Tak jestli to myslíš takhle, tak dobrá
Jinak jak jsem psal víš, tak je pravda, že jsem ty 2 měsíce tak trochu čekal na to, že se zamiluju a stalo se tak...
Byl jsem totiz slouho zamilovaný do jedné mé kamarádky, jenže ta měla dlouho kluka a pořád má, a tak jsem doufal, že lásku najdu jinde. Vím, není to moc hezké ode mě, ale teď, jak už jsem pomalu vyléčený z toho rozchodu, tak zjišťuju, že pořád něco cítím k oné kamarádce a mám pocit, že se to asi nezmění, vlastě je to asi taková moje platonická láska 
Ale tak trochu tě chápu...

to dextera:
No, abych pravdu řekl, tak já té své (teď už bývalé) to neřekl přímo takhle, ale řekl jsem jí, že nejsem jeden z těch kdo říká dívce "miluju tě" třeba 10x za den, jen aby ji dostali do postele nebo tak podobně. Prostě jsem jí řekl, že to musím opravdu upřímě cítit, a pak jí to řeknu...
Tak asi takhle no, ale já zase nechápu jak se dokážete zamilovat hned. Když se s někým seznámím, tak mi je třeba sympatický a řeknu si, že bych s ním mohl flirtovat, pak to pokračuje dál. Začnu se s ním například vídat atd. no a pak třeba zjistím, že toho dotyčného miluju, ale vy se do nej zamilujete hned jak se s ním seznámíte, nebo jak tedy? 

Zdravím.
Souhlasím s tím, že si asi myslela, že to pujde rychleji, ale to je asi u každého individuální...
Já jsem se třeba do mé bejvalé zamiloval přibližně po dvou měsících vztahu. Problém zase naopak v tom, že jsem pak zamiloval až moc a ona mi po 15 měsících dala kopačky, zrovna, když už jsem to bral fakt vážně... Ale to je zase v jiném tématu...
Osobně si prostě myslím, že to nejspíš nedokázala ještě vydržet a snažit se zamilovat...

john84:
Díky, tobě taky, no jo, nevim co se to s nima děje  ale jinak jěště přeju pěkný vánoce předem a dobrej novej rok  páč tu teď přes prázdniny nebudu...

No jo, ty si první, koho jsem tu potkal z našeho městečka ...
Jinak to znám no, jenom dneska jsem ji zase potkal, ale naštěstí jenom z autobusu a ona mě neviděla. Ale musím říct, že už se konečně začínám cítit celkem fajn a myslím na ní dost míň a už to skoro vůbec nebolí  Dokonce už tak trochu přemýšlím o jiné slečně  ... No nic, tak zatím zdar...

to Stranger:
No jo, tak jsem se dneska dozvěděl, že někoho má, ale nechlubila se tím, ale teď už opravdu nechápu ty zpávy, ale to je jedno, nevím proč, ale když jsem se to dozvěděl, tak jsem dostal zase takovej zvláštní pocit... Ale dost už, už jsem trapnej, prostě na ní kašlu.... Jen sem to potřeboval vyventilovat...

No vidíš, na Guns N'Roses jsem úplně zapoměl, ty jsou taky výborný

Jsem rád za upřímný názor. Řešil jsem to tak, že jsem ji prostě řekl, že mi tim psanim atd. ubližuje, tak ať mě prostě nechá už na pokoji... Byla z toho docela smutná a říkala, že takhle to nechtěla, že prej mi to chtěla ulechčit tim přátelenim, ale to je blbost. Sama si to udělala. Ale jinak na ní ani nejsem nějak naštvanej, prostě jsem jenom některy věci nedokázal pochopit, tak jsem potřeboval slyšet i nějaké nestranné názory...

Zdravím.
Já jsem teď docela krátce po rozchodu a hodně mě uklidňuje Gone with the sin od HIM. Ale jinak si myslím, že to je asi taky podle stylu... Například nějaká popová slaďoučká písnička by pro mě moc nebyla... a teď mě ještě napadá Zombie od Crumberries. Každýmu pomůže něco IMHO

Ještě se omlouvám za překlepy, blbne mi klávesnice...

Děkuji.
Taky už jsem si říkal, že se na to vykašlu a začnu zase jak se říká "od znova". Ono je to taky už asi 2 měsíce od toho rozchodu, ale pořád jsem nad tim musel uvažovat a přemejšlet a přesně jak to popsal kolega nahoře. A s ím ozýváním mám přeně ten pocit, jako by nás chtěli znovu srazit, protože je pravda, že už jsem byl docela v pohodě, když se neozývala a najednou jak napsala, tak se to vrátilo... Nevím, je to opravdu těžší, než jsem si myslel, porozumět jim...

Vím, že na toto téma zde píše hodně lidí, ale myslel jsem, že mě třeba někdo pomůže pochopit můj rozchod... Jsem samozřejmě hodně mladý a chodil s ještě o 2 roky mlaší dívkou nějakých 15 měsíců a bylo to opravdu velmi krásné. Celé to ovšem začalo přibližně měsíc před definitivním rozchodem, když má milá začala z ničeho nic brečet a řekla mi, že už mě asi nemiluje a že se mnou rozchází. Bylo to strašné, ale druhý den mi najednou volala, že udělala chybu a jestli by to nešlo začít jakoby znova. Samozřejmě jsme se k sobě vratili a ona řekla, že bude dělat všechno pro to, aby se "vrátila" ke svým citům ke mě. Nejhorší na tom bylo to, že vikend před rozchodem jsme prožili spulu a byl jeden z těch úžasných a ona mi pověděla, že už je to v pořádku a že ty city asi zase našla... Jenže hned v pondělí po tomto vikendu jsme se sešli a ona mi po prochození půlky města řekla, že to prostě nejde a že je konec. Prostě a jednoduše konec. Ještě řikala takové ty věci o kamarádství, atd, ale to nejde. Důvodem byl prý to, že mě už nemiluje... A ještě pár hodin předtím říkala něco jiného, tak to nechápu. Myslím si že to co se stalo může částečně intr, protože když byla minulý rok v jiném městě a my se viděli o vikendech, tak to bylo v pohodě. Ale teď si na tom intu(ten je mimochodem ve městě, kde bydlím) našla plno "úžasných" kamarádů, které jí samozřejmě neberu, ale mam ten pocit, že je jednoduše vyměnila za mě... Chvíli jsem se pokoušel být s ní kamarád, jenomže jsem s ní vžycky začal řešit to "PROČ" a tak jsem jí řekl, že takhle to dál nejde, ať už mi nepíše a nevolá, že mě to jenom ubližuje. Jenomže po nějakých 3 týdnech se sama ozvala, jak se mám atd., tak jsem ji tedy odepsal a zeptal se co odě mě chce, že píše a ona mi psala, že ikdyž už mě nemiluje, tak jí na mě pořád zaleží a že by si moc přála abych byl šťastný, že by potom byla taky... Nějak jsem to ukončil, ale pořád nechápu o co jí jde, je jasné, že když jsme se měli tolik rádi, že jí na mě záleží, ale připadá mi to stějně jako, že mě nemůže dostat z hlavy, ale taky třeba má jen starost. Nevím, jsem z toho celý zmatený, a tak jsem si myslel, že bych jsem ty svoje problémy prostě vylil. Byl bych moc vděčný, kdyby mi třeba někdo nějaký svůj názor napsal... PS: Vím, je to dlouhé, ale já si nemohl pomoct. Předem děkuji.