Ahoj,
po několika letech jsem přemítal jak na svůj vztah a vzpomněl si na toto krásné, chytré fórum
Již více než 3 roky mám přítelkyni. Milujeme se, spíme spolu, máme společné zájmy, kamarády,... všechno v zásadě klape, taková idilka, domácí pohoda.
Jenže jako chlap 21. století - tedy lehce přecitlivělý
mám poslední dobou pocit, že mi partnerka nedostatečně říká hezké věci, nechválí mě, nedotýká se mě. Toto chování ale není nijak extrémní - sám musím přiznat, že u vztahu s takovouhle délkou trvání bych nějaké pusinky dvakrát denně a milostný projevy nečekal. Uznávám tedy, že je to zcela moje chyba a v mojí hlavě.
Partnerka se chová v rámci možností (a ze společenského hlediska) úplně
normálně a
empaticky. Když se kouknu na svoje rodiče, taky se nemuckají a nelíbají. Ve svém podvědomí považuji tyto projevy zkrátka za známku dobrého, kvalitního vztahu. Důkaz lásky. Ačkoli vědomě vím, že tak to prostě nechodí a všechno nadšení jednou vyprchá. S přítelkyní si skutečně rozumíme a nikdy bych jí kvůli tomuto nenechal, jen mě zájímá váš názor - začili jste něco podobného, jak jste se s tím vyrovnali popř. dokázali jste to změnit?
Dík, Ulrich
Autor