Zvláštní kamarádství

pavol

Karma: 1
Pohlaví: Mužské

Věk: 33
Místo: Třebíč
Příspěvků: 27

« kdy: 28. Únor 2011, 16:32:40 »

Zdravím,
cca před rokem jsem poznal jednu holku která se mi hodně zalíbila a byla to sestra jednoho spolupracovníka, ale nějak jsem to neřešil, pak jsme se potkali znovu při další akci a to jsme si i popovídali ale pořád jsem tomu nechával volný průběh, protože jsme věděl že je to vždy otázka času než ji potkám znovu. Navíc zájem o ni byl prozatím pouze z důvodu jejího vzhledu. Při dalším setkání jsem si ale již vzal kontakt a řekl jsem si že ji trochu poznám, jelikož chodím do školy v Hodoníně a nikoho z okolí moc neznám, tak jsem si říkal že by to mohlo být celkem fajn někoho tam poznat. Začali jsme si celkem intenzivně psát, proběhlo pár schůzek, ale tak že přišla na byt kde bydlím, uvařil jsem večeři, dívali jsme se na film, no a jak jsem ji začínal poznávat tak jsem se samozřejmě začínal i zamilovávat a ona nedávala nijak najevo že by jí to vadilo, ale nějak zvlášť zase nereagovala. Nicméně řekl bych že ve vztahu k ní jsem se dostal hodně daleko a nebudu říkat že ji miluji, ale mám ji hodně rád a začalo mi na ni záležet. No ale před vánoci jsem byl jejím bratrem požádán o odvoz na jednu akci, které jsem se neúčastnil, ale ona ano, pointa bude za chvíli. No na silvestra jsme měli naplánovaný společný program u mě na bytě o samotě, ale nebylo jí úplně dobře a mě do toho taky vlezlo, ale celý večer jsme nějakým způsobem komunikovali až do rána, s tím že plánovaný program přesuneme na jiný den. No ale pak jsme si spolu psali dál a 6.1 jsme si zase psali po icq a dostali jsme se k tomu večírku s tím že tam vystupoval jeden člověk, který je i docela známý člověk (je mu 32) a dal jí číslo a pozval ji na schůzku, vlastně si spíš o ni řekla ona. Samozřejmě následovala bezesná noc, no ale nějak jsem se s tím srovnal, navíc to ještě nic neznamená, no a spousta dalších racionálních odůvodněních kterými jsem se uklidnil. 8.1 jí bylo 18. tak jsme se s trochou problému v komunikaci na chvíli sešli a nic život šel dál, komunikovali jsme, potkávali no a ten člověk ji už 2. odmítl schůzku ale vždy až na poslední chvíli a vlastně jen díky tomu že mu zavolala, jinak nevím kdy by jí to sdělil, s tím že má nějaké pracovní povinnosti, budiž. pak jsem jel jednoho dne do Brna a vzal ji sebou spolu s mladším bratrem a její kamarádkou, no a pak jsme se šli projít a došli jsme k místu kde ten člověk bydlí a ona se odvážila zazvonit, tak šla s kamarádkou nahoru a za půl hodinu mi oznámila naprosto omámená že ať vezmu bráchu a jedeme domů, z toho jsem pravda taky neskákal radostí, ale stalo se. Pochopil jsem tedy že hold budu "jen" kamarád a až tak zásadně jsem z toho zklamaný nebyl, protože ji mám rád a chci pro ni ať je šťastná, navíc naděje umírá poslední.
No pak se mi svěřila že je z něj trochu nejistá ale setkat se měli další týden a setkali se, zůstala u něj přes noc, nejspíš bych řekl že se spolu i vyspali, což mi tedy neřekla, no ale pochybuji že celou noc hráli šachy a v jedné posteli spali... jinak se mi svěřila v podstatě se vším. No a výsledek je takový že tedy spolu chodí, i když se vlastně o samotě viděli jen jednou a od té doby si 2x zavolali a to tím stylem že volala ona jemu a on neměl čas tak jí zavolal později... budiž toto neřeším, zmiňuji to jen z toho důvodu že jsme myslel že se to tímto mezi námi nějakým způsobem urovná, budeme kamarádi a bude jasno. Ale já jsem dost snaživý člověk a pro ty co mám rád dělám spoustu věcí a navíc pro ni, pro niž mám slabost... no hraničí to v podstatě i s kálením na vlastní hlavu jak jsem někdy ochotný, ale jsem prostě takový, vím že to musím změnit. Nicméně každý v okolí si toho všimnul a všichni si myslí že se tak usilovně o ni snažím, ale nikdo zase neví že chodí s tím 32letým. Jasný nepopírám že bych ji nechtěl, je krásná, chytrá, na spoustu věcí má už jasně vyhraněný názor a vypadá starší než je, což si myslím že je i trochu její problém, protože v některých věcích se tak naopak nechová a řekl bych že je dosti nevyspělá, o tom zase za chvilku.
To že jsem ji poznal pro mě byl celkem životní zlom, přestal jsem být takový flegmatik, kterého naprosto nic nezajímalo a začal jsem život žít a prožívat, prostě se měním, respektive mění mě ona, ale já již dlouho tušil že je v mém životě něco špatně a ona mi s tím v podstatě nevědomky pomáhá, za což jsem jí velice vděčný, dokonce mě ještě s jedním kolegou a jednou paní vytáhli na maškarní ples tuto sobotu, což před rokem by bylo naprosto nemyslitelné pro mě, obecně pro všechny moje známé to bylo překvapení že někam jdu. No ale na plese jsem zjistil že jsem se v holčině zřejmě dost spletl. Tancovalo se pak jsme si poseděli, moc se mnou nemluvila, ale pak do mě nalila 3 panáky no a pak skončila přestávka a začali hrát ploužáky, tak kolega pohotově vytáhl paní co byla s námi a já že vezmu ji a ona se zvedla, došla se mnou k parketu a řekla "s tebou ploužák tancovat nebudu", říkám ok, šli jsme si sednout a najednou ona se rozhlídla a našla tam kluka kterého znala a ten kluk měl už hodně natroubeno, ale ona za ním přišla strčila do něj zadkem začala se usmívat a už ho táhla tancovat a mě tam nechala kabelku takže jsem se vlastně od stolu vzdálit nemohl, jo v pohodě bral jsem to, ale najednou se protancovali do toho sálu kde jsem seděl a tancovali přede mnou a pak ho zase odtáhla na parket a takhle asi 3x. Pak ho odkopla a a našla druhého známého, dala si s ním něco k pití a pak jsem se prostřídal s kolegou a šel taky tancovat a snažil si to nějak nebrat, o pak jsem ji zahlídl že u stolu sedí s tím druhým a povídají si a sem tam se otočí na mě co dělám. No a pak jsme odcházeli a já čekal na kolegu a tu paní až si dojdou pro kabáty a viděl ji, jak se zastavila s nějakým dalším klukem (stáli asi 10 metrů odemě) a vášnivě se s ním o něčem baví, usmívala se drželi se za obě ruce a v jednu chvíli se k sobě hodně přiblížili, vypadalo to, že ji nejspíš políbí, ale najednou se otočila a koukla na mě a zase se vzdálila a pak si šla už konečně taky pro kabát, pak jsme se všichni sešli a šli k autu a ona na mě naštvaně vyhrkla jestli jsme jako její hlídací pes?! No tak jsem ji nechal, byla opilá, tedy ne nějak extrémně, ale bylo vidět že má zarudlý oči(dívali jsme se do očí asi 10 vteřin), no a pak nás kolega odvezl domů, já přespával u té paní doma.
Tam jsme si sedli a povídali si a došla nám spousta věcí, když jsme přijeli na ten ples tak spatřila že je tam ještě jeden kluk a její první dotaz byl jestli si myslíme že je tam i s tou svoji holkou, no samozřejmě byl a ona z toho byla trochu naštvaná, přitom si s tou holkou povídala a vzala si na ni i telefonní číslo, nevím proč... no ale zřejmě po tom klukovi i delší dobu jede, protože se té paní několikrát ptala když spolu někam šly, jestli tam bude taky a tak. Samozřejmě paní není úplně slepá tak mi hned začala říkat ať od ní dám ruce pryč že to není holka pro mě a že její chování naprosto nechápe. No jako pravda že tohle nemáme úplně podložený, ale je to náš dojem. Další věcí je že slečna je dost na peníze, což jsem tedy věděl vždycky, ale bral jsem to spíš jako motivaci, třeba to že si koupím lepší auto, což jsem tedy chtěl vždycky, ale nebyl jsem úplně rozhodnut, navíc mám aut hodně, ale většina je jich starší než já a já je mám rád, navíc 90% času jezdím s dodávkou u který pravda komfort z jízdy není největší a když jsme odněkud odjížděli tak mi řekla úroč nemám něco takového a ukázala na nějakou luxusní audi. Navíc tedy na tom plese mi řekla, vlastně ani nevím proč, že kdybych měl aspoň prachy. Jako ne že bych byl nějaký milionář, ale mám dojem že se mnou nikdy nestrádala, ale to je zase věc jiná. To jen abych poukázal na to že si myslím že v některých věcech se tak dospěle zase nechová...

Jde mi o to že sice jsme kamarádi, ale přitom se chová ke mě zvláštně, občas poukáže na to co nemám, nic mi nedá "zadarmo" prostě se pořád musím trochu snažit, navíc na jednu stranu se svěřuje se vším a fakt se chová jako hodně dobrá kamarádka, na druhou stranu je dost odtažitá, třeba dělala si ze srandy takový ty testy na fb, když jsem byl u ní a vyšlo jí že jí dá za chvíli nějaký kluk pusu a ona okamžitě na mě "opovaž se". Jsem z toho docela zmatený, nechci si lhát do kapsy a říkat že mi o ni skutečně nejde, ale jsem smířen s tím že prostě budeme kamarádi, navíc když je teď zadaná... Jen nevím jak to udělat aby se to mezi námi vyřešilo, pořád mi přijde že ode mě něco čeká, ale přitom nic "nedává". Jo určitě jsem to způsobil i svojí přehnanou ochotou a snaživostí, s tím slibuji že končím, jestli to pomůže. Ještě bych chtěl podotknout že se na ni nemůžu vykašlat úplně jako na člověka, protože je v okruhu lidí, který už potkávám ať chci nebo ne a kvůli práci ji potřebuji, dělá nám asistentku, takže jsem s ní nevyhnutelně v kontaktu.
Omlouvám se za možnou nepřehlednost, ale snad to někdo přečte a pochopí, případně dokáže poradit. Díky


	Zaznamenáno

Adamex

Karma: 1
Příspěvků: 9