forum.QARK.net

Zacatek meho pribehu neni nicim vyjimecny. Svou soucasnou pritelkyni jsem poznal asi pred rokem a bylo to opravdu velmi krasne a spontanni. Proste najednou jsme se oba do sebe moc zamilovali a bylo to opravdu nadherne. Mame mnoho spolecneho a zaroven jsme kazdy uplne jiny cimz se skvele doplnujeme. Uzasne si rozumime v posteli. Moje pritelkyne je dosti zaneprazdneny clovek a vidime se tak krome vikendu jednou dvakrat tydne, takze se na sebe muzeme tesit a myslim ze si vazime kazdeho casu kdy jsme spolu a snazime se ho naplnit sebou. Nekdy se nam povede jet nekam na cely vikend ale to spise vyjimcene vetsinou pro sebe mame jeden den o vikendu.  Sve pritelkyne si nesmirne vazim, je to nadherna zena, ktera mne neskutecne pritahuje, vzruseje a miluji ji. Jmenuje se Lenka, ale to neni podstatne. Je to clovek, ktery velmi nerad mluvi o sobe o svych pocutech o nasem vztahu apod...Dala mi najevo ze je proste takova a ze se nerada neco resi co se tyka ji a nas apod. Rekl jsem si ze to budu respektovat, protoze kazdy je nejaky a nema smysl nekoho do neceho nutit kdyz mu to neni prijemne. Ja mam rad nicmene zpetnou vazbu a potrebuji vedet, kdyz clovek udela treba neco co tomu druhemu ublizi a pritom si to neuvedomi, to se stava kazdemu z nas, protoze nejsme jasnovidci a chyby delame vsichni. Nedavno jsme meli nadherny vecer a pote jsme se vlastne poprve tak trochu pohadali. Ja jsem udelal neco co ji nastvalo ale nevedel jsem o tom a ona mi to nerekla a tak jsem si tu chybu uvedomil az pri teto prilezitosti,....proste jsem se omluvil a sli jsme spat. Jen chci rici, ze ja jsem clovek s kterym proziva prvni vazny vztah, nejdele predtim byla s klukem jen asi pul roku, coz je tak na hranici vaznejsiho vztahu. No nic kazdy jsme jeli rano do prace a od te doby pokazde kdyz jsme se videli se zacala chovat odtazite, jakobych nebyl, nemluvila se mnou proste bala na me nasrana - samozrejme o sex nemela zajem, no rikal jsem si ze se vyvzteka a bude to dobry...Ona vzdy kdyz je nastvana tak nemluvi a je dosti neprijemna. Ale tady ja to vlastne poznal poprve. Tak a ted bohuzel prichazi to hlavni a stejne jako zacatek tak i konec bude pro mnohe asi povedomy. O vikendu jsme byli na malem vylete jeste spolu s jeji kamoskou a pak jsme meli v planu jet k ni domu, ale kamosku premluvila aby jela s nami byla s nami a aby u ni prespala. ja jsem to nechtel protoze jsem chtel byt jen s ni, ale nic jsem nerekl, protoze to proste neslo, coz jiste chapete. Pak jsme sli pokecat do hospody a tam jakobych neexistoval, zadna odezva na nejaky dotek, polibek, naopak ji to bylo neprijemne a spise mne odstrkovala, venovala se jen sve kamaradce a nikdo by v tu chvili nevedel ze jsem jjei pritel. Bylo to ponizujici a pretekly mi nervy, byl jsem na ni strasne nasrany a tak jsem si s ni hned vecer promluvil co se deje, jestli je na me porad nasrana a proc se ke me takto chova ?! Ted jen mala vsuvka lenka do te doby svym chovanim davala najevo jak je se mniuz stastna  absolutne nic nenasvedcovalo tomu co se vam ted chystam rict. Ja jsem clovek, ktery vi vice nez dobre co je to byt moc hodny kluk a proto si na tohle davam fakt bacha !!! Rekla mi ze neni stastna a pak ta strasna slova z te minule vety. Strasne me to nasralo, protoze to nedava smysl !!! Vite nedomnivam se kdyz obcas prinesu sve divce ruzi, ze je to bzt moc hodny, kdyz ji dam malou pozornost k vyroci, ze jsem moc hodny...l....ale na druhou stranu chapu, ze tady jsou ty hranice u kazde holky jine. rekla mi ze by byla rada kdybych na ni vice sral a rekl ji obcas co me na ni sere apod....to ja take moc dobre znam, JENZE : co kdyz vam ta divka celou dobu dava signaly, ze je vse naprosto ok a to jak se k ni chovam ji naprosto vyhovuje ??!! To se asi stalo, protoze jsk jsem jiz rekl ona o sobe nemluvi prestoze jsem se pokousel s ni mluvit o nas ale nepovedlo se to. Postavila mne do role, ze se mam citit viny ale ja nemam za co nic jsem neudelal a jsem jen nasrany. Bohuzel pak prislo to klasicke ze bychom se nemeli ted nejakou dobu videt, coz je pro vetsinu z vas synonymum rozchodu a ja nejsme vyjimka. jeste ten vecer nicmene jsme si tedy vyrikali to, ze bychom meli spolu vice komunikovat i kdyz ji to neni prijemne aby pak nedochazelo k takovymto nedorozumenim a rozesli jsme se s tim, ze rozchazet se jako nechce, ale priznam se ze jsem ji to m moc neveril. Ujistila mne ze v tom neni zadny jiny chlap, coz mne jedine uklidnilo. Uz to bude jen kratke: dohodli jsme se ze se uvidime nekdy pristi tyden. Ja ze sve pozice citim toto, ja nemam duvod ji volat, psat a take nebudu protoze mam svoji hrdost, nic jsem neprovedl a nepolezu za ni a nehodlam se pred ni ponizovat. Neudelam nic dokud nezavola ze mne chce videt. Sice jsou to muka ale vim, ze je to jedina sance jak zvysit sanci ze tomu vztahu neni konce, coz ted opravdu nevim. ja za sebe nevidim jediny duvod proc bychom se meli rozchazet, pokud b y se lidi rozchazeli hned pri prvni krizi bylo by to vuci tomu vztahu dost nefer a je to taky zbabele, ano sanci si maji davat lide, pokud udelali nejakou chybu ale tady.... ???? Ptam se ted zenskych co to s vama holky je, nevite co chcete, kdyz mate doma hajzla stezujete si, kdyz mate doma fajn chlapa ktery si vas vazi a miluje vas takovou jaka jste, tak se vam to take nelibi, sorry ze se snamzime vam davat najevo, co pro nas znamenate mozna ze kdyz jsme do vas zamilovani tak to nekdy trochu prehanime, no aco ??? Neni to spise trochu roztomile ? Abych to nejak uzavrel, byli jsme jeste domluveni ze mi zavola, takze zavolala ja jsem ji rekl, ze po telefonu nic resit nebudu ale pro zamysleni jsem ji rekl, ze kazdy vztah zakonite ceka prvni krize a ze je to normalni a meli bychom se z ni poucit a rozhodne bychom se nemeli rozchazet, ze cela ta vec je vlastne pozitivni, protoze nam umoznila konecne o sobe mlouvit a promluvit si. Ona vlastne nevedela co mi rict a ze to ted nedokaze resit protoze ma spousty starosti koneckoncu ja taky takze jsme se dohodli ze se teda pristi tzden nebo proste az nastane cas nejak sejdeme. Tak a ted bezi hra o cas holky co ??? Rikate to jen proto ze si to opravdu pogtrebujete rozmyslet, jestlis  tim clovekem byt nebo jen tyden premyslite, jak mu to rict, ze je konec. Chcete aby se vam ozyval nebo aby vam nevolal ? Myslim ze vy sami to casto nevite.....Je to tezke protoze lenku opravdu miluji a nechci ji ztratit nevim kdy se ozve ale to je mi jedno. Rekla mi ze mne chce dobyvat a ze k tomu nema prostro, takze ted ji ho dam, pokud mne opravdu chce a stojim ji za to zavola a bude se chtit vratit, musi pochopit, ze mne mize ztratit a ze ja stojim za to aby o me bojovala, ja budu za nas vztah bojovat take, ale neprijdu za ni s kvetinou, ani se slzami a prosbou at to nedela. Mam svou hrdost a neponizim se, nic jsem ji neprovedl, byl jsem sam sebou a takovy jsem ji daval najevo, ze ji miluji vahzim si ji a ze je pro mne proste poklad. Daval jsem ji dost svobody, mozna jsem ji obcas dal vice nez jsem mel, ale ona take neni dokonala a ja ji beru takovou jaka je. Takz se ptam jestli to jak jsem se k tomu postavil je spravne a co si o tom vsem mylsite, co se vlastne stalo nebo nestalo ? Ja myslim, ze ona jak proziva vsechno poprve ze je to na ni moc, je to na ni moc rychle a moc hrrr a potrebovala by zvolnit, to mi sama rekla, ze je toho na ni moc a ona si potrebuje na vsechno zvykat postupne....ze by ten vztah by nemel bzt v tuto chvili tak daleko, toho se zalekla.......jak z toho ven, jakou nam davate nadeji ???? Budu rad za kazdz nazor....protoze mozna napise nekdo neco, co hodne pomuze aniz by to tusil. Mam pocit, ze doba kdy si lide opravdu vazili toho co k sobe citi, vazili si zivota jako takoveho je pryc. Lide uz nechteji za lasku bojovat a jakmile se neco stane hned vsichni prchaji. Ze vzathu se stala veda plna taktik, strategie, pravidel a to neni dobre. Kdyz jsem toto vypravel sve mamce vubec nechapala o cem mluvim vubec nechapala, co to znamena kdyz kluk je prilis hodny....atd. Vite ze se ji nedivim ? Lide si zacnou vazit toho co maji az kdyz to ztrati, svet se riri do .... a ja jsem do nej spadl taky protoze vam pisu a snazim se jen o jedinou vec. Byt s clovekem ktereho miluju, ten clovek mne take miluje a presto se chce se mnou rozejit (i kdyz ja stale doufam ze ne) kvuli nicemu....hlavou nam litaji miliony veci, kdy napsat, kdy ne, jak se zachovat kdyz ....bla bla bla....prestavame byt sami sebou jen se ucime pravidla hry, ktera si kazdy vyklada jinak a take kazdy jinak hru hraje. Proc lide proste prestali milovat a zacli si hrat, zacli si hrat s necim co ma obrovskou cenu, nevazi si lasky....proc musime resit co resime, proc toto drive nebylo ???? . Protoze z lasky se stala jen hra . . .

Diky za vase odpovedi , vazne sorry za ty miliony chyb ale vychrlil jsem to ze sebe a necetl jsem to po sobe....ale snad to prelouskate

Diky Lukas





 




 

Mala otazka - cim konkretne si ji nastval kdyz se ze zacatku urazila?
Jinak povaha, kdy se holka urazí a pak to v sobě tutlá, je průser - pokud se ti nepodaří takovou holku přimět, aby si vážila toho co v tobě má a tenhle svůj vrtoch trochu krotila, tak ať už si jinak rozumíte sebelíp, stojí to strašný nervy takovej vztah lepit dohromady => nejspíš bych za ní nedolejzal (její celkem negativní postoj navíc naznačuje že tudy cesta nejspíš nepovede), v zásadě jsou tedy tři možnosti, které předpokládají, že ji necháš trochu vydusit (holomráz)...
a) ona doleze sama, protože jí budeš chybět
b) ona nedoleze, protože jsi její první vážnější vztah a jí ještě nemusí dojít o co přišla... blbá varianta, ale slepování by nejspíš dalo strašnou práci
c) udělal jsi nějakou chybu, takže ona bude uražená a nedoleze... ale přestože to byla tvoje chyba, kvůli jejímu blbýmu vrtochu by stálo spravování šílenou spoustu energie => nevyplatilo by se to

Možná je to z mé strany trochu cynický názor, ale obávám se že momentálně lepšího pohledu nejsem schopný...
Nicméně co ještě musím podotknout, připadá mi, že z lidí, kteří sem za poslední období psali s podobným problémem, to máš srovnaný v hlavě možná nejlíp => máš celkem dobrý přístup, tak si ho hlavně udrž... chápu, že pokud se rozejdete (potom vyjadřuju upřímnou soustrast) tak to asi bude bolet a že nemá smysl násilně odřezávat emoce, ale na druhou stranu mi nepřipadá že by ses přehnaně topil ve sračkách a utápěl se ve vzpomínkách, což je jedině dobře => tenhle jakž takž nadhled si udrž a bude to v rámci možností v pohodě...
Jinak souhlas s tím, že strategie a podobné věci ve vztahu můžou za určitých okolností udělat dost velkou paseku... v počátcích je to sice relativně běžné, ale v pozdějších fázích by oba dva lidé ve vztahu měli tomu druhému taky důvěřovat, a to se se strategiemi a podobnými věcmi v podstatě vylučuje...

Už po pár větách mě napadlo hodný blbec (nebo chceš-li příliš hodný). I když člověk ví, že by se tak neměl chovat, tak v zápalu zamilovanosti do toho prostě spadne...to znám... Ale ja psal king666, máš to v hlavě srovnaný a IMHO postupuješ dobře, takže jen tak dál!
To by mě taky zajímalo, ale dost možná do byla jen záminka pro to, aby mohla ventilovat to, co ji delší dobu kvetlo v hlavě...

No tohle bohužel na svou adresu nerad slyším, ale chápu, že to z toho vypadá, ale věřte mi, že fakt NE !!! Víte, bavil jsem se během těchto dnů s hodně kamarádkama a docela mě překvapilo, že by byly rády kdyby k nim byl kluk pozorný, já vím, že najít optimální střed je těžké, že když je člověk zamilovaný, hůře se to navíc kontroluje, že když nemá zpětnou vazbu, tak je tam to riziko také veliké. Ale otázka je : je to skutečně tak strašně strašně strašně veliký problém, že kvůli němu někdo řekne hned čau !!! mě to přijde směšné a zase se vracím k tomu, že lidi dnes většinou nemají chuť bojovat a často vzdávají něco, co není předem prohrané. Já nechci nic předjímat a přestože a přestože si o mě někdo bude myslet že jsem naivní, já své přítelkyni věřím, možná jsem podle vás blbec, ale věřím na obyčejnou lásku, která umí věci překonat a dokáže se zvednout ze země. Kterou jen tak něco neporazí, protože to co je mezi mnou a jí rozhodně za to stojí, rozhodně stojí za vztah bojovat, chlapi asi to znáte když řeknu ona za to stojí ale teď jde o to, aby si řekla, že on za to stojí, je to sakra skvělej chlap a mám se s ním rozcházet proto, že se trochu nechal unést.... ? Kdybych byl ženská, řekl bych to bych byla pěkná k....a. Pokud to udělá je to podle mě zbabělé a je to jen útěk. Myslím, že pokud ten důvod není závažný je přinejmenším hodně fér dát tomu šanci, problém je v tom, že pro mě celá situace byla prolomením naší komunikační brány, pro ní důvod se nad vztahem zamyslet...pokud by se někdo měl nad sebou zamyslet tak ona . . . já bych tu neměl být ten člověk, který by měl nad vším přemýšlet a obávat se, že to skončí. Já mám čistou hlavu a mám jasno co chci. Ona by měla se teď zmítat  a poučit se a věřit, že až se potkáme, že to nepodělá ona, ne já . . . . ona si možná bude myslet, že jsem někdo jiný a že jí budu brečet na rameni, ale uvidí, že se ve mě trochu spletla a že jsem chlap, což by věděla kdyby se mnou komunikovala dříve, doufám, že až to pochopí a uvidí, že zjistí a uvědomí se, jo tenhle kluk má něco v sobě a má koule mi říct....prestan fnukat a ukaz mi jak jsem ti chyběl...!!! Já vám něco řeknu, zensky furt fnukaj, ten je moc hodnej ten je moc zlej, ten je moc hubenej tlustej a jak to dopada, nakonec vetsina z nich skonci v rukou nejakyho posuka. Zivot je kompromis a cely zaklad je v tom brat toho cloveka takoveho jaky je. Ja ji taky tak beru a taky me obcas sere no a co, jen ji to budu rikat casteji, protoze se umim poucit - protoze jsme si ujasnili, ze spolu o sobe proste mluvit obcas musime.....Tot vse.

 

Obdivuju tvůj přístup, prostě ideální... Vim, že je to těžký a každej ví, jak se má chovat - že se nemá vnucovat, nemá se ozývat, má nechat toho druhýho v klidu, ale ne každej to dokáže. Někdo to prostě jenom říká, ale nejedná tak. Za to velká poklona!

Jinak musím říct, že podle mě jsou dvě možnosti. Buď se slečna chce vrátit a opravdu toho na ní bylo moc, nebo se prostě odmilovala a s tím se nedá nic dělat. Ze začátku si třeba řekla, že tohle a tohle jí vadí a že se s tebou teda rozejde, ale pak zjistila, že jí vlastně nechybíš a tím to pro ní skončí. Nebo jak říkáš, si uvědomí, že to byla chyba a že jí hrozně chybíš a vrátí se. Ale podle mého v případě, jestli už tě přestala milovat a je jedno, jestli kvůli jinému nebo to prostě jen tak vyšumělo, se nedá nic dělat. To by nemělo cenu bojovat. Kdyby si vždycky člověk řekl, že za ten vztah je třeba bojovat, tak by se lidi nerozcházeli... Víš co myslim.

Jinak držim moc palce, aby ti to vyšlo... A hlavně se drž!

Kdzyž jsme se viděli naposledy zaznělo z její strany: Miluju tě, rozcházet se nechci, ale potřebuju teď být sama je toho na mě moc....její pocity myslím přesně vystihuje píseň od Pehy - Spomal......možná proto mám důvod věřit více, než jiní....

První zvýrazněná věta, si protiřečí s druhou zvýrazněnou větou

Ano, to já vím, já jen říkám, jak to je..lidi já jsem si všeho vědom to mi věřte .nepotřebuju na těchto stránkách utěšovat a vlastně ani od nikoho slyšet, že je to možná hajzlu i když já věřím, že ne, ale je pravda, že je dost fajn o tom s někým pokecat a věřte a možná to sami víte, že je to stokrát lepší s lidmi, které neznáte, protože jim se vlastně můžete svěřit s čímkoliv, - svým způsobem.

Chtěl bych všem říct jednu hezkou myšlenku, která je má nejoblíbenější :

Z celého srdce všem přeji
klid mysli a sílu
aby jste dokázali přijmout vše
co nemůžete změnit
odvahu, aby jste dokázali změnit vše
co změnit můžete
a moudrost, s níž rozeznáte
jedno od druhého...

Víte, život je sakra krátkej a ať můj příběh dopadne jakkoliv, věřte mi, že už jsem v životě prožil tolik zlého, že si dokážu vážit toho, že se probudím, dýchám a že někoho miluju.
Žádná vteřina našeho života se nedá zopakovat je jedinečná, stejně jako neexistují dvě stejné fotografie....a proto pokud mohu poprosit všechny kterých se to týká, zapomeňme aspoň teď na všechny poučky o vztazích, z nichž bychom mohli složit encyklopedii, zapomeňme na smsky, telefony a emaily. Jednou budete v situaci, kdy vám tohle bude uplně jedno a budete chtít vedkle sebe někoho, koho možná právě teď ztrácíte...nikdo neříká, že spolu zůstanete, možná ne, ale pro všechny, které potkalo to co mě....dejte si šanci, protože pokud to neuděláte, nikdy se nedozvíte, jak váš příběh mohl skončit, možná je to fifty fifty, ale i to je slušný skore nemyslíte, lidé umírají a jejich naděje na přežití je někdy jen pár procent a stejně jako každý lidský život stojí za záchranu, tak pokud je tam láska, tak ta si to taky zaslouží...to mi věřte !!! Buďme aspoň zase na chvíli lidmi a ne hráči na šachovnici, které se pohybují podle pravidel......
 

Trochu to zavání tím, že tě milovala ale teď už tě nemiluje - sama neví proč (nikol to pěkně pojmenovala jako "odmilování se")... ona ví jenom to, že ten pocit že tě miluje už v ní není a že potřebuje klid aby si to ujasnila => nejspíš už se v ní ten pocit neobnoví... zkus dělat mrtvého brouka (hlavně vytrvej) a uvidíš jak to dopadne... třeba se ještě vrátí, moc nadějí bych tomu ale raději nedával...
Jinak chápu, že teď nejspíš cítíš hodně velké zklamání z toho, že se nenaplnila vize kterou v podstatě zmiňuješ ve svém posledním příspěvku - že jste si nedali šanci... nevím sice kolik ti je, ale přesto si troufám tvrdit, že ta pravá na tebe ještě čeká a že si tě jednou až tě pozná bude pro tvoje myšlenky vážit... z tohohle vztahu si (pokud to nevyjde) vezmi do budoucna poučení a na zahrádce mu vykopej pěkný hrobeček... a pak vyraž ven na kole ;)
Btw, ta myšlenka je hodně dobrá... přeju ti, aby se týkala i tebe ;)

Aj! Vypadá to, že neznáš jednu ze základních pouček - holka něco jiného říká, něco jiného si myslí a úplně něco jiného dělá :wink:

Chtěl jsem to napsat už ráno jako reakci na poslední odstavec Tvého prvního příspěvku, ale nějak se mi to vykouřilo z hlavy, takže teď: Život není spravedlivý a svět okolo nás je takový, jaký je, a moc s tím nenaděláme - takže je potřeba se trošku přizpůsobit prostředí a možná i trošku změnit způsob uvažování. Šance, že bys našel někoho, kdo bude přemýšlet jako Ty, je IMHO dost malá. Já osobně takové osoby znám, ale všechny jsou mužského pohlaví (me included) :)

Tohle jsou přesně má slova a mé myšlení, vidím to naprosto stejně. Na všechno se vytvořily nějaký pravidla a když se jimi někdo neřídí, ikdyž jsou to většinou podle mě naprosto absurdní situace, tak už je divnej a je lepší mu říct čau? Tohle prostě neuznávám. Ale vím, že je to bohužel už tak rozjetej vlak, že pokud budu chtít něčeho dosáhnout, budu muset do toho vlaku naskočit. A to mě na tom štve nejvíc, že se musíte podřídit většině a všeobecně uznávaným praktikám.

Jinak k tomu příběhu, taky to asi moc dobře nevidím, což mě mrzí, protože opravdu působíš jako člověk, který to má v hlavě všechno dobře poskládané. Každopádně bych teď nechal veškerou iniciativu na ní, aby teda měla možnost o tebe bojovat (pokud chce). Přeji hodně štěstí

Hezké. Máš to v hlavě celkem dobře srovnané. Jen se podle toho chovat.

Můj pohled je dost zkřivený tím, že jsem něco podobného zažil - holku, která když má problém, tak se s ním chce užírat a rozhodně nemá v plánu, abys jí s ním pomohl.

Ze svojí zkušenosti bych řekl, že tím, že s ní nejsi jsi jen získal. No, teď to tak nevidíš, protože jí pořád miluješ. Takováhle holka je pro vztah něco jako koule na noze. Stále jen kontroluješ a hlídáš, abys něco neřekl, protože by ti to nevpálila hned, ale za měsíc by se s tebou rozešla, protože jsi řekl po třech pivech někde v hospodě, že nějaká tvoje kamarádka má hezký prsa :)

Nechci se navážet do introvertů, ale za tohle by se měli fackovat. Musí si uvědomit, že "introvertnost" a "uzavřenost" a "izolace" jsou tři stupně, přičemž jen ten první neubližuje lidem, kterým na nich záleží. Komplikují si tím život, a nejen sobě, ale co hůř, i ostatním.

To co teď děláš je správně. Pokud to má šanci na to, aby se to vrátilo tam, kde to bylo, tak jedině takhle. Musí si sama uvědomit, že chyba je na její straně a že ty se bez ní obejdeš. Musí po tobě znovu začít toužit.

Člověk se neodmiluje ze dne na den. Neprobudila se včera s pocitem "včera to bylo OK a dneska ho nemiluju". Před půl rokem si během oběda řekla "je to nějaký divný". Pak ste se za nějaký čas pohádali. (normální člověk by si v tomhle místě něco vyřikal - toliko ne ona) Po x měsících uvažování (a protože ženský v ab straktním uvažování nijak nexcelují, tak nebylo nijak moc logické nebo snad racionálně podložené a sestávalo především v připomínání toho, co bylo špatně) se konečně přesvědčila, že tě nemiluje.

I když to říkám nerad, tak jsem asi opakoval stejnou chybu. Opět jsem s holkou, která je tak nějak uzavřená. Rozdílem ovšem je, že jsem se vyvaroval chyb, které jsem dělal. Hned na začátku jsem nastavil pravidla. A dávám jí jasně najevo, že mi MUSÍ všechno říkat co nejdřív. Zatím to je myslím OK. Ukáže čas. A myslím, že bys měl udělat to samé. Až (pokud) přijde, že to chce slepit zpět, tak si trvat na tom, že nechceš opakovat stejnou chybu a že chceš, aby ste o problémech mluvili a ne je před sebou skrývali. Můžeš nahodit i nějakou "citovou větu", která by na ní mohla zapůsobit více, než všechny logické argumenty - třeba o tom, že "byste si neměli lhát" a o tom, že když má nějaký problém a tobě o něm neříká, tak nejenže ti vlastně lže, ale připravuje tě o možnost do toho vztahu zasahovat a "staví tě na vedlejší kolej" (myslím dobrá formulace, nE? :) )

4 Avarang3r: Díky za to co jsi napsal, protože je to přesně tak !!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!!! Doslova a do písmene.
Takže díky, tohle mi dost pomohlo, jediný problém vidím v tom, že jsem ji asi neřekl dostatečně, že já se necítím nijak vinen za tento vztah, takže zbývá jen doufat, že si to uvědomí teď.

Temnyrytir: Chlape, to, že si nepřipouštíš (= nechceš si připustit), že jsi mohl udělat to, proč se vztah dostal, kam se dostal ještě neznamená, že jsi to neudělal....

příklad: Mám kamaráda, který 2 roky chodil se super holkou.... on je takový nevýrazný, ona byla ďábel, ale zase nohama na zemi.
Musela přijít chvíle, kdy si ona uvědomila, že jí něco chybí a ta chvíle přišla a začala se stýkat s jiným chlapem (jako kamarádka), protože on ji dával to, co jí chybělo. Pak už to s jejich vztahem šlo z kopce a rozešli se během pár týdnů.

Ale co mě překvapilo nejvíc, tak můj kamarád do dneška obviňuje lidi kolem sebe, ji samotnou z toho, že je to ku*va atd, dokonce mě napsal, že můžu za to, že se jejich vztah rozpadl a že mi rozbije hubu. Tím mě tak vytočil, že jsem mu jen odepsal, že nejsem doma, ale ať se staví zítra dopoledne, to že doma budu a můžeme si to vyřídit.

Ale on do toho vztahu nedával to, co nejdřív nepotřebovala, když ona zamilovanost lehce polevila, začala si to uvědomovat a začalo jí to vadit víc a víc. Snažila se ho změnit, ale on se měnit přece nebude, je ten starší ve vztahu, ten zkušenější.

ano.... kluk má být pozorný, ale ne tak, aby holka cítila, že je na ní závislý. oba by ve vztahu měli žít i druhý život s příteli, rodinou atd. Podle mě je to právě největší problém většiny rozvodů.... ti 2 se na sebe začnou neuvěřitelně fixovat a když příjde první hádka, najednou nemají u koho upustit páru, komu se vyzpovídat, nemají co dělat, aby se z toho dostali a tak tu páru připouštějí stále do toho svého vztahu , tlak se hromadí až to nakonec bouchne.

Každopádně za ní nedolejzej, tím to nespravíš a sám si to dobře uvědomuješ.

Jak jsem již řekl, samozřejmě že si uvědomuju jednu věc, když se člověk zamiluje a já se do ní teda hodně zamiloval, bylo to silný, tak jak city s člověkem mávají, tak zapomene, že by měl přibrzdit, jsem jen člověk a kdo nikdy kvůli ženský neztratil trochu rozum ať tu hodí kamenem. Jo uznávám, že občas jsem to přeháněl, ale problém je v tom, že když se s váma nikdo nebaví a dává vám falečnou zpětnou vazbu, že je to tak jak má být, tak se brzdí ještě obtížněji, těžko se chodí po cestě kterou neznáte ve tmě. Vždycky je lepší když vám někdo svítí, aby jste nezakopli. Já jsem tím chtěl jen naznačit, že se nestalo nic ve smyslu, že by jeden druhému něco udělal hnusnýho, jde tu o komunikační problém, který má samozřejmě své důsledky i já jsem mohl mohl možná se pokusit s ní pokusit se komunikovat lépe než jsem zkoušel, ale prostě se to nepovedlo až to vyústilo v tuto situaci.

Souhlasím naprosto s tím, že lidé by měli mít vlastně dva životy a nebýt na sobě závislí.....To je megapravda.

Moje přítelkyně taky ze začátku nic neříkala, ale postupně si zvyká, že mi může říct všechno. A snažím se to nastavit ještě líp. Já jsem k ní upřímnej.

Věřím, že to dopadne nakonec tak jako Tobě, těžko povědět, jak moc bych si to přál. Pokud je vůlie - je i naděje, pokud je naděje je i cesta a je li cesta, máte po čem jít....

Asi to úplně nevyznělo z toho mého textu, ale myslím, že tam byla chyba i na tvojí straně. A to pravděpodobně v tom, že jsi byl málo důsledný. Zkusil sis o tom jednou promluvit, ona nechtěla, ok nechals toho. Zkusil si to podruhé a ona zas nic, tak sis řekl, že to prostě nejde. Ne. Měl si do ní prostě hučet nebo resp. se ptát méně, ale důsledněji a nenechat se hned odbít.

Jo to uznávám...tak to bylo.

Napadá mě ještě jedna myšlenka související s těmi "konvenčními" pravidly => ve vztahu to imho může fungovat i tak, že budete mít harmonii a ignorovat tyhle pitomosti (to je celkem kompatibilní s tvou vizí)... ale bohužel je nutné "konvenčními" prostředky k tomu holku trochu "vychovat" a ukázat jí, že si toho má vážit...

jj, tohle je svatá pravda :)

Jo to zní logicky a asi by to bylo tak nejlepší, ale asi to není uplně lehké. Já jsem přesvědčen o tom, že člověk má hlavně zůstat sám sebou. V tomto případě také upřímnost je dobrý recept . . . . trochu bych si tajně přál, aby věděla, že se z ní teď nehroutím, i když nepopírám, že mi na našem vztahu hodně záleží a není si myslím nic špatného zeptat se na něčí názor. Zajdu si na hokej, zapařit a rozhodně nepopírám, že mi nechybí, ale podstatné je, jestli ji chybím jái...samozřejmě se těším až ji uvidím s tím, že mám naprosto jasno co ji řeknu, a jsem člověk, který nerad prohrává....takže pro to chci udělat (respektive neudělat  :) - to mi asi rozumíte) co budu moci. Nějak to dopadne.....já věřím, že dobře !!!!

Chtěl bych Všem, kdo přispěli a řekli mi své názory na můj příběh moc poděkovat !!! Přeji Vám všem krásný víkend !

Tyjo, tak teda, že by tu někdo poděkoval, to se moc často nestává ;)

A jak to chces resit dal, probrat to pristi tyden na te schuzce? Me se stalo pred dvema tydny neco podobneho, ale bylo to spis obracene, moc jsem nekomunikoval ja - mel jsem toho hodne a nejak jsem si nedal pozor. Pak jedna hadka a konec. Za tyden jsme se sesli, hezky pokecali ale nic neprobrali, nejak mi s ni bylo dobre a nechtel jsem to kazit. Pak jsem ji poslal dve SMS a odpalkovala me. Taky ted nevim co delat..  (sorry ze to micham do Tveho tematu ale prijde mi to hodne podobne)

Ještě bych měl dva dotazy ?

1] Je možné nějak poznat, že bych se náhodou mýlil a že je to tak, že čeká, že ji zavolám já ?..., nebo je můj přístup v každém případě správný, já věřím, že ano....
2] Pokud se setkáme (nejraději bych byl aby se na mě vrhla a tím by bylo řečeno vše) myslím, že je správné abych mluvil první já a řekl ji jasně jak to vidím - co to už jsem nastínil v úvodu - ale samozřejmě bych byl nejraději kdyby k nějakým rozhovorům vůbec nedošlo a podle jejího chování by bylo dost jasné, že první co uděláme bude že si to vášnivě rozdáme....

Díkes za případné názory...

spis mam pocit, ze si pletete pojmy "byt hodny" a "kaslat na udrzovani napeti ve vztahu" a to jak ty tak ona.

chlap kdyz je ve vztahu spokojen a koneckoncu zenska taky po case zapomenou na obcasne skadleni, zamerne vyvolavani zarlivosti, provokace... nerikam, ze je to nutne furt, ale kdyz neni ta "kaslaci" cast aby vyvazila ty ruze (a mimochodem, take si nemyslim, ze to ze nezapomenes na jeji narozeniny nebo vyroci, znamena, ze jsi moc hodny) tak pak to neni dobry...

a to, zes ji narovinu nerekl uz kdysi, pokud se mnou nebudes mluvit na rovinu, az ti neco zacne vadit, pak nemas narok si na nic stezovat a tim ji v podstate dal najevo, ze sice o tom nemusi mluvit, ale za za to co tim zpusobi si muze sama... tak to JE tvoje chyba. podle me to proste u vas upadlo do stereotypu a ty muzes byt stastny a staci ti to, ja bych se osobne zacala mozna nudit. nepotrebuji kazdodenni vzruseni, ale pokud cas od casu nezaziju ten pocit nejistoty... tak to tak nejak jde do kytek...

vztah je celozivotni prace, kdy uz si to konecne lidi uvedomi...  ](*,)

Vážení přátelé, chtěl bych vám tedy sdělit konec mého příběhu. Přítelkyně se nakonec ozvala a někteří možná nebudete věřit, ale dopadlo to tak jak jsem si přál. Ani jsme moc nemluvili, krásně jsme se milovali a pak si některé věci vyříkali a zjistili jsme, že teď máme k sobě oba blíž než předtím. Hodně jsem ji chyběl a tak jsem nakonec rád, že moje víra v obyčejnou lásku zvítězila. Přestože tyto pauzy většinou nekončí dobře, chtěl bych všem, kteří podobné věci prožívají vlít naději do žil - vykašlete se na to jakou máte šanci, protože jak vidíte nikdy nic není ztracené a na to nikdy nezapomínejte. Jde o to udělat maximum pro to aby jste ji daly prostor k tomu se k vám vrátit a jednu věc musím potvrdit - vydržte to, nevolejte, nepište ji....prostě nulový kontakt. Musíte nechat ať přijde ona....máte přeci svoji hrdost a dolejzáním se ponížíte nejen sami před sebou ale i před ní a tím by si vás přestala vážit !!!!! Takže na závěr: pauza nemusí se rovnat vždy rozchod....někdy je to skutečně tak - i když se to zdá neuvěřitelné - že ta holka si to potřebuje v hlavě srovnat co chce a potřebuje vědět jaké je to bez přítele, jak ji chybí apod...tedy v tomto případě může platit že co říká tak i myslí. Takže všem děkuju, vaše názory mi v mnohém pomohly, přeji všem ať mají krásný vztah a ať si každý z vás zachová za každých okolností svou hrdost a postoj za kterým si stojí, to je strašně důležité !!!! Doufám, že jsem tím trochu pobořil mýtus, že pauza=rochod. Jak vidíte nemusí !!! Takže to nikdy nevzdávejte....! Takže nakonec věřím, že tohle byl příběh, který opravdu může pomoci i Vám.

Hezké. Odkázal jsem tohle téma z FAQ, protože ten tvůj postup je vážně ukázkový.

noghri: nemuzu si pomoct a nereagovat. Nepamatuju si kdy jsem naposled slysel slovo stereotyp, aniz by nebyl v kontextu se vztahem. A co je jeste vic zvlastni, tak tohle slovo pouzivaji vazne snad jenom zeny. Ja ti rozumim a vim co chces rict, ale zaroven by me zajimalo, co zensky vlastne delaji pro to aby ten stereotyp nebyl. Obcas vyvolaji umelou hadku? Nebo si z nekym zaflirtuji, aby smaecek zarlil? Ja ti nevim ... vetsina zenskejch si na to stezuje, ale kdyz to tak vemu, tak vesmes vsechno je na chlapovi. Nevim, ale tisickrat se i tady resilo, ze par ma vyroci a chlap se snazi vymyslet neco originalniho pro svoji pritekyni. Nebo par ma v nedeli volno a zase se ocekava, ze chlap neco vymysli. Taky nemam rad klasickej stereotyp, ale moc rad bych potkal holku, ktera me bude porad nekam vozit a bavit a vymejslet pro me aktivity. Muj nazor je takovej, ze na stereotypu neni nic spatnyho, ale vy zensky to radi nespravne pouzivate. Pro nekoho muze byt stereotyp i to, ze kazedej den v tydnu neco dela. Stereotyp je neco co se opakuje .... ale to je zivot! Nejsem pecival a myslim, ze jsem docela napaditej a dela me radost, kdyz muzu zenu prekvapit a neco pro ni, nebo pro nas vymyslet, ale myslim, ze kazda zena, ktera nekdy vytahne slovo stereotyp by si mela dat ruku na srdce a hlavne si uvedomit, ze na tom ma stejnej podil. Nikdy nikdo neurcil, ze to ma v rukou chlap! Jenom ze se to proste od nej ocekava, protoze on na zacatku zve na rande, premysli kam pozvat na druhe rande, vybira motel nebo co ja vim .... a uz mu je to souzeny na porad ....

ja jsem rada, ze reagujes. Problem je, ze ja muzu mluvit jen za sebe. A nejsem z tech co jsou ve vztahu neaktivni. Kdyz neco chci podniknout, tak si o to reknu. Spis mam pocit, ze tim jak pusobim akcne, tak chlap ma pocit, ze nemusi pak nic delat a i kdyz nevyvijim prehnanou snahu, tak to pro me nakonec dopadne tak, jak vy si porad stezujete ;)

No vis co s tou zarlivosti mas pravdu, obcas se proste schvalne obleknu tak, ze vim, ze me chlapi budou obdivovat a okukovat a to ze muj chlap se podiva ale zaroven to v nem probudi majetnicky pud. Bonus pro me ;)

Jako zena take vyuzivam to, ze se ode me neceka ze jako prvni zacnu svadet (mluvim o situaci, kdy uz mam partnera), takze sex je pro me prostredek k udrzeni napeti.

Uprimne nevim co bude platit na ostatni holky, ale pro me by asi stacilo totez, co vy popisujete, ze hledate od zenskych - cili to abych nebyla jedina aktivni, aby i chlap prisel s napadem na cinnost. Aby mi odporoval :))) a aby mu nevadila obcasna nesmyslna debata, ktera ma za ucel jen takove to vyblbnuti se. Aby po unavnem serioznim tydnu dokazal ocenit polstarovou bitu v sobotu rano v posteli, ktera se pak muze ruzne zvrhnout  :twisted:

Jak to rict jednou vetou? Zmena je zivot a me se zmena libi a vyzaduji ji.

btw ad ta originalita, neprecenuj ji zas tolik ;) darek ma byt natolik "originalni" aby bylo poznat, ze jsi nesel do obchodu a nekoupil prvni vec co ti poradila prodavacka, ale zes u toho myslel na toho druheho. tak je to i s ostatnimi situacemi, kam se ma ta originalita uplatnovat. vysvetleni pro chlapy:

originalni = vymyslenou vyhradne pro me --> citim se vyjmecna, tedy pro toho chlapa vyjmecna jsem --> dukaz lasky

capito? ;)

Co se týče těch myšlenek okolo stereotypu, tak nemohu jinak než souhlasit.....mám naprosto stejný názor. Jinak děkuju i za další větičky od noghri. Mohu říci, že teď máme k sobě s přítelkyní daleko blíže, dal jsem ji více prostoru a díky tomu je to ona, kdo volá, chce mě vidět a jsem to já kdo ji chybí a kdo ji drží v napětí...a ona najednou ví, že jsem kluk, který není tak snadno dostupný, jak si myslela, šlo o to najít tu správnou strunu a když na ní najednou hrajete, uplně vidíte, že si to ta holka užívá. Najednou mluvíme otevřeně o spoustě věcí, o sexu, co se ji líbí apod a nebojí se to konečně i ukázat, což je famozní a to se nám předtím bohužel nedařilo. Jsme k sobě hodně otevření a upřímní a najednou vidíme, že si navzájem vyhovujeme daleko více, než jsme si oba mysleli. Najednou se také poznáváme takoví, jací jsme, nijak se před sebou nepřetváříme. Připadá mi to, jakychom se ocitli ve fázi, kdy jsme spolu začínali chodit, ale je to o hodně lepší !!! Znáte-li recept, pak vám bude chutnat, problém je v tom, že na každou ženu platí jiné ingredience v určitém poměru, najít je není nikdy lehké, ale pokud je tam láska sama vám je odkryje nebo naznačí. Předpoklad je, že ta holka ví, co chce...nebavíme se tu o dvacítkách, nic proti - ale to jsme někde jinde.