nějaká rada?

[Brnator]

vousy + bryle s barevnymi skly toho dost schovaji,ale hlavni je, aby sis to srovnal v hlave, myslim si,ze okoli z toho nebude delat problem,kdyz se s tim vyrovnas

[Avaranger]

určitě přitahuješ pozornost lidí...to je jasný...ale málokdo se na tebe divně čumí kuli tomu aby se nad tebou pohoršil......vypadáš trochu jinak...takže pro lidi je to zajímavý...nic hroznýho v tom nehledej

smiř se s tim že situace je taková jaká je...a že pro ni děláš maximum...když to přestaneš brát jako handicap...zmizí problémy......protože pro lidi seš moc zranitelnej...a dokud budou vidět že s tim máš problém...tak se od tebe budou rači držet dál...aby tě nějak neurazili...aby tě něco nezamrzelo atd

Tohle je to nejchytřejší, co tady zaznělo. Kde se to v tobě bere Ríšo?

[sun]

nejvic me mrzi,ze sem takovech slaboch a kdyz neklape vztah tak nemam ani sebevedomi,ze se muj zivot odviji od vztahu,coz podle me nedlam dobre:-( a pak zacnu sve nedostatky videt daleko jeste hloubeji a citliveji vnimat...

[Avaranger]

A hlavně mysli na to, že když budeš chodit "jak tě přiroda stvořila", tak si dříve nebo později všichni, co tě znají zvyknou. Ale když budeš nosit brýle, tak je budeš sundavat / nandavat a pokaždé to bude tak trochu šok pro okolí...

A to s tim vztahem - to je snad normální, ne? To že ti to neklape stejně vždycky bereš jako svojí vinu, trochu, pokud nejsi egoista Jen se do toho moc nepokládat

[Richard]

Kde se to v tobě bere Ríšo?

no tak to nevim...možná mi dal někdo něco do pití

[J/R]

sun: Na jednu stranu se ptáš dobře, na druhou stranu blbě. Jak to myslím?

Výzva "chtěl bych poradit jak zvednout sebevědomí" je docela k věci, protože někteří zdejší rádci končí své proslovy tím, že ti řeknou "musíš být sevědomej" a nedodají jak. Skoro to vypadá, jakoby si mysleli, že každej člověk má spínač SEBEVĚDOMÍ - ON/OFF, který stačí nastavit na správnou pozici

Na druhou stranu zvýšení sebevědomí není série úkonů, který jdou udělat podle nějakýho návodu. (Jinak bych to už praktikoval na sobě). To prostě buďto máš, nebo nemáš. A pokud nemáš, tak časem kvůli nějakýmu vnějšímu podnětu vzroste, nebo taky ne. Sám to ovlivníš těžko. Taky když to sebevědomí máš, bereš to automaticky, že ani nepřemýšlíš nad tím proč.

Eště si rýpnu do jedný věci: celkem blbost dávat sem fotky a čekat, na nezreslenej názor lidí. Pokud bys hypoteticky někomu přišel ošklivej, myslíš že by ti to řekl? Asi sotva. Neber to jako že teď shazuju tvoji osobu, jenom ze své zkušenosti vím, že takhle se ptát nemá cenu...

Každopádně je podle mě důležitý, že máš holku, takže vidíš, že to jde a toho bych se na tvým místě držel.

[stegy]

Jak tak přemýšlím, napadá mě, že já si sebevědomí zvyšuju tak že si určím nějakej cíl např (nesmějte se) chtěl jsem motorku, sehnal jsem si brigádu, vydělal 50K a pak si ji koupil, potom jsem měl pocit, že mě patří svět. Nebo dal jsem si cíl, že půjdu do města a oslovim pár holek a zeptám se na to kolik je hodin. Oslovil jsme 4 holky a zase ten super pocit.
Prostě stačí si dát nějaký cíl, klidně i malý, a pak když ho dosáhneš tak být na sebe hrdej, strašně to podvědomě zvýší tvojí hodnotu...

[Avaranger]

J/R: Nechci nic říkat, ale já bych s tim asi moc problém neměl. Chce slyšet odpověd? Má ji mít. Navíc ho vůbec neznám, a prakticky mi na něm záleží asi tolik, jako na kterymkoli člověku, kterého potkám na ulici, tak proč by mi mělo vadit, že bych mu tim moh třeba ublížit?

[Mr. F.]

Mas akorad paradni depku. Zij pro lidi. Lidi ti to sebevedomi pak zvednou sami. (Treba "jen znami", ale prece.) A to ze to nemuzou ostatni pochopit? Jejich chyba. Na ne se vykasli.

[sun]

¨tak ted mam jeste vic depky a sebevedomi na bodu mrazu rozesel sem se s partnerkou,ukoncil sem to..uz toho bylo moc...

[Felix]

Většina lidí zde prodělala celkem dlouhý vývoj, na jehož konci dospěla k poznání, že sebevědomí nezávisí na tom, co si o mě myslí ostatní, ale jaký názor mám sám na sebe. Když ti tu pak radí někdo něco, k čemu dospěli sami třeba po několika letech, myslíš si (asi), že vůbec nechápou, jak jsi na tom hrozně.  Když budeš od ostatních vyloženě očekávat, že s tebou budou zacházet jak s kusem hadru, ani jim nic jiného nezbude. Na základce jsem měl dost kamarádů, přišel jsem na gymplu, kde jsem neznal nikoho. A jelikož jsem introvert, ostatní se rychle skamarádili, kdežto já ještě po půl roce některé spolužáky neznal pořádně jménem. Střídavě jsem nenáviděl druhé za to, že se mnou nechtějí nic mít a sebe, že jsem tak rozdílný a proto se mnou nechtějí nic mít. Pak jsem si půjčil knížku 7 návyků skvělých teenagerů, ze které mi bylo jasné, že si za to skutečně mohu sám; ovšem s dodatkem, že to i sám mohu změnit, pokud za svůj život přijmu zodpovědnost. Udělal jsem si z knihy výtah toho nejdůležitější a řekl si, že se podle toho budu do puntíku řídit. Chování ostatních vůči mě se okamžitě změnilo, začali se se mnou normálně bavit... Vydržel jsem to tři dny, než jsem totálně vyhořel s pocitem, že se před ostatními přetvařuji, abych se jim zalíbil. Věděl jsem přece, že ve skutečnosti jsem ten depresivní introvert, kterého nikdo nemá rád. Snažil jsem se vědomě chovat v rozporu se svým podvědomým přesvědčením a jelikož jsem šel proti proudu, nesmírně mě to vyčerpávalo. Takhle jsem strávil asi rok, že jsem byl střídavě pohodový a střídavě v depkách. Pak se mi do ruky dostaly knihy od Dana Millmana popisujících jeho filosofii Pokojného bojovníka. Přestal jsem hledat problém ve vnějším světě a zaměřil se na vnitřní práci. Psalo se tam, že skutečným problémem není to, co se mi přihodí (to nemohu ovlivnit), ale to, jak na to reaguji. Vykašlal jsem se na "radikální řešení" a POSTUPNĚ se učil mít sám sebe rád. Přijal jsem svou tehdejší úroveň jako výchozí a to, že jsem mnohokrát za den selhal jsem už nebral jako důkaz mé neschopnosti, ale jako součást mého osobního růstu. Postupně jsem přestával být závislý na názoru druhých. Ostatní si mě začali vážit, protože jsem se stával osobností, byl jsem sám sebou a neočekával jsem automaticky, že mě ten druhý odkopne. Začal jsem chodit k psychologovi, který mi poskytl nádhernou zpětnou vazbu a se kterým si můžu popovídat o všem, což mi hodně pomáhá...
No popsal jsem ti přibližně jak jsem získal sebevědomí a sebedůvěru já. Ovšem, máš skutečně poněkud horší startovní pozici než já; žádnou kožní vadu nemám, což ale neznamená, že to nejde; naučit se mít rád sám sebe (což není narcismus, ale základní předpoklad k tomu být schopen lásku opětovat) No jestli chceš, vypíšu ti sem všechny knížky, které mi dost pomohly a ke kterým se stále vracím.
7 návyků a Millmana jsem už zmínil...
Jak člověk smýšlí od Jamese Allena - nádherná knížečka pojednávající o síle myšlenky http://www.cintamani.cz/publikace.php?id=7 zde je první kapitola
Cesta Kaizen od Roberta Moora - "nenásilná, jemná japonská metoda kaizen je založená na prosté myšlence - velkých změn lze dosáhnout malými kroky. Kaizen leze použít pro zlepšování všech kvalit života - ať už jde o detaily nebo o celkový posun vpřed. Kontinuálním zlepšováním pomocí malých kroků, setrvalého soustředění na malé akce, myšlenky, otázky a maličkosti, lze proniknout ke skutečnému mistrovství ve všech náležitostech života..."
Psychokybernetika od Maxvella Maltze - tento člověk byl elitním plastickým chirurgem, kterému po čase začalo být divné, proč se někteří lidé po odstranění jizev od základu změní, kdežto jiní se dál nenávidí. Začal se zajímat, do jaké míry závisí jizvy na těle s jizvami na duši a vypracoval psychologický směr Psychokybernetiku. Tahle knížečka je fakt dobrá, v několika málo větách věcně a trefně vystihuje hluboké pravdy. Nejlepší knihy jsou takové, které tě citlivě zbaví iluzí a

Naprosto nedávno jsem se dozvěděl o knihách od Ericha Fromma, čekám, až mi přijdou domů. Na internetu jsem našel jednu z nich; Umění milovat a vypadá fakt dobřehttp://forum.qark.net/o-cemkoliv/erich-fromm-umeni-milovat-t2205.0.html
http://vasinasi.blog.cz/0706/erich-fromm-umeni-naslouchat
http://teenage.cz/tahak?id=2525&strid=referat-erich-fromm-umeni-byt

Vůbec tě neznám a proto nevím, jestli jsem se ti strefil do vkusu. Mě dříve známí také říkali, prostě si začni věřit, vždyť o nic nejde a já si vždy jenom pomyslel, že mě vůbec nechápou. Až pak jsem se dostal k těmto knížkám. Jsem vášnivý čtenář a tohle je best of z těch několika desítek knih o osobním rozvoji, co jsem přelouskal, stále se k nim vracím. Nejlepší knihy do tebe nehustí něco naprosto nového; když je čteš říkáš si, sakra, vždyť tohle je pravda, je to tak jasné, proč jsem si to neuvědomil dřív?

[arcadio]

ahoj
to co psal Felix je celkem fajn, projel jsem to protože taky řešim problém se sebevědomim. zdá se mi že většina teorii je balast nebo se nedá dost dobře na ně myslet. z vlastní zkušenosti posledních dnů ti doporučuju cvičení. nevim jestli na tebe bude fungovat. musíš ho jen zkusit praktikovat minimálně 10 dní. když to nezkusíš, tak neuvidíš. jen 10 dní. mě to pomohlo.


CVICENI:
---------
1) Vem si kousek papíru a napiš VŠECHNY negativní myšlenky o sobě, co máš a ty negativní věci, co si řikáš. Všechno negativní ať je na papíře.
2) Potom na druho stranu místo každý negativní myšlenku napiš myšlenku pozitivní. Nenech se poplétst. Na KAŽDOU negativní věc existuje pozitivní protiklad.
3) Přečti ty pozitivní věci nahlas
4) Dycky, když se ti vybaví ty negativní pocity, zkus si představit ty pozitivní


10 dní, jen to zkus. Možná těm pozitivnim nebudeš věřit, ale na každý věci je něco pozitivního. Zkus najít ty pozitivní, kterej věříš.

např.:
- Jsem ošklivej a nechutnej. >>> Krása je subjektivní, posuzovat lidi podle vzhledu je povrchní. Nejsem povrchní.
- Dycky když se podívám do magazínu na ty svalovce a krasavce myslim, že jsem ztracenej >>> Krasavci v časopise jsou vybraný fotky ze 100 jedna a oni se tim živí. Čim se živim já? Co když toho umim víc jak oni?

a nezapomeň, že hendikep v jedný oblasti v 99% znamená nadprůměrný schopnosti v oblasti druhý ... slepec třeba slyší daleko líp jak lidi, který vidí

pak jsem tu ještě čet na qark net jeden článek, kde nějakej borec popisoval: "...byl jsem tlustej a hrozně hnusnej, na střední mi to vadilo a pak jsem si to v sobě pořešil. když jsem pak přišel do místnosti s holkama zaráželo je, že já nejhnusnější mám nejvíc sebevědomí..."

když to někdo dokázal, dokážeš to taky!!!

nelituj se a bojuj!!!

buď poctivej sám k sobě
10dní,
pak napiš ;-)

[J/R]

Já si opět zahraju na advocata diaboli a řeknu k tomu pár výhrad:

Jsem ošklivej a nechutnej. >>> Krása je subjektivní, posuzovat lidi podle vzhledu je povrchní. Nejsem povrchní.

Celkově hodnotit lidi podle vzhledu je samozřejmě povrchní, ale z hlediska sexuální přitažlivosti je naprosto normální i u nepovrchních lidí, že se nám nehezcí lidi nelíbí. A v tom je často kámen úrazu (nemyslím v případě Suna, ale třeba spousty jinejch jedinců). Krása je navíc subjektivní jen do určité míry.

a nezapomeň, že hendikep v jedný oblasti v 99% znamená nadprůměrný schopnosti v oblasti druhý ... slepec třeba slyší daleko líp jak lidi, který vidí

Náhodou já nosím brejle a přitom mám navíc slabej čich (chronická rýma) a sluch taky nic moc.  Ale na to celkem prdím, nejsem pravěký lovec, ani voják speciálních jednotek, abych potřeboval mít perfektní smysly.

Jde mi o to, že tuhle tezi o spravedlivé přírodě, která každýmu nadělí sice něco jinýho, ale víceméně stejně štědře, považuju vážně za pohádku. Třeba mám kámoše, kterej je jednak chytrej, druhak i sociálně zdatnej, manuálně zručnej, vzhledově pro ženský velice atraktivní a navíc hodnej, obětavej a charakterní člověk. Jinej známej je zas objektivně ošklivej, sociálně natolik nezdatnej, až se lidi jeho chování smějou (citát mýho bráchy "On není ichtyl, on je král ichtylů") a navíc děsnej prospěchář, co se pořád snaží využívat a manipulovat lidi (leč se mu to pro zmíněnou sociální nemotornost zřídkakdy daří) Inteligenčně není blbej, ale nic extra to též není.
takových případů by každej ve svým okolí našel dost, spravedlnost v tomhle vážně není 

Jinak ostatní rady myslím, že fajn...

[arcadio]

to J/R
Kouzlo celýho CVIČENÍ je v tom, že lidi obyčejně pochybujou o pozitivních myšlenkách, ale nepochybujou o negativních. Celá tvoje odpověď zpochybnila pozitivní věci, ale ani jednu negativní.
Opakuju je to cvičení, to nejsou životní pravdy. To je, aby si pořád nebyl na hadry z toho jak se nenávidíš.

OK zkus teď pro Suna napsat 7  KLADNEJCH myšlenek, který by sis řek, kdyby si byl na jeho místě.

[Richard]

J/R...nejlepší na tom ale je že objektivita se dá subjektivně měnit...

[HonneyD]

Nevím,jestli je to tvůj případ.....ale řekni,co děláš po práci?Nemáš až moc volnýho času na přemýšlení o blbostech?To říkam,podle sebe.....Když se do něčeho začeru,tak mě nic moc netíží,ale když se užírám nudou a nicneděláním,je to špatný a říkám si,že mi život protíká mezi prsty.