Hned na začátek - tože jsi ve 23 panna a sex bereš jako vyvrcholení vztahu je chvályhodné !!!!!

Ale nepřeháníš to trochu , nepřikládáš tomu svému panenství větší význam než ve skutečnosti má ? Ty čekáš na toho pravého a můžeš mi prosím vysvětlit jak se ten pravý pozná ? Po měsíci je brzo a kdy teda bude ten pravý čas ? Po roce ?
Podle mého názoru je sex nedílnou součástí vztahu dvou dospělých lidí a bez něj to nejde . Když ty už teda nějak zhodnotíš , že on je ten pravý nebo že už čekal dostatečně dlouho a konečně mu ten svůj věneček odevzdáš - tak co se stane jestliže vy dva si nebudete sexuálně vyhovovat ? Nebo prostě časem potom poznáš , že není až tak úplně ten pravý ? To si tam necháš našít blánu zpátky pro nějakého jiného pravého ? Člověka nepoznáš za měsíc dva nebo pět někdy nepoznáš člověka ani za dvacet let . Svým přístupem jen okrádáš sebe i partnera !

Prostě to podle mě ženeš do extrému a navíc úplně zbytečně .

Neříkám, že to poznám správně. A pokud ne - dobře, bude mě to asi mrzet, ale svět se nezboří. Jde o to, že potřebuju vědět, že s tím partnerem bych byla schopná strávit zbytek života. Jednou jsem to už zažila, ale zjistila jsem, že onen partner mě podvádí - dobře pro mě, že jsem to zjistila včas. A teď si myslím, že je to totéž. Ale nechci s ním spát před tím, než odjedu na několik měsíců pryč - přeci jenom po tak krátké době si nemůžu být jistá, že to vydrží. A ačkoliv bych se s ním chtěla milovat, tak bez důvěry to prostě nejde. Zatím ne. A přestože se opravdu snaží, moc mě nechápe:(

Nejde o to, že bych sex nechtěla, ale poprvé to můžu prožít jen jednou tak chci, aby to bylo s partnerem, se kterým to má naději vydržet už na stálo  A to prostě po měsíci vztahu nepoznám... někdy to nepoznáte ani po půl roce.

On si ale na svých "zkušenostech" dost zakládá a to, že ho někdo odmítá nese dost těžce. Přesto se snaží čekat. Už ale opravdu nevím, jak mu to ulehčit či vysvětlit... Je čím dál popudlivější.

Mám otázku Je mi 23 a jsem stále panna - můj nejdelší vztah trval necelý rok, ostatní kolem 3 měsíců... Nejde o to, že by mě partner nepřitahoval, ale já sex beru jako vyvrcholení vztahu - tak stále čekám.

Teď chodím měsíc s partnerem, do kterého jsem zamilovaná a na léto budu v cizině. On na mě začíná trošku tlačit se sexem, a i když se pokaždé omluví, když ho zarazím a tváří se v pohodě, tak nevím jak mu vysvětlit, že mi na něm fakt záleží, že to není v něm. Prostě chlapská ješitnost. Díky za vaše názory