Nedávno mi kámoš poradil, že při komunikaci s děvčaty možná nejsem dost drzý. To mě vedlo k zamyšlení co vlastně drzost je (jaká je její podstata ) a jak ji získat... Budu rád za všechny rady...

Jasně, je mi jasný že je to běh na dlouhou trať, ale myslím si, že v tomhle nejsem úplně ztracenej případ a zajímalo mě, jak se to učit co možná nejefektivněji... V podstatě jste mi teda pomohli. Díky...

K tomuhle tématu mě přivedl aktuální Qarkův článek. Takže otázka zní: Jak se mám naučit předvídat reakce lidí/jak na to mám trénovat???

Ali: To jsem chtěl slyšet

Je mi 17 a ženskou vidívám ve společnosti a v sousedství Asi půjdu do "ahoj" :-P

Měl bych cca 20-tiletou ženskou, kterou znám jen od vidění zdravit ahoj nebo dobrý den? Popř. tykat nebo vykat?

Dextera: Díky, máš recht. Jinak kámošek mám hafo. Sice jsou většinou zadaný, ale mají mě rády  To s holkama byl ten menší problém...

Díky za rady pánové. Potíž je v tom, že už je mi 16 a furt se to moc nelepší. Teda, většinu času se cítím dobře, pak ale přijde takovej nějakej kiks a já o tom musím přemýšlet, takže čím víc referátů přečtu, tím víc mě to ničí a čím častěji se neúspěšně zapojuju do kolektivu, tím menší mám vůli to zkoušet znova Tajnou řeč těla jsem četl a taky Jak získávat přátele od Carnegieho, ale že by mi to moc pomohlo... Potřeboval bych prostě být vždycky nad věcí, v pohodě a nestresovat se, ale nejde mi to

Čau, mám takový problém. Myslím, že jsem poměrně sebevědomý a oblíbený člověk, ale někdy se mi stávají věci, které o tom moc nesvědčí. Například jsem strašně nervózní při referátech ve škole nebo když přijdu do nového kolektivu. Někdy se mi klepou ruce a zalykám se, seznámit se s holkou je pro mě taky celkem problém  Jsem ztracený případ???