forum.QARK.net

Ahoj všichni

Projížděl jsem internet a hledal něco nebo někoho s kým bych se mohl podělit o to co se mi stalo.
Jsme spolu s ženou 13.let a 8 let jsme manželé. máme krasné a zdravé dítě.Asi před 14 dny jsem zjistil že mě manželka podvádí se svým bývalím spolužákem.Spoustu let se neviděli a potkali se znovu na srazu třídy začátkem září.Když jsem to zjistil(byl jse anonymem upozorněn na to co se děje) samozřejmě jsem se jí na to zeptal zda je to pravda.Zpočátku zapírala ale netrvalo dlouho a vše v podstatě přiznala.Když jsem se jí ptal co stím hodlá dělat odpověděla že mi t nemůže hned říct že se nemůže rozhodnout sama.
Protože jsem věděl kdo je ten s kým mě žena podvádí jel jsem okamžitě za ním a čekal od něho vysvětlení. Ale on mi řekl v podstatě to samé(asi se domluvili než jsem tam dojel).
Dal jsem ženě ča na rozmyšlenou, asi za tři dny když se znova setkali (o tom jsem věděl) mi řekla že vztah ukončila. Jenže podle informací co mám se tak nestalo.Snažila se mu sice vysvětlit že ona nikdy od rodi ny neodejde ( máme dítě) ale neustále mu říka jak ho stršně miluje a že bez něj nedokáže žít.To samé funguje z jeho strany (má taky rodinu 2 děti)
Pochopil jsem že se do sebe zamilovali ale takovým způsobem že zůstává rozum stát.
Nejhorší na všem je že než jsem se to dozvěděl (nevěru) tak se doma chovala úplně normálně ,nic jsem nepoznal.Chová se tak i ted když se to provalilo,prostě bez náznaku jakékoli změny ve vztahu ke mě. Je na mě milá snaží se mnou mluvit , volá mi, směje se prostě jako by se nic nestalo.Ale přitom si ti dva neustále volají, píšou, setkávají.
Nejvíce mě bolí to že když jsem se jí zeptal když spolu zůstaneme a ona toho nechá jestli mě bude zase někdy milovat jako tenkrát.Odpověděla že neví, možná.
Nedokážu žít vedle člověka který se sice na venek chová normálně ale uvnitř miluje někoho jiného.ALe nechci taky rozbít rodinu hlavně kvůli synovi kterého nadevše miluji.
I přesto co se stalo svoji ženu miluji a nechci o ni přijít, nedokážu těch 13. let prostě hodit za hlavu.
Zapoměl jsem napsat že mi je 35 a manželce 34.
Ona je prostě tak tvrdohlavá  že o tom nechce skoro mluvit, když už konečně tak mluvím více já a situace se začína obracet proti mě. Ano uvědomil jsem si spoustu věcí , že né vše bylo dodře co jsem udělal.Nadruhou stanu jsme mli pěkný vztah, nikdy jsme se nehadali kvůli malichernostem, a když tak asi jako všude v každé rodině.Snažil jsem se jí pomáhat jak jen to šlo,pracuji často mimo domov ale víkendy jsme travili spolu.
Když se jí ptám proč to udělala,odpovídá že neví a že bych to stejně nepochopil.
Nevím co mám dělat , zda odejít (rozbít rodinu když ona se rozhodla že zůstane),nebo zůstat a žít s pocitem že jsme doma tři a čekat že je to jen chemie to co udělala a že jí to přejde?
Musím na to neustále myslet, nemohu se soustředit na práci a začínám mít problemi v práci.
Poraďte mi někdo prosím kdo máte zkušenosti nebo jste něco podobného prožili, nevím co dál.Jsem už případ pro psychiatra, skoro nejím, hulím jak fabrika a spím jen když se ožeru

Díky moc za Vaše reakce

Ahoj, sice ti nemůžu asi nějak poradit, páč sem v podstatě na tohle mladá, ale každopádně ti chci popřát hodně sil, protože tohle je hodně silný kafe.... Jediný co vidim ve svym okolí je počkat, zkusit to takhle táhnout a ona pak může a nemusí přijít s tim že už to vážně skončilo. V hodně hodně případech to bylo poblouznění na určitou dobu, protože jakmile vyprchá ta "zamilovanost" člověk si začne všímat podstatných věcí. A u vás je to panebože ta rodina ! Naprosto chápu že to musí bejt ubíjející , ale zkus jí dát čas jestli se z toho dostane pokud se k tobě jinak chová dobře. Nejhorší je že kdyby ti to ten anonym neřek, nepoznáš to....teď už to vymazat nejde, ale zkus bejt silnej. Protože kdybys to rosek, zapláčeš na tom stejně ty, protože bys přišel o ní i syna. Vídal bys ho občas...Možná je někdy lepší něco přetrpět...Ale kdyby toho nenechala, ruce pryč bohužel.....Hodně štěstí

Něco podobnýho už je tady řešený v pár tématech:
http://forum.qark.net/o-rozchodech/po-16-letech-obracen-zivot/
http://forum.qark.net/o-rozchodech/necakany-rozchod-po-18-rokoch/

Já jí samozřejmě chci dát čas ať to vyřeší (ať už bude semnou nebo odejde). Ale kolik času? Měsíc nebo dva, půl roku?????? Jsem teď v takovém rozpoložení a stavu že každý den se mi zdá být týdnem vzhledem k této události. Známí mi taky radí ať tomu dám čas, že teď v podstatě  jedna s chemii v žilách.Zitra pojedu domů z prace( pracuji v zahraničí) a při představě víkendu plného přetvářky, falešných usměvů a slov je mi zle. Nebýt syna asi bych se už dávno odstěhoval. To jediný mě drží doma a dává silu k tomu abych se to snažil překonat.

To je rozumný, ale kolik času to ti nikdo nemůže určit. Sám poznáš kdy bude pravej čas. Buď se to zlepší, nebo ne a ty poznáš kdy je pravá chvíle .... Tak zkus nejet domů . Třeba si uvědomí že jí chybíš.... Ale jestli je to hodně čerstvý, akorát uvítá volnost asi :-( ... No a ty jsi v zahraničí vždycky celý týden ? Protože jestli jo, myslim že to s tim rozvodem nebude tak zlý, protože syna bys vídal vlastně taky nejspíš jen o víkendech.... Akorát by sis mohl najít ženskou která by si tě pořádně vážila ....

Taky jsem o tom přemýšlel že bych nejel, jenže se mi strašně stýská po synovi. Bývám dost často pryč celý týden ale od půlky prázdnin jsem se snažil pracovat z domu, jezdil jsem pryč jen na 2-3 dny.Mám bohudík (bohužel, protože měla víc volnosti) práci kterou můžu z časti dělat z domu. Nevím jak to doma vydržím,asi vezmu syna asi na celý den někam vypadneme.Jsem z toho totálně v prdeli, nikdy bych nečekal že mě může něco tak rozhodit a vykolejit.

To fakt chápu. Asi to bude nejideálnější když vezmeš synka, a vyrazíte někam na celodenní výlet....I když zas tim to jen ulehčíš jí no ... :-( ....Nevim jak to funguje v reálu, ale zkoušel si na ní působit že je ti to úplně jedno ?? Dá to strašně zabrat, ale tvoje lhostejnost by jí mohla zaskočit a mohla by si něco uvědomit ....

Nevím jestli by to fungovalo když budu dělat že mi je šumák co se stalo.Ona moc dobře ví že mi to jedno není a že mi ublížila.Aspoň to říká. (nevím jestli to říká protože to tak cítí a nebo protože se to hodí říkat) Já vím teď to vypadá že svoji ženu po tolika letech vůbec neznám  když nepoznám takové zásadní věci ale když se dokáže takto někdo přetvařovat tak skutečně nejde.Včera mi volala a normálně se semnou bavila o běžných věcech, co doma a tak. Absolutně žádný náznak toho že se něco mezi námi stalo.
Nevěřil jsem řečím že nikdy člověka nepoznáš dokonale a když tak si to jen namlouváš.To co se  stalo a děje mě donutilo změnit názor na lidi všeobecně a budu si dávat větší pozor.Musím jít něco dělat nebo se zblázním.

Hele já sem sice hodně mladá, bude mi 23, ale strávila sem přes 3 roky vztah s člověkem, kterýmu sem věřila každý jeho slovo.... Všechno bylo skvělý, nádherný (až na to že takovýhle mláďata ještě chlastaj jak prasata a pořád - což jediný mě hodně štvalo)...no ale ejhle....Já zamilovaná, když sem se po roce a půl dozvěděla že mě celou dobu podvádí....s každou cuchtou.....Protože se vždycky někde vykalil a šel po všem.....No ..málem sem zkolabovala, protože bych ve snu nevěřila že by mi tohle byl schopnej udělat....Víš co vždycky udělal ?? Přilez že mě strašně miluje, že se mi hrozně omlouvá, že už se to nikdy nestane a prostě plazil se po kolenou. A já ? no samozřejmě sem mu to odpustila . I když sem si řekla že tohle nikdy nikomu neodpustim. A on ? Dělal to pořád jen už byl opatrnější. Podváděl úplně stejně i svojí bejvalou a podvádí tak i teď tu novou. Všichni mi řikali že je to v něm, on byl prostě magor. Vydržela sem to 3 roky a pak najednou jako když utne, nenávidim ho za to že sem se mu odevzadala jako vánoční dárek a on po mě začal šlapat....Jako že mě násilim tahal ke kamarádce a kámošovi do ložnice, že si dáme čtyřku ?? Byl to prostě "psycho*uk"  :D .... A tim chci říct vlastně jen to, že celou dobu na mě dělal ťuťuťu a já bych nepoznala ani Ň nebejt lidí co mi to řekli ... Je smutný když ti člověk dokáže lhát do očí jako by se vůůůůbec nic nedělo... Je to alibistický a hnusný....

oproti příběhu Koblihy má neznami stejný problém jen přesně naopak. Její přítel prosil o odpuštění, kdežto tady jeho žena to očividně nepotřebuje. Nevím jestli by stálo ji tímto začít trápit, lehce vyhrožovat že odejdeš. Jseš v matu kvůli svému dítěti. Z tohoto problému se dostaneš jen po malinkých krůčkách. Dělej jak to nejlíp půjde, té ženské musí přeskočit kolečko zpátky na správný místo ale jak to udělat...

neznami: ne opravdu nemám řešení - jen na zauvažování - nepopulární, leč pravdivé:

Cos sakra čekal, když jsi často mimo domov a máš (zdá se) hezkou, mladou ženu ?

Já vim, že člověk nemůže bejt paranoidní, ale sakra tohle je přece téma na filmy, knížky a básně a všechno... chlap jezdí na služební cesty a manželka si tahá milence domu. Tím tě nijak neobviňuju. Vina je na její straně, o tom není pochyb. Jen se zamysli, jestli se tomu takhle divit... Bejt tebou, jestli se to nějak srovná, uvažoval bych o změně způsobu práce (tedy, chodit každý večer domů, jako "normální" manžel) Jinak si zaděláváš na pokus č. 2. (tedy změnit práci nebo ženu)

Nemyslim, že je nějaká šance to teď nějak změnit. Prostě jí to buď sepne a nebo ne. A myslim, že to neni na tobě. Jediné, co by tomu teď asi moc nepomohlo, by bylo začít ve smyslu "víš, byla to moje chyba, nebyl sem často doma, ..." (možná to vypadá, že si protiřečím s minulým odstavcem, ale není tomu tak) Jestli se má vrátit, musí si uvědomit, že chybu udělala ona. A chtít se vrátit. Nepomůže, že jí budeš obviňovat, stejně tak není k ničemu se tvářit, že budeš čekat do soudného dne.

A i když sem v ostatních případech psal něco o tom, jak je to pro děcko těžké, že byste kvuli němu měli zustat spolu a tak... Teď jsem o tom přemýšlel, nějak... a došel jsem k závěru, že udržovat rodinu JENOM kvuli dítěti nemá smysl. Protože si myslim, že když se rodiče rozvedou, má děcko aspoň jasno. A klidně má i spolužáky, kteří jsou na tom stejně. Ale žít tak, že má normální maminku a tatínka, jenže maminka jezdí za nějakým pánem do Budějovic a tatínek skoro není doma a s maminkou moc nemuví - to mu udělá akorát zmatek v hlavě a když se už nemilujete, tak stejně budete těžko vytvářet nějakou "rodinou pohodu" a akorát hrozí, že se budete hádat a on tomu bude muset přihlížet.

Děkuji všem za rady a trochu pochopení.
Dnes jsem se v podstatě rozhodnul že už nebudu nečině přihlížet tomu jak dělá že to skončila a přitom to potichu pokračuje.Rozhodl jsem se že když ona mi udělala ze života peklo a tak ho udělám i já jí.Zajedu za jejíma rodičema ( zatím nic netuší) a všechno jim¨řeknu.To samé udělám i u ní v práci a řeknu taky jejím kamarádkám.Jediné co zvažuji zda to mám říci také ženě toho magora do kterého se zamilovala. Musím si přestat vyčítat že je to moje vina ( z části asi taky že jsem nebýval doma) a musím získat pocit že je to ona která za vše může.Dnes jdu za advokátem na poradu jakou mám šanci že získám syna (změním práci, budu pracovat tam kde bydlím), a nastoupím na ni prostě na tvrdo že se prodá byt , auto.Odříznu ji od mích peněz  abudu jí dávat jen minimum. Obávám se ale že je tak tvrdohlavá a její ego ji  nedovolí (a určitě ani chemie kterou teď žije) přijít a říci že to byla obrovská chyba to co udělala.Takže mi asi nezbude nic jiného než se rozvést. Bude to těžké.......................

Teda nevim, jestli je nejlepší zrovna to všem hned vyslepičit. To mi řijde (neuraž se) trošku dětinský. Jako OK, neskrývat to, ale takhle cíleně? Není to trochu moc? Ale jinak souhlas s tím, cos napsal - musíš se dostat do fáze, o který mluvíš... :)

Celkem zajímavý řešení, ale proti nejsem. Je to ale už takový to řešení "koncové", prostě všechno opustit, vystěhovat, úplně se oddělit, odříznout, rozvést. Bez očekávání, že se vrátí.
Je fakt, že tvoje žena asi nemá s kým bydlet, čili v krajní nouzi by se možná vrátila (ztratila by všechno), ale to není řešením vašeho vztahu.

Tady už není co ztratit. Ta ženská je prostě sv*ně a jak ona na něj tak on musí na ni.

Určitě je od Tebe rozumné zajít za advokátem a začít být na ní tvrdý (naznačit rozvod a odříznout jí od peněz). Nevím jak uspěješ s tím,když to na ní povíš ostatním a hlavně jak se oni na Tebe budou dívat. Vím,v téhle situaci Ti hlavně záleží na synovi. Nikdy jsem nebyl až v takové situaci jako Ty a držím palce ať Ti to dopadne jak nejvíce rozumně pro Tebe.

Díky za odezvu.Musím se ale přiznat že z toho co jsem napsal jsem v podstatě nic neudělal.Všechno se mi rozleželo v hlavě ale hlavně z důvodu jakou povahu má žena.Musím říci že jsme si poprvé pořádně promluvili od té doby co vím o její nevěře.Z rozhovoru jsem pochopil že ten vztah neukončila a že to pořád trvá.Je to asi opravdu silné.Řekla mi že teď nemá sílu nic řešit , že ji musím dát čas.Protože ji neustále miluji (teď jak je taky ve stresu tak zhubla, strašně jí to sluší) tak jsem se rozhodl že ji čas poskytnu.Sice nevím kolik toho času snesu ale pokusím se o to.Mnohým se asi bude zdát že se bojím věci řešit ale  není to tak. Jen prostě nedovedu hodit 13 let za hlavu, opustit syna a odejít............

Měj oči otevřené. Aby se nakonec nestalo že žena jednoho dne vezme syna a opustí tebe. Ten nápad s tím advokátem není marný, minimálně si zjistit jaké jsou vyhlídky na získání syna do péče v případě rozvodu

Já sem se o tom bavila se známejma, o dost staršíma a ty mi řekli že takováhle ženská prostě potřebuje pořádnou sodu, že jinak se z toho prostě nevzpamatuje. Ty seš její manžel, tak jí prostě musíš říct že se s nikym nebude tahat, ne jí prosit, ale říct jí to a stát si za tim.... Jako všichni sou radikálně proti násilí, ale to že ti řekla že to ukončila, a přitom se s nim tahala dál, tak že si jí měl fláknout facáka a nes*at se s ní, že si z tebe akorát dělá pr*el .....Prostě seš její manžel a tim že do toho manželství s tebou skočila, se holt prostě vzdala jakýchkoliv možností takhle si užívat....Má tě milovat a ctít a ona takhle ?? Ty budeš čekat až ona si parádně za*uká a přestane jí to bavit ??? Nebo jako co ? Tohle nikam nevede...Tim čekáním se ponižuješ akorát ty. Prostě všichni řikaj - čapnout jí, vyhodit z baráku (nezájem že nemá kam), dát jí takovej kouř....pak si to prej jedině uvědomí.... Hele tlumočim názory lidí co si spoustou věcí prošli...

Fackování bych nehrotil, to je blbost, jediné čeho tím dosáhne je vykázání na 10 dní z bytu. Ale jinak souhlasím

Nasili bych rozhodne vypustil, ale jinak vesmes souhlasim...dat ji kourovou...nebejt ten hodnej blbec (jojo...ja sem hodnej blbec furt, ale je cas se toho zbavit, mel bys taky) a navodit krizovou atmosferu a nedelat, ze je vsechno v pohode. Davat ji cas je podle me nesmysl!

Jedna z rozumných myšlenek na této straně.

Jestli chce urovnávat, tak ať ukončí oboje a někam si zaleze a přemejšlí. A až se rozhodne, tak ať přijde. Ale bejt jako normální rodina, když si ona beze studu užívá někde za humny, tak to není normální.

Že ji dám kouř to mě taky napadlo, jenže ona má takovou povahu že když ji vyhodím z baráku tak to bude navždy.I když si časem uvědomí že udělala chybu když mě podváděla tak už nikdy nepříde a nepřizná to.Její ego a její hrdost ji to nedovolí aby se v podstatě (pro ni) ponížila a přiznala chybu.Nikomu nepřeju takovou ženskou ale já ji pořád miluju...
Rozhodl jsem se že ze sebe nechám nějaký čas ( dal jsem si termín  vánoce) dělat " idiota" a pak to začnu řešit.Jestli se nesrovná do vánoc tak už to fakt nemá cenu a požádám o rozvod.Musím jí dát čas abych si to potom nevyčítal že jsem pro záchranu našeho vztahu nic neudělal.Do nekonečna to nejde to už jsem pochopil ale čas ji musím dát.

Dělá pro záchranu vztahu něco ona?

Tak tak, jestli se nesnaží ona, proč bys měl ze sebe dělat idiota ty ??? Promiň, ale je to čůza , takže nějaký dávání času nemá smysl...Mluvil si s ní o tom ?? Řekni jí , že chceš požádat o rozvod, že prostě nevíš jak jinak bys tuhle situaci měl řešit a třeba jí vyděsí už jen ta zpráva a srovná se....Jestliže je ten její novej objev taky ženatej, najednou se ocitne v divný situaci ...

Nevím jestli dělá pro záchranu vztahu něco i ona.Chci věřit že ano ale zatím to tak nevypadá.Ano asi ze sebe dělám idiota ale ten čas ji prostě poskytnu aby si to mohla v hlavě srovnat.Samozřejmě nebudu čekat do nekonečna ,každý pohár jednou přeteče.Jsem rozhodnutej , počkám do vánoc a jak se říká jak na nový rok tak po celý rok.Buď si půjdu druhého pro rozvodový papíry nebo přes svátky až spolu budem dost dlouho doma nabudu přesvědčení že se srovnala a že se chce vrátit se vším všudy .Jsem asi divnej co??
Ne nejsem, prostě ji pořád miluju a nemůžu se toho zbavit,jsem prostě beznadějnej případ.

No, OK. Ale řekl bych jí, že co plánuješ. Tzn. dát jí čas do Vánoc a poté požádat o rozvod. Ať se podle toho rozhoduje. Protože když jí to neřekneš, tak ti o vánocích řekne, že se nechce rozvádět, že tě nechce ztratit, a že si neuvědomila, že to zajde takhle daleko a že potřebuje čas, aby si to srovnala v hlavě. A protože tím ukáže malinký zájem, tak ty jí ten čas poskytenš a budeš tam kde jsi teď, jen o dva měsíce dál. Takže vylož karty na stůl. IMO.

 ahojky, já byla nedávno v podobné situaci.( můlj tehdy budoucí manžel se velice zamiloval do vdané kolegyně...), dal si měsíc na rozhodnutí a já musím prohlásit, že ten měsíc byl daleko horší, než teď samotný rozchod, kdy už konečně vím na čem jsem a mohu se tak s danou situací konečně vyrovnávat.. S nějakou pro ni velkou láskou nemá smysl bojovat. Postavila bych ji hned před hotovou věc-ať si hned vybere. A pokud si vybere tebe, tak bych zvážila to, zda ji budeš moct někdy ještě důvěřovat, což je pro mě základní kámen vztahu.....

Dospělý rozumný člověk se musí smířit s tím, že všechno nemusí být večné, tak, jak si zvyknul.
I partnera, pokud má velmi dlouho, nemusí to platit stále. Někdy stačí málo, malá chyba, někdy
to člověk vůbec neovlivní (ani podvědomě, natož pak vědomě)

Zřejmá řešení jsou dvě. Odvíjí se od toho, jaký si chlap a na co všechno máš.
Pokud nemáš problém s buchtama, vzhledem, IQ, ani netrpíš hmotnou nouzí, najdi si nějakou jinou. Vždy existuje nějaká na světě,
se kterou můžeš prožít ještě větší lásku, lepší sex, hezčí, než tvoje manželka, a taky která tě bude více milovat (=nepodrazí tě)  - jistě to samozřejmě nikdy není,
je to loterie a můžeš vesele hrát tak dlouho, dokud na to máš. Současnou optikou frustrace samozřejmě nenahlédneš, že na světě existují
po všech stránkách lepší ženské, než tvoje žena, jde jen o to je najít.  Ale po pár měsících, po roce, až vychladneš, tak na to přijdeš sám.
Výhodou tohoto řešení, že partnerka za tebou po čase stejně přileze (většinou to tak bývá), a z toho pro tebe plynou jen bonusy, že budeš moci píchat
"legálně" dvě a více buchet najednou. (Což nejsou špatné vyhlídky) Pokud tedy nezahořkneš a neodmítneš ji při jejím škemrání se žádostí o návrat.

Druhé řešení, pokud, po reálném zhodnocení situace dojdeš k tomu, že na lepší buchty nemáš, tak nezbývá, než pokorně čekat, až se manželka vyblbne
a vrátí se. Z čistě praktického hlediska je lepší překousnout hrdost, než zůstat sám, na ocet. I v tomto případě je pravděpodobné, že se manželka vrátí.
Její byvší spolužák, jak deklaroval, nechce opustit rodinu, a všechny vztahy mají svou dynamiku, a pokud není kam by se vztah vyvíjel (což občasné šukačky splňují),
tak se časem rozpadne. (~ měsíce, až nějaký rok řekněme)

SpeedMaster : To bylo moc dlouhý, stačilo říct že ji musí pořádně napíchnout :)

Speedmastere, to je pravda, až to bolí :) Bohužel :) +karma :)

Myslim, ze neni mozne ji v momentalni pozici nutit do jednoznacneho postoje, kdyz ho neciti. Cim vic ji budes nutit ji rozhodnout se, tim mene pro ni budes pritazlivym. Je v obdobi zamilovanosti, takze kazdy a vsechno ji vedle noveho muze musi pripadat bezbarve a nedulezite.
Zustava ted jen kvuli diteti a kvuli tomu, ze novy partner je zadany, takze nema, kam by sla.
To se ale muze za par mesicu zmenit.
Rady, aby sis nasel jinou, jsou v Tvoji situaci nemyslitelne, urcite jsi jako v horecce a nic jineho nez Tvuj vztah nevidis. Tohle forum je vekove v prumeru tak o deset let mladsi nez jsi Ty, takze si zde vetsina vubec nedovede predstavit, co takovy dlouhodoby vztah obnasi a co to pro cloveka znamena.  Zkus si najit jiny diskusni okruh, tenhle radi dle meho nazoru v teto situaci spatne.
Zkus si zajit za dobrym vztahovym psychologem, urcite Ti vysvetli zakonite faze takoveho "rozchodu", co se odehrava v Tobe, co v manzelce, jak nejlepe pristupovat k veci. Urcite Tim nic nezkazis.
Jinak doprucuju prochazky prirodou, zkus se hlavne zklidnit a truchu stabilizovat, aby odpadly ty horecne vztahy a krkolomne akce. to ted jen nici. Taky si precti nejakou dobrou knihu o rozchodech, treba Partneri a rozchody od Jeronýma Klimese.

Hodne stesti. Emmi.

S dlouhodobým vztahem nemám zkušenosti, ale z technického hlediska se mi to zdá, jako situce jako určená na holomráz.
Ale říkam vše co teď píšu je jen můj názor.

Co je "holomráz"  :?:

http://forum.qark.net/o-komunikaci-a-komunikacnich-tricich/aplikovat-holomraz/ (http://forum.qark.net/o-komunikaci-a-komunikacnich-tricich/aplikovat-holomraz/) tady se to rozebíralo. Je to velice účiná mysteryho metoda. Holka udělá něco špatně
(např.  ti nechce dát se ) a ty ji potrestáš. Nejčastěji tím, že se od ní odkloníš a deš pryč, s tím že děláš strašně naštvaného a dotčeného . To zvýraněné je základ této techniky. je to skvělé DHV ( podle rčení : to co máš si uvědomíš až, když to ztratíš). Funguje i naopak - za kadou dobře provedenou věc dívku odměnit. Je to trochu lajcky řečeno. Jestli má někdo zájem o lepší výklad techny, nechť použije PM.  8)

Nevím, vztah trvající 13 let s jedním dítětem je něco jiného než balení pubertálních a postpubertálních holčiček.

Říkám je tu jen můj názor. Vycházel jsem z toho, že lidská psychologie funguje podle vzorce : když člověku ukážete o co může ztratit, začne to bránit.
Už jsem to řikal dřive. Je mi 16 a nerozumím tomu jak to je ve vážných známostech, Bylo to jen nápad  8)

Bohužel používání vzorců je prosté zjednodušování, lidská psychologie tak zcela nefunguje. Může si uvědomit, co ztrácí, ale i tak s tímto už může počítat a zkušenost ji jen utvrdí v rozhodnutí.