Ahoj
v tento týden jsem jel domů z Prahy a vezl jsem nádražackou plácačku. A při předávání jsem jsem ji nechtěl a styděl jsem za ni. V jednom autobusu byly dívky a u okýnka se hihňaly a já měl dělat co s plácačkou, abych nevypadal jak magor...a když odjíždel, tak mě překvapily s tím, že z autobusu autobusu mi zamávaly. Tak jsem se podíval na plácačku a poděkoval jsem ji...
Pak u nás doma, po výstupu jsem zkusil oslovit jednu dívku, která jela se stejným autobusem z Prahy a ptal jsem se jí:
"Ahoj, tobě se ti nelíbí má plácačka"
ona, že prej ne, tak jsem se jí zeptal, zda mi dá hoďku na to, abych ji předsvědčil o opaku...ne, že prej čd má vobroský zpoždění a s nima nechce mít nic společnýho...tak jsme se rozloučili a byl konec.
Nebrečel jsem, jen akorátz jsem byl překvapenej z toho, že obyčejná věc, kterou neradi převážíte, může v mnohém pomoci.., tedy být usnadnit a najít důvod proč ji/ho oslovit.
Snad vás to trošku pozvedne a pro zajímavost: mělo by vám to jít v poho, poněvadž mám handicap.....takže máte daleko větší šanci
