Jednoduše složitý, složitě jednoduchý

[bezradnej]

Přestože už nejsem nejmladší, pořád mě zaráží ženský chování a neschopnost cokoliv říct na rovinu. Uvedu vás do mýho "problému".

Vztah na dálku, z objektivních důvodů, který musí pochopit každej trošku soudně uvažující člověk, se cca. 3/4 roku vidíme jen víkend jednou za 14 dní- 3 týdny. Nicméně mezitím proběhla 14ti denní dovolená, atd. Teď, když bysme maximálně do 2 měsíců (spíš ale dřív) už konečně měli bejt spolu a hledám dobrý bydlení, tak paradoxně vlastně asi všechno odpískám.

Všechno bylo po celou dobu odloučení, v rámci možností, v pohodě, sms, maily, volání téměř každej den, až najednou někdy před 2 měsíci šlo všechno do háje. Začala mě tak nějak ignorovat, ne vždycky, ne totálně, ale prostě sama od sebe se přestala téměř úplně snažit. Víceméně nenapíše, nezavolá vůbec, když odpovídá, tak tak nějak nijak  vždycky z toho mám pocit, že jí spíš obtěžuju. Když jsem naposled přijel na 4 dny, chovala se divně, odtažitě a každej večer se přiopila (až opila), což mě poměrně zaskočilo, protože jsem jí nikdy předtím neviděl vypít víc jak 2 skleničky vína.
Zkoušel jsem si s ní na tohle téma promluvit, jako co se děje, jestli je nějakej problém, ale prej ne, prej to nemám řešit a nedělat z komára velblouda. Tak jsem to nějakou dobu neřešil a nechal bejt, sázel jsem na to, že to je jen nějaká dočasná nasranost, nebo se stalo něco, o čem nechce mluvit. Nicméně nic se nezměnilo. Respektivě se změnilo jen to, že když se stáhnu a nesnážím se o nic, tak mi pak "vynadá", že na ní kašlu a když jsem snažící se o komunikaci, sere na mně. Logika až na Mars...

Jsem ctitelem hesla "nedělej pro ní nic, co by neudělala ona pro tebe" a proto jsem se rozhodnul, že nepřijedu, dokud na oplátku nezajede ona (jak tomu bylo dřív, střídali jsme se). Jenže ona nejeví vůbec zájem přijet, zatím mi přijde, že se jen zamotává do výmluv, možná to vidím trošku pokřiveně(mám o vztahu asi trošku archaický představy), protože nevím všechno, ale to není můj problém, že ano, když mi všechno (nebo pravdu) neřekne. Pak mám právo na blbej závěr. Zkrátka mi minule řekla, že nepřijede, protože něco musí urgentně udělat, ale neudělala to, čert ví, co vlastně dělala a teď nemůže opět přijet, protože to musí udělat. Výsledkem je, že se neuvidíme minimálně 2 a půl měsíce. Nicméně faktem je, že na pařby s kamarádkama (o kamarádech nikdy nemluví, ale blbej nejsem, že jo, spíš to je pro mne takovej varovnej prst, když o nich nemluví, jako kdyby věděla proč... přitom mně je to celkem šumák) si času udělá vždycky dost. Neposrali byste se z toho?

Na rovinu jsem jí řekl, že takhle ne, buď mi řekne o co jde, nebo končíme, protože na takovýhle jednání nejsem zvědavej, nechci nic, než férovost, jestli jí nebavím, někoho má, ok, ale ať to řekne. ... prej ne, nechce to končit, vidí v tom dál smysl a budoucnost, atd. ...jenže se tak zkrátka nechová a mně už to nebaví, proto.... jsem to vnitřně zabalil, jen jsem jí to neřekl, protože jsem zvědavej, kam to až bude směřovat. Prostě mě zajímá, co za tím je a chci, aby si to vyžrala do konce.

Čím to, že ženská, doprdele, nedokáže říct, co vlastně chce? Co jí štve? Furt se mluví o tom, že chlap nedokáže nic vyjádřit a je jak sfinga, já mám spíš opačný zkušenosti. Chlap toho třeba tak moc nenakecá, ale když něco řekne, tak je to jasný a na férovku, ženská ne... jen mlha, mlha, mlha....snaž se a trap, blbečku... dost mě to vytáčí 

Co konkrétně byste dělali na mým místě vy? Zajímá mě každej názor, protože vím, že se někdy chovám poměrně netakticky a blbě, jenže...emoce  A přiznám se, že vlastně mám tak trochu strach, jestli se neděje něco blbýho (tím nemyslím, že by mě přestala mít ráda, to není konec světa), protože ten zlom v jejím chování je fakt velkej, oproti dřívějšku. A když mi pak do telefonu najednou řekne, že teď pijou s kámoškama furt... 

A ještě bych dodal, že nám oběma táhne na třicet, takže by už holka mohla trochu tušit, co a jak....

[RoboBrouk]

Ser na ni. Obávám se, že se ten vztah stejně časem sesype...

[bezradnej]

Tak on to už vlastně ani žádnej vztah není, že jo. Alespoň ten si já představuju krapet jinak 

...ženský maj slušný změny v chování, to jo, ale že by to bylo třeba i na 3 měsíce? 
No nevím, no, občas mě to nasírá a často z toho mám zase pěknou srandu, tak jsem zvědavej, kam se to fakt ještě posune 

[RoboBrouk]

Tak když z toho nemáš žádnej dobrej požitek, tak na co ji máš ještě?  3 měsíce jsou na takový chování dost...

[bezradnej]

dobrá otázka... někdy si jí sám pokládám, je to něco mezi setrvačností a nějakýma citama, nebo co.... 

[cassies]

A jak to ted mate v sexu? Taky zmeny?

[bezradnej]

Když se vidíme, tak je to bez problémů, resp. je prej maximálně spokojená (sama to říká), tam problém nebejvá. Jen to okolo je holt jiný. Problém je, že když se tak dlouho nevidíme, tak abych radši nevylejzal ani ven, jak jsem nadrženej 

[Hunter]

Jednou za čtrnáct dní už třičtvrtě roku. Nejspíš jí ten "vztah", ve stylu jednou za dva týdny se pomilujem a pak mám čas na kalení, unavil a vyšťavil. Po tak dlouhé době bez změny, obzvlášť pokud plánujete společnou budoucnost už dlouho, holka asi nic neočekává, spokojila se s tím málem co má a kdo ví, jestli za tím není taky někdo jiný.

Ty píšeš, že už si to vnitřně zabalil, takže se tím aspoň nebudeš žrát. A odpověď na otázku "proč to tak dělají"? Myslím, že ani ony samotné to neví.

[bezradnej]

Asi takhle. Ono by to šlo se vidět i třeba každej tejden, těch 10 hodin na cestě a spoustu prachů v tom vem čert, ale jak ona, tak i já máme nějaký další aktivity, kterých se nebudeme vzdávat. Přes tejden na ně čas není, maká se, takže prostě nějakej ten volnej vejkend je třeba, přestože je to na úkor partnera.

Že jí to nebaví, to jí věřím, mně osobně taky ne, ale prostě takhle jsou rozdaný karty, ona to ví, má v pohodě šanci z toho v klidu vycouvat a já bych ani nepípnul, ale nedělá to. Jen se chová tak, co mě nasírá. Jestli v tom je někdo jinej, to mi je u zadnice, dokud mi to neřekne sama, tak se tím netrápím.

No, včera jsme dali docela dlouhou a ostřejší řeč, konečně se mi jí podařilo vyprovokovat (možná blbý slovo) k tomu, že na rovinu řekla, co jí štve, co chce, co potřebuje. Já udělal to samý, takže mantinely nastavený. Uvidíme, jestli to bude fungovat, nebo zůstane jen u slov... 

[RoboBrouk]

Zůstane u slov, uvidíš. 

Neříkám, chvilku to třeba vydrží, ale většinou se to vrací do starejch kolejí.

[bezradnej]

Když zůstane, tak zůstane. Blbější než teď to nebude, takže se dá jen získat 

[RoboBrouk]

Že nic neztratíš? Mi se zdá, že do toho dáváš furt dost nadějí, když se jí furt držíš.

[bezradnej]

Jak píšu, uvidíme, pořádně jsme si o tom pokecali teprf včera, takže tomu dám ještě trošku času, bylo by divný se jeden den na něčem dohodnout a druhej den se rozejít, nebo ne? 

[bezradnej]

Dneska jsem to ukončil. Nemá to cenu 

[Isilwen]

- Popravdě jsem po přečtení všech příspěvků doufal, že to dopadne přesně opačně... 

[redweed]

Na mě to celý působí, že se slečna zamilovala do jiného, proto se k tobě chová odtažitě. Ten vztah ale asi není podle jejích představ, třeba jí dotyčný jen využil a odhodil, jenže ona po něm pořád touží. Srdce jí táhne k němu, ale to, že se s tebou nerozejde, ačkoliv už do tebe zamilovaná není, je prostě rozumové. Nechce ti ublížit ani si nechce zavřít definitivně vrátka, má špatné svědomí...je to celá škála důvodů, které se nedají snadno vyjádřit. S kamarádkama pije na žal, s nimi to může probrat, jim se může svěřit, tobě ne. Proto má blbou náoladu, že je nešťastně zamilovaná! Jako bych viděla sebe, když popisuješ její chování, to že nedokáže na rovinu říct, co se děje, vyhýbá se kontaktu s tebou. Je toho plná a potřebuje to ventilovat, tak vyhledává společnost těch, se kterými o tom může mluvit. Když jste si promluvili, asi vyjmenovala spoustu důvodů, co jí na věšem vztahu vadí, trošku své citové uklouznutí svádí v duchu na nedostatky ve vašem vztahu, a trochu doufá, že když se něco změní k lepšímu, vrátí ji to třeba do vztahu s tebou. Je to alibismus, tím zmírní svůj pocit viny.

[bezradnej]

Abych řekl pravdu, je mi už jedno co v tom je a čím to je. Pokud ona něco jasně neřekne, tak nehnu ani prstem, protože nemá smysl, hrát si na schovávanou, pokud není tak dospělá, aby něco takovýho řekla na férovku... škoda času.
Hodně mě to mrzí, ale s tímhle já zkrátka nic dělat nemůžu, první krok by musel vzejít od ní a já bych pak viděl, jestli se mi ještě vůbec bude chtít něco dělat. Ta chuť ale momentálně není.

[redweed]

Pokud je ti to úplně fuk, tak buď rád, protože jiní by se třeba dost trápili a neustále přemítali Proč? a chtěli zoufale pochopit, co se stalo, co si jejich partner myslí, jestli mu na nich ještě aspoň trochu záleží. Znáš to...hlava plná myšlenek, které dohromydy nedávají žádné řešení, žádné východisko, resp. žádné přijatelné východisko.
Takže slečna se chová pořád stejně? Žádný nový vývoj událostí?

[bezradnej]

Tak mě by to taky zajímalo, ale ona nic neřekne, takže se tím nebudu dál trápit, proč si ubližovat... 
To je právě to, člověk má plnou hlavu myšlenek, který nic nevyřeší, jsou naprosto k ničemu, lepší pak nemyslet a žít a to je to, co teď dělám...

Vývoj žádnej, ani ho neočekávám, myslím, že z její strany zájem není a nebude, holt je už jinde. Nemyslím partnersky, ale anii jen obyčejnej pokec, prostě nic, vyhejbá se, jsem vzduch. Neřeším, nějak bude 

[Isilwen]

- Perfektní přístup, škoda že ne vždy aplikovatelný...

[bezradnej]

- Perfektní přístup, škoda že ne vždy aplikovatelný...

Nemyslet je VŽDYCKY aplikovatelný. Jen je třeba se to naučit, ono se to nezdá, ale není to úplně jednoduchý, je to boj, kterej se ale vyplatí. A samozřejmě nejde jen o partnerský vztahy, ale životní situace obecně.

[bezradnej]

Tak jsem se s ní bavil. Zajímavý. Ptal jsem se co je novýho, atd., prostě kamarádsky, ale do jistý míry mi z toho teď vychází něco podobnýho, jako psala Redweed. Říkala totiž, že to co se stalo není vůbec o mně, ale celkově, že zanevřela na všechny chlapy. Že prej jsou všichni hnusní, úchylní, nejsou v pohodě. Jako kdyby jí někdo pěkně zklamal a nebude to dlouho, protože teď se chová jako stará panna.
Když jsem se jí ptal, co teda u ní znamená "bejt v pohodě", neodpověděla. Tak jsem jí opáčil, jestli náhodou nehledá problém všude okolo a on není náhodou u ní samotný... reakce byla "možná". Prostě totálně sešlej a znechucenej člověk. Až mi přijde, že tohle nemohl udělat jeden chlap, kterej by jí podrazil, ale že to musí bejt dlouhodobější. A opět mi z toho vychází působení tý krávy kamarádky, se kterou je každej den v práci a vlastně i po práci a z velký části i o vejkendech. Viz. http://forum.qark.net/o-zenskych/zhoubny-vliv-kamaradky/

Rád bych jí z toho nějak vytáhnul ven, jenže vůbec netuším, co v tomhle můžu dělat. A nemyslím to teď tak, že chci navázat tam, kde jsme skončili, ale jednoduše bych byl nerad, kdyby skončila zapšklá, jako některý ženský, co sem-tam potkávám. Na to je to moc fajn holka.

[redweed]

Myslím, že tohle zmůže jeden chlap. Chlap, do kterýho je opravdu hodně zamilovaná, kterej se jí jeví jako ideální partner a kterej se tak chvíli choval. Zavedl jí do ráje a pak jí odkopnul. A čím se ten chlap zdá dokonalejší, tím, je ten pád horší. Následuje totální znechucení chlapama a ještě více sebou samou, protože myšlenky směřují k názoru, že asi nestojí za nic, když jí chlap, kterej jí tak miloval, najednou opustil.Jo, přesně tenhle názor na chlapy mám teď taky A mám za sebou jedno mooooc velký zklamání. Šílenej světabol, totálně pochroumaný ženský ego. Já myslím, že na to je jedinej lék....a sice novej chlap...a pokud možno zamilovanej chlap, kterej se bude usilovně snažit dát to ego zase dohromady.

V týhle situaci máš teoretickou naději, že bys to mohl být ty. To nedokážu odhadnout, jestli ona svý citový pouta k tobě úplně zpřetrhala a jedinej, koho chce, je ten druhej, nebo nezpřetrhala a ještě o tebe stojí. Od ní samé se nedozvíš, jaké city k tobě chová nebo jaký má na tebe názor...rozhodně trpí vůči tobě pocitem viny, proto se ti vyhýbá. Bojí se že to na ni v kontaktu s tebou dolehne, i toho, že se k ní budeš chovat nepříjemně, na což máš v podstatě právo. Nechce se jí nic vysvětlovat a taky má pořád plnou hlavu toho zklamání a o tom si s tebou povídat nemůže.

Pokud to chceš ještě zkusit, tak se jí nijak nevnucuj, chovej se nějak tak, aby měla pocit, že nemusí mít pocit viny, to jí pomůže v komunikaci s tebou. Asi to teda není jednoduchý. Pokud se dokážeš oprostit od negativních pocitů, tak se zkus k ní chovat jako k dobrý kamarádce, jako bys udělal tlustou čáru a zapomněl na všechno, co bylo, byl v pohodě, prostě, že ukázat, že jsi pánem situace.
Za tyhle rady bych asi zasloužila poslat do háje, to se asi nedá, co?

Ale popravdě, kdybych ti měla poradit podle svých pocitů k partnerovi, kterého jsem citově opustila kvůli jinému, tak bych řekla - kašli na ní a najdi si jinou, slepované vztahy jsou na nic. Ale každý vztah je jiný a lidé jsou k sobě spojováni navzájem různými důvody, různě silnými pouty. Třeba ten můj vztah byl založen na chatrných základech a když jsem poznala někoho jiného, koho jsem mohla více obdivovat, s kterým jsem měla víc věcí společných, tak se mi najednou ten původní vztah začal zdát jako úplně nenaplňující. Ale tvá přítelkyně to může třeba vnímat trochu jinak.

[bezradnej]

Mně vůbec nejde o to, dát se s ní dohromady, to ne. To jsem si, myslím, v hlavě už sám vyjasnil. 
Nevím proč, ale prostě mi jí je líto, měl jsem jí (a vlastně furt mám) moc rád na to, abych jí viděl takhle utrápenou a nehlo to mnou.
Jistě, můžu si říct, že mě podvedla, že mě nechala kvůli jinýmu, že...že...že... Ale já vlastně nevím, jestli mě kdy podvedla, jestli mě nechala kvůli jinýmu, rozešli jsme se, tak ať si dělá co chce. A jestli mě podrazila už dřív, během toho našeho vztahu nevztahu, to je její boj, ne můj, já v tom šťourat a pátrat nebudu. To odloučení k tomu každopádně přímo vybízelo.

Prostě jen jí dostat zas do normálního stavu, aby byla veselá, jako bejvala, dalo se s ní v pohodě bavit a sama mě nezazdívala, když není důvod, protože já jsem v pohodě, žádný vyčítání. Nicméně mám pocit, že tohle bude chtít čas, hodně času. Vím, jak byla podezíravá a nedůvěřivá ze začátku u mne, takže jestlí jí někdo další vypekl, asi už to bude maso.


Nemůžu pomoct, ale furt si myslím, že ta kamarádka tam nějakou významnou roli hraje. Nevím proč, ale cítím to 

[dazed]

Typická mužská slabost - soucit se slabostí a neštěstím a snaha "pomáhat a chránit" Určitě je to škoda, ale přenechal bych toto jiným. Měli jste k sobě příliš blízko, než aby Ti byla lhostejná, což by se v nějakou tklivou intimní chvíli mohlo zlomit směrem, který nechceš. Nedoporučuju se o to vůbec zajímat - ne ve jménu nějaké alfa ideologie, ale proto, že by tě to mohlo stáhnout taky někam, kam nechceš.