Rozchod z deprese

Vítej, Host. Prosím přihlaš se nebo se zaregistruj.
08. Květen 2021, 23:52:41

Přihlaš se uživatelským jménem, heslem a délkou sezení
Vyhledávání:     Pokročilé vyhledávání
JSI TU NOVÝ?
Nezapomeň si přečíst pravidla tohoto fóra!
68 112 příspěvků v 2 569 témat od 3 709 uživatelů
Nejnovější uživatel: sordson
* Domů Nápověda Vyhledávání Přihlásit Registrovat
+  forum.QARK.net
|-+  Pokecání
| |-+  O rozchodech (Moderátoři: Av4, Mistar)
| | |-+  Rozchod z deprese
0 uživatelů a 1 Host prohlíží toto téma. « předchozí další »
Stran: [1] Tisk
Autor Téma: Rozchod z deprese  (Přečteno 11366 krát)
Lele

Karma: 0
Pohlaví: Ženské
Věk: 37
Místo: jižní Čechy
Příspěvků: 6


Zobrazit profil
« kdy: 17. Srpen 2007, 08:10:45 »

Chtěla bych vám povědět můj příběh... Chodila jsem s přítelem přes 2 roky, asi ne tak dlouho, ale skvěle jsme si rozuměli. Byl to trochu satan, motorky, hospůdky, ale bylo nám skvěle. Asi po roce se zranil.Měl bolesti nohy, zad, jezdili jsme po různých vyšetřeních... Asi v květnu dostal deprese... Nevěděla jsem o co jde, jestli to souvisí s tou bolestí, byl u psychiatra, bral léky... Zlepšilo se to. Asi jak věděl, že se uzdraví i fyzicky, našli jsme si byt v Praze, oba jsme studenti, pocházíme z jižních Čech. V srpni mu zjistili výhřez plotýnky, operace nutná... Celý podzim jsem se o něj starala a těšila se, až bude po všem... NA konci ledna konečně vše dobře dopadlo... Byl v nemocnici měsíc, denně jsem za ním chodila, do toho se učila. Vůbec mě to neobtěžovalo, milovali jsme se. Bylo to nakonec fajn, vždycky se tak kásně usmíval, když jsem přišla... V dubnu jsme zas konečně byli spolu v našem bytě. Myslela jsem, že teď už přežijem všechno... V červnu jsem si i našla práci, on byl sice pořád v bytě, ale cvičil, chodil n a procházky... Nejednou ale zase spadnul do depresí, horších než loni. Zlomilo mě to, ale pořád jsem viděla východisko v tom, že až dostuduje - leden 2008- všehno se změní. Nemohla jsem mu říct, co mě trápí, nezvládl by to. Ale přesto jsem byla šťastná, chovali jsme se k sobě krásně... Poslední měsíc jsem si vzala vilna, že spolu budem dělat jeho diplomku, někam pojedeme... Semtam měl tak zlou náladu, že se moc nechtěl se mnou bavit, ale pak to bylo zase dobré, nemohla jsem vést řád monolog... Pořád jsem věřila. Přesně před týdnem mi řekl, že když jsme spolu den nebyli, bylo mu najednou skvěle, deprese fuč... Tak se se mnou rozešel... Prý bude moct být jen s kamarády a tak. Ale v tom jsem ho NIKDY neomezila!!! Měl volnosti kolik chtěl... Ve středu jsme si o tom ještě popovídali, protože důvody, které , mi v pátek řekl, byly nesmyslné. Byl to fajn den. Mluvili jsme spolu hezky, ale řekl mi, že problém byl v komunikaci... Prý jsme si neměli co říct, ale chápe, že když nechtěl mluvit on, nemohla jsem pořád mluvit jen já... Ale to bylo naprosto výjimečné a v každém vztahu je někdy veseleji a jindy smutněji... Nevím jak dál. Byl tak ledově chladný, po tom všem. Po té lásce, přežili jsme skoro všechno... a teď kvůli pár hloupým dnům vše zahodí. Určitě byl způsob, jak to vyřešit. Cítím se strašně. Sice beru nějaké léky, vím, že jsou na tom lidi hůř, ale je mi strašně vyprahle. Zklamal mě i tím, že mi řekl, že jediná věc, která jej mrzí, je to, že mi nikdy nedal prstýnek, který jsem mc chtěla, ale třeba to napraví, když budem kamarádi. Bojím se, že už se nikdy nezamiluji a pokud ano, ne tak hluboce... Anebo to skončí stejně smutně. Děkuju, že jsem se mohla svěřit.

Jeste me napadlo, ze si proste chce ted uzit ten ztraceny cas, co byl nemocny... Jet si neznamo kam, nemyslet na nic... Proste dohnat doby, kdy se nemohl hybat, je totiž dost společenskej... Ale vážně jsme nikdy neměli vážnější problém... Ale nepřejí se to tomu člověku? Nevím, co teď chci... Aby se něco stalo a vše se vrátilo nebo poznat člověka o kterého se budu opravdu moct opřít?

Nemáte někdo podobnou zkušenost? Velmi smutný

Tři posty sloučeny do jednoho.
to autorka: Příště používej tlačítko UPRAVIT(EDIT) a zbytečně nepiš další příspěvky.

kvarkopako
« Poslední změna: 17. Srpen 2007, 09:14:21 od kvarkopako » Zaznamenáno
Av4
Globální Moderátor
*****


Married since 2017

Karma: 227
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 5 415


Zobrazit profil
« Odpověď #1 kdy: 17. Srpen 2007, 10:47:24 »

Tohle je moc těžký.

Možná to zní dost tvrdě, ale pokud tě nebral jako partnerku na zbytek života, tak je dost dobře možné, že tě během toho tvého "starání se o něho" začal brát víc asexuálně - tedy jako velmi, velmi blízkého přítele - k čemuž většinou dojde po letech manželství. Možná na takovou změnu ve vztahu nebyl připravený. A ve spojení s depresí to rozhodně takto vyústit mohlo. Lidé v takovém stavu často dělají unáhlená rozhodnutí a potom je už nedokáží vzít zpátky. Tím by si pak připadali, že nedokážou mít vlastní názor a prostě by jim nezdravě klesalo sebevědomí a sebeúcta.

Myslím, že v téhle situaci je nejlepší přestat doufat, že se kdy vrátí. Začít žít vlastní život. Neřikám, že si hned musíš někoho najít. Dej mu čas, ale neplýtvej tím svým čekáním na něj.

Časem mu třeba dojde, co v tobě ztatil a bude se chtít vrátit. Pak to bude na tobě.
Zaznamenáno

Upozornění: Veškeré informace v tomto příspěvku jsou mým osobním názorem. Pokud se nimi chcete řídit, tak vizte, že mám mnohem víc teorie než praxe.
Lele

Karma: 0
Pohlaví: Ženské
Věk: 37
Místo: jižní Čechy
Příspěvků: 6


Zobrazit profil
« Odpověď #2 kdy: 17. Srpen 2007, 12:23:23 »

Plané naděje a neustálá víra... Vím, že je to můj problém Smutný Ale když něco skončí ze dne na den a člověk naprosto nic netuší... Vždycky jsme se spolu dokázali o problémech bavit. Ano, v poslední době to bylo takové, že jsem vážila slova, abych mu neublížila, byl na tom opravdu mizerně (psychiatr, léky), ale říkal mi, že je šťastý, že v tom není sám, jsme dva...
Kdybych se z toho mohla nějak poučit... dělala jsem špatně to a to, ale když nádherný vztah zničí nemoc, je to marnost... Sice si můžu říkat, třeba by se to stupňovalo a časem bych to nezvládla, ale když člověk miluje, snaží se tomu druhému pomoci za každou cenu.
Zaznamenáno
Unixorn
*
Karma: 2
Pohlaví: Mužské
Věk: 45
Místo: Praha
Příspěvků: 54


Zobrazit profil
« Odpověď #3 kdy: 17. Srpen 2007, 13:27:18 »

Duvody muzou byt ruzne, ale treba taky prehodnotil svuj vztah k tobe, behem sve nemoci. Trerba zacal videt zivot jinak, chtel treba "dohnat' co zameskal, a  nemel pocit, ze jsi "ta prava".
A to je treba duvod, ktery nemelo  cenu s tebou resit. Musela bys najednou byt jina a to neni ani mozne. Proto to bylo "z nicehonic', ale pritom o tom mohl premyslet uz dlouhe mesice, jen se k tomu kroku pora dnemohl odvazit...
Zaznamenáno
larry flint
****


Karma: 40
Věk: 37
Místo: jak kdy, obvykle na lince Praha Brno
Příspěvků: 668


Zobrazit profil
« Odpověď #4 kdy: 17. Srpen 2007, 13:30:00 »

teda to je fakt kruty .... ja bych s nim asi kamaradit nemohla, tuhle vetu nenavidim, nekdo te totalne prevalcuje, emocionalne a psychicky znici a pak rekne...no ale muzeme byt kamaradi. No jestli to psychicky zvladas, tak se s nim muzes kamaradit a doufat, ze se k tobe vrati. No ale ja byt na tvem miste (a dekuju bohu, ze nejsem) tak se od nej uplne odriznu, odstehovat se, prerusit kontakty a soustredit se jen na sebe. Bude to bolet, ale casem se to zlepsi. Porad je tu moznost, ze mu dojde jakej byl vul a bude se chtit k tobe vratit ...ale myslim si, ze v pripade toho tveho osamostatneni budes v mnohem lepsi pozci. Kdyz bude videt ze oddane lezis u jeho nohou a cekas az kyvne, tak se k tobe nevrati. Kdyz se od nej odriznes a das se dohromady, tak i v pripade ze se nevrati to bude pro tebe lepsi. no nevim jestli je to srozumitelny.

hodne stesti a drz se! Mrkající
Zaznamenáno

nekdy jsou vyznamy schovany, snadno je neslysis. ten, kdo to ma v hlave srovnany, hleda, hleda... mej oci otevreny, usi otevreny, srdce otevreny ze vsech stran
Lasendou
*


Karma: 30
Pohlaví: Mužské
Věk: 41
Příspěvků: 86


Zobrazit profil
« Odpověď #5 kdy: 17. Srpen 2007, 16:21:23 »



Nemáte někdo podobnou zkušenost? Velmi smutný


Myslím že dost lidí na tomhle foru má alespoň lehce podobnou zkušenost.
Nelituj, ty jsi nezklamala.
Zvedni hlavu, čas to zacelí a zůstane jen tenká, nepatrná jizva. Kroutící očima
Zaznamenáno

V lásce žiji, v lásce umírám.
Lele

Karma: 0
Pohlaví: Ženské
Věk: 37
Místo: jižní Čechy
Příspěvků: 6


Zobrazit profil
« Odpověď #6 kdy: 18. Srpen 2007, 13:32:57 »

Tak je tu další den... Snažím se být hodně s kamarády, pak je to fajn, dopoledne jsme blbli na squashi, večer si jdem posedět do hospůdky... Zacinam videt veci, ktere jsem asi videt nechtela. Zacinam mit pocit, ze se nesnazil nas vztah  nijak ozivovat, jen brat, ale nedavat nic... Ovsem nejhorsi je, ze nevim, do jake miry za to muze ta jeho nemoc: Neutrální Jen me prekvapuje, ze kdyz se se mnou rozchazel, planoval si, jak bude blbnout s kamarady, bude svobodnej a nezavislej... ale ted je sam. Sedi na chate s rodici a kamaradum se stejne neozyva, nejdou na pivko, zasportovat si... Takovy nikdy nebyl. Asi jsou deprese vetsi previt nez clovek dokaze pochopit Smutný
Zaznamenáno
daemoniack
****


Karma: 58
Pohlaví: Ženské
Věk: 38
Místo: Praha
Příspěvků: 1 082


Zobrazit profil
« Odpověď #7 kdy: 18. Srpen 2007, 19:49:41 »

Tak to je smutne - nemam zkusenost s takovejma depresema, mam jenom ty obycejne, ale uz to staci, abych dokazala cloveka urazit slovem. Takze... jedine co me napada je zajit za tim psychiatrem, ke kteremu chodi spolu s nim, nebo za nekym jinym, komu je schopen se sverit. Smutne navic je, ze ve vysledku tohle pro Tebe bude nejlepsi...nejjednodussi a nejbezpecnejsi. Pokud Te ma tak jistou, jak jsi psala, nevim, zda bude schopen vubec kdy docenit, co jsi pro nej delala Smutný kazdopadne hodne sily, drz se
Zaznamenáno

Zitrek nebo pristi zivot. Nevime nikdy, co prijde driv.
0724
**


Karma: 7
Příspěvků: 199


Zobrazit profil
« Odpověď #8 kdy: 20. Srpen 2007, 08:23:27 »

Tak je tu další den... Snažím se být hodně s kamarády, pak je to fajn, dopoledne jsme blbli na squashi, večer si jdem posedět do hospůdky... Zacinam videt veci, ktere jsem asi videt nechtela. Zacinam mit pocit, ze se nesnazil nas vztah  nijak ozivovat, jen brat, ale nedavat nic... Ovsem nejhorsi je, ze nevim, do jake miry za to muze ta jeho nemoc: Neutrální Jen me prekvapuje, ze kdyz se se mnou rozchazel, planoval si, jak bude blbnout s kamarady, bude svobodnej a nezavislej... ale ted je sam. Sedi na chate s rodici a kamaradum se stejne neozyva, nejdou na pivko, zasportovat si... Takovy nikdy nebyl. Asi jsou deprese vetsi previt nez clovek dokaze pochopit Smutný
Viz. pošta
Zaznamenáno
Lele

Karma: 0
Pohlaví: Ženské
Věk: 37
Místo: jižní Čechy
Příspěvků: 6


Zobrazit profil
« Odpověď #9 kdy: 30. Srpen 2007, 06:58:40 »

Jak tak cas postupuje, prijde mi, ze je to kapanek lepsi... Ale nejhorsi je, kdyz se clovek o byvalem priteli neco dozvi... Zrovna vcera... Kamaradka si s nim dlouho povidala, rekl ji, ze nas vztah byl fajn, nemuze rict nic spatneho, jen jsem nebyla dost energická a nebylo to uplne ono. JInak nic. Prislo mi to trochu malo, ale asi zalezi na kazdem cloveku, jak co proziva. Byly to nejkrasnejsi doby meho zivota, ale nemuzu nikoo k nicemu nutit. Priznavam, ze bych ho chtela zpatky, ale to by musel chtit i on.Dost me to rozhodilo a jsem zase na zacatku:(
Zaznamenáno
0724
**


Karma: 7
Příspěvků: 199


Zobrazit profil
« Odpověď #10 kdy: 01. Září 2007, 15:31:31 »

On možná doufal, že ho trochu povedeš a trcohu ho nutit budeš. Pokud on je/byl tím vůdčím ve vašem vztahu, tak mu ve chvílích krize to, že stojíš vedle něj a jsi mu oporou, moc nepomohlo, protože nakonec to v sobě stejně musel překonávat sám a byl to pořád tlak na něj. Že jsi trpělivě čekala až se dá do pořádku mu ke konci mohlo vadit, protože se mu tím připomínalo, že se čeká na něj, kvůli němu. Když pak zklamává sám sebe a tím i tebe, tak tolik nevnímá to hezké, ostatně smutku a apatie je v těhle stavech dost. A dál už psal více méně to samé, co jsem ti psal dřív do pošty. Držím palce, ať se s tím oba (byť i zvlášť) dobře a brzo srovnáte.
Zaznamenáno
Lele

Karma: 0
Pohlaví: Ženské
Věk: 37
Místo: jižní Čechy
Příspěvků: 6


Zobrazit profil
« Odpověď #11 kdy: 05. Září 2007, 13:50:02 »

Bývalý přítel se ke mně začal chovat jak hulvát a mně to paradoxně dost pomohlo...
V sobotu trávil poslední den ve společném bytě a odvážel si domů svoje věci. Když jsem tam pak přijela, nestačila jsem se divit. Ani mi nevadilo, že pobral co mohl, ale strhal mi papíry, kterými jsem si polepila zdi, aby mi tam nebylo tak teskno. Byly to sice jen papíry, ale pro mě to byl zároveň nový začátek, nový domov--- hodně mě tím urazil a zklamal. Zároveň mi napsal, že nájemné za září už platit nehodlá, ať to s ostatními spolubydlícími vyřídím. Nelíbilo se mi to, nepočítala jsem s tím, že ještě budu obcházet ostatní, ať přihodí pětistovku. Taky jsem mu to takhle oznámila, ale byl strašně sprostej! Prý stejně poštvávám všechny proti němu, že si to tedy vyřídí, když mě to obtěžuje, ať se už vzpamatuju apod. Nevím, ale tohle se podle mě nedělá. Na jednu stranu ho mám pořád ráda, ale tímhle postojem mě hodně zranil. Už mě ale tolik nebolí, že nejsme spolu. Takového ho neznám  Podivený
Zaznamenáno
larry flint
****


Karma: 40
Věk: 37
Místo: jak kdy, obvykle na lince Praha Brno
Příspěvků: 668


Zobrazit profil
« Odpověď #12 kdy: 05. Září 2007, 14:08:42 »

on asi chudak nevi, co chce, zrejme si to vsecko predstavoval jinak a nejde mu nic podle planu, tak kolem sebe zbesile kope ... to delavaji male deti kdyz si slapnou na oblibeny auticko ... neres to, je to jeho problem, s kterym mu ani nemuzes pomoci
Zaznamenáno

nekdy jsou vyznamy schovany, snadno je neslysis. ten, kdo to ma v hlave srovnany, hleda, hleda... mej oci otevreny, usi otevreny, srdce otevreny ze vsech stran
zuzu
Host
« Odpověď #13 kdy: 04. Březen 2008, 13:00:21 »

Měla jsem pět let přítele pokud. Můj příběh je také na této stránce a jmenuje se " Jak dál". Není tam napsaná jedna věc. Když už potom všem co mi udělal jsem se rozhodla, že od něj odejdu přišel s tím že má leukémii a že potřebuje pomoc, protože jsem jediná kdo to ví. Samozřejmě, že jsem mu pomáhala. Vždy jsem ho odvezla do nemocnice (on nikdy nechtěl, abych s ním šla do uvnitř). A když se se mnou před dvěma měsíci rozešel zjistila jsem, že žádnou leukémii neměl a že mi lhal, protože nechtěl abych od něj odešla. Vím, že ti příjdu hloupá, že jsem na to nepřišla, ale on byl opravdu dobrá herečka.
A mám ještě jednu zkušenost není má, ale mé kamarádky. Našla si přítele, který měl také deprese, bral léky a jeden čas byl i na psychiatrii. Po dvou letech se vzali, narodilo se jim miminko. A on si před vánoci z ničeho nic sbalil věci a odešel od ní i od malé, že už s nimi nechce být. Ona mu pomohla z toho nejhoršího a on se k ní zachoval takhle.Včera jí volal, že by se rád vrátil, ale ona ví že by to udělal znova, protože jeho chování je naprosto .
Vím, že to bude znít hrozně, ale možná by si měla být ráda, že to skončilo takhle brzo.
Zaznamenáno
Av4
Globální Moderátor
*****


Married since 2017

Karma: 227
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 5 415


Zobrazit profil
« Odpověď #14 kdy: 04. Březen 2008, 14:48:17 »

A když se se mnou před dvěma měsíci rozešel zjistila jsem, že žádnou leukémii neměl a že mi lhal, protože nechtěl abych od něj odešla. Vím, že ti příjdu hloupá, že jsem na to nepřišla, ale on byl opravdu dobrá herečka.
Tak tohle je už tak těžký kalibr, že by to člověk nečekal. To se asi jen tak prokouknout nedá.
Zaznamenáno

Upozornění: Veškeré informace v tomto příspěvku jsou mým osobním názorem. Pokud se nimi chcete řídit, tak vizte, že mám mnohem víc teorie než praxe.
zuzu
Host
« Odpověď #15 kdy: 04. Březen 2008, 15:03:11 »

Vím, že ti to asi příjde směšné, že jsem to nepoznala. Ale on byl opravdu dobrý herec. Před třemi lety mi spolužačka umřela na leukémii, takže vím, jak ta nemoc probíhá, ale i tak jsem to nepoznala. Zasloužil by si Oskara to mi věř
Zaznamenáno
dazed
**


Karma: 17
Pohlaví: Mužské
Věk: 41
Příspěvků: 226


Zobrazit profil
« Odpověď #16 kdy: 04. Březen 2008, 15:21:36 »

Sešly se tu pro mě hodně nečekané osudy, nic podobného jsem naštěstí nezažil, i když jedna kámoška jo (trochu jinak). Rozhodně je to dost ubohé, předstírat, že jsem těžce nemocný, aby se mnou přítelkyně zůstala. Trochu psychiatrický případ...
Zaznamenáno

Happiness under construction!
Av4
Globální Moderátor
*****


Married since 2017

Karma: 227
Pohlaví: Mužské
Příspěvků: 5 415


Zobrazit profil
« Odpověď #17 kdy: 04. Březen 2008, 15:25:43 »

Vím, že ti to asi příjde směšné, že jsem to nepoznala.
Ne, nepřijde. To neměla být ironie. Na internetu se to těžko rozliší...
Zaznamenáno

Upozornění: Veškeré informace v tomto příspěvku jsou mým osobním názorem. Pokud se nimi chcete řídit, tak vizte, že mám mnohem víc teorie než praxe.
zuzu
Host
« Odpověď #18 kdy: 05. Březen 2008, 12:56:42 »

Asi jsem to špatně pochopila omlouvám se
Zaznamenáno
hustejdym
***


태권도를 사랑해요

Karma: 27
Pohlaví: Mužské
Věk: 41
Místo: Prágl
Příspěvků: 520


Zobrazit profil
« Odpověď #19 kdy: 11. Březen 2008, 12:07:24 »

Za takové předstírání by zasloužil nakopat... to je teda síla!
Zuzu, to, že tě opustil, je možná nejlepší věc, co se ti v životě přihodila, jakkoliv blbě to může znít Úsměv
Zaznamenáno

Láska je to jediné, co můžeme dát, aniž bychom to sami měli.
Lele

Karma: 0
Pohlaví: Ženské
Věk: 37
Místo: jižní Čechy
Příspěvků: 6


Zobrazit profil
« Odpověď #20 kdy: 05. Duben 2008, 12:40:42 »


Vím, že to bude znít hrozně, ale možná by si měla být ráda, že to skončilo takhle brzo.
[/quote]

Dneska už to také tak beru... Přeci jen je to už asi 8 měsíců. Napadá mě, jak by asi vypadal "náš" život, kdyby se přesně takhle sebral a odešel. Asi není o co stát. Navždy pro mě sice zůstane strašně fajn klukem, ale v tuhle chvíli je to už snad minulost. Stále mě zamrazí, když se dovídám, kolik lidí okolo trpí něčím podobným... A také jak to může skončit (K. Svoboda).
Pravdou asi je, že ať už vztah skončí jak chce, vždy pomůže jen čas. Začala jsem se věnovat sama sobě, našla si fajn práci, osamostatnila se, ale hlavně si začala vážit sama sebe. Jsem sice stále sama, ale až láska přijde, nebudu ji odhánět Mrkající.

Hodně síly všem, co ji potřebují!
Zaznamenáno
brand

Karma: 0
Příspěvků: 6


Zobrazit profil
« Odpověď #21 kdy: 04. Červen 2008, 07:37:09 »

To je krasne napisane, konecne ti je lepsie.
Zaznamenáno
Stran: [1] Tisk 
« předchozí další »
Skočit na:  

Copyright © 2005–2021 QARK.net Powered by SMF 1.1.11 | SMF © 2006-2008, Simple Machines LLC sitemap | RSS