Nevěrná po 6 letech.Zůstat či rozchod?

[Av4]

Ale tobě nikdo poradit nemůže. Je to totiž JEN o tom, jestli jí dokážeš zase věřit nebo ne O ničem jiném. Šance, že to zopakuje / neudělá už nikdy jsou 50/50. V tom se nemůžeš spoléhat na nějakou statistiku.

Ale určitě jí nijak přehnaně ten návrat neulehčuj.

[petanx]

To je strašně složitý. Já jsem ještě neměl zádný vážný vztah, takže ti neporadím. Ale vím, co od takového vztahu očekávat. Věrnost je určitě základní věc. Jenže jak to vytvarovat na tvou situaci: buď ti řeknu, vykašli se na ni, protože to udělá znovu (a tohle je dost pravděpodobný) a nebo ti řeknu: dej jí šanci, ty to zkusíš znovu, ona tě podvede a jseš zase na začátku. Ty to z ní musíš vycítit, musíš sám vědět jestli ti za to stojí. Neporadím ti ani jedno, ale řeknu ti jednu věc. Očividně asi nemáš problém navazovat nové vztahy, a pokud myslíš, že máš šanci najít jinou, tak hledej.

[dazed]

Nečetl jsem všechno, sorry, pokud budu místy mimo. Podle mě chce případné vrácení nadhled, který ti dá čas. Zvaž, jestli opravdu teď máte oba na to, abyste se k sobě konstruktivně a dlouhodobě vrátili. Já bych na to v této situaci neměl, takže bych šel do jiných vztahů.

[zalozak]

Neztrácej čas s někým, kdo ho nechce ztrácet s tebou. Nepříjemné, ale pravdivé.

[Aleš]

No upřímě řečeno můj názor je podobný, jako u většiny příspěvků na tom foru..ja už bych se k ní nevracel, ikdyž by mě to moc bolelo..protože jednou zklamala tvou důvěru,(vlastně dvakrát) a ikdyby jsi s ní zůstal, pořád by jsi ji v duchu viděl každou chvíli s nějakou její "láskou" v posteli, nejhorší je ten pocit podezřívavosti, pořád bys šmíroval její smsky nebo hovory a to by nikam nevedlo... Já jsem toho názoru, že když dvěma spolu nic nechybí, nepotřebují si hledat byť jen dočasnou náhražku do postele, ikdyby v tom nebyla ani špetka citu.. Neříkám, že bych nedokázal odpustit, po čase jistě ano, ale nevím, zda bych ještě někdy věřil! To opravdu nevím... Také je pravda, že když to udělala jednou, udělala by to klidně zas, už jen proto, že poprvé jí to prošlo.. Taky je mi divný ten její klid, se kterým  s tebou jednala, takhle se holky nechovávaj, pokud jim na tom vztahu doopravdy záleželo, to je opravdu až zarážející po 6letém vztahu. Když my jsme měli kdysi krizi, tak mi přítelkyně řekla spoustu věcí, kterých pak opravdu moc litovala, ale bohužel už nešly vrátit zpět... a proč? Protože prý měla hrozný strach, že o mě příjde... Prý cítila zoufalství, tíseň, sevřený krk, doslova se jí prý třepaly kolena. To byly takové výbuchy emocí... Tenkrát jsme spolu byli rok. Kdyby mě nemilovala, bylo by jí to jedno a chovala bych se klidněji a rozhodně by to nebylo takové drama. A to si právě myslím, že ona už tě moc nemiluje, možná tě má ráda, ale už tě nemiluje, protože si nedokážu představit, že takhle s klidem by zahodila za hlavu 6 let života. A taky se mi nezdá, že by tak snadno s lehkým srdcem odjela od něho tak daleko. Sama ví, kam chce, aby se její budoucnost ubírala, když domlouvá Anglii, má toho dost. Jak by si to představovala, jako vztah na dalku? Tady v tomhle stádiu vztahu? Nevim, jestli by to fungovalo, kdyby tam byla měsic dva, no tak budiž, ale rok? Co se týče těch věcí, nežil bych tam, kde jsem s ní strávil tolik let, nebo aspon bych ji požádal, aby si odvezla ty svoje...
zkrátka..tu nevěru bych ji časem odpustit dokázal, ale nevím, jestli bych ji někdy začal znovu věřit. Osobně bych se k ní nevracel, protože jak říkám, z mé strany by asi bylo jen samé podezírání. Navíc když to udělala jednou, udělala by to zas. Možná taky ne, ale to už je o té narušené důvěře. Prostě si myslím, že v tom rozchodu byla až moc lehkomyslná, taková až divně nepřirozeně klidná, jako by tě už nemilovala, ale třeba jen měla ráda..a brala ho jako jistotu..

Ono je to těžké, po tak dlouhé době odejít někoho, s kým do budoucna počítáš, jsi na něj zvyklý, ale když to zvládneš, tak si myslím, že můžeš jedině získat. Podle toho, co jsi psal, to vypadá, že problémy s oslovováním opačného pohlaví nemáš. Taky si myslím, že pokud tě milovala, tak jen zezačátku, chtěla mít konečně nějakýho "hodnýho blbečka(do té role ses po jistém čase postavil)" jistýho a ne aby s ní chlapi zametali a nakonec se zachová, stejně jak oni. Byla na zametání se sebou zvyklá, tak jí to po čase začlo chybět a ještě navíc ke všemu ten stereotyp a večer jsi nebyl doma... Teď už tě asi nemiluje, nebo alespoň ne tolik. Sice je fakt, že u každé lásky po každé době dojde k postupnému vystřízlivění, ale aby to bylo takovou měrou, že jí vůbec nevadí, že se s ní rozcházíš a bere to s klidem opravdu značí, že jí to asi ani zas až tak nemrzí, co provedla. Asi bych se k ní nevrátil, protože pro mě je důvěra na prvním místě. Kdyby se alespoň přiznala, hned na začátku, tak jak to tu někdo psal, že si uvědomuje cenu stávajícího vztahu, tak se mu přiznává k tomu, že udělala obrovskou chybu.... jenže ona se přiznala až pod tíhou nevyvratitelných důkazů a to je jiná... Hodně štěstí a síly

[smoula_007]

Tak sem si to přečetl a bohužel musim souhlasit s ostatními. Já bych se k ní nevracel. Bude to znít tvrdě, ale můj názor je takovej, že by to fungovalo třeba zase půl roku, rok, ale pak by se to nejpíš opakovalo.
A jak tu někdo už řekl - neztrácej čas s někym, kdo ho nechce ztrácet s tebou

[sidth]

Sice uz je tahle diskuze mrtva, ale neco z meho zivota. Me je 34, moji ex 26... Byli jsme spolu 11 let, z toho 8 let manzele. Ona studovala vejsku, ja uz makal. Ted vidim, ze cca po tech 7 letech nasi znamosti prisla urcita krize. Ja ji prezil, i kdyz jsem mel pocit, ze me to tahne trochu jinam, ale pak se vse srovnalo. Objevil jsem v ni znovu tu krasnou zenskou. Na ni se krize zacala projevovat trochu dyl a asi se v ni neco stalo. Nasla si chlapa (nutno rict ze zenatyho s detma). Rok to s nim tahla az jsem na to urcitym zpusobem prisel. Takze pro me to byl naprostej sok (makam na smeny, takze vcelku jasnej harmonogram mojich sichet, coz oni vyuzivali). Po tom soku jsem se snazil odpustit a nejak to prekonat. Co pry nezabije, tak posili. A to jsem myslel i o tom nasem vztahu. Abych si vycistil hlavu, za mesic na to jsem odjel na mesic do zahranici. Nebudu to rozpitvavat, objevil se dalsi chlap (zenatej, zase s detma). Tak jsem to s tezkym srdcem ukoncil. Nejvic mi psychicky pomohla navsteva u chlapka, co dela horoskopy. Moji ex nazval podle hvezd "upirkem", kterej me vyuzival pro penize a cerpal ze me energii...
Takze moje rada: kdyz je partner  nevernej (tak nejak promyslene), jiz se mu neda verit. A zivot nekonci koncem vztahu, vzdycky se neco deje pro neco. Treba zrovna nejaka fajn zenska hleda treba me nebo tebe... co?