Jak se vyrovnat s tím, když potkáváte bývalého s jeho novou přítelkyní

[saila]

Zajimalo by me, jestli jste se nekdo musel vyrovnavat take s tim, ze potkavate byvaleho s jeho novou pritelkyni, kterou si nasel okamzite po rozchodu. Jake zbrane jste meli proti tomu, aby vas to tak nebolelo. Jsem z nekolika desetitisicoveho mesta, ale je opravdu male na to, aby je clovek jednou za cas ruku v roce potkaval. Ona je sice z jineho mesta, ale jezdi k nemu na navstevy.

Navic jsem je potkala jeste na jedne akci. Neni to zrovna prijemny pocit, kdyz je tam spolu vidite. Jak se k sobe maji atd. .........

[larry flint]

no ja vetsinou pouziiju veskery mozny zbrane k dokazani toho, ze sem lepsi, pze proti te nove mam tu vyhodu, ze vim, co ma rad a co se mu libi....ale nedoporucuju tohle delat, u me je to instinkt byt ta nejlepsi a konkurenci zadupat do zeme a vymazat z mapy   

jinak si myslim, ze je asi nejlepsi predstirat, ze mu to prejes a to tak dlouho, az mu to doopravdy prat zacnes 

[Mawe47]

jo s tim predstiranym to je fakt. dvakrat z toho radost nemam, ze me kvuli ni nechal, ale potkavam je nekdy celkem casto a tak se proste snazim delat jakoby nic, i kdyz by me to urvalo srdce... ono kdyz si clovek bude namlouvat, ze je to v poho a preje jim to, tak to i zacina fungovat

[stix]

Myslím,že to nejvíce bolí,když se potkáte poprvé. Jestli mu to budeš přát, nebo ne je jen na Tobě. V každém případě Ty jsi sama a on má výhodu,že se netrápí narozdíl od Tebe. Standartní řešení neexistuje,ale něco se dá vždy dělat. Nechodím tady na toto forum dlouho,ale vím,že se podobný dotaz již řešil. ( osobně jsem něco podobného nedávno zažil a můžu říct: i když to zabolelo zprvu,nakonec jsem byl za to rád. Jeho chování bylo hrozné ale.. láska je slepá a já tomu rozumím. Zachoval jsem klid,rozvahu a choval se jako by nic.Podotýkám,že jsme nedělali,že se neznáme a normálně jsme chvíli pokecali). To ale platí pro případ,že smolu mluvíte i po rozchodu. Jinak si myslím,že to chce čas a když bueš mít nového přítele budeuž všechno o.k.

[talamba]

Těžko se cokoli doporučuje, ale určitě bych se snažil zachovat klid. K němu bych byl lehce arogantní, odměřenej, chladnej a ji se snažil co nejvíc přehlížet. Co ti je do ní (mně do něj). Vždyť ti (mně) přece nesahá ani po kotníky.
Časem mně stopro čeká něco podobnýho, tak se na to snažim nějak připravit... 

btw:  to se pěkně blbě píše takle pohlavně opačně... 

[PetrJ]

Ahoj, souhlasím...chce to zachovat chladnou hlavu. Lehce se to napíše, ale až to příde sám jsem na sebe zvědavej....Stejná situace mě čeká také. Není jednoduché potkávat bývalku samotnou, natož až si přivede svého nového. Dnes nevyhledávám místa, kde bychom se mohli setkat ale občas se tak prostě stane. Nejlepší je vše nechat být a ukázat, že i bez ní (něho) svět jde dál.

[Garrett]

Dneska se mi to stalo... A nebyla to konfrontace z očí do očí... jen jsem je viděl. A... bylo to emotivní. On se zdá jako sympaťák. Pod vlivem pocitů ho nevnímám jako nepřítele... i já byl sympaťák, co někomu vlezl do zelí... spíš mě to nutí k zamyšlení o ideálu, který se točí ve všech těhle příbězích. Jestli je to opravdopvý "ideál". Pro mne tedy ona a její role v tomhle všem... Nejspíše je potkám zase...

Jak se zachovám? Dělat, že je nevidím je od určité hranice trapností (neřeknu přes ulici, ale...), co ukazuje na to, že to ani zdaleka za mnou není... Spíš takový delší otevřený pohled do očí. Pokud možno nenucený ale trochu chladný pozdrav a pak oči pryč a rovnou za nosem bez ohlížení, komentářů toho jak se kdo má a co je novýho... Když tobě buší srdce, i tomu druhýmu trochu tluče... asi míň, ale i tak... a tak mu to nech, neudělej ze sebe někoho, kvůli komu nemá smysl aby srdce tlouklo... třeba si ten druhý připomene, že o něco přišel. O něco, co už mít nebude. A třeba ne... Ale to, jestli zalituje, už asi není věc těch opuštěných... Bohužel je zrádný o tom přemýšlet...

[Mr.LiWu]

Nejlepší lék, a nejen na tohle je neřešit bývalého.Brát to jako uzavřenou kapitolu, nezajímat se o to jak se má, s kým chodí, co spolu dělají - pak to srdce nebolí. Začít ho brát jako ukončenou kapitolu, někdy příjemnou, někdy méně. A dívat se kupředu a neřešit co bylo, nepřeýšlet o tom - nic nevymyslíš

[Garrett]

Myslím, že dnes jsem k tomu udělal zdárný krok... sen se rozplynul....