TL DR verze:
1) Mačká mi pupínky a mě to sere.
2) 2 studenti: Hodně utrácím, ona víc (restaurace) a chce ať ji doženu aka státnice-nemám čas na brigádu.
3) Chci ať chodí míň do restaurací a víc cvičit, ať se na ní dá bez oblečení dívat.
Full verze:
Ahoj,
hele, mám v 21 letech první LTR (6 měsíců je možná STR, ale je to nejdelší, co jsem kdy měl) s 22y/o (2. holka se kterou jsem měl sex (myslím skutečné setkání pohlavních orgánů), první se kterou si to pamatuju).
Většinou si docela rozumíme, prý mě miluje (nevím, nemám srovnání), její matku znám, ona moje rodiče taky, bez problému, skoro idylka.
Je však pár věcí, ve kterejch bych se chtěl ujistit případně zeptat na váš názor a zkonzultovat způsob řešení/nápravy.1) Kdykoliv objeví nějakej můj postpubertální pupínek, začne ho mačkat a rozrýpe mi celej ksicht tak, že se pak skoro stydím vyjít na ulici. Nehledí při tom na to, že dost jasně říkám, že mi to vadí a obtěžuje mě to, protiargumentuje tím, že aspoň tohle jí můžu dopřát, když jí nevěnuju tolik času, kolik by si představovala (ona to definuje jako "na ni seru") - souvisí s bodem 2. Jak jí mám ještě důrazněji dát najevo, že tohle se prostě nedělá ani v soukromí, natož na veřejnosti?
2) Přestože je starší, jsem ve svém studiu o dva roky napřed, ona opakuje potřetí prvák a má třeba jenom 1 hodinu týdně, takže zbytek času tráví na brigádě.
Mě tíží svědomí jenom při pomyšlení, že bych měl furt nastavovat ruku tátovi-podnikateli, abych jí mohl zavřít hubu a chodil s ní po restauracích a jezdil po zahraničních výletech.
Brigáda přes rok nepřichází v úvahu, mám před státnicema a fakt nestuduju žádnej společensko-humanitní obor, jsem ve škole každej den od 8 do 18 a tak bych mohl jít makat tak leda místo spánku.
Nejde o to, že bych jí nechtěl občas vzít na večeři/lyžovat/za hranice na výlet, ale prostě dvakrát za týden do restaurace za 500 each mi přijde zhýralost, stejně jako koupit si za 150 gyros, dvakrát si kousnout a vyhodit ho (že už nemá hlad, a ať nedělám blbce, že ona chodí na brigádu a může si to koupit), a to si žiju na studenta myslím dost dobře (mám vlastní dražší auto a tak), ale prostě furt nastavovat ruku o další finanční nášup mi v 21 už přijde trapný.
Snažil jsem se jít to vysvětlit, ale blbě se směje.
Jako třeba teďka si mám za poslední peníze koupit tramvajenku a jezdit po zbytek měsíce mhd (což je pro většinu normální a já to taky zvládnu) a jíst po zbytek měsíce doma a ne v menze. A to přijde Valentýn, už vidím, jak nás cpe do nějaké restaurace.
3) Pravidelné návštěvy restaurací se mírně podepisují i na její postavě,
bohužel však ne na prsou 
.
Já nejsem žádnej atlet, moje rachitická postava v plavkách moc nevyniká, ale aby měla holka větší břuch než já, to se mi moc nelíbí. Popravdě dost naopak, mám chuť obtáhnout kde co, moji přítelkyni taky, ale někdy když se převlíká, tak skoro zatlačuju slzu. Ono přes ty hadry to zase není tolik vidět. Návrh, že budeme spolu chodit sportovat neprošel. Prej nemá ráda sport a do fitka už prej chodí (ono když to pak zaliješ půl litrem přeslazenýho chlastu a jdeš se nažrat do hospody, tak to mírně ztrácí efekt..).
Já nevím, jestli jsem tak přehnaně náročnej a nedokážu s nikým vyjít, samozřejmě mám taky spoustu chyb (nedochvilnost, neatleticita,..), a holka je normální, nebo je pravda někde mezi.
Většina známejch a kamarádů mi teďka říkají, že nechápou, jak jsem mohl, při tom jakej jsem, nemít tak dlouho holku. Mám nějak pocit, že mi tohle hodně psychicky pomohlo. Nechci být povrchní, kdyby neměla spotřebu jako tryskáč, tak by to byla asi super holka na život. Ale mě strašně sere, když kolem sebe vidím inteligentní kozatý hubený kamarádky a jejich podobný kamarádky, a sám chodím s holkou, se kterou bych měl asi trauma jít na koupák.
Zase na druhou stranu, co když to nevyjde nikde jinde? To je lepší mít pravidelně sex aspoň s někým, než ho nemít vůbec... Mám ji rád, a nechci jí ublížit. Na druhou stranu asi ani ztratit nebo příliš měnit, jenom aby se na ní dalo bez oblečení dívat.
Nemám na plno věcí srovnání tím, že je to moje první holka.
Bez vtípků o pytlících na hlavu, prosím
Autor