Všude možně se omýlá, že introverze má jisté výhody, které extravert nikdy nepozná. Nechcete mi někdo vysvětlit, oč jde? 

A prosím rozlišujte mezi čistokrevným introvertem a nesmělým extravertem, který se může jako introvert navenek jevit, jinak tohle téma nemá smysl.

Tu slečnu bych možná i sbalil, nebýt jednoho "kamaráda". Ten člověk nám neustále dělá křena a vocasa největšího kalibru. Kdykoliv se naskytne příležitost někam se slečnou S vyrazit, on u toho prostě musí být. A většinou se přisere až ve chvíli, kdy já už jsem natěšený, že budu mít volné ruce... Slečně to pochopitelně moc nevadí (mně by taky nevadilo mít u sebe dvě holky s vědomím, že ta hezčí z nich bude moje, jakmile se mi zachce  ), ale vypadá to, že se nemůžu odhodlat k tomu pokusit se o něco víc, přitom v současném prostředí to prostě prakticky nejde (buď ji vídám v přítomnosti křena nebo tak mezi dalšími 10 lidmi)

Nevíte, jak se takového křeniska zbavit? Už mě ten člověk děsně štve, začínám být na něj pomalu alergický... Což bych neměl, protože jestli to ta holka zpozorovala, tak jsem asi v háji. (Na vytažení někam na rande se necítím, vždyť jsem s ní pořádně ani nezačal flirtovat...)

Párkrát do týdne se vídám s jistou slečnou. Máme nějaký ty společný zájmy, vždycky je o čem se bavit, bla bla bla... Líbí se mi, což ona určitě ví, prostě by se z mojí strany by se zájem našel. Ale zatim jen kamarádi. (Kromě toho do nás kamarád poslední dobou pěkně okatě reje, ať už se konečně zbalíme, za což teda nevim, jestli mu mám být zrovna dvakrát vděčný) To byl lehký nástin situace, a teď se jdu pochlubit s něčím, co fakt nepobírám.

Píšeme si po ICQ a najednou mi dorazí zpráva, že právě zjistila, že kluci jsou ješitný kreténi. Dál prej že se její bejvalej děsně urazil, když ho teďka odmítla, a nějaký bláboly okolo. Nenechal jsem si to dál rozvádět, jen jsem poznamenal, že ne všichni jsou takový, a na konec rozhovoru mi bylo nazančeno (a pěkně průhledně), že já do skupiny ješitnejch kreténu nepatřim. No co...

Docela by mě zajímalo, co si jako myslí a co mi chtěla naznačit, jestli něco chtěla. Nechápu to a už mě nad tím nebaví přemýšlet, tak to jdu vypustit do sítě

Nikdo neříká, že musíš hnedka začít s pozváním na kafe. Zkus to, je to mnohem větší zábava než prohlížení seznamek.  A narozdíl od seznamek to občas i funguje.

a na baleni na ulici fakt zatim nemam 

A zkoušel jsi to někdy?

Takze sem tim chtela rict, ze kluci, kteri nejsou na holky zvykly jako na soucast kazdodenniho zivota s nima neumi moc komunikovat => vetsinou kluci z elektra, proto jich je tu na foru takovych vetsina

Jo. Ale většině těch lidí tam je to jedno, protože si snad myslí, že za nimi časem nějaká přijde. Jenže ona nepřijde! (z toho možná pramení to, když se říká, že má někdo na holky štěstí <= občas za nekým fakt nějaká přijde) Ale takoví kluci jsou všude, třeba i na gymplech, kde je holek dvakrát víc než kluků.

Já jsem na tom tak, že s holkama komunikovat umím; jenom jich prostě nepotkávám tolik, kolik bych chtěl (nevhodná kombinace elektroprůmky a koníčků). To je vlastně můj jediný problém (to, že v některých oblastech nemám zkušenosti, je věc jiná, každý někdy začínal). Zatím mám ještě z čeho vybírat, ale když to nevyjde, holt budu muset oslovovat mnohem víc neznámých holek.

mě spíše připadá že to bude špatnou společností?! Neboť i když se snažím chodit co nejvíce mezi lidi ale prakticky pokaždé skončíme jen samí kluci

To je ta elektroprůmka 800:5 

Tohle téma mi připomnělo, proč nechci pokračovat po střední škole ve studiu informatiky.  No řeknu vám, elektroprůmka je co se týče holek fakt ústav. Už si pěkně dlouho lámu hlavu, kde se dostat do pořádného kolektivu - a nejde jen o holky, protože kluci u nás ve třídě jsou buď totálně tupí nebo věčně zalezlí doma u počítače, a když chce člověk vyrazit někam do společnosti, nemá s kým.

[0254]

0254
Ne, nepochopil jsi to dobře, vůbec. Já se mezi lidma cítím náramně dobře, každopádně ze svých několika dřívějších samotářských koníčků jsem si odnesl to, že nejsou lidi, se kterýma by se dalo něco podnikat, takže řeším problém, kde poznat hromadu nových lidí. To je celé.

Jo a koncerty jsou super. 

Poslední dobou řešim jeden pěkně blbý problém - nevím, co s volným časem, a činnosti, kde nejsou okolo lidi, mě nudí (třeba taková četba je fajn, ale já jsem po dni stráveném o samotě totálně odrovnaný).

Berte tohle téma jako brainstorming činností, kde jsou lidé (klidně neznámí, tím líp) a předpokládá se komunikace. Prostě co vás napadne, to sem pošlete.

(Jinak nemyslete si, že se jen flákám, koníčků mám fakt hodně od počítačů až po sport, jen mi prostě chybí něco, kde je fakt hodně lidí / lidi jsou super! /, a už nevím, do jaké aktivity se pustit)

[Derren Brown - Magie a manipulace mysli]

Derren Brown - Magie a manipulace mysli
Teďka jsem na ni zahlédl reklamy v metru... - četl jste ji někdo? Stojí opravdu za to nebo jde jen o komerční záležitost?

Co reálně tvoří vazbu mezi lidmi? IMHO důvěra v osobních záležitostech.

Já mám trochu jiný problém než navazovat vztahy s lidmi... To takový, že dřív jsem se bavil samozřejmě bavil nejvíc s lidmi s podobnými zájmy. Jenže tihle lidé dneska vysedávají u her typu World of Warcraft, k ničemu se nemají a jsou vlivem téhle zábavy totálně pasivní.  Můj problém tkví v tom, že pořádně nevím, kde ty vztahy s lidmi navazovat, kde sehnat nové přátele (když se ti staří stali obětmi online PC her). Vlastně jsem se tím, že jsem se bavil dřív jen s těmihle lidmi, úplně vyřadil ze společenského života, a teďka mě to pěkně štve, ale nevím, jak to změnit. Je to jako začarovaný kruh (podpořen tím, že bydlím v zapadákově  ).

Jo omlouvám se, jde o středoškolačky

Hezké, inteligentní, zaneprázdněné, se spoustou zajímavých koníčků a ještě navíc nezadané. A nějak se po nikom neshání, protože toho mají v životě už tak zatraceně hodně.

Nějaké zajímavé, obecné strategie a nápady, jak na tyhle slečny?

Co si o takových holkách myslíte?

Hvězdný prach 

Občas přemýšlím, jestli bych neudělal líp, kdybych tady na tomhle fóru všechno neřešil a šel si jen vlastní cestou...  Ale co, když vás tu mám, tak se prostě zeptám. 

Chci vytáhnout jednu slečnu někam na pokec, asi do čajovny (říkejte si tomu třeba rande ), prostřednictvím SMS. Číslo mi dala bez problémů, tak proč to nezkusit, navíc se na mě vždycky tak hezky usmívá.    Potíž je v tom, že nevím, jestli není zadaná (ač jsem to zjišťoval, kde se dalo, tak to nevím a pořád je to padesát na padesát). Nerad bych dopadnul tak, že ji někam pozvu, bude souhlasit a nakonec se dozvím, že už někoho má. (Pevně doufám, že taková není, ale znáte ženský, že jo  ) Máte někdo nějaký nápad, jak se takové situaci vyhnout, třeba jak pozvání zformulovat tak, aby ho prostě přijmout nemohla, jestli bude zadaná?

A stran toho zlepšení komunikace...tím bych si nebyl tak jist...maximálně v tom směru, že se člověk naučí býti odolnějším vůči těm hovadinám, co z některých lidí padají...a je bohužel pravda, že kdo tohle zvládá, stává se v životě poměrně úspěšným...zejména v pracovním procesu

V podstatě jde o to, že když beru komunikaci jako svého koníčka, tak nejsem ničím svázaný a mám v ní mnohem víc volnosti. Tím pádem si můžu zkoušet si různé postupy a techniky a testovat, co na které lidi platí. Můžu si s ostatními lidmi hrát, manipulovat s nimi (stejně to většinou nepoznají  ). A všechno, co se při téhle zvláštní zábavě naučím, se dá samozřejmě využít v klíčových okamžicích naprosto seriózní komunikace.

Jinak já si prostě komunikaci užívám. Vždycky se do ní snažim vnést něco, co ji posune nad úroveň všedního rozhovoru.

Vyzkoušej a uvidíš.  Ale pozor, je to návykové. 

Musí to být otrara chodit za lidma, snažit se s nimi komunikovat a oni tě ignorují. Co ti to dává? Tohle mne to zajímá, protože když si nemám s někým co říct, tak se s ním nebavím.

Primární důvod je dost povrchní - pro mě to je zábava a způsob, jak zabít nudu. Spostu lidí si třeba radši čte, poslouchá hudbu nebo si o něčem přemýšlí; mě mnohem víc baví s někým mluvit. Vedlejší efekt je ten, že tím člověk získá dost dobrý odhad na lidi a v komunikaci se rapidně zlepší.

Většinou si mám co říct úplně s kýmkoliv. Dokonce mám poslední dobou tendence bavit se s úplně cizími lidmi. Většinou to nedělám jen proto, že ostatní takové tendence nemají, což mě strašně štve.

Tlachat o povrchních kravinách a zbytečnostech

no ja moc nemusim takoveto myslenkove ghetto lidi, co se nejsou schopny bavit o nicem nez kdo kde s kym jak a proc chlastal, spal nebo se pohadal a jeste navic me nuti, abych se tehle konverzace aktivne ucastnila to se pak taky stavam mlcenlivou rybou nebo rovnou mizim.

Kdo říká, že se musí tlachat o takových věcech? "Komunikace pro komunikaci" může zahrnovat i dost vážná témata (od rozhovorů plného povrchních hovadin taky utíkám, když se mi téma nepodaří změnit).

Protože 95% lidí v 95% případů pouze tlachá o nesmyslech A než takovou "komunikaci pro komunikaci"...tak to raději nic

Aha, tak tady bude asi zakopaný pes... Mě právě tahle komunikace pro komunikaci děsně baví. 

Nekomunikativní lidé s tebou nekomunikují nejspíše proto , že nechtějí .

A někteří z nich si pak dovedou stěžovat, jaké bylo trapné ticho 

Jak poznáš nekomunikativního člověka , který je virtuálně ukecaný ?

Třeba že na ICQ bych si s ním v pohodě pokecal o čemkoliv, konverzace by vůbec nevázla narozdíl od reálné komunikace, když bych s ním chtěl mluvit o tom samém. (Že si s ním po ICQ nepokecám, protože mě to prostě takhle nebaví, je zase můj problém)

Určitě nějaké takové znáte. Nedá se s nimi pořádně pokecat, protože kolikrát reagují pouze slovy "Hmm", "Jo", jen odpovídají na otázky a sami od sebe nic moc neříkají. Tedy pokud nutně nemusí. Po chvilce rozhovoru hrozí trapné ticho. Já jsem zase pěkně ukecaný, projevuju se docela extravertně a prostě tyhle lidi nedovedu pochopit (stejně jako oni nejspíš nechápou mě). Tak si zkusím jejich povahu nechat vyjasnit tady na fóru.

- Proč radši mlčí než mluví? To neví, jak a co říkat, nebo prostě mluvit nechtějí?
- Jak takové lidi zapojit do rozhovoru a přimět je, aby sami vyvíjeli nějakou aktivitu? (když není možnost žádného společného tématu, ale je prostě potřeba zabít trapné ticho)
- Co už vůbec nepochopím je to, jaktože jsou tihle lidé sakra ukecaní virtuálně (ICQ apod.).

Qarku, někde tu píšeš, žes byl introvertem. Celkem by mě zajímalo, jak teďka funguješ - chováš se neustále extravertně, nebo jsi pořád introvertem, který se dokáže jako mávnutím kouzelného proutku v mžiku změnit v extraverta?

A pak ještě jedna otázka - ohodnotil bys sebe jako typ člověka, kterého holky vyhledávají samy? (třeba na základě vzhledu)

"Kamarád" mi udělal sviňárnu. Díky mně se seznámil s fajn holkou, což by bylo OK, ale ne kdyby mi v tomhle ohledu nezačal lízt do zelí. Není to žádný balič, který by tu holku mohl získat, spíš jen parazituje na tom, jak tu slečnu postupně poznávám, jenže o to víc se bojím, že mi začne házet klacky pod nohy (ať už vědomě nebo nevědomě). Zažili jste to? Poraďte mi, jak se mám k tomu člověku zachovat.

Zkusil jsem si to s ním vyříkat, jenže on si jaksi myslí, cituji, že "na regulérní soutěži, ve které mám ještě navíc velký náskok, není nic špatného". Prostě nevím, jak ho odradit. A bojovat s ním taky nechci, protože by tím nikdo nic nezískal, spíš naopak.

Neshodli jsme se s kamarádem na jedné záležitosti ohledně holek, tak jsem zvědavý, jak to bude vidět osazenstvo zdejšího fóra 

Modelová situace: Pošlete holce, o kterou máte zájem (a jí je to jasné), SMSku s přáním ke svátku a že si ho má užít. Okamžitě vám přijde odpověď "Díky moc!" (+ nějaké fakt nepodstatné informace navíc). Zajímá mě, co všechno se dá podle vás z takhle rychlé odpovědi vyčíst (třeba její zájem, nebo vůbec nic?). Kdybych byl já v situaci té holky a neměl bych zájem, tak bych prostě na přání k svátku neodpověděl, abych tím zájem holky nepodněcoval. (A nedávno jsem v téhle situaci byl, takže vím, o čem mluvím.) Nicméně jak říkal ten kamarád, my chlapi jsme myslící bytosti, takže bůhví, jak to s tímhle u ženských je. 

PS: Jo, fakt se jmenuje Katka, pro případné zvědavce a štouraly. 

Tak není to žádná dlouholetá kamarádka, znám ji sotva dva měsíce. Jinak v kině jsme už byli, ale ani jeden z nás to nebral jako nějaké rande (no, tak možná trošku  ). Prostě jsme tak nějak řešili co s volným odpolednem a najednou se šlo do kina.