forum.QARK.net

Ahoj všem,
ráda bych se podělila o můj rozchod a budu vděčná za vaše názory, zkrátka potřebuju poradit co dál... Vezmu to od začátku. S přítelem spolu budeme už 6 let. Asi před 3 lety jsme se už na měsíc rozešli, poslední kapka byla, když mi tvrdil, že jde za kamarádem, ale zrovna když jsme byli spolu volala mu nějaká slečna...vylezlo z něho, že měl jít za ní, ale nechtěl mi to říkat, protože bych na něho byla naštvaná a zase bychom se pohádali. On to ukončil. Bylo to dost těžký, nechtěl si o tom promluvit, byl odměřenej, tvrdil, že všechno bude pořád stejný a neví co chce, musí si to promyslet....no nakonec jsme si to vysvětlili, ale vše měl pod palcem on, jeslti mi rozumíte. Já jsem mu dala najevo, že se nechci rozejít a trvalo to měsíc než si uvědomil, že se chce dát znovu dohromady. Já jsem ho ho snažila nechat být, nepsat smsky nic, ale když mi to ujelo a třeba mu napsala vůbec se neozval. Tohle píšu jen pro vysvětlení našeho vztahu.

Nakonec se všechno dalo do pořádku a samozřejmě jsme se hádali, kdo ne, ale měla jsem pocit, že jsme šťastní. Oba zatím bydlíme u rodičů, tak přítel koupil chaloupku, kterou jsme začali pomalu opravovat na domeček, s tím, že bychom tak pak bydleli. Je fakt, že ten dům si vybral sám beze mě, což mi vadilo a i jsem mu to několikrát řekla, že mě to mrzí, že jsme nevybírali něco spolu. Ale jsem tam spokojená, jsem ráda, že máme konečně svůj klid.

Asi před 2 týdny přitel šel s děckama s práce do hospůdky. Asi kolem půl 1 mi přišla smska, která podle mě nebyla pro mě....psal v ní, že ať už budu v jakýmkoliv úboru, bude se na mě těšít, neví proč, ale je být rád se mnou a o půl 11 mě vyzvedne. Nevěděla jsem kde, navíc já jsem přes den v práci.... no nechala jsem to být a ráno mu volala, co to bylo za zprávu. On že to mělo být pro mě, ale jak byl na mol, tak tam zapomněl napsat, že mě vyzvedne o půl 11 na oběd....o půl 11 oběd, no nevím.  Každopádně ten den jsme se už neviděli, že se potkáme zítra. Druhý den mi volal, že se teprve odpoledne probudil a tím, že jde na noční už se nestihneme.... vždycky jsme si psali na dobrou noc, ale najednou nic. Psala jsem mu, že na mě prdí, on že ne, že má dost práce. Že se uvidíme tedy další den, to nakonec taky nevyšlo, ale že by se o půl 9 zastavil ke mě domů a půjdeme na procházku. Z toho nakonec taky sešlo, protože začalo pršet. On měl do půl 9 práci a říkal, že jak dojede domu, prozvoní mě. Bylo už 11 a on nic, začínala jsem mít strach tak jsem mu napsala, jestli je v pořádku. On, že musel ještě do práce. Já, že to chápu, ale když jsme domluvení, tak se mohl jen ozvat. On že mu nevěřím a položil mi telefon a volal mi z pevné linky z práce, abych mu věřila. Já se hrozně naštvala a napsala mu hnusnou smsku, že už mě to nebaví, ať si dělá co chce, že bude lepší když budeme bez sebe, když nemůže dodržet co slíbí.... chjo vím, nejradši bych si liskla, ale naštvání udělalo svoje  :(

nakonec jsme se měli vidět ve čtvrtek, to taky neklaplo, šel do práce, já mu psala, jestli by nemohl dorazit mezi prací na chvilku za mnou, že bych s ním ráda mluvila. Chtěla jsem se mu omluvit, za tu trapnou zprávu. On dorazil a řekl mi, že už to nemá cenu, že si zasloužím někoho lepšího než je on, že se nezmění a bude to furt stejný. Že už se náš vztah nikam nevyvíjí a nemá to cenu. Dělá to proto, abych byla šťastná. Ani se na mě nepodíval. Ptala jsem se, jestli se chce opravdu rozejít, že nechápu ty důvody. A jestli mě miluje, on že no víš....já jak no víš, to je buď ano nebo ne...on že mi to nemůže říct. Pak se otočil, poplácal mě po rameni, řekl tak ahoj a odešel....
já mu ještě psala, že mě zaskočil, vím, že ten týden nebyl příjemnej, že jsem se chovala hrozně, ale chtěla jsem si o tom promluvit a ne se rovnou rozcházet. Napsal, že ho to mrzí. A že se mi zítra ozve. Neozval se. V neděli jsem nevydržela a napsala mu, že ho nechci otravovat, ale stejně se budeme muset ještě jednou potkat. On po půl dni napsal, že mám pravdu, že musíme dořešit věci. Ale že má čas nejdřív v neděli. Písla jsem mu dobře, ale že bych s ním nejradši ještě mluvila, jestli bude chtít, ale že ho nenutím. Souhlasil a domluvili jsme se na úterý ve 4 hodiny, kdy ně vyzvedne z práce.

V úterý se ve 4 ozval, že nestíhá, že dorazí o půl hodky později. Dojel ve čtvrt na 6. Šli jsme si spolu sednout do parku.... vypadal hrozně, přišel mi smutnej,když jsem se ho ptala jak se má, řekl no jak....na pi... Asi přes hodinu jsme si o všem povídali. Ptala jsem se ho jestli je v tom někdo jiný, pokud ano, tak bych s tím, už samozřejmě nemohla bojovat, ale pokud ne, tak to co se stalo mi nepřijde jako důvod ukončit vztah po 6 letech. A jestli to už v něm je dýl, že je nespokojenej. Tvdil, že nikdo jiný v tom není, že nikdy nikoho jinýho nehledal ani nechce, spíš za to může ten poslední týden, kdy už prostě nevydržel a vybouchnul. Já jsem mu říkala, že vím, že to stálo za prd, ale doufala jsem, že si spolu promluvíme a ne, že to vyřeší takhle razantně. To že mě mrzí. Pak jsem se ptala, co mu na mě vadí, on že když mě vyzvedává z práce, tak mu hned nedám pusu a řeknu mu, teď mě chvilku nech. A jeho to pak mrzí, že když se na mě těší, tak ho pak takhle odbydu. Další věc byla, že se mu nelíbí, když se pohádám s mamkou. Na to říkám, že to je prostě normální, že se občas poštěkáme  :) a nakonec, ho mrzí, že mu nevěřím. Já říkám, že ne, že bych mu nevěřila, jen mám strach, že když mi slíbí, že se ozve a neudělá to, tak mám strach a pak mu třeba píšu. Já na to řekla, že to beru, jen že mě mrzí, že mi to fakt neřekl dřív a neprobrali jsme to, já si myslím, že je všechno v pořádku a on se přitom trápí. Musí se naučit se mnou o tom mluvit. No rozloučili jsme se s tím, že se ještě musíme potkat a že mě rád viděl. Jen mi teď nemůže říct ano nebo ne, že sám neví, co chce.

Zapomněla jsem napsat, že toho má teď hodně protože v pátek má státnice....ve čtvrtek jsem mu napsala, že mu držím pěsti. Napsal děkuji. Pak jsem čekala, že mi dá vědět, jak dopadl a nic. V sobotu jsem nevydržela a zeptala se jak dopadnul a zase nic. Už je neděle a ani řádka.

A ted má prosba o radu, mám se mu ozvat nebo ne? asi ne, říkám si, že mu chci dát klid, ale je to hrozně těžký. Navíc pořád nevím, jak to mezi náma je...je to prostě nedořešený a já už z toho začínám cvokatět. Hrozně mi chybí, ale štve mě ten jeho přístup k tomu....jak dlouho mám čekat než se rozhodne??? kde se stala chyba???

co myslíte, děkuju za každý názor.

hezký večer.

Ano neozyvaj sa zatial, ty si uz pisala viac nez dost, teraz je na rade on. kedze neodpisuje, tak by si sa len znizovala. Zvysok necham na muzsku cast nech sa vyjadri :)

No, nějakou dobu to asi nechat uležet. Když se furt budeš doprošovat tak to neni dobrý. Dál počítám s tím, že v tom není jiná ženská a šlo prostě o neshody ve vztahu...

Ale na druhou stranu šest let je šest let a to už se tak snadno nezapomíná. Podle mého teď potřebuje něajký čas, aby vypadnul z eufórie, že je zas single... tzn. zkusit něco na nějakou holku, aby zjistil, že je to sakra těžký a že mu to už tolik nejde :) Dřív si nezačne vážit toho co s tebou měl, protože to naštvání z rozchodu v něm furt je... :)

A i když je to proti všem poučkám, tak si myslím, že by ses neměla přestat snažit. Vidim to tak, že třeba to po té delší době vztahu ochladlo, tak měl období, kdy se chtěl věnovat víc práci. Jenže ho totálně dožralo, že ho podezříváš (volně přeloženo "on vydělává, pracuje, ty se doma nudíš a tak ho buzeruješ").

Prostě si myslím, že má pocit (skoro možná oprávněně), že pravda je na jeho straně a že se musíš snažit ty. A že on se do žádné snahy nepožene.

Tzn.: nepřetrhnout se, ale nedělat uraženou a snažit se

Plně souhlasím, i já mám pocit, že jsem se naozývala dost. Včera mi po těch dvou dnech čekání poslal zprávu, "Ahojky, děkuju za podporu, zkoušku jsem  nakonec s odřenýma ušima udělal. Zatím ahoj a klidný den v práci." Taková nijaká zpráva, že? No nechala jsem to být a budu zatím čekat. Sice to bude boj, ale zase si říkám, že to asi potřebuje. Ujasnit si co chce, a tím, že se mu budu pořád ozývat se to nestane, si myslím. Nebo prostě už nemá zájem a je to pro něho uzavřený...
Kamarádka mi radí, že bych ho měla rovnou poslat do háje, žádný čekání, napsat mu, ať vrátí věci a tečka, nad čím se rozmýšlet. No mlátí se to ve mně  :)

Zůčastněné kamarádky nejsou ideální rádci, protože:
a) jsou zůčastněné -> bezmyšlenkovitě na tvojí straně a tvůj přítel je automaticky blbec největší ;)
b) říkají ti to co si myslí že chceš slyšet
c) což se tu pořád omílá,... že ženská kolikrát říká věci, které neodrážejí situaci,. ale pocity, které to v ní vyvolává ("chci hodného kluka" => "chci aby mi s ním bylo hezky (pocit), když bdue moc hodný tak mě bude nudit (skutečná situace)" :) atp..)

Je to přesně tak, kamarádky na něho hodně nadávají a musím říct, že potom co jsme se rozešli se mi díky nim celkem rozšířila slovní zásoba :) ale to je vedlejší, začínám mít celkem strach z toho, že se fakt nechce vrátit zpátky. Je to prostě nedořešený a já bych ráda věděla na čem jsem. Jenže on nic. Říkám si nechám ho v klidu, ale zase nemůžu přece čekat půl roku až se rozmyslí ne? nevím no....

Státnice, chlastačka, euforie. Návrat do normálního stavu podle mně i víc než 7 dní :) Teď je hodně silnějších věcí, co se mu honí hlavou, než rozchod. Takže podle mého v rámci duševní pohody okolo státnic tyhel věci prostě uzavřel, jakože je vmalováno. Teprve až to odezní, tak si uvědomí (možná a možná taky ne), že to je takový neuzavřený. Pak o tom bude přemejšlet...

A nebo to bude úplně jinak a já o tom vim prd :) To je taky možnost :)

Každopádně děkuju za rady! :)

Jak nad tím tak přemýšlím přijde mi, že se chová hrozně nedospěle, nezdá se vám? Přece musí vědět co chce, tohle jsou věci o kterých člověk musí být přece presvědčenej. Štve mě ten jeho způsob rozchodu, kvůli pár smskám Mám strach, že chlap, kterej pořádně neví jestli mě miluje nebo ne za to stojí. A že by se to jenom opakovalo....a co pak až budeme mít třeba děti a budeme řešit nějaký závažný problémy. Dneska jsem slyšela, že chlap, který neví co chce je úplně na hov...
Asi nad tím taky moc přemýšlím, ale co jinýho mi zbývá, když pořád nevím na čem jsem  :(

Nedospěle? Já na tohle nějak nevěřim. Nemůžeš srovnávat rozchod bez závazků a žávžný problémy v manželství. Myslím, že chlap tohle dokáže rozumně odlišit. Teď o nic nejde (krom tebe), nebydlíte společně, nemáte děti, nevzali jste se, ... není důvod, aby to nějak krutopřísně zvažoval. O jeho dospělosti, případně nedospělosti, to IMO vypovídá velký kulový :)

Na mě naopak působí, že ví co chce. Tys to chtěla sáhodlouze řešit a on věděl, že to teď nemá cenu, tak to razantně vyřešil....

Ale třeba jste každý v jiné životní etapě. Ty chceš bejt jakože "usazená" a pro něj je to hrozná představa, že by měl do konce života skončit s jednou ženskou.

IMO chlap ví vždycky naprosto přesně co chce :) Dokonce i když mu nezávisle na sobě dvě stejně krásné slečny nabídnou na stejný čas, že s ním stráví noc. I v tu chvíli ví jasně co chce (chce jí strávit společně s oběma :D).... jen občas situace nedovolí to zorvna mít ak jak by chtěl :)

tak zítra bych se mu chtěla ozvat a pozvat ho na procházku...je to dobrý nápad nebo ještě počkat???????

Narovinu říkám, že teď nemám tušení :)

předem musím říct, že tohle forum je fakt super....je to bezva, že se člověk může vypovídat.... at si kamarádky taky trošku odpočinou. :)

jinak aktuální stav je, že jsem mu dneska napsala jak se mu daří a jestli bych ho mohla pozvat v sobotu na procházku. No celkem za chvilku mi přišla zpráva. Ahojky, mám se dobře - teda aspon dneska - právě jsem udělal poslední zkoušku. Ale bohužel v sobotu nemůže, ale co v neděli po obědě nebo navečer před prací. Na to já jsem mu napsala, že to je škoda, ale bohužel v neděli nemám čas já, ale co říká na to potkat se v pondělí po práci.....no tak na to zatím neodpověděl.

no možná jsem mu psát ještě neměla nebo si přeorganizovat neděli, nevím, nevím. Uvidíme.

Tazko povedat, ale aspon sa snazil najst nahradny termin :)

Jo podlě mě ok. Jen shoda náhod, že nemáte čas ani jeden. Nedělal bych z toho nic ... :)

Tak popíšu vám další sled událostí.... Nakonec jsme se sešli v tu neděli, bylo to celkem příjemný, rozebírali jsme, co nám na sobě vadí a co bychom každý chtěli změnit. On říkal, že se nechce rozcházet, ale že se to celý tím týdnem vyhrotilo, bylo toho na něho moc, tak to vyřešil takhle. Že by mě nejradši objal.... když jsme se loučili chtěl abychom si sepsali seznam, co nám na sobě vadí, já že bych to ráda rozšířila i o to, co na sobě máme rádi a že si to koncem týdne přečteme... no sešli jsme se v pátek, on tam vypsal že mu hlavně vadí, když se rozčílím kvůli maličkostem a že ho podezírám....
dokonce mi říkal, že začal i uvažovat o tom, že bychom si za rok mohli pořídit mimino, že by se mu ta představa líbila. No rozloučili jsme se s tím, že to zkusíme se pomalu dát dohromady, začít chodit na rande.....
další schůzka proběhla v neděli, kdy to bylo hrozně fajn, pořád jsme se líbali a drželi za ruce....nakonec jsme se spolu i pomilovali...no super a říkali jsme si, jak nám bylo smutno.... ale pak když jsem se ho zeptala, kdy se uvidíme řekl, že zatím nevím, protože v pondělí má jít s klukama do hospody a vůbec neví, kdy zkončí. Já na to dobře, tak se mi pak třeba jen ozvi....
no v pondělí po tom, co jsem mu písla jak se má, mi večer napsal, že nakonec asi nikam nepůjde, že je unavenej..... vůbec se nezeptal, jak se mám já nebo něco podobnýho....já mu pak písla, že ať si teda odpočine a že já měla hroznej den v práci a on zase nic.... takoven nezájem mi to přišlo
když jsme se viděli v úterý, bavili jsme, že bychom ve čtrvtek po jeho denní mohli jet na chalupu, on že tam potřebuje vyvést popelnici....já že to by bylo super on na to, že to bude ale jen na chvilku protože asi půjde s děckama s práce do hospody. Já na to, že tak jak bude vědět jestli půjdou ať mi dá vědět. Pokud by pak někam šli, tak s ním nepojedu a ať si pak rovnou jde....jen ať mi dá vědět, abych se pak mohla zařídit jinak.
no ve čtvrtek žádná zpráva, v 8 jsem mu psala, ať mi zavolá....nic, v 10 jsem nevydržela a písla mu jestli je v pořádku a měl vyplý mobil....doručenka mi přišla o půl 12. Já mu napsala, že co se dělo, to byl tak dlouho v práci (normálně má do 7), že jsem čekala, že se mi ozve. On že končil v 9. Já na to, a kde si teda byl. On v hospodě.....
To mě hrozně naštvalo, já celej den čekám a on se ani nemůže ozvat. Jde mi o to, že mohl písnout, že jde s děckama ať s ním nepočítám a bylo by to v pohodě....
No nechala jsem to být a dnes mu dopoledne volala.....zrovna jsem ho chytla v autě a hrozně jsme se pohádali, já že mě mrzí a naštvalo mě, že jsem celej den čekala, co teda bude a on nemůže ani zvednou telefon. On, že mi to říkal, že někam jde.....no domluva žádná. Pak jsem mu na to řekla, jestli si myslí, že to má takhle cenu....on že ne a co bych od něho jako čekala. Já no aspoň omluvu....On tak promiň....pak mi to položi.
Já mu zkusila ještě zavolat, ale už to nebral. Až odpoledne mi přišla smska, že se nemám zlobit, ale ať mu nevolám, že se mnou nechce mluvit a čím bych víc volala, tím mín by se se mnou fakt chtěl bavit a vidět mě. Že se za ten včerejšek omlouvá, ale že jsem to věděla s kým a kam jde....
no zase je to na prd..... :(
nevím, asi jsem to přehnala, ale fakt jsem jen chtěla vědět co a jak..... přece není takovej problém se ozvat někomu s kým chodíte. Asi je i problém, že jsem si to celý představovala jinak, že o mě projeví trošku zájem a ono nic.....
zase nevím co si o tom myslet, psát mu nechci, ale zase mám čekat????
ach jo :(

no zatím nám to moc nejde, po tom pohádání jsme se viděli v pondělí, tvářil se jako by sen nic nestalo.... v úterý mě vyzvednul z práce a odvezl domů, bylo to jen na otočku, ale i to bylo příjemný, pak šel s klukama do hospůdky. Viděli jsme se další den, já se ho ptala, jak se měli, on že to bylo fajn. Já to je dobře, že si to užil a kdo nakonec dorazil....no vyjmenoval mi i nějaký slečny....já na to, aha já myslela, že to měla být pánská jízda..... no a už to začalo....hrozně se naštval, že ho zase podezřívám a pak začal povídal o tom, že byl byl rád se mnou ale i sám, že jsem jeho budoucnost, ale že se diví, že i potom všem co mi dělá s ním chci ještě být. Že bych možná měla být s někým kdo na mě má víc času. Že mě ale pořád miluje, jen se v sobě nevyzná co přesně chce....
no pak navrhnul, at si vyberu hospůdku a půjdeme si někam sednout s tím, že ho vyzvednu v práci.
Dnes jsem se mu odpo ozvala,jak to teda vymyslíme....on mi volal, jestli bych se nemohla za ním zastavit do práce (pracujeme kousek od sebe), já copak se děje, že to zní vážně, on at se zastavím a že bych si možná měla na večer naplávatat něco jinýho....tak jsem vyběhla a on mi řekl, že bude lepší, když půjdeme od sebe, já koukala jak blázen a říkám, to mi zdělíš jen tak mezi prací, to jsme si nemohli jít sednout a promluvit si o tom večer....no nakonec že mám na něj počkat doma, že se po práci zastaví. Nepřišel, po dvou hodinách čekání jsem nevydržela a volala mu, i psala...nic. Nakonec jsem asi udělala tu největší chybu, napsala jsem mu, že si do půl hodiny sjedu pro jeho věci.... asi za pár minut mi pak volal, že jee, co se děje, že měl nenadálej výjezd a nemohl psát....byl pochopitelně naštvanej a pokud teda chci, zítra mi ty věci doveze....já pak brala zpátečku, že ty věci vlasntě nechci, jen mi prostě už po tom všem ruply nervy :(
ach jo, jsem ráda, že se můžu vypovídat, opravdu nevím, co s tím, asi to moc řeším a moc na něho tlačím....jenže už to taky nezvládám. ale přijít o něho nechci....
děkuju za každý názor.

Já z toho všeho mám prostě pocit, jakoby mu bylo úplně jedno, jestli se rozejdete, nebo budete spolu. Jak se neozval ohledně té hospody, tak to považuju za přímo dost sprostý jednání, protože potom si člověk nemůže absolutně nic naplánovat. Prostě absolutní nezájem. Celkově mně jeho jednání připadne bez života. A když jakoby uzná svou chybu, tak je jeho omluva jenom nutná fráze bez nějakých citů. Nechci být poslem špatných zpráv, ale tohle pujde do kytek.  :?

Děkuju za názor. Začínám pomalu souhlasit, on je naprosto bez zájmu a mám pocit, že se snažím jenom já..... a s tou hospodou to byl mazec! Akorát já pořád doufám, že se to srovná, ale musíme chtít oba, což u něho asi už není. Hlavně se v tom nevyznám, jeden den je to tak podruhé jinak.....nerozumím tomu :(

Konec. Hotovka. Tohle už nemá cenu.

Je vidět, že nemá naprosto žádnou chuť se dávat dohromady. Nesnaží se, copak o to, ale on přímo sabotuje veškerou snahu. S těma věcma si to řekla náhodou dobře. Sbal si věci, rozluč se a nech ho ať je sám.

Není to jeden den tak, druhý jinak. Akorát je to sračička a nemá koule na to, aby ti řekl, že tě už nechce a chová se jak holka, která se chová horzně a tajně doufá, že tě naštve dost na to aby ses s ní rozešel, aby se nemusela cítit sama předs sebou blbě, že ti ublížila, protože "ty ses rozešel s ní" :)

taky mě to napadlo, zvlášť potom co mi řekl, že nechápe, proč s ním ještě jsem, že to co dělá mě musí hrozně trápit..... ach jo. Musím se s tím asi pomalu začít smiřovat, ale štve mě proč to neřekl teda už nazačátku a chtěl se vracet. Takhle mě ničí už přes měsíc.... no a já jsem zase hloupá, že jsem si to nechala líbit. No ale člověk ho má i přesto pořád rád, tak je to těžký.....
Navíc na houby je to, že jsem kvůli němu zrušila dovolenou s tím, že pojedeme spolu a ted budu sedět doma na zadku..... chjo..... :(

No vida, dovolená, to je příáležitost se odstřihnout :) Tak vyjeď někam s kámoškama na poslední chvíli, ne? :) To přece není problém něco sehnat. Aspoň budeš mít čas si vyčistit hlavu a tak ;)

Tak je konec, definitivní. Včera mi vrátil věci. Řekl, že to nemá cenu, že to nefunguje...já na to, že vždyt jsme to ani nezkusili, vůbec jsme spolu netrávili čas, nevíme jestli to jde...on, že to by si musel vzít dovolenou - a kvůli tomu, že jsme se nepohodli přes mobil....no nechtěl to už zkoušet. Říkal, že ted ho podráždí skoro každá věta co řeknu....no bylo to hrozný, já začala brečet už před ním a to jsem se chtěla ovládnout, ale vůbec to nešlo....on taky nevypadal nejlíp, říkal, že mu budu chybět.... a že si nedovede představit, že budu vedle někoho jinýho....
říkal, že prostě toho má hrozně moc v práci, dělá u hasičů a nejdřív byli povodně, ted spousta výjezdů z toho tepla a prostě není pořád přilepenej u mobilu aby mi psal....já to z něho úplně cítím, že je přetaženej, je to na něm vidět,ale proč to takhle rozseknul, bez snahy??? Mám pocit, že jsem si to celý posrala sama....kdybych to nehrotila a nechtěla se vidět za každou cenu. Ach jo, ted nevím co s tím, brečím a nejde to zastavit, strašně mi chybí.... myslíte je ještě šance na návrat, že až se mu to uklidní v práci, a uvolní se, že by se to dalo zachránit. A asi ho mám ted nechat, že? Prostě mi nepřijde,že by se stalo něco tak zásadního, kvůli čemu bychom se museli rozcházet, ale on to vidí asi jinak.... no jsem zoufalá :(
ps. ta dovolená ted neklapne, jedou mi pryč rodiče na 2 týdny, a já musím hlídat psa....takže budu sama celých 14 dní a do toho ještě narozeniny....no víc posraný to být už nemůže :(

Ale dyť se snažil. Třeba ho i to málo stálo hodně přemáhání... :)

No, zazdili jste to oba... ty protože děláš z komára velblouda, on protože nemá nejmenší chuť něco pro ten vztah obětovat. Mě z toho teď logicky vypadává, že je to takhle nejlepší.

Co se týče práce, to je úplně jedno. Právě teď by měl být štěstím bez sebe, že když se vrátí domu po náročném dni, tak na něj někdo čeká, že si má s kým popovídato tom co se mu dělo a že se má komu svěřit. Ale jak vidno, tak tímhle způsobem pro něj prostě nefunuguješ, což je jen další důkaz, že ten vztah jako takový nemá smysl. Nepotřebuje tě, tak tě nechce.

Tak choď se psem ven ! ! :) Třeba někoho potkáš, nebo aspoň budeš dělat něco jinýho, než sedět doma a koukat do zdi :) A opovaž se to zkoušet dávat dohromady. Už jsi to zkusila, nevyšlo to, tak je čas se s tim smířit...

No fakt mě to mrzí, pořád nad tím musím přemýšlet, proč to zkoušel, proč mluvil o dítěti a společným bydlením a dovolené. O tom jak mě miluje a pak nic. Je to hrozný, po těch letech být bez něho, pořád si říkám, že mu musí být stejně....ale asi to jsou všechno planý naděje :( chce být sám to je mi jasný. Na co jsme si psali ty pro a proti. NEVÍM, nechápu..... help!!

Tak další vývoj je takový, že já mu v sobotu napsala, že bych s ním potřebovala mluvit....no jo no, já vím, žádný kontakt, ale tak prostě jsem to nevydržela. Ozval se večer s tím, že se omlouvá, že se neozval dřív, ale není mu dneska dobře, a že se mi ozve zítra dopoledne. Dopoledne nic, ale odpolko mi psal, že se určitě domluvíme na tom abychom se potkali, ale že mají zase hodně práce kvůli té bouřce, tak klasicky nestíhá....a pokud bude mít v práci chvilku zavolá mi. Nakonec nevolal....ale když jsem se dívala na stránky hasičů, měli snad každých 5min zásahy.... co myslíte, jak Vám to přijde????? já nakonec jedu v pátek na tu dovolenou, tak jsem ráda, že aspon vypadnu, jen jsem se s ním chtěla předtím ještě potkat a říct mu to....no je to zoufalý já vím :(

Zoufalý vůbec. Spíš zbytečný nebo ubohý... Chceš se sejít prakticky jen proto, abys mu řekla, "vidíš nezkazil jsi mi celý život, protože nakonec jedu na dovolenou, cháchá!" (myšleno jako parafráze).

A pokud ne, tak proč? Resp. proč myslíš, že to něco změní? Jak ovlivňuje váš vztah, e jedeš na dovču? :D

no myslela jsem to tak, že o tom za ty dva týdny popřemýšlí....a zkusit mu říct, že bychom si o tom pak mohli ještě promluvit. |No ale asi je to jedno jestli budu na dovči nebo doma....no já vím, takže to asi neovlivní nic pravda :) ale tak víš jak, člověk nad tím ze začátku asi pořád přemýšlí jestli by se to nedalo ještě dát dohromady....zatím se mi to těžko stravuje. A třeba za ty dva týdny budu taky úplně někde jinde....kdo ví. Spíš je ted zvláštní, že se mnou komunikuje líp než když jsme byli spolu....
no plácám se v tom....tak to rozebírám ze všech stran furt dokola no....

No, tak ho teď přece nebudeš nutit, aby to řešil, ne? Neřekneš mu nic dokud nebude čas (tj. až přijedeš), pokud myslíš, že se bez toho neobejdeš.

Teď to je tak "připrav se, že tě budu za 14 dní otravovat, že chci abysme se dali dohromady" :D

No to zní strašně :) díky za radu....když se na to dívám z odstupem, tak já být na jeho místě, tak by mě to spíš vyděsilo..... no asi na to ted hodím bobek, to bude asi nejlepší.....a začnu se těšit na moře :)

Ahoj, ráda bych se podělila o další vývoj kolem našeho rozchodu, budu ráda za jakýkoliv názor, protože už tomu fakt přestávám rozumět :( než jsem odjela na dovču, tak jsme se přece jenom viděli, ozval se, že bychom se mohli potkat. Bylo to přesně den před mým odjezdem....on nevěděl, že nějak jedu, původně měli jet totiž naši a já měla být sama....i na ty narozeniny a to věděl. Tak byl celkem překvapený, když jsem mu řekla, že tady 2 týdny nebudu.....z něho vypadlo, že si taky od pondělí do pátku domluvil s děckama z práce vodu. Kam jedou jeho dvě kolegyně a 3 kluci. Mezi těma kolegyněma je i jedna s kterou rozebíral náš vztah a je taky ted čerstvě nezadaná....tak jsem z toho nebyla moc nadšená.....on že nemám důvod, že ji chtějí dát dohromady s jiným kolegou... no jinak naše schůzka proběhla dobře, říkal, že mu chybíim a že by mě nejradši obejmul atd....pak jsme si dali i pusu. Nabídnul se mi, že mi půjčí cestovní tašku, tak jsem se pro ni další den stavovala....to byl zase odtažitej....no odjela jsem a potom co jsme dorazili jsem mu písla jen, že jsme teda v pořádku na místě a jak je doma.....a nic. Ozval se až za dva dny, kdy mi přál k narozeninám.....psal, že mi i navzdory všemu okolo přeje jen to nejlepší.... a pak celý týden nic. (byl zrovna na té vodě).

Já jsem se mu pak ozvala jestli by měl další týden třeba ve středu nebo ve čtvrtek čas, že mu vrátím tu tašku....ozval se až po dni, že se omlouvá, ale zapomněl se ozvat, ale že ve středu by to šlo a že bude mít celý večer pro mě. Tak jsme se viděli a zase mluvil o tom, že by byl rád se mnou ale neví, že mu chybím a že pořád přemýšlí nad tím, že bychom měli dítě....ach jo....no já mu na to řekla, že už se musí konečně rozhodnout, že se můžeme třeba potkat v neděli a už si konečně řekneme co a jak. On že dobře a bud mi donese kytku a přijde s prosíkem a nebo mi vrátí klíče. V neděli došel sice bez kytky ale že chce být se mnou, že jsem mu chyběla. No byl milej, domluvili jsme se, že pojedeme další den po jeho práci přes noc na chalupu a že dodatečně oslavíme ty moje narozky.... měla jsem radost, akorát další den mi v 5 odpoledne zavolal, že se omlouvá, zapomněl, že mají schůzi a jestli bydhom to mohli nechat na zítra, že vyrazíme dopoledne a budeme tam spolu celý den. Já že dobře. No ted jsem se zrovna vrátila a mám z toho smíšený pocity, nevím co si o něm myslet, možná to moc rozebírám a řeším každý jeho gesto, ale přijde mi to divný. Říkal, že mě má rád i jsme se milovali a to bylo krásný i jsem měla z něho pocit, že je semnou rád. Ale pak jakokdyby jsme si neměli co říct. Jestli je to tím, že spechal do práce....no rozloučili  jsme se s tím, že ted toho bude mít hodně, ale třeba v neděli bychom mohli jít na brusle. Nevím, asi to moc řeším, ale přijde mi, že jsem se mu servíruju na zlatým podnose a nemusí se o mě vůbec snažit. Dokonce řekl, že věděl, že se nerozejdeme protože měl ještě nějakým moje věci a museli bychom se potkat

Fakt jsem z toho celá zmatená....když jsem se ho ptala proč se ke mě chce vrátit, řekl, že nechce hledat nikoho dalšího a že jsem mu chyběla..... Dnes jsem mu napsala, že mu děkuju za fajn den a že doufám, že dobře dorazil do práce a stihl to..... napsal "jo, fajn, pěkný večer a hezky se vyspi"....

já fakt nevím, má to cenu, co myslíte????

Jó, já ho chápu, taky by mi chyběl sex. :D (doufám, že tato věta vysvětluje můj názor na situaci dostatečně)

tak jsem úspěšně přelouskala celý topic (v pátek večer, jsem já to ale tragéd  :twisted: )

Shrňme si situaci:
- tvůj drahý ex je hasič a v době vašeho rozchodu zrovna státnicoval. Do toho povodně atd a ty jsi několikrát vyšilovala, že ti nevolá, na smsky neodepisuje obratem a celkově na tebe neměl celý týden (!!!) čas. No potěš  :roll: K tomu snad netřeba nic psát... tvůj muž potřeboval podporu a klid a ty jsi se chovala (bez obalu) jako sebestředný rozmazlený fracek.
- průběžně ho fackuješ ultimáty typu: představovala jsem si, že to bude tak a ty se podle mé představy nechováš, tak mi vrať věci, tak půjdem od sebe... no nezlob se, ale impulzy k rozchodu šly zejména od tebe.
- víš, že svým přístupem : rozejdeme se, nerozejdeme se, a soustavným sebeponižováním (smsky, co ti na mě vadí, já to změním) ho akorát odrazuješ. Holka nezlob se, ale chováš se jako kr.va. (omlouvám se za silnější výrazivo).

nediv se, že ti teď dělá naschvály:
- nevolá v domluvenou dobu (proč taky, když ho za každou druhou delší větou zahrneš výčitkama a žárlivostí)
- ruší domluvené schůzky popř.se na ně ani nedostaví (proč by to minimum volného času zahazoval takhle nepříjemným způsobem)
-neudělá si na tebe čas (to je zajimavá jak si nechtěl vzít dovču a najednou odjel na vodu, že?)

Tvoje jediná šance na obnovení vztahu (a rovnou ti říkám, že je mizivá) je odpoutat se od něj. Chápu, že za šest let si na sebe lidé zvyknou a mají potřebu spolu vše sdílet, ale vždyť ty na něm doslova visíš jak kotva. Neznám tvůj způsob života,ale působí to dojmem, jako by ses bez něj ani nebavila, neměla svůj život a jen čekala, co řekne/udělá on. Odjelas na dovolenou, ale místo toho aby sis ji užila, tak zas jen řešila jeho. Buď si jistá, že on si tu vodu užil.
Nauč se nezávislosti. Dýchat i bez něj. Chlapi mají rádi samostatné holky s jiskrou, ne uvzdychané chudinky, které jen čekají, až si na ně ten jejich udělá čas a když jim dojde trpělivost tak ztropí histerickou scénu. Nejdřív sprav sama sebe, teprve pak můžeš spravovat vztah.

Závěrečná otázka:
proč za ten vztah tolik bojuješ? Chápu, že ho miluješ, ale ona jen ta láska někdy nestačí. Chceš přítele, který bude s tebou, bude se ti věnovat a užívat si života, ale bojuješ o zaneprázdněného hasiče, který relaxuje s kamarády v hospůdce. A tohle nějaký seznam kladů a záporů nevyřeší. Co ty jsi vlastně napsala na ten seznam "co mi vadí na našem vztahu"?

GL  :wink:

PS - mimino problémy neřeší, jen odkládá či vyhrocuje. Větu chybíš mi a nechci nikoho hledat lze ve vašem případě přeložit jako chybí mi sex a nechce se mi investovat energie do balení jiné holky.

Díky za nároz. Máš v určitých věcech pravdu. Podle mě to není zase tak jednostranný, ale pro mě je to každopádně důvod se nad sebou zamyslet. A máš pravdu v tom, že bych měla žít víc svůj život a ne pořád vzdychat nad jedním chlapem. Ono je potřeba to slyšel narovinu, takže díky za tvůj příspěvek.