0254 - o sobe

[0254]

reakce na "Nova sekce - Predstavete se" v sekci tohle forum
a navrh Avarangera

aspon nebudu muset v kazde diskuzi zvlast objasnovat svuj trudny zivot rozmazleneho fracka, a zakladat nove tema pokazde kdyz dostanu potrebu vypsat sve vnitni depkarske dialogy
skladajici se z permanentniho sebeopovrzeni prokladane epizodami sebeobhajovani.
Trpim totiz mimo jine take pokrocilym stadiem mentalniho exhibicionizmu, potrebou vsechno rozebirat az na odporne surovou kostru, a pote takto utvorene nazory vnucovat vsem v dosahu nehlede na to zda to chteji slyset.

[0254]

K forme
Sice dost pochybuju ze to nekoho zajima (schvalne jestli to horlivy moderator smaze?), ale mozna to je aspon experiment jak by mohlo takove formu "predstavte se" vypadat (kdyz se ho zmocni mentalne narusena osoba ).
nevim jakym zpusobem to psat.
Asi nesmysl je to psat chronologicky, nebo nejak systematicky, protze je to moc dlouhe a komplexni, a clovek si pokazde uvedomi neco jineho, a tak.
napadlo me ze nejrozumejsi bude to psat vzdycky s nejakym tematem prispevek, s tucnym nadpiisem aby se v tom pak dalo vyznat.
Asi by na uvod byl dobry nejaky strucny abstrakt charakteristiky ktery by objasnoval hlavni body me osoby, ale nad tim bych musel moc premyslet nez bych vybral a zformuloval co je podstatne a co ne, a za chvili jdu do skoly.
Takze asi budu psat nahodne - podle toho co zrovna ve svych temnych retrospektivnich uvahach zrovna rozebiram. A nebo skusim na uvod neco jako  strucny zivostopis, s tim ze nerucim za to co me zrovna napadne - jestli to bde zrovna to podstatne co by v takovem strucnem zivotosisu melo byt.

[0254]

Pokus o strucny nechronolicky zivotopis/charakteristiku I
Narodil jsem a 8 let byl jedinacek. Sestru mam strasne rad (asi jediny clovek o kterem si myslim ze mi na nem zalezi), a je to v posledni dobe take skoro jediny s kterym se nejak vic bavim a docela si rozumim (i kdyz ona ma vyhrady).
Maminka je ucitelka matiky z mesta, Otec zemedelec z vesnice - kazdy maji uplne jine tradice a dost si nerozumi. Moje nazory jsou utvareny ciste maminku, otcem officialne pohrdam, na druhou stranu - nesnasim mesto, a otci zavidim jeho uspechy u zen a ve spolecnosti - je to uplne jiny clovek.
Vzdycky sem chtel byt vynalezce (pozdeji vedec). Zajimaji me vsechny prirodni vedy (miluju stroje a vojenksou techniku - v prirode obdivuju silne veci - supernovy, sopky, jaderne bomby a tak). Nesnasim jazyky - musi se to ucit na zpamet a uci se tam forma ktera nema zadny obsah a je to pouze nejakas lidska konvence - nic co by malo hodnotu samo o sobe. Umim programovat ale nikdy bych nechtel byt programator - viz. jazyky - drbat se ve standardech. Programatori jsou delnici 21.soleti. V soucasnosti vlastne nevim co chci dal delat - vsichni si mysli ze jsem nadseny vedec a ze mam ve vede budoucnost - ja si ale nemyslim ze jsem dost chytry - pouze sem zajmem o vedu stratil spoustu casu takze toho docela dost vim - ale kdyby se nekdo zajimal o spolecnesky zivoat (hospoda, sport, holky atd.) tak malo jako ja, tak by mel opravdu dost casu mit podobny prehled jako ja. Me to ale neuspokojuuje - veda neni takova jak sem si v detske naivite predstavoval - misto kreativniho mysleni je to vice o uceni se ciziho formalizmu, odlazovani hloupych chyb (jako zasrane debugovani pri programovani), a prezentaci svych mislenek podle standardu aby v nich nebyl bordel. Nechapu proc si lidi o me mysli ze sem /budu vedec kdyz na rozdil od spousty jinych lidi meho veku ktere znam sem jeste zadnou vedeckou praci nevykonal - nedotahl bych to do konce.
Z jiz napsaneho je asi poznat ze mam odpor k "podstive praci".
Umim hezky kreslit a naucil sem se i docela dobre 3D modelovat na pocitaci. Jako vsechny me aktivity jsou to dalsi zpusoby jak sedet doma a neuzirat se nudou - rikat si ze tvorim neco kreativniho a nemit pocit ze marnim svuj zivot a ze se nedokazu orientovat v lidske spolecnosti.
Kdykoli chci jit nekam ven dopadne to dost hrozne.

Vyzdycky kdyz se pokusim nejak zapojit do spolecnosti a nekam jit tak sem tam za uplneho chuja.
Ne ze by oni ze me chuja delali, ja proste z spolecenskeho hledika chuj sem, nemam komu co nabidnout, nikoho nepobavim, jedine co dokazu ho otravit chytryma kecama nebo ho zatahnout do vlastni deprese, kdyz se chci temto dvema projevum vyhnout tak mi zbyva ledat hledet do zdi (coz samozdrejme na vsechny taky moc dobre nepusobi).
Jsou teda dve moznosti
-budto nekam jdu, tam si to odchujim, pak jdu domu a mam par dni deprsi "zase to tak bylo"
-nebo radsi nikam nejdu, pak mam zase par dni depresi "jak by to mohlo byt jinak, kdyz nikam nejdu"
moznost C neni.
za tech par dni to odezni do lehke permanentni bazalni deprese "vzdycky to tak je"
ktera obecas spondalne nebo dorbnym podmetem vygraduje do "vzdycky to tak bude"

[Brnator]

zajimavy profil osobnosti..  z toho vseho je ale citit hrozny pesimismus, trocha sebelitosti a neochota cokoliv zmenit.. ano, vzdycky to tak bude, pokud to tak nechas..  kazdy clovek ma co nabidnout

[qaz]

mozna kdybys do tematu neuvedl jen svou prezdivku dalo by se to vyuzit (s drobnyma korekcema) hned na vic jedincu

[Avaranger]

0254: Fajné, ale přijde mi to napsané pod vlivem nějaké depresivní nálady, protože z toho, jak jsme spolu mluvili dříve tolik pesimismu nevyzařovalo, možná tak skepse...
Brnator: Sebelítost je jen výsledkem dlouhé řady neúspěchů. A není to neochota, ale nekončící neschopnost něco změnit

Nemůžu si odpustit dotaz, proč jsi ignoroval moje doporučení ohledně pojmenování?

[0254]

avaranger

proč jsi ignoroval moje doporučení ohledně pojmenování?

protoze jsem nepozorny ignorant a neumim se prispusobit pravidlum, klidne takto muzu zavest precedens "<jmeno entity>-o sobe"
jinak - jj pod vlivem vetsi ci mensi depky ale pisu vsechno tady na foru, proc bych sem jinak chodil ( !=> kdyz tu nejsem, nemam depku)

gaz - a to bych prave nechtel, nemam zas tak malo "materialu", aby se mi tu jeste nekdo pletl

[qaz]

o to mi neslo

[Jirinov]

0254: Ty se teda v příspěvcích nešetříš. Už jsem četl "low way", ale to je slabý odvar proti tady tomu. Navíc jestli si všímáš, tak už to z tebe přeteklo - stejně jako k sobě se chováš i k ostatním. Waratah ti psal moc pěkné příspěvky, vzal sis z nich něco?
 
V tom co píšeš jsem našel několik podnětů, které mohly způsobit to, v čem se plácáš. A.) Rodina: Učitelé mají zvláštní formu výchovy, ví se to o nich, já jich mám v rodině 5 - od MŠ až po Uni - vím co dovedou při svý pedantnosti, navíc ta jejich pověstná sebekontrola... Otec je společensky aktivní a ty jím pohrdáš - tzn. že zřejmě děláš  podvědomě všechno proto, aby si byl jiný než on. B.) Způsob trávení volného času - uzavírání se doma, čučení do monitoru, sledování TV, bez potřeby být ve společnosti - to všechno vede ke ztrátě sociálních dovednosti, které marně hledáš v low way. Navíc můžeš přijímat spoustu negativních informací - stačí jedno vysílání zpráv na Nově C.) Tvoje sebepojetí - vesměs všechny myšlenky jsou negativní. Považuješ sám sebe za stroj, který je řízen vnějšími vstupy a ještě ti to přijde za normální atd.
Uvědom si , že si to děláš všechno sám. Měl bys na sobě začít pořádně makat, ve 23 máš nejvyšší čas. Nejde o balení holek, ale o život obecně, přeci ho nechceš takhle prolitovat. I z takovýho mlhava se dá dostat - nebude to hned, nebude to absolutní a nebude to bez boje - ale jde to a cíl za to stojí. Hlavně neříkej, že nemáš sílu - jenom si představ, co tě stojí ta sebelítost. Takže se nevymlouvej na nějaké vstupy, které tě řídí - nejsi televize na dalkový ovladač. Jsi svépravný, dospělý člověk a je jenom na tobě, jakou way zvolíš.   
 

Vypíchnu jeden odstavec z low way...

vzdy kdyz prijdu do nove spolecnosti - a rikam si "tentokrat uz to musi byt jinak", "tentokrat uz si o me nesmi zacit myslet ze sem magor", "musim se chovat normalne zaclenen do spolecnosti", tak to stejne vzdy dopadne stejne....

Jasně, že to dopadne vždycky stejně, tyhle věty by i ve mně nadělaly pořádnou paseku

A.) Tentokrát už to musí být jinak. Nemusí a zřejmě nebude, když píšeš, že je to pokaždé stejné. Čili sám sobě nalháváš něco, o čem víš, že to není pravda. Čekáš na zázrak, který spadne z nebe, ale jak vidno pořád nic. Takže aby to bylo obecně jinak, mělo by to být především u tebe jinak - jiný přístup ke společnosti, jiné pojetí sám sebe, stanovování dosažitelných cílů, pozitivní myšlení, atd.

B.) ...nesmí si myslet, že jsem magor. To zní despoticky. Každý si může myslet co chce, do toho nám ostatním nemluv. A mimojiné tomu nelze zabránit, myšlenky jedou svévolně .  Tahle věta by ve mně vytvořila silné napětí > strach z nálepky + snaha vytvořit nějaký dojem za cenu skrývání určitých vlastních "negativ". S tím do společnosti nechoď, tam musíš být hlavně uvolněný a spokojený, že tam jsi. Nečekat na nějaké poplácávání po zádech od ostatních, dále čekat na holky, že  ti budou padat k nohám. Všechno může být, ale samo od sebe ne.
Jakmile budeš v napětí, tělo může vydávat svévolně spoustu signálů a způsobit problémy  zejména v komunikaci (verb. i neverb). Čili když půjdeš na holku a nebudeš uvolněný - tak můžeš mít problémy (já nevím) třeba s koordinací - budeš dělat divné pohyby (nebudou ladné, uvolněné), možná něco rozleješ. Pak třeba v komunikaci -  strach ti může bránit při mluvení, naslouchání, hledání témat. A pak za toho magora klidně můžeš být. Ještě jedna věc. Být tebou, najdu si v knížkách pojmy "přecitlivělost" a "vztahovačnost", možná se tam najdeš.

C.) musim se chovat normalne zaclenen do spolecnosti. Normálně = uvolněně? OK. Ale zase nemusíš, je to na tobě. A členem společnosti se stáváš ve chvíli, kdy otevřeš dveře od podniku.     
       

Verim tomu ze kdyz se muj stav zmeni - kdyz si skutence zacnu pripadat jako normlani spolecensky clovek, ktery ma slusne uspechy u zen, tak ze se tim i vyrazne zlepsi to co si mysli okoli o me, a prestanu mit v tehle oblasti problem, ale jak sem rekl - takova zmena musi byt konzistentni v ramci pravidel logiky - nemuzu si nic nalhat, protze bych sam sobe neveril ani nikdo jiny. Fakt nevim jak v soucasnem stavu kdy vsechny vstupy hovori pro to ze sem asocialni magor a muj vnitrni stav je nastaveny na asocialni magor, muzu ciste vnitrne bez nejakeho mohutneho impulzu z venci z nejakeho oracula zmenit svuj vnitrni stav na socialni tank, abych postupne zacal vyhodnocovat vstupy jako socialni tank a vydavat socialne tankovite vystupy.

Mohutný impulz ti bude k ničemu, uvědom si, že člověk se musí novým věcem naučit.  Nekoupí si software a nenaloaduje to za pár minut do hlavy. Čili je nutné postupovat krok za krokem... A hlavně musíš chtít. Zaplácal sis hlavu různýma negativníma rovnicema a nesmyslama (sorry...). To všechno teď budeš muset odstranit. Odpusť ten výraz, ale bude to jako asanovat skládku. 

[0254]

Jirinov > Se vsim co si napasal nemuzu nez bezvyhradne souhlasit. Rekl bych "samozdrejme". Rekl by mi to kazdy, a uvedomuju si to i ja.
predevsim pak

Nejde o balení holek, ale o život obecně

vec ktera mi ale ani v nejmensim jasna neni - co tada konkretne bych mohl udelat se svym zivotem (co muzu delat ted, potom a tak dale, od kud zacit, a jak pokracovat - popr. nejaky dukaz o konvergenci takoveho postupu)
Protoze jak tam pisu - kdyz me v zachvatu optimistickeho sebeklamu napadne "udelam tohle, treba se neco zlepsi / zacne zlepsovat", tak to dopadne spatne.
Ty rikas samozdrejme - to co delam jsou nemslysly, nemuzu fungovat protze na ne du ze spatneho konce - z konce ktery nemam osetreny, na ktery nemam - OK - jdu na to ze spatneho konce - ale z ktereho na to mam jit?
Nemuzu si verit ze sem dobry dokud nebudu dobry, a nemuzu byt dobry, dokud si nebudu verit ze sem dobry.

ja opravdu nevidim lepsi moznost jak se z toho pokouset vyhrabat (pokud neakceptuju rezignaci) nez pokouset se delat veci o kterych stejne neverim ze budou uspesne.

[0254]

jeste k tomu

Učitelé mají zvláštní formu výchovy, ví se to o nich, já jich mám v rodině 5 - od MŠ až po Uni - vím co dovedou při svý pedantnosti

souhlasim - ucitele maji zvlastni formu vychovy
ale rozhodne neni pravda (v mem pripade to stou pedentnosti) - mamka je brutalne liberalni, spise naopak bych rekl ze sem se nikdy nenaucil poslouchat - nikdy sem nic nemusel
Neuznavam autority a o vsem diskutuju a o vsem pozaduju nejprve opodstatnene vysvetleni a proc. Je jasne ze to ma i sve negativni stranky - jenak je to dost neprakticke pro funkci spolecnosti, a druhak toho casto podvedome intuitivne zneuzivam (uspesne) - napr. je to metoda jak se vyhnout praci, a na zkouzkach casto zamaskuji svoji neznalost tim ze zacnu tema rozebirat. A taky to souvisi s tim ze nemam moc chlapsky charakter kdyz neznam slovo "musis".

[Avaranger]

Neuznavam autority a o vsem diskutuju a o vsem pozaduju nejprve opodstatnene vysvetleni a proc. {..} a na zkouzkach casto zamaskuji svoji neznalost tim ze zacnu tema rozebirat.

Se uplně vidim

[D9]

Nemuzu si verit ze sem dobry dokud nebudu dobry, a nemuzu byt dobry, dokud si nebudu verit ze sem dobry.

A co kdybych ti řekl, že JSI dobrý!!

[Richard]

0254
nejhorší je vědět co dělám špatně a nic s tim nedělat
pocit že tleskneš a všechno bude ok je špatnej

co bys měl dělat
jít na vojnu...tam nebudeš moct nic řešit...prostě zvládneš nebo nezvládneš [průser]...možná si tam začneš vážit civilního života

Nemuzu si verit ze sem dobry dokud nebudu dobry, a nemuzu byt dobry, dokud si nebudu verit ze sem dobry.

to je stejný jako: nemůžeš si myslet že seš dobrej skejťák když si v životě neviděl skejt...a nemůžeš si koupit skejt dokud si nebudeš myslet že seš skejťák...takže blbost
řešení je...musíš si koupit skejt aby se z tebe mohl stát skejťák [začít se stávat dobrym...víra se ráda připojí]

jak už sem ti psal s tim zrcadlem společnosti...pokud do světa posíláš zlo...vrací se ti zlo...pokud chceš přijímat dobro ale přitom vysílat zlo...nikdy to nepřinese ovoce který bys chtěl jíst [jen příklad...nechci tim říct že seš zlej...jen aby to bylo jasný]

a ten Jirinovův postřeh s tim tvym otcem je možná trefnější než by se na první pohled zdálo


ještě k těm autoritám...tim že je neuznáváš škodíš jen sobě [pěknej příklad byl nedávno v Dr.Hauzovi...jak tam podráždil toho poldu...a kdyby to nebyl seriál o Hauzovi tak už si Hauz každej den pudruje prcku]...takže proč to dělat...to že je budeš respektovat neznamená že se jim musíš podřizovat

[Jirinov]

vec ktera mi ale ani v nejmensim jasna neni - co tada konkretne bych mohl udelat se svym zivotem (co muzu delat ted, potom a tak dale, od kud zacit, a jak pokracovat - popr. nejaky dukaz o konvergenci takoveho postupu)
Protoze jak tam pisu - kdyz me v zachvatu optimistickeho sebeklamu napadne "udelam tohle, treba se neco zlepsi / zacne zlepsovat", tak to dopadne spatne.

Začni s tím, co máš. Uvědom si kdo si. Važ si sám sebe. Pokud ti to nic neříká, pak vyraž do knihovny a najdi si tam knížky někde v sekci "Společenské vědy", "Populární psychologie" nebo co to tam mají a začni číst o sebevědomí, komunikaci, atd.. Tam najdeš nějakou polofunkční teorii. Praxe je venku, ve společnosti lidí. Čili místo dřepění u kompu si sedni do parku a sleduj dění kolem (například). Hlavně se nezavírej doma, buď co nejvíc mezi lidma. Efekt - věci z knížek se začnou propojovat v děním, které uvidíš ve společnosti lidí. Začneš jim víc rozumět, začneš jinak nahlížet sám na sebe atd. Prostě se socializuješ...

ja opravdu nevidim lepsi moznost jak se z toho pokouset vyhrabat (pokud neakceptuju rezignaci) nez pokouset se delat veci o kterych stejne neverim ze budou uspesne.

Tomu moc nerozumím. A.) Rozhodně nedělej věci, o kterých nevěříš, že by mohly být úspěšné. To je k ničemu. K tomu, aby si dosáhnul nějakýho cíle, musíš dát po pohybu svoje vnitřní síly (viz. motivace), bez toho je to duchaprázdný šlapání vody. B.) Možná není od věci si říct, že si  teď na nějakým svým dně a odrazit se od něj. Efekt - všechno, co teď uděláš bude jen lepší.

souhlasim - ucitele maji zvlastni formu vychovy
ale rozhodne neni pravda (v mem pripade to stou pedentnosti) - mamka je brutalne liberalni, spise naopak bych rekl ze sem se nikdy nenaucil poslouchat - nikdy sem nic nemusel

Rozmazlenost... V tom případě je nejlepší to, co radí Richard - vstup do armády. V jiné formě - vezmi kufřik a vyraž na Erasmus někam na sever (např. Dánsko). Hlavně ne Německo, tam jsou snad ještě větší mamánci. 
Potřebuješ se dostat z pohodlnýho světa a od maminčiny sukně. Uvědom si, že rodiče tu nebudou napořád a sebelítost tě neuživí. A v knížkách si ještě přečti něco o tom, jak má vypadat výchova dětí v rodině a jaký vliv má na kluky absence výchovy otce.

Neuznavam autority a o vsem diskutuju a o vsem pozaduju nejprve opodstatnene vysvetleni a proc. Je jasne ze to ma i sve negativni stranky - jenak je to dost neprakticke pro funkci spolecnosti, a druhak toho casto podvedome intuitivne zneuzivam (uspesne) - napr. je to metoda jak se vyhnout praci, a na zkouzkach casto zamaskuji svoji neznalost tim ze zacnu tema rozebirat. A taky to souvisi s tim ze nemam moc chlapsky charakter kdyz neznam slovo "musis".

Neuznávání autorit...souvisí s pojmem "sebevědomí", to se k knížkách dočteš. Zbytek je pohodlnost, potažmo lenost. Poslední věta - pokud nemusíš nic teď, uvědom si, co všechno budeš muset za pár let...   

[Monny]

souhlasim - ucitele maji zvlastni formu vychovy
ale rozhodne neni pravda (v mem pripade to stou pedentnosti) - mamka je brutalne liberalni, spise naopak bych rekl ze sem se nikdy nenaucil poslouchat - nikdy sem nic nemusel
Neuznavam autority a o vsem diskutuju a o vsem pozaduju nejprve opodstatnene vysvetleni a proc. Je jasne ze to ma i sve negativni stranky - jenak je to dost neprakticke pro funkci spolecnosti, a druhak toho casto podvedome intuitivne zneuzivam (uspesne) - napr. je to metoda jak se vyhnout praci, a na zkouzkach casto zamaskuji svoji neznalost tim ze zacnu tema rozebirat. A taky to souvisi s tim ze nemam moc chlapsky charakter kdyz neznam slovo "musis".

Hej...když to o sobě všechno víš, vypadá to, že v tom máš celkem i jasno....tak proč s tím něco neděláš?
neuznávám autority - tak se to nauč...Jde to...víme...
sem pohodlný - tak se snaž, když ti to nevyhovuje a stěžuješ si na to..
snad nikdy sem neuměl pořádně poslouchat  - opět nauč se to....

[0254]

Čili místo dřepění u kompu si sedni do parku a sleduj dění kolem (například)

   
vim ze to je jonom priklad, ale protoze sam zadne "dobre napady" co konkretne pro svou socializaci delat nemam (nebo patri do kategorie "neverim jim => nebyly by uspasne") tak to budu brat jako zcela konkretni radu.
Neumim si predstavit co to muze mit za smysl, na pokoji u pocitace aspon neco delam (semtam neco tvorim, semtam aspon prijmam informace)....ale jit si sednout na cele odpoledne do praku?
Seted tam a zirat na lidi, zcela pasivne a bezpredmente ... me to prijde dost vysinute. Jako klidne to muzu udelat, muzu to udelat i vicekrat, ale teda kdybych to delal nejak casteji po delsi cas tak se ve me bude zcela jiste hromadit pocit "proboha co to je za kokotinu? k cemu to muze byt? kdo to vymyslel?"

ad otec - rekl sem ze "jim officialne opovrhuju" a ze ve skutecnosti mu vlastne i dost zavidim. Officialne = rozumove, nazor ktery prezentuju. Nerekl sem ze je alkoholik - ne sice takovy ktereho by to znicilo a skoncil pod mostem na otravu alkoholem - verim ze normalne zestarne a jako dedecek uz pit nebude - nicmene je to dost odporne se s nim v opilosti vyporadavat - myslim ze jeho chovani je neomluvitelne bezohleden k ostatnim lidem / rodine, proto racionalne vzato myslim ze je spravne jim opovrhovat.

ad vojna - O tom sem parkrat premyslel (ve chvilkach te nejhorsi deprese nasledne po moznosti brat drogy, sebevrazde a podobne  ), ale neprijde mi to moc realne - to bych jako tam mel jit misto magistra, nebo misto PhD nebo kdy? Jit nekam schvalne se nechat dobrovolne sikanovat? Vojny se fakt bojim, spise myslim ze by me to jeste uplne znicilo nez napravilo.

ad erasmus - jo to zni rozume, a prakticky me vubec nenapada jakou uveritelnou vymluvu bych si zde mohl vymyslet. I skolitel me nekam chce poslat - me jenom prijde ze to je takove hrozne problematicke - je spousta jinych povinosti a je to takovy velky/odvazny krok a ja proste vubec nevim jestli to de nebo co je lepsi... a vubec nevim jak se rozhodnout a to i kdyz odmyslim to ze ono je to i v praxi dost tezke domluvit a zorganizovat, ze je k tomu potreba spousta veci nakladu a tak. I kdyz popravde redsaeno pri mych skusenostech skoro verim ze bych k tomu zase prisel jak slepy k houslim, veskera prace by byla na ostatnich, a ze kdyz bych neco posral, tak by se to snazili vsichni okolo nejak vyzehlit. Ja s ohledem na to spise uvazuju tak jestli je zodpovedne takto mrhat cizimi prostredky, kdyz sam neverim ze by to k necemu bylo a ze bych to nepostral - jako asi tezko bych mohl zadat o grant nebo o zamestnani s tim ze si myslim ze to asi stejne poseru nebo ze sem to nejspise nedomyslel ale rad bych to skusil co kdyby to nahodou vyslo.

[Richard]

chodíš občas vůbec do přírody? jen tak odreagovat se...

[Jirinov]

0254: Uf, tohle asi fakt nemá smysl Takže stručně...

> nabírat sociální dovednosti u PC je jako učit se lyžovat v obýváku
> park - a.) sledovat dění není zírat  b.) tak si vem noviny nebo jídlo c.) nikdo neříkal, abys to dělal pořád dokola
> sebevražedné myšlenky a deprese - jestli je to tak, pak tu není co řešit...psychiatr a hned
> Erasmus - hodně naivní pohled

Co je cílem tvého tématu tady na fóru?

[0254]

chodíš občas vůbec do přírody? jen tak odreagovat se...

kdyz mam depku, na pokoj prijde spolubydlici (nejhorsi kdyz si pusti fotbal nebo pritelkini) a ja mam pocit ze to snim nevydrzim, nebo o prazdninach kdyz sem doma a mam pocit ze mi tam vsichni lezou na nervy - jako prirodu mam rad ale co tam proboha muzu sam delat?

[0254]

Co je cílem tvého tématu tady na fóru?

viz. prvni prispevek

[Jirinov]

OK, co dodat.

[Brnator]

0254? ad erasmus : precti si tu reakci po sobe jeste jednou,.. necitis z toho alibismus?

[0254]

no a rikam snad ze nejsem alibista? Vzdyt to tam je aj napsane ze se mi tezko hleda vymluva.

[Richard]

poraďte mi co mám dělat vs těžko se mi hledala výmluva

bože bože...

Jirinovova rada s psychiatrem je hodna následování...sám se z toho takhle nedostaneš [možná ani stejně nechceš]