefunguje a že už mě to nebaví a netěší. Pak jsme se ještě chvilku bavili, ale už jsme byli viceméňě u ní. Ještě jsem jí řekl že pro mě hodně znamenala ale že už to prostě není co to bývalo (po více stránkách) a že jsem si spíš připadal jako kamarád než že jsme spolu chodily. A že bych nerad abychom se rozešli nějak ve zlým, což tak nějak brala - obecně toho moc nanamluvila ani se nevyjadřovala.

Tak jsem se šel pak projít dom a až jsem došel tak mi napsala SMSku jestli jsem jako došel v pořádku, že jsem se ani neobjevil na netu, načež jsem jí teda odepsal že jsem ok, že jsem se byl projít a popřál jí dobrou noc. Od té doby jsem jí nenapsal až teď do víkendu kdy mi psala že jí už umřel její 15 letej pes a že tenhle týden stojí teda pěkně za ho*no.
Osobně se nevídáme ale na icq je teď nějak často (asi i častěj než dřív) a na fcb jsem ji taky nesmazal. Nechci ale udělat nějákou blbost...