forum.QARK.net

T a k   j a k   b y c h   z a č a l . . .

Mám vztah s jedno fajn holkou. Je stejně stará jako já. Chodíme spolu už cirka pět měsíců (wow, to je ale doba; ani mi to nepříjde :)). Já jsem její první kluk; ona je také mojí první přítelkyní. Problém je v tom, že už to mezi náma není jako dřív. Jsem trochu přecitlivělý a možná taky řeším hlouposti, ale něco se mi zdá být jinak...

Všechno to začalo před týdnem a půl. To mi jedno odpoledne řekla, že si byla večer sednout v hospodě s její kamarádkou a kamarádem. Ten její kamarád byl dříve i můj kamarád. Ona se s ním zná už hodně dlouho; asi 8 let. Já se s ním znám asi 4 roky. Jmenuje se Matěj. Jádro problému je to, že Matěj se snaží moji přítelkyni sbalit. Už jednou jsem ho za to šel seřvat. Šli jsme k němu společně i s mojí přítelkyní. Řval jsem po něm tak hlasitě, že všíchni lidi, co byli v tom bytě na chodbě, úplně zmlkli. Přítelkyně byla u toho; taky Matějovi vynadala za blbé kecy, které vůči mě měl. Matěj zprvu nebyl schopen slova; byl natolik překvapen mou agresivitou (jsem totiž normálně nekonfliktní člověk), že k pěstem nakonec nedošlo. Moje milá Matěje bere pouze jako kamaráda, tím jsem si téměř jist. Po tomto incidentu mi slíbila, že už se s ním nadále stýkat nebude. Tento slib však před tím týdnem a půl porušila. Měli jsme k vůli tomu menší krizi. Všechno jsem ji upřímně řekl, všechno co mi vadí. Potom jsme nebyli přes víkend v kontaktu; oba jsme se trápili. Jak jsme se po víkendu konečně viděli, řekla mi, že mě miluje a že je s Matějem definitivní konec. Že ho nenechá, aby nám zkazil vztah atd... Ja jí věřím. Od té doby je ale v našem vztahu něco jinak. Nevím, jak to popsat. Nevím. Zdá se mi, že se se mnou holka nudí. Já jsem totiž momentálně nemocný; už tři a půl měsíce. Nebudu tady psát, co mi je. Nicméně chřipka, angína a podobně to není. Nemůžu sportovat; žádná fyzická zátěž (sex můžu). Tím mnoho činností, které bych mohl dělat s ní odpadá (například projížďka na kole, sportování). Fyzické zátěže budu schopen až někdy na konci srpna. Většinu času se bavíme u ní nebo u mě doma. To je chyba, asi ji nudím. Nevím, co si myslí ona. Říká mi, že mě miluje, ale už ne tak často, jako dřív. Napište mi prosím, co si o tom myslíte. Musím něco vymyslet; nějakou aktivitu, aby se se mnou nenudila. Předem děkuju za všechny příspěvky.

- Talkboy -

Zkus Kamasutru, se zabavíte  :D

čajovny, výstavy, procházky, kavárny,... když se naskytne nějaká netradiční příležitost, taky využít,...
důležitý je, abys nehledal chyby tam, kde nejsou... v takovéhle situaci se těžko radí, jestli je potřeba něco hasit nebo ne... snaž se o to, aby pro vás oba ten vztah byl zábavný, občas jí dej najevo zájem i ty (nevím jak často zájem dáváš, ale neměl bys to opomíjet)... hlídej si ji, neboj se ukázat i to, že víš co chceš, ale nehraj si zase zbytečně na nějakou alfu - jakmile holka ucítí jenom náznak nějaké zbytečné přetvářky, zavání to problémem...
pokud na tobě holka uvidí, že jsi se změnil kvůli tomu, že ti vadí něco, v čem ona problém nevidí, tak je docela reálné riziko, že se ten vztah potom začne hroutit do háje... pokud je ve vztahu problém, je nutné zachovat chladnou hlavu a řešit ho "ženskými zbraněmi" => s ohledem na to co si myslí a na to, co vyvoláš svým jednáním...

Když nevíš, co si myslí, tak se zeptej. Všechno to je o nějakém dialogu. A že ti neříká tak často, že tě miluje? Mně by rozhodně nebavilo každou chvíli slyšet "miluji tě", tuhle frázi si raději nahradím spokojeným pocitem, že s ní jsem a když je spokojená i ona, tak to poznáš sám. Jinak, když teď bude léto, tak snad ti tvůj zdravotní stav nebrání procházkám, zevlováním po parku či nějaký polehávání u vody  8)

A mě by zajímalo, co ti je. Zní to jak nějaká rekonvalescence po mononukleose či hepatitidě.
Je jasné, že vztah po 5 měsících bude jiný než na začátku, buď přežije, nebo nepřežije, zbytečný se nějak přetvařovat. A s tím seřváním "kamaráda" jsi udělal dobře. Přeji hodně štěstí.

Kiruy: Jo. Taky si myslím, že jsem udělal dobře. Ohledně té nemoci - je to stejného rázu jako tebou zmiňovaná mononukleóza.

Doma se toho dá vymyslet spousta, musíš zkoušet . . . a vždycky se dá něco fyzicky nenáročného vymyslet i venku, popř. přenést domácí aktivity ven.

Filmy - určitě je spousta filmů na které se rádi oba podíváte, nemluvě o seriálech - při správném výběru máte postaráno o zábavu na hodně dlouho. Kino je taky celkem osvědčené, pokud nemáte přehnané nároky tak se tam skoro vždy dá najít nějaký fajn film na který se oplatí zajít ;)

Deskovky - šachy ji asi bavit nebudou :D Ale např. Carcassone, Citadelu, Osadníky aj. by mohli zabrat . . . Nějaká komunita určitě u vás bude, tak je najděte a zkuste si s nimi zahrát.

A jak už psal king - čajovny, výstavy, kavárny . . . a když nevíš jestli někde něco není tak zkus vytáhnout holku na procházku po městě a najděte něco. A nehledej problémy tam kde (možná) nejsou ;)

a já si myslim, že ta nuda je psychického rázu... nejde o to, co děláš, ale něco se změnilo, možná jí teď míň důvěřuješ, tak jsi zamlklejší a proto se nebavíte tak dobře.... já teď zažívám něco podobného, dověděl jsem se něco, čím moje přítelkyně na chvíli ztratila mou důvěru, to už je ale ok. teď mám občas pocit, že se nemáme o čem bavit. když je klid, jsme neustále v posteli. dřív jsme byli schopni být 3 hodiny spolu venku, tahat se za ruce a kecat o všem možném a teď mi občas příjde, že fakt není o čem mluvit a sem tam to na mě dopadne a pak se cítí i ona blbě. chce to hold sem tam změnu a možná se vidět trochu míň.

Já si s ní o tom otevřene promluvil, že je důležitý, aby se stýkala i s dalšíma lidma a měla svoje zájmy, protože se jinak přestasneme bavit a nebudeme mít kde upoštět páru:-)

Je asi normální, že po určité době už není s holkou tolik o čem se bavit... akorát recept na to, jak tohle období překonat, bohužel nemám - samotného by mě zajímal, protože se téhle situaci chci vyhnout (přemýšlím čím vším se dá úbytek konverzace nahradit v hypotetické situaci, kdy být pořád v posteli je trochu blbý a sport taky moc nepřipadá v úvahu).

Joooo jooo, na vztahu se musí neustále pracovat. Vyžaduje to ale někdy pěkný kus dřiny, což?  8)  :lol: Je pravda, že po určité době konverzace s milovaným protějškem trochu asi může začít váznout. Přece jen po půl roce se ti dva již celkem znají, veškeré historky z dětství  a o tom, co koho zajímá, si pověděli, proto je podle mě důležitý, aby oba měli svoje zájmy, okruh přátel se kterými bez sebe někam vyrazí, jindy zase všichni společně, potom třeba jenom sami dva ... aby se oba  rozvíjeli a vtah je nijak neomezoval (ať chceme nebo ne, tak v podstatě nás naše vtahy omezují - byť třeba jen nevědomky a nechtěně) a neupínali  se jeden na druhého.