["well known is that nearly all cervical cancers (99.7%) are directly linked to previous infection with one or more of the oncogenic (cancer-inducing) types of HPV"]

2gaz:

"well known is that nearly all cervical cancers (99.7%) are directly linked to previous infection with one or more of the oncogenic (cancer-inducing) types of HPV"

http://www.reproline.jhu.edu/english/3cc/3refman/cxca_hpv1.htm

2Moony:

Z těla, bohužel, nevyšumí. Možná si myslela, že infekce probíhá asymptomaticky, čili nezpůsuje žádné obtíže.
To je možné. Je taky možné, že žena infikovaná HPV viry nedostane nikdy rakovinu děložního čípku.
Nicméně tento druh nádorového onemocnění je velmi dobře popsán a je známa i jeho příčina, kterou je právě
HPV infekce. Když se prováděl výzkum a pacientkám s rakovinou se dělaly stěry a testy na HPV, zjistilo se,
že 99 % pracientek s rakovinou děložního čípku prodělalo HPV infekci. Toto byla jakási první stopa, která
lékaře přivedla na cestu objasnění příčin vzniku tohoto nádorového onemocnění.
Léčit se to zatím, bohužel, nedá, nemáme v současnosti k dispozici žádná antivirotika na HPV. Zrovna tak není (pokud vím)
znám žádná případ pozitivní HPV infekce, která by po čase, u dotyčného při opětovném testování vyšla jako negativní.

[vakcinace a tvorba protilatek po tom co je telo zaplaveno virem zpusobuje ze vir je v jiste mire schopen prezit ....]

vakcinace a tvorba protilatek po tom co je telo zaplaveno virem zpusobuje ze vir je v jiste mire schopen prezit ....

   

Člověk by řekl, že když už šlápneš do hovna, že v něm nebudeš aspoň tancovat.
No, aspoň jsem se zasmál, pobavil jsi, ehm.

ockovani vsech je prave nejvetsi hloupost co udelat... meli by se nechat ockovat jen lidi kteri jeste sexualne nezijou.. ti ostatni uz muzou byt nakazeni a mohli by akorat ten virus nechat pekne zmutovat aby na nej vakcina nemohla

Na extradebilní příspěvky většinou nereaguji, přehlížím je, ale udělám výjimku.
Vakcinace nemá s mutací viru co společného. Jediné, co iniciuje vakcinace v organismu,
je imunitní reakce lidského těla.

Jen doplnění. HPV jde o infekční onemocnění, se kterým se člověk nerodí, ale nakazí se v průběhu sexuálně aktivního života.
Jeden z mnoha podstatných důvodů, proč používat kondomy.
Obávám se, že se tento virus z těla nevypudí a tato infekce není kauzálně léčitelná, čili nikdy se již tohoto viru
nezbavíš a budeš roznášet mezi budoucími partnery.
HPV viry způsobují jednak bradavice (menší problém), a druhak rakovinu děložního čípku (což není žádná legrace).
Takže bys měla velmi pravidelně chodit (za 10, 15 let, kdy se HPV virus replikuje natolik, že by zhoubné bujední mohl způsobit) na gyndu na kontroly. Pro podrobnější info se ptej svého lékaře.
Jinak doporučuji očkování proti HPV virům, je to jediný zaručený způsob ochrany proti této infekci.
(Lékaři většinou doporučují očkování jen u dívek, pokud jsou ještě panny, já bych doporučil u koholi,
neboť HPV virů je celá řada a nakazit se můžete opakovaně různými kmeny (=vyšší riziko pro rakovinu). A taky ne každá slečna, která již pohlavně žije je nakažená. Bohužel je to doela drahé a nehradí pojišťovny.)

Zvládáš to velmi dobře a spíše ty bys mohl poradit ostatním, kteří nějaký rozchod zvládají
mnohem hůře, než ty.
Zásadní problém byl v tom, že jsi až příliš hodný. Vzhledem ke své lásce k ní jsi pravděpodobně nezanedbával žádný
podstatný aspekt vztahu. Byl jsi "jen" moc hodný.

S ženskými to máš jako s dětmi. Když jsi na ně moc hodný, když tvá dobrota nezná hranic, tak je rozmazlíš.
Budou z nich velmi rozmazlené děti. Neříkám tím, že při výchově musí být člověk jako ras,
ale i když své děti bezmezně miluje a udělal by pro ně všechno, občas musí být ve výchově přísný.
Když něco provedou nepěkného, tak jim někdy třeba střihnout pohlavek, či zakázat televizi, nekoupit nový mobil apod.
Pokud zkrátka výchova není vyvážená na všechny strany, děti jsou zmatené, neví co si mohou dovolit (myslí si, že všechno), nemají žádnou zpětnou vazbu a jsou jakoby odtržené od reality. Velmi ploše vnímají okolní realitu a svou roli v ní. Proces vyzrávání a utváření jejich osobnosti je velmi narušen.

U žen to máš homologické. Byl jsi na tu svou moc hodný. (=příliš sis ji rozmazlil) Vnímá tě jako bezmezně hodného člověka, proto ti např. posílá medvídky, protože ví, že jsi tak hodný, že ji odpustíš. Kromě toho taky občas platí moc hodný = někdy dost nudný.

Poděkovat bys tomu kňouravému sokovi mohl například tak, že bys mu ji jednu natáhnul. (Víme, není to jen jeho vina, lví podíl nese i tvá rozmazlená přítelkyně, nicméně tímto chlapským řešením bys nic nezkazil a třeba by ti na chvíli přestala posílat medvídky)

Taky, v případě, že vás miluje oba, jí může nabídnout trojku. Nemusíte ani být bi. A je možné, že kňouravý sok by to dlouho nevydržel.
Tak či tak stávající řešení je velmi racionální a dobré, takže jen tak dál.

P.S: Otázka, zda li je někdo (ne)normální když ne(podvádí) nemůže být objektivně zodpovězena. Je to individuální a záleží to
na osobních preferencí. Mě by například nebavilo a neuspokojovalo napichovat pouze jednu buchtu, opačná varianta (více buchet)
mě baví, těší, inspiruje, je mi příjemnější a poskytuje mi radostný pohled na rozmanitost přírody. A zároveň se nepovažuji za nenormálního. A někdo jiný (viz tvůj případ) je nejvíc saturován, když svou lásku fyzickou a duševní spojí s jednou osobou.
Čili tato otázka spadá do množiny smysluplných otázek jako např. "Jsem normální, když mi nechutná vepřo-knedlo-zelo?

To je snad ukázka selhání chlapského vedení. Kdo měl ten vztah v režii?
To je ti 27 a nedokážeš srovnat do latě 17letou buchtu??

S pochopením ženské logiky a jejich rozmarů nemá smysl ztrácet příliš cenného času.
Pokud ti přišla od ní sms: "Nechci být s tebou v kontaktu"
Měl jsi jí např. lakonicky odpověď: "Myslím, že je to skvělý nápad. Velmi ho vítám."
A protože jsou některé husičky i zvědavé a dožadující se dovysvětlení (ač samy žádné neposkytují),
můžeš dovysvětlit doplňující sms: "Napíchnul jsem tě tolikrát na všechny možné způsoby, že už mi nemáš co dalšího
nabídnout. Takže ani nemam důvod být s tebou v kontaktu".

Každý strůjcem svého štěstí, ne?
Jestli jí více saturuje napíchnutí od bývalého + kecy a dirigování její skoro tchyně (jako bonus), tak nechť si to holka dosyta užívá.

Vadí, nevadí. Většina normálních chlapů je, dle mého, k teploušům zcela indiferentní. Vůbec je homosexuálové nezajímají.
Maximálně je tak můžeme politovat, co jim to příroda nadělila za úchylku. Evolučně je to slepá větev,
nemohou se rozmnožovat, takže v delším časovém horizontu jsou pravděpodobně na vymření.

Existuje již kandidát na gen, který by mohl způsobovat tuto aberaci v sexuální orientaci, vznikající již někdy během prenatálního
vývoje. Je to s největší pravděpodobností dědičné (ovšem ne v přímé linii, a nejohroženější jsou, prý, děti matek, jež mají nějaké homosexuální sourozence), jako všechny ostatní nemoci u nichž je známá konstatní incidence. Zde 4 %, u schizofrenie například 1% atd. -To, že homosexualitu nevnímáme jako nemoc, je otázkou jen konvence, na čem se dohodneme. Zkrátka se to nedá léčit, není to nakažlivé, člověk se s tím narodí, a jde o tak "malichernou" záležitost, jakou je sexuální orientace - tak jsme se dohodli koncem 20. století (ve většině států), že to nebudeme považovat za nemoc. 

Ať si tedy teplouši dělají co chtějí, jen ať s tím neobtěžují ostatní. Jak psal vynikající český spisovatel Ludvík Vaculík v jedné své glose pro
Lidové noviny, nechť homosexuálové nekřiví průměr k sobě.
Přece jen, jsou jich jen 4 %, tak ať zbytečně ne...(neštvou) mnohem početnější skupinu normálně orientovaných lidí. Práva mají jako všichni ostatní, garantovaná Listinou základních práv a svobod, žadný nadstandard ani výjimky jim udělovat nebudem.

Pravidelně chodím k psycholožce ... a ta mi vysvětlila, že by to na mě už dávno poznala kdybych byl paranoik ... takže nejsem ...

Tím je vše v naprostém pořádku.
Nějaké řeči a pomluvy moc řešit nemůžeš. To je přirozená součást jakékoli společnosti. Např. já se také dostávám občas do řečí,
především kvůli ženským, ale vůbec to neřeším, nemá to smysl.

    Patrně by tě rád napíchnul. Více bychom v tom pro začátek nehledal. Přece jen, pokud si tě cvičil, tak za pět let spolunažívání
si tě kvalitně vycvičil, že funguje vše jak na drátkách. Už to sice tolik nejiskří jako s nějakou novou buchtou, ale zase je to přesně to, co chlap potřebuje. Kromě toho, pokud tě napíchnul mezití někdo jiný, a on o tom ví, mohl by ho tento fakt tvé momentání nedostupnosti
nabudit, že by to zase trochu zajiskřilo a on by si rád dokázal, že má výstavně barevné peří.

   Ovšem nejdůležitější na celé věci a naprosto klíčové pro jakýkoli vývoj situace je: Chovat se jako dospělí lidé. Nedíval jsem se do profilu, tak nevím, jak jste na tom s věkem (5 let společného chození naznačuje, že by vám oboum mohlo být nad 20), každopádně chovat se jako dospělý člověk může osoba už kolem 20 let.
   Je nutné, abys věděla, co chceš, uměla to pregnantně formulovat a verbalizovat před svým klukem. Taktéž bys měla být schopna zpracovat jím formulovaný postoj, srovnat si priority/touhy/motivace a pokusit se dojít konsensu. Pokud budou vaše názory na budoucí vývoj vašeho vztahu divergovat, nemusí vás trápit, když se potkáte, nebo střetnete pohledem očí v baru, protože budete vědět, že každý hledáte něco jiného.

   Pro mě osobně by bylo nepřijatelné, abych něco s buchtou řešil po sms, telefonech (to je pro malé děti), aby buchta nebyla schopná řici, co chce, abychom v klubu dělali že se nevidíme, uhýbali pohledem a zároveň se tajně sledovali, neurčitě se dohadovali na možných budoucích schůzkách, kývali na sebe rukou přes bar (zkrátka scény jako ze seriálu pro náctileté). To už je pro chlapa lepší, když si to udělá sám, nebo když napíchne kámošku takhle nemožně se chovající puberťačky.

Takhle na dálku ti nikdo nestanoví diagnósu. Nejlepší je navšívit psychiatra, který ti odebere anamnézu, a na základě svých klinických zkušeností zhodnotí jestli jde o patologický stav, čili o nějaký druh poruchy osobnosti - např. o tebou zmíněnou paranoidní psychózu
v případě, že ano, nasadí medikamentózní léčbu. A ty si tím ušetříš velká trápení.
V případě, že nejde o nic vážného, budeš aspoň uklidněn.
 

  Takže doufám kvarkopako , že až ti bude třicet a sám sobě v jedné chvíli řekneš sakra je mi třicet , ale já si připadám stejně jak ve dvaceti , nic se nezměnilo a klidně bych si troufnul na osmnáctiletou holku - si na mě vzpomeneš 

To je moc pěkně řečeno. (Napsáno)
Bez ohledu na to, kolik člověku je, hlavu, sny, touhy a představy má stále stejné.
Naštěstí v každém věku může být hezky.

2kvarkopako: Jak jsem ti doporučil už v jiném threadu, jdi si zvyšovat sebevědomí zdviháním činek do posilovny, třeba se ti povede sbalit buchtu svého věku a nebudeš rozčarován z toho, že některé tvé kamarádky si narazily neuvěřitelně staré pětatřicetileté dědky.   

Nekontrolované okukování  ženských před partnerkou je sice trochu
nezdvořilé, nicméně pro chlapa je to běžná záliba.
Tak jako ženské rády okukují (a nakupují) pěkné (drahé) kabelky, boty apod.,
tak se chlap rád podívá za pěknou buchtou.

To brand:

Až těch buchet pár vystřídáš, tak zjistíš, že moc důvodů, kvůli kterým chlapy opouštějí neexistuje.
A těch důvodů, které může chlap sám objektivně změnit je ještě méně.

To Kvarkopako:
Jsi si raději psát na novinky.cz, nebo si posilovat sebevědomí zdviháním činek do posilovny.

Jestli máš na to, abys ji kvalitně napíchnul, tak nemusíš výšku řešit. (Zvláště, když jde o pár cm)

Ono je nejlepší po určité době přejít k věci. Pro toho, koho fáze hry komunikačního oťukávání a flirtování moc nebaví,
je nejlepší přistoupit záhy k meritu věci. (To jest, pozvat ji brzy na drink, a pak ji napíchnout, případně, jde li o školní prostředí - si od ní nechat něco vysvětlit, nebo lépe - ji něco doučit a pokud se ukáže jako dobrá žačka, tak za odměnu ten drink)
Člověk si to dříve užije svého cíle, a zbyde mu dost času na své zájmy a hobby a také na poznávání jiných holek.

Pokud jste svoji bejvalku kvalitně a tvrdě napichovali a zároveň se oklepala z rozchodu, tak nic nebrání tomu,
abyste zůstali nadále přáteli.
Jiná situace nastane v okamžiku, kdy vám ji přebere větší borec, než jste sám, který ji řádně a kvalitně napichuje (lépe než vy)
Pak je lepší nebýt přáteli a nevídat se, protože může mít člověk pocit nasazeného paroží.

Teď k původnímu tématu, jak holka pozná, že ji někdo chce.

Je to prosté. Různé skupiny chlapů mají různé přístupy ke svému vyhlédnutému objektu. Pro první skupinu je typické, že se snaží být často ve vaší blízkosti. Často se na vás dívají, prohlíží si vás. Můžete si být jisti, že kdykoli na něj pohlédnete, střetnou se vaše pohledy. Mluvkové zároveň kombinují pobývání ve vaší přítomnosti a neustálém vykecávání o všem možném. Vykecají holce akorát tak díru do hlavy.
Přístup chlapů, jako jsem např. já, je trošku jiný. Pokud se mu líbíte, přijde k vám a pozve vás normálně na drink, nebo si na vás sežene číslo, a sms, nebo tel. se vám později ozve, představí se a opět vás pozve někam na skleničku/kávu/večeři.
Od určitého věku každý chlap, mého typu, zjistí, že nemá smysl investovat velké množství času a energie do nejistého podniku v podobě uhánění nějaké buchty. Takže celý proces balení zeštíhlí a iterují do málo základních kroků: nabídka -> chceš/nechceš -> nazdar.

Stačí být trpělivý. Teď na ní můžeš ostentativně kašlat. Počkej si do září, přijede, sama v novém městě,
nejistá, zmatená, bude hledat opěrný bod. Budeš ji moci napichovat od pondělí do pátku, až ti to samotnému přijde protivné.
Do té doby můžeš napíchnout nějakou jinou, aspoň ten čas do září rychle uteče.
Kromě toho přece nezůstaneš přes léto na ocet, nemaje co napíchnout.
Hlavně žádné hledání problémů tam, kde nejsou. Je jí 18, sotva odrostlá pubertálnímu věku, nezkušená, tvárná a poslušná. Podle toho bys k ní měl přistupovat, nejednat s ní jako s dospělou ženskou (to můžeš dělat s třicítkou), ale logicky s ní jednat a přistupovat k ní úměrně věku. Tedy ji napichovat jako osmnáctku a zbytečně si to nekomplikovat.

Žádný normální film ji nenavnadí. S romatickým filmem budeš riskovat to, že se ti rozbrečí, jestli je to plačka.
Žádný náročný film (viz některé filmy zmiňované v tomto threadu, co jsem zahlédnul - Pier Paolo Pasolini např.), protože tomu neporozumí, ani by ses o tom s ní nemohl pobavit.
Takže jako optimální řešení se mi jeví tebou zavrhnuté porno. Nejdřív porno, pak ji hned napíchnout.
Nejlépe ji navnadí nějaké lepší kousky, něco ze zlatého fondu světové "P" kinematografie. (Hledej na inetu pro inspiraci nějakou klasiku z žánru)
Nebo, pokud nechceš dlouho vybírat, tak vezmi něco, co má ještě náboj, tedy dánské, či švédské pornofilmy z 70., 80 let.
Příp. nějaké prasárničky deutsche provenience.

Kdyby ti šlo primárně pouze o kamarádský vztah, tak bys nekoktala a nebyla z toho nervózní.
Tím, že svůj zájem diplomaticky zaobalíš do přání o kamarádský vztah, tím celou věc zbytečně komplikeš.
Krom toho neexistuje logická návaznost kamarád -> milenec. Pokud jednou vybuduješ vztah jako kamarádský, těžko budeš překopávat jeho základy a měnit smysl.
Jde jen o to si přiznat, že se chceš nechat napíchnout. Jinými slovy být upřimná sama k sobě.
A pak - pokud vypadáš k světu - a on není truhlík - existuje šance, když ho normálně pozveš na drink/kávu (jako dospělý člověk),
že tě on pak napíchne. K oboustranné spokojenosti (pokud se osvědčíš) se to může vyvinout v dlouhodobější spolupráci.
Musíš ovšem počítat s tím, že se musíš snažit. Pokud se jen při prvním napíchnutí budeš snažit a dále tvá snaha s časem poleví (zlenivíš a zpohodlníš), tak se smiř s tím, že onen dotyčný napíchne časem jinou, kterou ho pozve na drink. (To je jen otázkou času, je pravděpodobné, že nebudeš samotná, které se líbí)

Andílek to je dost vágní označení pro soubor vlastností, které chlapi vyžadují od holky.
Navíc je to odvislé od věku a individuálních preferencí toho kterého gentlemana.
Jinak si ideál, samozřejmě,  představují puberťáci a jinak dospělí chlapi.
Pro mě andílek musí disponovat několika málo, ovšem zásadními vlastnostmi.
Za prvé musí dobře vypadat. (To je jasné, jinak se s tím nědá nic dělat)
Za druhé se musí nechat napíchnout kdykoli chci, musí existovat agilní snaha přizpůsobit se mým potřebám.
Za třetí musí polykat. (To je taky jasné, bez toho to nejde)
Za čtrvté musí být tolerantní a chápat, že nemám čas se jí věnovat každý den, natož pak každý víkend.
Za páté musí používat telefon pouze k telefonování, ne k datlování přiblblých sms desítkám ještě přiblblějších kámošek. (To automaticky diskvalifikuje skupinu 16-19 letých, a absolventky učňovských oborů - kteréžto obě skupiny jsou dobré pouze na jednorázové napíchnutí, nikoli k dlouhodobější spolupráci )
To je zhruba vše, čili žádné přehnaně vysoké nároky to nejsou, ale ne každá je splňuje - to je zřejmé. Klíčové v každém rozhodovacím/selektivním procesu je vědět, co člověk chce. Pokud nevíš, co chceš, tak je to zlé.

P.S: Fakt, že by holka neměla kouřit cigarety je natolik samozřejmý, že jsem ho ani nezahrnul do výčtu požadavků.

... s jejím novým přítelem, tak bych se s ním asi na místě porval.

Nejsi trochu na hlavu? Proč bys to dělal? Musíš si holt zvyknout na to, že ji napíchnul lépe, než ty.
On s tvým vztekem nemá nic společného, určitě ji neznásilňoval, šla s tím dobrovolně.
Takže popel na hlavu syp pouze sobě.

Uvědomte si, chlapi, že důvodem proč vás ženské opouštějí je fakt, že je málo/nedostatečně napichujete.
(Ano, občas vás buchta opustí kvůli prachům, či kvůli povaze - že jste nesnesitelní, ale buďme realisté - toto sotva změníte)
Takže je jednoduché se podle toho zařídit a vaše ženy řádně napíchnout. Když vás přestanou bavit, tak si to čas od času proložit nějakou jinou buchtou. Žádný jiný recept na to není.